Text dokumentu

Vaše č. j. xxxxxxxxxxxx Sp. zn. 7982/2021/VOP/JMK Č. j. KVOP-57261/2022 Datum 21. listopadu 2022 Vážený pane starosto, navazuji na naši předchozí komunikaci ve věci podnětu manželů A., bytem xxx (dále také "stěžovatelé"). Jak jsem Vás již dříve informoval, na základě podnětu stěžovatelů jsem prověřoval, zda se město B. nedopouští diskriminace při přidělování obecních bytů. V prvé řadě bych Vám chtěl poděkovat za vyjádření. Ač jste nezodpověděl všechny dotazy, pomohly mi Vaše informace k vyhodnocení celé věci z pohledu možné diskriminace. Na základě shromážděných podkladů jsem dospěl k závěru, že město B. se v dané věci diskriminace stěžovatelů nedopustilo. Současně se však domnívám, že postup města při přidělování bytů je netransparentní, což je v rozporu s principy dobré správy. Na závěr proto nad rámec hodnocení diskriminace přidávám několik doporučení k větší transparentnosti celého postupu, neboť mám za to, že právě netransparentní postup snižuje důvěru občanů v to, že město spravuje bytový fond v souladu se zákonem i vlastními předpisy, a může přispět k obavám, že město postupuje diskriminačně. Bližší odůvodnění svých závěrů uvádím v následujícím textu. Diskriminace v přístupu k bydlení Přímá diskriminace Zákon zakazuje diskriminaci v přístupu k bydlení z důvodu zdravotního postižení. [1] Pokud by tedy město vyloučilo zájemce o obecní byt z důvodu jeho zdravotního postižení či jej z tohoto důvodu v procesu přidělování bytu nějak znevýhodnilo, mohlo by se jednat o zakázanou diskriminaci. Z Vašeho vyjádření však vyplývá, že důvodem, proč město rodině stěžovatelů nepřidělilo byt, není zdravotní postižení pana A. A. Uváděným důvodem je, že město z velkého množství žádostí o byt upřednostňuje zájemce s nižšími příjmy, a zejména pak matky samoživitelky, zatímco finanční situace rodiny A. je (ve srovnání s těmito žadateli) dobrá. Pokud město při výběru budoucího nájemce upřednostňuje ty žadatele, kteří mají nižší příjmy, a zejména matky samoživitelky, není důvodem nepřidělení bytu rodině stěžovatelů zdravotní postižení pana A. A. Nedochází tak ke znevýhodnění z důvodu zdravotního postižení. Postup města proto nepředstavuje přímou diskriminaci. Nepřímá diskriminace speciální Zákon rozeznává také diskriminaci nepřímou, za kterou se považuje odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. [2] Při úvaze o tom, zda se jedná o nepřiměřené zatížení, se mimo jiné posuzuje také finanční únosnost opatření pro ten subjekt, který má opatření realizovat, a také způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby s postižením. [3] Ochránce již v minulosti uzavřel, že za určitých podmínek může být přiměřeným opatřením také přidělení bytu vhodného pro člověka s postižením, pokud to pro obec nepředstavuje nepřiměřené zatížení. [4] V tomto dříve řešeném případě však město mělo k dispozici vhodné bezbariérové byty. Podle Vašeho vyjádření však město B. nemá a pravděpodobně ani v nejbližší době nebude mít vhodné bezbariérové byty, ani bariérové byty s výtahem. Nemá tak k dispozici byt, který by rodině stěžovatelů mohlo přidělit a který by zároveň uspokojil potřeby pana A. A. Za dané situace by obec mohla potřeby stěžovatele uspokojit leda tak, že by pořídila nový byt vyhovující potřebám stěžovatele, což vše nelze považovat za opatření finančně únosné pro obec, která by je musela realizovat. Jak jste uváděl, nabídla Vaše obec stěžovatelům také náhradní opatření v podobě bytu v domě s pečovatelskou službou, který by mohl manželům A. z pohledu zdravotního postižení pana A. A. vyhovovat. Zcela chápu, že manželé A. nechtějí této možnosti využít, neboť v takovém bytě by s nimi nemohl bydlet jejich dospělý syn, který pomáhá s péčí o pana A. A. Při hodnocení možné diskriminace však nelze existenci tohoto náhradního opatření pominout, byť se nejedná z pohledu rodiny stěžovatelů o řešení ideální. Mám proto za to, že se v daném případě město nedopustilo ani diskriminace nepřímé. Transparentnost Zveřejnění pravidel pro hospodaření s byty Abych mohl posoudit proces přidělování bytů ve Vašem městě, požádala Vás pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv [5] také o zaslání "Zásad pro hospodaření s byty ve vlastnictví města B.", které měla Rada města B. přijmout na svém jednání dne 16. září 2013 a které by měly podrobněji upravovat proces přidělování bytů (dále také "Zásady pro hospodaření s byty"). Tyto zásady jste však nezaslal s odůvodněním, že jsou neveřejné. [6] Obec by se při své činnosti měla řídit