Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 1. dubna 2009 Sp. zn.: 6337/2008/VOP/MH Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ve věci nepovolené stavby rodinného domu na pozemku v k. ú. Točná A - Obsah podnětu Dne 20. 11. 2008 se do Kanceláře veřejného ochránce práv dostavil pan R.V., který jako zplnomocněný zástupce své dcery paní A.M. podal podnět na prošetření Úřadu městské části Praha 12, odboru výstavby (dále jen "stavební úřad") ve věci řízení o odstranění stavby rodinného domu na pozemku v k. ú. Točná, Praha 4. Stěžovatelka ve svém podání namítala nečinnost stavebního úřadu a poukazovala na to, že rozestavěná nepovolená stavba rodinného domu byla zjištěna stavebním úřadem již dne 2. 3. 2004, na místě bylo sice nařízeno zastavení stavebních prací, stavebník tento úřední příkaz ale nerespektoval, stavbu dokončil a bez souhlasu stavebního úřadu ji také užívá. Podle tvrzení stěžovatelky byl domek realizován na pozemku, který je dle platného Územního plánu hl. m. Prahy, schváleného usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999, jež nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000, navržen v ploše určené pro funkční využití PZO - zahrádky a zahrádkové osady, s navrženou změnou funkce od roku 2010. Paní M. si stěžovala na to, že stavební úřad od zahájení řízení o odstranění stavby v roce 2004 nečiní ve věci další úkony, jež by směřovaly k ukončení řízení, čímž podle stěžovatelky nepovolenou stavbu a její užívání toleruje. Zástupce paní M. mi doložil korespondenci se stavebním úřadem (přípis ze dne 24. 3. 2006 - odpověď na stížnost), Magistrátem hl. m. Prahy (dále jen "magistrát") a Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen "MMR"), žádný z oslovených úřadů však nápravu ve věci nezjednal. B - Skutková zjištění Po posouzení podnětu z hlediska věcné působnosti jsem se rozhodl v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejném ochránci práv"), ve věci zahájit šetření, v jehož rámci jsem si vyžádal stanovisko Úřadu městské části Praha 12 (dále jen "úřad"). Jmenovaný úřad jsem požádal o vyjádření k námitce nečinnosti stavebního úřadu v řízení o odstranění stavby a tolerování užívání nepovolené a nezkolaudované stavby rodinného domu umístěného na pozemku v k. ú. Točná. Dne 21. 1. 2009 jsem obdržel sdělení tajemnice úřadu, v němž mě informovala, že stavební úřad dne 8. 3. 2004 zahájil z vlastního podnětu řízení o odstranění uvedené stavby a dne 10. 6. 2004 stavebníka vyzval k tomu, aby prokázal soulad stavby s platným územním plánem a veřejnými zájmy. Současně tajemnice úřadu zmínila, že návrh změny funkčního využití ploch dotčeného pozemku z PZO (zahrádky a zahrádkové osady) na OC (území čistě obytné) projednává ve smyslu § 21 stavebního zákona Magistrát hl. m. Prahy, odbor územního plánování, pod č. Z 1437/06. Součástí návrhu je urbanistická studie Točná, která byla pro tento účel zpracována. Z důvodu projednávání změny územního plánu byla stavebníkovi na jeho žádost opakovaně prodloužena lhůta k doložení podkladů. Poslední prodloužení bylo stanoveno ke dni 7. 1. 2009. Tajemnice s ohledem na výše uvedené skutečnosti odmítla námitku nečinnosti stavebního úřadu jako nedůvodnou. Závěrem tajemnice poznamenala, že užívání stavby bylo prověřováno orgánem státního stavebního dohledu, resp. státního dozoru, a nikdy nebylo prokázáno, že je stavba užívána. Vzhledem k tomu, že jsem uvedenou odpověď shledal jako nedostatečnou, neboť jsem postrádal přesnější informace o postupu stavebního úřadu v době od zjištění nepovolené stavby v roce 2004 do začátku roku 2009, požádal jsem tajemnici úřadu dopisem ze dne 9. 2. 