Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn. 12715/2022/VOP/HL, 11982/2022/VOP/VVO, 11981/2022/VOP/VVO Č. j. KVOP-29200/2022 Datum 9. května 2022 Vážený pan Mgr. Bc. Vít Rakušan ministr Ústřední krizový štáb Bezpečnostní rada státu Úřad vlády ČR nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Vážený pane ministře, obracím se na Vás v několika oblastech týkajících se zajištění pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny. Jde o mé poznatky ohledně fungování krajských asistenčních center pro pomoc Ukrajině (dále také "KACPU") [1], s čímž částečně souvisí i pomoc a podpora dětem přijíždějícím z Ukrajiny bez doprovodu anebo v doprovodu jiných osob než jejich zákonných zástupců. Rovněž bych Vás ráda seznámila se zjištěními z mé návštěvy [2] zařízení ve Vyšních Lhotách. Předesílám, že i když v dopisu poukazuji na některé nedostatky, příp. navrhuji další opatření, velmi oceňuji snahu všech zúčastněných aktérů řešit bezprecedentní situaci, jak nejlépe umí a jak reálné možnosti dovolují. Jsem si také vědoma toho, že řada pracovníků, ať již Správy uprchlických zařízení, nevládních organizací či jiných úřadů a institucí, je již na hraně svých sil a možností. Vnímám také, že dotčená ministerstva v komunikaci ohledně podpory samospráv při řešení celé situace musí citlivě vyvažovat jak zájmy samospráv, tak potřeby lidí prchajících před válkou, a přitom zohledňovat obavy a očekávání obou skupin. Ráda bych proto, pokud to bude v mých silách, podpořila snahu nejenom Ministerstva vnitra najít řešení, zejména pokud jde o zranitelné skupiny, tak, aby mohli žít v důstojných podmínkách. Nezletilé osoby bez doprovodu Z diskusí v rámci pravidelných meziresortních setkání k problematice nezletilých dětí bez doprovodu a také z metodik Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen "MPSV") jsem zjistila, že při registraci dětí v doprovodu osob, které nejsou jejich zákonnými zástupci (jedná se například o osoby či rodiny, které se dětí ujaly během cesty nebo až na území České republiky), jsou dětem mladším 15 let tyto doprovázející osoby ustanovovány jako opatrovníci pro účely řízení ve věci dočasné ochrany. Děti starší 15 let mohou podle zákona o pobytu cizinců [3] podat žádost o dočasnou ochranu samy. Informace o obou skupinách dětí přicházejících bez doprovodu zákonných zástupců byla podle mých informací předávána orgánům sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD"), které měly záměr tyto rodiny časem kontaktovat a ověřit, jsou-li děti v pořádku. Nově jsem zjistila, že má být OSPOD telefonicky kontaktován již při registraci těchto dětí v krajských asistenčních centrech pro pomoc Ukrajině a zástupce OSPOD se má dostavit na zavolání. Mí kolegové tento týden zjistili, že v registračním centru v Praze je pracovník OSPOD přítomen. Velmi vítám novou praxi, která je podle mě významná z hlediska prevence obchodování s dětmi a možného zneužití jejich zranitelného postavení. Zajištění této služby klade velké kapacitní nároky na pracovníky OSPOD v jednotlivých krajích. Zároveň je dle mých informací v praxi problém, že se tyto děti (zejména ty ve věkové skupině 15 až 18 let) dostávají do potíží až později v průběhu svého pobytu na území, ať už proto, že zůstanou samy vlivem pozdějšího rozdělení se s doprovázejícími osobami, nebo vlivem jiných nepříznivých životních okolností. Po oddělení od doprovázejících osob bude obvykle pro OSPOD mimořádně náročné tyto děti dohledat. Významnou roli v tom podle všeho hraje i obecná neochota těchto dětí obracet se na stát, kdy se raději snaží o sebe nějakým způsobem postarat samy, a rovněž nedostatečné informace o jejich postavení a různých možnostech pomoci a podpory, pokud se ocitnou v problematické situaci. Ráda bych proto nabídla doplňující podporu v této oblasti ze strany nevládních organizací pracujících s cizinci. Předběžně jsme jednali s Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. (dále jen "OPU"), která má v České republice dlouhodobé a rozsáhlé zkušenosti v práci s nezletilými cizinci bez doprovodu a ubytovává rovněž některé nezletilé z Ukrajiny. Tato organizace by byla schopna ze svých kapacit zajistit kvalifikované poradenství pro děti bez doprovodu zákonných zástupců v jednotlivých KACPU ve všech krajských městech a zároveň provozovat nonstop telefonní linku pomoci speciálně pro ukrajinské děti bez doprovodu. Financování této formy pomoci a poradenství přislíbil zajistit Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (dále jen "UNHCR"). Věřím, že pracovníci nevládní organizace by mohli v jednotlivých situacích na KACPU věnovat příchozím dětem i pečujícím osobám, které nejsou jejich zákonnými zástupci, více času a po získání jejich důvěry by mohli rovněž detekovat další rizikové situace z hlediska možného zneužití a vykořisťování dětí, či jiných problémů, a dál v takovém případě postupovat v úzké spolupráci s OSPOD, policií a dalšími aktéry. Zároveň lze očekávat, že pokud se tyto děti později během svého pobytu na území dostanou do nesnází nebo se ocitnou zcela bez doprovodu, mohly by být otevřenější se ve své zranitelné situaci pokusit znovu kontaktovat nevládní organizaci (mimo jiné skrze k tomu určenou speciální telefonní linku) a vyhledat její pomoc či radu. V konečném důsledku by se mohl rovněž výrazně zvýšit počet dětí bez doprovodu či v ohrožující životní situaci, o nichž se ve spolupráci s nevládní organizací následně dozví OSPOD a může podle situace podniknout potřebné kroky. Domnívám se, že tento doplňkový systém podpory pro příchozí děti bez doprovodu zákonných zástupců by mohl dále výrazně zkvalitnit pomoc, kterou Česká republika příchozím dětem z Ukrajiny zajišťuje. Jednalo by se o další významný příspěvek k zajištění prevence obchodování s dětmi a jejich vykořisťování. Myšlenku o poskytování této podoby podpůrného poradenství na KACPU ze strany nevládních organizací představili moji spolupracovníci zástupcům Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a MPSV na online schůzce na téma nezletilých bez doprovodu z Ukrajiny dne 25. dubna 2022. Pracovníci ministerstev by podle svých vyjádření považovali takovou podporu za smysluplnou a v praxi užitečnou. Uvedli nicméně, že nemají pravomoc o ní rozhodnout a bylo by třeba s KACPU v rámci celé České republiky dohodnout umožnění vstupu a poradenství pracovníků neziskové organizace za tímto účelem. Obracím se tedy na Vás s prosbou a dotazem, zda byste v případě, že takové poradenství budete rovněž považovat za prospěšné, mohl z Vaší pozice zajistit či podpořit možnost vstupu pracovníků nevládní organizace pro tento účel na jednotlivá KACPU ve všech krajích. Případně prosím o informaci, jakým způsobem lze dohodu na zajištění tohoto typu poradenství v jednotlivých KACPU provést - zda existuje jiný orgán, s nímž je potřeba primárně komunikovat. Považovala bych za účinné a rovněž časově úsporné, s ohledem na stále vysoké počty nově příchozích uprchlíků z Ukrajiny včetně dětí, pokud by tato záležitost mohla být dohodnuta centrálně a za shodných podmínek vstupu pro všechna KACPU. V této věci bych uvítala Vaše urychlené rozhodnutí, aby mohl být zprostředkován přístup OPU do jednotlivých registračních center. Fungování krajských asistenčních center a situace romských příchozích Ráda bych Vás také upozornila na několik problémů, které vznikají v souvislosti s fungováním krajských registračních center. Navštívili jsme registrační centra v Praze, Brně a ve Zlíně. Nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za služby, které příchozím z Ukrajiny poskytujete. Velmi oceňuji, že registrační centra jsou plně vybavená, důstojná a nabízí nejen rychlé podání a vyřízení žádosti o dočasnou ochranu, ale i následné služby, jako jsou informace úřadů práce, vyřízení