nejen zákonem, ale také principy dobré správy. [7] To platí také pro přidělování obecních bytů. V tomto ohledu je z formulovaných principů důležitý zejména princip předvídatelnosti. Aby byl naplněn princip předvídatelnosti, měly by orgány veřejné správy mimo jiné zveřejňovat nejvýznamnější závěry ze své činnosti. Povinnost obcí poskytovat informace vyplývá také přímo z Listiny základních práv a svobod, [8] která stanoví, že orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. [9] Vztaženo na obecní bydlení to znamená, že by obce měly stanovit jasná a přehledná pravidla pro přidělování obecních bytů a v dostupné formě je zveřejnit. Zásady pro hospodaření s byty upravují podmínky nakládání s bytovým fondem obce. Jedná se tedy o významný dokument, který by měl být zveřejněn. Opačný postup je v rozporu s principy dobré správy. Právě k dodržování principů dobré správy má přispívat také veřejný ochránce práv. [10] Ačkoliv tedy obec při výkonu samostatné působnosti nepředstavuje úřad, jehož činnost bych mohl šetřit, [11] doporučuji, aby byly Zásady pro hospodaření s byty veřejně dostupné. Podmínky pro přidělení bytu Stručné podmínky pro přidělení bytu jsou uvedeny na webových stránkách města, kde stojí, že jsou stanoveny následujícími kritérii: * mimořádně naléhavé potřeby města, * bytové náhrady pro rozvedená manželství, pokud bude prokázáno ohrožení výchovy nezletilých dětí, * zdravotní důvody, pokud šetření prokáže opodstatněnost, * v případě demolice nebo opravy bytového domu ve vlastnictví města B., * bytové náhrady ve smyslu zákona č. 102/1992 Sb., týkající se působnosti obcí při zajišťování bytové náhrady. [12] Ve vyrozumění stěžovatelům, kterým jim Vaše město sdělilo, že nebyli zařazeni do Souboru osob - přidělení bytu, které vyžadují z mimořádně naléhavých důvodů zvláštní pozornost, bylo uvedeno, že budou prostřednictvím přidělení bytů řešeny zejména tyto situace: * mimořádně naléhavé potřeby města, * naléhavé případy sociální potřebnosti, * naléhavé a mimořádné zdravotní důvody, * bytové náhrady nájemcům v domech ve vlastnictví města B., určených k prodeji, k demolici, v domech zrekonstruovaných či opravovaných, * systém prostupného bydlení, * přidělení bytu žadateli, který se zaváže byt zrekonstruovat či opravit na své náklady. [13] Jak je patrné, na webových stránkách uvádí město jiná kritéria, než která popisuje ve vyrozumění stěžovatelům. Například na webových stránkách města není vůbec uvedena situace "naléhavé případy sociální potřebnosti". Stejně tak tato kritéria neodpovídají informacím, které jste uvedl ve své odpovědi, tedy že město upřednostňuje zájemce s nižšími příjmy a zejména pak matky samoživitelky. Tyto charakteristiky lze sice zahrnout pod termín "sociální potřebnost", na webových stránkách města však není ani tato kategorie. Pokud pak město upřednostní žadatele spadající do této kategorie, je to v rozporu s legitimním očekáváním žadatelů o byt na základě informací uvedených na webových stránkách města. Obecně upřednostnění osob s nízkými příjmy a rodin samoživitelů je z hlediska jisté sociální role obce pochopitelné, [14] problematické jsou však neúplné a rozporné informace o kritériích pro přidělování bytů. Z hlediska principu předvídatelnosti by bylo vhodné pravidla pro přidělování bytů uváděná na různých místech sjednotit, aby zájemci o byt věděli, co mohou očekávat a podle jakých kritérií obec skutečně rozhoduje. Kritérium zdravotních důvodů Jak na webových stránkách města, tak ve sdělení stěžovatelům je uvedeno, že důvodem pro přidělení bytu mohou být i naléhavé a mimořádné zdravotní důvody. Zdravotní stav pana A. A. je dlouhodobě nepříznivý, potřebuje pomoc i v běžných denních záležitostech. Jeho pohyblivost je omezená, a proto je pro něj současné bydlení (bez výtahu) nevhodné. Za daných okolností lze tak zdravotní stav pana A. A. považovat za naléhavý, o čemž svědčí také to, že mu byl přiznán příspěvek na péči IV. stupně (tedy úplná závislost). Přesto však, a to ani po provedeném sociálním šetření, nebyl do souboru osob pro přidělení bytu zařazen. Bližší vysvětlení stěžovatelům k tomu Vaše obec neposkytla. V rámci posuzování možné diskriminace se Vás proto pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv také dotazovala, [15] z kterého důvodu nebyla rodina stěžovatelů ani zařazena do souboru osob, které vyžadují z mimořádně naléhavých důvodů zvláštní pozornost, jak byl v tomto ohledu vyhodnocen zdravotní stav pana A. A. a jaké naléhavé a mimořádné zdravotní důvody musejí