2009 o následující informace: 1) Vysvětlení a doložení postupu stavebního úřadu v době od 8. 3. 2004 do 7. 1. 2009, zejména pokud jde o vysvětlení k prodlužování termínu doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. 2) Doložení, zda a s jakým výsledkem stavební úřad pokutoval stavebníka za provedení nepovolené stavby. 3) Doložení postupu stavebního úřadu po 7. 1. 2009, tj. po uplynutí posledního termínu k doplnění podkladů. 4) Provedení předem neohlášené kontrolní prohlídky (státního dozoru) stavby manželů S. umístěné na pozemku v k. ú. Točná za účelem ověření, zda není užívána bez povolení (kolaudace), a doložení fotodokumentace z provedené kontrolní prohlídky. Dne 27. 2. 2009 jsem doplňující informace a vyjádření k mým dotazům od tajemnice úřadu obdržel. Tajemnice uvedla, že stavební úřad zahájil z vlastního podnětu řízení o odstranění stavby dne 8. 3. 2004, stavebník dne 28. 4. 2004 požádal o dodatečné povolení stavby a na základě toho jej stavební úřad dne 10. 6. 2004 vyzval k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby a prokázání souladu stavby s územním plánem a veřejnými zájmy. K projednávané změně územního plánu tajemnice doplnila, že dle telefonické informace se předpokládá schválení změny územního plánu do konce roku 2009. Z důvodu projednávání změny územního plánu byla stavebníkovi na základě jeho žádostí prodloužena lhůta k doložení dokladu opakovaně dne 20. 5. 2005, 16. 8. 2005, 15. 1. 2006 a 19. 12. 2007. Stavebník naposledy požádal dne 21. 1. 2009 o prodloužení lhůty k dodání dokladu o souladu stavby s územním plánem. Stavební úřad této žádosti vyhověl a dne 26. 1. 2009 lhůtu k doložení dokladu prodloužil. Vzhledem k tomu, že odstranění stavby by podle tajemnice bylo z důvodu předpokládaného schválení změny územního plánu neúčelné a neekonomické, stavební úřad odstranění stavby dosud nenařídil. V případě schválení změny územního plánu stavební úřad stanoví stavebníkovi další doklady a podklady včetně projektové dokumentace pro dodatečné povolení stavby. Tajemnice proto zastává názor, že se v daném případě o nečinnost ze strany stavebního úřadu nejedná. Pokud jde o můj dotaz ve věci sankčního postihu stavebníka za provedení nepovolené stavby, tajemnice úřadu mi sdělila, že rozhodnutím ze dne 23. 7. 2004 byla stavebníkovi uložena pokuta a povinnost nahradit náklady řízení. Pokuta byla zaplacena. Pokud jde o užívání stavby, toto bylo opakovaně prověřováno orgánem státního stavebního dohledu, a nikdy nebylo prokázáno. Vlastníci stavby buď nebyli zastiženi, nebo tvrdili, že stavbu pouze větrají, ale neužívají, vstup do ní neumožnili. Až dne 19. 2. 2009 byla státním dozorem provedena kontrolní prohlídka stavby a bylo zjištěno, že stavba rodinného domu je užívána. Přestupek bude stavebním úřadem projednán. C - Právní zhodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. Ze shromážděných podkladů vyplývá, že stavebník přistoupil k realizaci stavby rodinného domu jednak bez povolení stavebního úřadu (tzn. bez územního rozhodnutí a stavebního povolení), a navíc tuto stavbu provedl v ploše, která nebyla a stále není dle platného územního plánu určena k zastavění rodinnými domy. Z přestupkového rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23. 7. 