zdravotního pojištění či založení bankovního účtu. Je vidět, že se v krátké době podařilo zřídit profesionálně vedená centra, kde se příchozím dostává rychlé a komplexní pomoci. Zároveň Vás však chci upozornit na to, že vznikají rozdíly mezi přístupy a postupy jednotlivých center. Mám pak za to, že by bylo vhodné postup registračních center sjednotit. Dále shrnuji pouze zásadnější nedostatky, které jsme při návštěvách v jednotlivých KACPU zjistili. Rozdílné zacházení s romskými příchozími v pražském KACPU Z informací zjištěných na krajském registračním centru v Praze plyne, že podmínkou samotného podání žádosti o dočasnou ochranu je zajištěné ubytování. V registračním centru pak vznikají rozdíly v zacházení s romskými příchozími z Ukrajiny. Obecně příchozí z Ukrajiny, kteří nemají zajištěné ubytování, mohou vstoupit do centra a v rámci celého procesu počkat uvnitř, než jim hasiči najdou ubytování. Romští příchozí však nejsou vůbec vpuštěni do registračního centra bez doprovodu osoby z neziskového sektoru či policisty. Ocitají se pak v situaci, kdy musí čekat venku, případně ve stanu před budovou. Nemohou využít jinak dostupných služeb uvnitř registračního centra - dětského koutku, kojící místnosti, čekárny či toalet. Teprve ve chvíli, kdy se pro ně najde ubytování, mohou podat žádost o dočasnou ochranu, a to v doprovodu někoho z neziskového sektoru. Kromě horšího zázemí, které příchozí Romové ve stanech před KACPU mají, má nevpuštění do prostor centra další důsledky. Například nikdo z pracovníků registračního centra neověřuje, zda se mezi Romy - na rozdíl od ostatních příchozích v registračním centru - nachází zvlášť zranitelné osoby. V jiných centrech jsou přitom schopni zajistit Romům rovné podmínky. Jako příklad dobré praxe vidím registrační pracoviště ve Zlíně, kde existuje nouzové útočiště nedaleko registračního centra, kde mohou lidé počkat, než se pro ně najde ubytování. Lidé přijíždějící v noci jsou spolu s hasiči a tlumočníky převezeni do tohoto nouzového útočiště, kde se mohou prospat a další den podat žádost o dočasnou ochranu už v registračním centru. Tento přístup považuji za příhodné řešení. Rovněž v Brně mohou i romští příchozí čekat na vyřízení všech potřebných záležitostí, včetně ověření nároku na udělení dočasné ochrany, uvnitř asistenčního centra stejně jako ostatní lidé z Ukrajiny, a to alespoň do naplnění kapacity centra. Uvědomuji si, že práce s početnějšími skupinami je v mnohém náročnější včetně obtížnější komunikace, neboť někteří z romských příchozích hovoří maďarsky, případně neumí číst a psát. Rozumím, že pomoc těmto lidem s vyřízením všeho potřebného tak představuje větší zátěž pro pracovníky center, kteří jsou již tak značně přetíženi. Horší podmínky, ze kterých ukrajinští Romové často pochází, by však neměly vést k tomu, že se jim dostane méně důstojného zacházení. Minimální důstojný standard by měl být dostupný všem bez rozdílu. Spolupráce a zajištění specializovaného pracovníka pro pomoc romským příchozím Za nezbytné považuji i systémovější zajištění tlumočníků a jejich finanční ohodnocení. K tlumočení jsou často využívání dobrovolníci. Postupem času však tyto personální kapacity ubývají. Bez zajištění tlumočení bude přitom celý proces velmi ztížený. Mám za to, že je namístě zajistit finanční odměnu pro tlumočníky, aby jich byl k dispozici dostatečný počet i pro další fungování center. Zaznamenala jsem také, že jste se na základě Vašeho jednání s romskými organizacemi dohodli, že na jednotlivých centrech budou romským příchozím z Ukrajiny pomáhat pracovníci romských organizací. Zajištění specializovaného pracovníka pro pomoc romským příchozím v jednotlivých centrech považuji za zásadní. Všichni aktéři se shodují, že významnou pomoc pro odbavení romských příchozích představují pracovníci romských nevládních organizací, případně romští dobrovolníci. Jejich včasná