nastat, aby byl na jejich základě žadatel o byt zařazen do souboru osob, které vyžadují zvláštní pozornost. Tyto otázky však zůstaly bez odpovědi. Informace sdělované Vaší obcí tak na jednu stranu vzbuzují dojem, že právě naléhavé zdravotní důvody mohou vést k přidělení obecního bytu, přitom ale ani tak závažné zdravotní důvody, s jakými se potýká pan A. A., nejsou dostatečné ani k tomu, aby byl alespoň zařazen do souboru osob vyžadujících zvláštní pozornost. Z Vaší odpovědi pak navíc vyplývá, že kritériem nejsou zdravotní důvody, jako spíše finanční situace žadatelů či skutečnost, zda se jedná o samoživitele pečující o děti. Také tyto okolnosti mě vedou k závěru, že postup města při přidělování bytů je těžko předvídatelný. Rodiny v těžké situaci, jako je právě rodina stěžovatelů, pak vynakládají energii na podávání žádostí o byt, neboť na základě informací zveřejněných městem se oprávněně domnívají, že mají šanci byt získat (neboť jsou u nich dány vážné zdravotní důvody), přičemž po neúspěšné žádosti jim není vysvětlen konkrétní důvod nepřidělení. Navíc až v rámci posuzování námitky diskriminace pak sdělujete, že přednost dostávají lidé s nižšími příjmy a samoživitelé. Tento postup nenaplňuje legitimní očekávání žadatelů o byt, a proto jej i z toho pohledu považuji za rozporný s principem předvídatelnosti. Doporučuji proto kromě sjednocení informací ohledně kritérií pro přidělování bytů také poskytovat neúspěšným žadatelům o byt věcné zdůvodnění, proč byla jejich žádost neúspěšná, jak už veřejný ochránce práv ostatně obcím v minulosti doporučoval. [16] Jsem přesvědčen, že bližší vysvětlení postupu města povede k lepšímu pochopení procesu přidělování bytů a důvodů, proč město upřednostňuje jiné žadatele. Závěr Vážený pane starosto, v dané věci bylo mým zákonným úkolem posoudit možnou diskriminaci. Shromážděné podklady nenasvědčují tomu, že by se Vaše obec dopouštěla diskriminace stěžovatelů z důvodu zdravotního postižení. Věřím však, že přijetí mnou navrhovaných opatření k větší transparentnosti přidělování bytů může přispět k tomu, že obyvatelé Vašeho města budou celému procesu přidělování bytů lépe rozumět, budou vědět, co mohou očekávat, a budou také lépe chápat důvody, proč byla jejich žádost o byt neúspěšná. To vše by pak mělo zvýšit důvěru občanů v to, že bytový fond je spravován v souladu s přijatými pravidly, a rozptýlit obavy, že obec postupuje diskriminačně. Ocením proto, pokud přijetí mých doporučení zvážíte. O svých závěrech informuji rovněž stěžovatele. Tímto své posouzení věci uzavírám. Pokud byste se chtěl k mým závěrům vyjádřit, učiňte tak prosím do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 1 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona. [3] Ustanovení § 3 odst. 3 antidiskriminačního zákona. [4] Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 25. února 2016, sp. zn. 1307/2014/VOP; dostupná z https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/3702. [5] Dopis vedoucí odboru rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Jany Kvasnicové ze dne 11. července 2022, č. j. KVOP-38662/2022. [6] Vaše odpověď ze dne 2. srpna 2022, č. j. yyyyyyyyyyyyy. [7] Principy dobré správy. Veřejný ochránce práv - ombudsman [online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 2022-10-31]; dostupné z https://www.ochrance.cz/dokument/principy-dobre-spravy/principy-dobre-spravy.pdf. [8] Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, jak vyplývá ze změny provedené ústavním zákonem č. 162/1998 Sb. (dále také "Listina"). [9] Ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny. [10] Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [11] Ustanovení § 1 odst. 1 a 2 zákona o veřejném ochránci práv. [12] Jak a kde se mohu dozvědět, jak mohu v B získat byt? [cit. 2022-10-31]; dostupné z [web]. [13] Dopis C. ze dne 13. května 2022, č. j. zzzzzzzzzzzzzzz. [14] Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, totiž obec v samostatné působnosti pečuje o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, mimo jiné potřeby bydlení. Jsou to přitom právě rodiny s dětmi, které bývají chudobou a bytovou nouzí často ohroženy. [15] Dopis vedoucí odboru rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Kvasnicové ze dne 11. července 2022, č. j. KVOP-38662/2022. [16] Výzkumná zpráva veřejného ochránce práv ze dne 18. února 2020, sp. zn. 69/2019/DIS; dostupné z https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/69-2019-DIS-JMK-vyzkum_obecni_bydleni.pdf, str. 12.