2004 navíc vyplývá, že stavební úřad, resp. orgán státního stavebního dohledu, vyzýval stavebníka k zastavení stavebních prací, které stavebník nerespektoval a ve stavbě pokračoval. Nelze než konstatovat, že v daném případě se stavebník dopustil hrubé stavební nekázně a svým jednáním porušil pravidla na úseku výstavby. Za uvedené jednání byl sice stavebním úřadem pokutován, avšak další postup stavebního úřadu, když stavebníkovi během pěti let celkem pětkrát prodloužil lhůtu k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby, nelze než kritizovat. Opakované prodlužování lhůty k doplnění žádostí o dodatečné povolení stavby s odvoláním na to, že se připravuje změna územního plánu, která by stavbu v daném místě umožnila, nemůže být důvodem pro několikaletou toleranci "černé stavby", neboť není v moci stavebního úřadu rozhodnutí o podobě územního plánu ovlivnit, protože jej neschvaluje. Nelze připustit takový postup, kdy stavebník neuspěje se svým návrhem na změnu územního plánu, stavbu provede bez povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a několik let vyčkává, zda bude stavba změnou územního plánu v daném místě připuštěna. Spoléhání se na to, že územní plán dodatečně nepovolenou stavbu legalizuje, není v žádném případě ospravedlnitelné a v praxi stavebního úřadu akceptovatelné. Dovedu si představit situaci, kdy stavebník započne bez povolení se stavbou v území, které je již předmětem finální fáze projednávání změny územního plánu, tzn. schválené zadání, koncept, včetně návrhu odsouhlaseného dotčenými orgány státní správy, a je třeba vyčkat končeného schválení dokumentu zastupitelstvem, a stavební úřad za tím účelem řízení o odstranění stavby např. na půl roku přeruší. Přerušení řízení po dobu pěti let je však zcela zjevně dobou nepřiměřenou. Telefonická informace o tom, že změna územního plánu má být schválena do konce roku 2009, je informací, která není vůbec zárukou toho, že změna skutečně schválena bude. Navíc je třeba konstatovat, že ani skutečnost, že změna územního plánu danou plochu pro výstavbu určí, nezaručí stavebníkovi dodatečné povolení stavby. V tomto řízení totiž záleží také na stanoviscích dotčených orgánů státní správy, které hájí veřejné zájmy dle zvláštních předpisů. V daném případě se navíc stavebník vlastní vinou dostal do rozporu se zákonem, když bez povolení stavbu zahájil, a i přes zákaz stavebního úřadu ve stavbě dokonce pokračoval. Za tohoto stavu věci se mi jeví postup stavebního úřadu v daném případě jako chybný a vybočující z obecně platných principů správního řízení. Nový správní řád v ustanovení § 2 odst. 4 ukládá správnímu úřadu, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Neumím si představit, že by postup stavebního úřadu v případě domu manželů S. byl východiskem pro řešení obdobných případů nepovolených staveb, odporujících navíc územnímu plánu. Dle mého soudu nelze připustit praxi, kdy by stavební úřad po dobu několika let oddaloval rozhodnutí o "černé stavbě" a spoléhal na to, že územní plán problém v budoucnu nějak vyřeší. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem nemohu postup stavebního úřadu označit za takový, který by odpovídal principům dobré správy, nýbrž právě naopak za takový, který těmto principům odporuje. D - Závěry Na základě výše popsaných skutečností jsem se rozhodl šetření tohoto případu v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ukončit se závěrem, že jsem v postupu stavebního úřadu shledal pochybení popsaná v předcházející části této zprávy. Je úkolem veřejného ochránce práv na zjištěná pochybení orgány veřejné správy upozornit, proto tak činím formou této zprávy a současně touto cestou apeluji na stavební úřad, aby se vytýkaného jednání do budoucna zdržel s vědomím výše uvedeného hodnocení. Tuto zprávu zasílám k vyjádření tajemnici Úřadu městské části Praha 12 a na vědomí stěžovatelce. Zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou podkladem pro vydání mého závěrečného stanoviska. JUDr. Otakar M o t e j l veřejný ochránce práv