asistence při vyřízení všeho potřebného usnadňuje komunikaci a také pomáhá předcházet nedorozuměním a zbytečným komplikacím. Zřízení pozice specializovaného pracovníka pro romské uprchlíky v jednotlivých centrech proto považuji pro zvládnutí situace za zcela klíčové. Finanční prostředky na jejich zajištění je připraven obdobně jako je tomu u asistence nevládních organizací nezletilým bez doprovodu poskytnout také UNHCR. Ověřování dvojího občanství V poslední době se často objevuje otázka ověřování dvojího občanství romských příchozích z Ukrajiny. Oceňuji, že pracovníci policie plošně neověřují dvojí občanství všech romských občanů, ale až na základě určitých indicií. Samotné ověření dvojího občanství probíhá přes spolupráci s maďarskou stranou. V Praze však těm lidem, u kterých se čeká na ověření dvojího občanství pro účely nároku na dočasnou ochranu, vydají pracovníci výzvu. Ta stanoví, že se mají dostavit po deseti dnech za účelem zjištění výsledku dožádání. Prakticky však samotné ověření trvá dle našich zjištění maximálně tři dny. Nevidím tedy důvod, proč by se lidé měli dostavit do registračního centra až po 10 dnech. Zároveň v Praze v tomto mezidobí neexistuje místo, kde by mohli lidé počkat, přespávají na nádraží, kde je neziskovým sektorem zajišťováno alespoň nějaké zázemí, ve vlaku či venku. Jedná se přitom o matky s malými dětmi, mnohdy bez prostředků na zajištění základních potřeb. Pro srovnání - ve Zlíně a v Brně mají centra zajištěné prostory, kde lidé čekající na ověření mohou přespat a kde mají k dispozici jídlo, pití i hygienické zázemí. Jsem přesvědčena, že by obdobně měla postupovat také Praha, případně další centra. V tomto kontextu chci upozornit na praxi maďarských orgánů, o které jsme se dozvěděli. Lidé s dvojím občanstvím odcházejí hledat ochranu do Maďarska. Zde jim však maďarské orgány vydávají 10denní víza a pak musí opustit hranice Maďarska. Ocitají se tak v začarovaném kruhu, ze kterého nelze uniknout. Postoj Maďarska k Romům s maďarským občanstvím by bylo vhodné, dle mého názoru, řešit na úrovni Evropské unie, případně prostřednictvím jednání českého ministra zahraničí s jeho maďarským protějškem. Považuji však za potřebné Vás na tento aspekt upozornit. Potvrzení o přechodu hranic V rámci ověření nároku na udělení dočasné ochrany se na jednotlivých KACPU také zjišťuje, kdy příchozí překročili hranice. Dočasná ochrana má být totiž udělena ukrajinským státním příslušníkům, kteří na Ukrajině pobývali před 24. únorem 2022. Stává se ale, že někteří příchozí nemají razítko v cestovním dokladu, příp. osvědčení o humanitárním vstupu. Podle mých informací někdy docházelo k tomu, že lidé mohli hranice volně přecházet bez jakéhokoliv potvrzení. To se týká také romských příchozích. V některých registračních centrech v případě, že není datum překročení hranic zaznamenáno, na tomto ověření dále netrvají. V pražském registračním centru však pro udělení dočasné ochrany vždy vyžadují razítko v cestovním dokladu, osvědčení o humanitárním vstupu nebo jiný doklad o přechodu, přičemž není dostačující například ani SMS od operátora, že došlo ke vstupu na území jiného státu. Mám za to, že by daný postup bylo vhodné sjednotit. Dodávám pak, že pokud jsou skutečně v některých případech lidé pouštěni přes hranice bez vydání potvrzení či razítka, neměl by tento postup vyústit ve ztrátu nároku na udělení dočasné ochrany. Nepřijatelnost žádosti Považuji za nutné upozornit i na problém těch příchozích, kteří se nedostanou ani k podání samotné žádosti o dočasnou ochranu. Pracovníci centra vyhodnotí, že by žádost byla podle zákona [4] nepřijatelná a nedovolí cizinci svou žádost podat ani získat jakékoliv potvrzení o tom, že je žádost nepřijatelná, případně z jakého důvodu. V konečném důsledku to pak vede k tomu, že se po České republice pohybují lidé, o nichž nikdo neví, zda již o dočasnou ochranu