Text dokumentu

V Brně dne 6. prosince 2022 Příloha č. j. KVOP-61441/2022/S Připomínky veřejného ochránce práv k návrhu zákona o vyvlastnění (č. j. předkladatele MMR-54798/2022-31) KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY A. K části druhé, hlava I 1. K rozšíření vyvlastnění (§ 5 odst. 1) Předmět vyvlastnění lze za určitých podmínek rozšířit o další část nemovité věci nebo jinou nemovitou věc. Návrh zákona neumožňuje rozšířit předmět vyvlastnění i o věcné břemeno. Dnes tato možnost dána je, a to dle ustanovení § 4 odst. 3 stávajícího zákona o vyvlastnění, podle něhož "není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění". Předkladatel v důvodové zprávě neuvedl, proč změnu oproti současné právní úpravě navrhl. Dle mého názoru je však možnost rozšířit vyvlastnění i o věcné břemeno prospěšná. Ke změně právní úpravy nespatřuji žádný důvod. Navrhuji proto, aby předkladatel upravil § 5 odst. 1 tak, aby bylo možné rozšířit vyvlastnění i o věcné břemeno. Tato připomínka je zásadní. 2. K úplatě za získání práv (§ 7 odst. 2 písm. c/) Navrhuji sousloví "ocenění znalce" nahradit souslovím "ocenění odhadce", které se používá i v dalších částech návrhu. Jde zřejmě o legislativně technický nedostatek (chybu v psaní). Tato připomínka je doporučující. B. K části třetí 3. K příslušnosti (§ 18 odst. 4) Dle návrhu bude odvolání proti usnesení dle § 18 odst. 2 nepřípustné. Žádné usnesení dle odst. 2 se však nevydává. Jde zřejmě o legislativně technický nedostatek (chybu v psaní). Tato připomínka je doporučující. C. K části čtvrté, hlava I 4. K žádosti (§ 20 odst. 4) Prokáže-li vyvlastnitel, že po něm nelze požadovat uzavření smlouvy o získání práv, nemusí dle návrhu zákona přikládat k žádosti o vydání rozhodnutí určité dokumenty. Mj. v takovém případě nemusí přiložit povolení záměru, tedy náležitost žádosti dle odst. 3 písm. c/. Toto povolení, vydané např. dle stavebního zákona, však vyvlastnitel musí předložit v každém případě, pokud žádá o vyvlastnění. Pro vyvlastňovací úřad je totiž povolení nezbytné. Bez něj nemůže posoudit, zda jsou splněny předpoklady pro vydání vyvlastňovacího rozhodnutí. Nemožnost vyvlastnitele uzavřít dohodu s vyvlastňovaným na to nemá vliv. Ustanovení § 20 odst. 4 považuji za problematické ještě z dalšího důvodu. Konkrétně jde o formulaci podmínky - prokáže-li vyvlastnitel, že po něm dohodu s vyvlastňovaným nelze požadovat, nepřikládá k žádosti náležitosti dle odst. 3 písm. d) až g), tj. doklady o jednání s vyvlastňovaným. Nicméně právě pomocí těchto dokladů (které nebude povinen předložit) vyvlastnitel ve většině případů prokáže, že po něm uzavření dohody nelze požadovat. Dle mého názoru míří návrh předkladatele spíše na situace dle § 4 odst. 2, když např. není známo, kdo je vyvlastňovaný, jaká je jeho adresa atd. V takových případech je skutečně namístě zakotvit v zákoně, že vyvlastnitel doklady o jednání s vyvlastňovaným nepřikládá; z prostého důvodu, že žádné jednání se neuskutečnilo. Navrhuji proto upravit ustanovení tak, že vyvlastnitel nepřikládá dokumenty podle odst. 3 písm. d) až g). Uvítám rovněž, zváží-li předkladatel ještě další úpravu ustanovení, a sice tak, aby vyvlastnitel nepřikládal uvedené dokumenty pouze v případech dle § 4 odst. 2. Tato připomínka je zásadní. 5. K účinkům zahájení vyvlastňovacího řízení (§ 21 odst. 2) Ustanovení § 21 odst. 2 zakotvuje, že vyvlastňovaný nesmí s předmětem vyvlastnění nakládat do právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Podle § 22 odst. 3 písm. a) však bude vyvlastňovaný ve vyrozumění o zahájení řízení informován, že s předmětem vyvlastnění nesmí nakládat do právních účinků výroku o vyvlastnění. Právní úprava určující daný okamžik musí být v obou ustanoveních jednotná. Ustanovení § 21 odst. 2 navrhuji upravit a namísto formulace "do právní moci" použít formulaci "do právních účinků". Tato připomínka je zásadní. D. K části čtvrté, hlava III, a k části šesté 6. K rozhodnutí (§ 30 odst. 5) a k žalobě o určení vlastnického práva (§ 52 odst. 3) Návrh spojuje určité postupy - vyrozumění katastrálního úřadu a pokračování v soudním řízení o určení vlastnického práva - s odmítnutím žádosti o vyvlastnění. Není však zřejmé, v jakých situacích k "odmítnutí žádosti" dochází. Návrh zákona o vyvlastnění (jako právní předpis speciální) ani správní řád (jako právní předpis obecný) totiž nestanoví případy, kdy vyvlastňovací úřad (či obecně jakýkoliv správní orgán) žádost o vydání rozhodnutí "odmítá". Navrhuji proto upravit obě ustanovení tak, aby pojem "odmítnutí žádosti" neobsahovala. Tato připomínka je zásadní