žádali nebo ne. V případě, že nemají žádné doklady, nemohou se jakýmkoliv způsobem prokázat. To může velmi komplikovat práci nevládních organizací či jiných subjektů, které se snaží lidem v dané situaci pomoci. Jedná se přitom mnohdy o matky s dětmi bez prostředků, kde je rychlost pomoci zásadní. Domnívám se, že podání žádosti by mělo být umožněno všem příchozím žadatelům. Na základě podrobnější lustrace a dožádání pak může odbor azylové a migrační politiky vyhodnotit, že je žádost nepřijatelná, cizince o tom poučit a na žádosti mu vyznačit, že je žádost nepřijatelná a z jakého důvodu. Ubytování pro romské uprchlíky Pro lepší přehled o situaci ukrajinských Romů jsme navštívili také dočasné nouzové ubytování ve Vyšních Lhotách, které poskytuje ubytování romským příchozím (společně se zařízením Bělá-Jezová). Na tomto místě chci velmi vyzdvihnout práci Správy uprchlických zařízení. Situace na místě je značně náročná a mění se každým dnem. V rámci stávajících podmínek se Správa uprchlických zařízení očividně snaží úkol, kterým byla vládou pověřena, tedy zajistit ubytování pro tyto skupiny příchozích, splnit co nejlépe. Zařízení však absolutně není vhodné pro rodiny s dětmi, které se zde zdržují. V tuto chvíli se zde nachází 250 osob a z toho je 65-70 % dětí. Nevhodnost současného ubytovávání dětí v dočasném nouzovém ubytování Vyšní Lhoty je jasně zřetelná pouhým pohledem. Považuji za důležité zdůraznit, že některé rodiny s dětmi žijí již více než měsíc v současných nevyhovujících podmínkách tohoto zařízení. Děti jsou přitom tou nejzranitelnější skupinou uprchlíků a jejich ochranu ukládá řada unijních a mezinárodních závazků. [5] Není přitom jasné, jaký je výhled do následujících týdnů a měsíců a na co se mají jak ubytovaní samotní, tak pracovníci zařízení připravit. V zásadě jsou dvě varianty následného vývoje - buď se podaří zajistit jiné, vhodnější bydlení, nebo nebudou mít mnohé romské ženy s dětmi jinou možnost než zůstat právě ve Vyšních Lhotách. Pokud se rozhodnete toto zařízení (dříve určené k zajišťování cizinců) přeměnit na dlouhodobější bydlení pro rodiny s dětmi, bude potřeba tomu přizpůsobit venkovní i vnitřní prostory. Děti nemohou žít v zařízení s ostnatými dráty, mřížemi na oknech, bez adekvátního zázemí pro trávení volného času a bez prostor, kde budou rodiny moci žít co nejvíce normálním životem, například si sami vařit jídlo. Upozorňuji však, že ani úprava zařízení spočívající v odstranění ostnatých drátů a mříží nemůže odstranit veškeré negativní důsledky tohoto prostředí na život matek s dětmi. Vzhledem ke kapacitě zařízení a jeho umístění na okraji malé obce budou mít veškeré kroky k jejich začlenění do české společnosti pouze omezený efekt. V takto velkém počtu lidí je obtížné efektivně provádět individuální sociální práci (například vyhodnocovat situaci každé rodiny zvlášť a podporovat je v zajištění samostatného bydlení) či podporovat děti v jejich vzdělávání a rozvoji. Obávám se, že v zařízení Vyšní Lhoty vytvoříme spíše další vyloučenou lokalitu. Považuji proto za politováníhodné, že se zatím nedaří zajistit pro romské rodiny s dětmi jiné, vhodnější ubytování. Dovedu si představit obtížnost vyjednávání ohledně zajištění bydlení v českých obcích pro skupiny Romů. Mám však za to, že v takto krizové situaci musí převzít odpovědnost stát. Chápu, že je třeba s kraji i obcemi komunikovat a společně se na zvládnutí situace připravit. Nelze však zcela ustupovat, mnohdy předsudečnému, tlaku obcí či krajů na to, aby u nich romští příchozí ubytováni nebyli. Podotýkám, že v těchto ubytovacích prostorech pobývají pouze lidé, kterým už byla udělena dočasná ochrana, tedy lidé, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Česká republika by jim měla být schopna zajistit důstojnější podmínky, zejména když jde o ženy s malými dětmi. To musí nyní zajistit stát. Vážený pane ministře, podle mých zjištění je Vám řada organizací připravena se zvládnutím situace pomoci. Romské nevládní organizace za poslední měsíce prokázaly, že jsou schopné státním subjektům při řešení věcí efektivně pomáhat a jsou jistě připraveny v jednotlivých lokalitách poskytovat Romům podporu i nadále. Rovněž UNHCR chce poskytnout finanční podporu subjektům, které budou Romům pomáhat se začleněním. Jsem proto přesvědčena, že bude možné zajistit kapacity na veškerou potřebnou podporu a rovněž pro předcházení problémů v obcích, kde by mohli Romové z Ukrajiny bydlet. Počty romských příchozích nejsou tak velké, aby je při zapojení více krajů a obcí napříč republikou nebylo možné zvládnout. Podmínkou však je, aby byl stát schopen zajistit vhodné ubytovací prostory. Bez nich bude veškerá další pomoc selhávat. Důsledky pak ponese v budoucnu celá společnost. Segregace (byť neúmyslná) se totiž negativně projevuje mimo jiné na možnostech vzdělávání dětí i pracovního uplatnění dospělých. Je to proto stát, na kterém nyní leží odpovědnost za další vývoj, neboť právě stát může ubytování zajistit. Z informací z posledních dnů pak vyplývá, že situace je čím dál závažnější. Zařízení ve Vyšních Lhotách má aktuálně naplněnou kapacitu. Romské rodiny, které nemají kam jinam jít, putují do dalších českých měst, přespávají na nádražích či jiných, zejména pro děti nevhodných prostorech. Obávám se, že odkládání řešení situace romských uprchlíků může situaci výrazně zhoršit, a tím bohužel i ještě více snížit šance, že se ubytování podaří vyjednat v budoucnu. Lidsky chápu, že situace je obtížná a hledání řešení složité. Zároveň ubývá dobrovolníků a pracovníci registračních center i Správy uprchlických zařízení jsou již unaveni. Práce je to psychicky i fyzicky náročná. Proto si velmi vážím práce všech aktérů zapojených do řešení současné situace a věřím, že se ji podaří zvládnout. Považuji však za nutné, aby všem příchozím z Ukrajiny byla poskytnuta ze strany České republiky důstojná registrace a důstojné bydlení. To je základ postupného začleňování do naší společnosti a současně prevence eskalace větších konfliktů. K těm sice, alespoň podle mých informací, zatím nedošlo, situace je však již nyní velmi napjatá. Osobně jsem připravena Vám poskytnout veškerou podporu a pomoc, které bude z mé strany třeba, zejména za účelem zajištění bydlení pro romské ženy s dětmi. Ať už by se jednalo o společné jednání s kraji či obcemi, spolupráci s nevládními organizacemi či jinou formu podpory, můžete se spolehnout, že udělám vše, co je v mých silách, abych Vás ve Vašem úsilí podpořila. S přátelským pozdravem Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Já a mé kolegyně jsme navštívily během května KACPU v Praze, Brně a ve Zlíně. [2] Návštěva proběhla dne 3. května 2022. [3] Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. [4] Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 1) Žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže a) není podána osobně, b) je podána cizincem, který není uveden v § 3, c) je podána cizincem, který o dočasnou ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie, nebo d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná ochrana v jiném členském státě Evropské unie. (2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen. [5] Například čl. 13 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (potřeba zajistit osobám požívajícím dočasné ochrany přiměřené (suitable) ubytování); čl. 34 Listiny základních práv EU (právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky); Čl. 18, 27 Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) (potřebná pomoc rodičům a zákonným zástupcům při plnění jejich úkolů výchovy dětí a potřebná opatření pro poskytování pomoci rodičům a jiným osobám, které se o dítě starají, k uskutečňování práva každého dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj).