Text dokumentu

Příloha č. j. KVOP-44769/2022/S Brno 16. srpna 2022 Připomínky veřejného ochránce práv k návrhu novelizace vyhlášky o znalečném (č. j. předkladatele MSP-118/2022-LO-SP) OBECNÉ PŘIPOMÍNKY 1. Nedokonalá revize systému odměňování znalců Uvítal jsem, že Ministerstvo spravedlnosti po téměř dvou letech [1] přistoupilo k úpravě odměňování znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Změn však doznala jen časová odměna v § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném. Tuto změnu samozřejmě vítám, [2] bohužel ji však pokládám za nedokonalou revizi odměňování, jelikož se zvýšení neprojevilo do dalších - vyhláškou fixně stanovených - částí odměn, jako je náhrada za ztrátu času a paušální odměny. Zejména postrádám adekvátní navýšení náhrady za ztrátu času, která je upravena v § 15 odst. 2 tak, že znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrt hodinu. Z logiky výpočtu této částky, která za hodinu čekání znalci umožňuje naúčtovat 200 Kč, bych předpokládal, že se navýší i tato částka. Jako logický se mi jeví tento způsob výpočtu: nyní je nejnižší sazba za hodinu 300 Kč, za ztrátu času pak 200 Kč, nově se navrhuje nejnižší sazba za 800 Kč a tedy za hodinu čekání by mělo být 700 Kč [-100Kč od hodinové nejnižší sazby], tedy 700 : 4 = 175Kč. Nad rámec návrhu vyhlášky tedy překladateli navrhuji, aby doplnil § 15 odst. 3 tak, že znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 175 Kč za každou započatou čtvrthodinu. Dále předkladateli navrhuji, aby provedl i revizi odměňování v obou přílohách vyhlášky, které obsahují seznam paušálních odměn a paušálních náhrad. V případě paušálních náhrad u položek č. 2, 4 a 5 by se mělo zohlednit hodinové navýšení odměn. Je jistě možné, aby znalci postupovali dle § 5 odst. 3 vyhlášky o znalečném, ale důkazní břemeno, které musí osvědčit při podání vyúčtování, bude jistě orgánům veřejné moci při rozhodování o znalečném činit problémy, a může tak dojít ke krácení znalečného. Co se týká přílohy 2, tam bych očekával navýšení těch položek, na které dopadá obecné zdražování. Jako příklad uvádím položku č. 3 - tisk A4 barevně (17 Kč), která je dle aktuálního ceníku České pošty, s. p. zpoplatněna částkou 23 Kč. [3] Znalci sice mohou při podání vyúčtování postupovat dle § 13 odst. 3 vyhlášky o znalečném, ale domnívám se, že by předkladatel měl paušální náhrady stanovit tak, aby odpovídaly aktuální situaci na trhu. Nad rámec návrhu vyhlášky tedy překladateli navrhuji, aby provedl úpravu i příloh vyhlášky tak, aby položky odpovídaly navrhovanému navýšení a odpovídaly i současné situaci na trhu. Tato připomínka je zásadní. 2. Připomínka k části III - Odůvodnění - bod č. 4 Předkladatel vychází z kvalifikovaných odhadů souhrnných údajů o rozpočtových výdajích státu za znaleckou činnost, ze kterých vychází pro určení dopadů navýšení odměn znalcům na státní rozpočet v příštím roce. Na tomto místě musím podotknout, že by věcný útvar předkladatele nemusel vycházet jen z kvalifikovaných odhadů za předchozí roky, kdyby nebyla "přerušena dodávka" statistických údajů pro resort tím, že doposud, tedy jeden rok a 8 měsíců od účinnosti nového zákona o znalcích, a dokonce téměř dva roky od jeho platnosti stále neexistuje evidence posudků, tak jak přepokládá § 29 zákona č. 254/2019 Sb. Předložený návrh a zejména jeho odůvodnění tedy nadále vyvolává otázku stále probíhající implementace nového zákona o znalcích, jejíž provedení je patrně v nedohlednu. Rád bych na tuto doporučující připomínku nad rámec návrhu vyhlášky obdržel odpověď. Tato připomínka je doporučující. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 3. Nenavržení úpravy § 15 odst. 3 vyhlášky o znalečném v reakci na nález Ústavního soudu ze dne 24. května 2022, sp. zn. II. ÚS 2720/21 Předkladatel sleduje návrhem novelizace vyhlášky o znalečném zejména zrychlené navýšení částky základní výše časové odměny. Odkazuje přitom na naléhavost problematiky výše odměňování znalců, která vedla i k závazku vlády v programovém prohlášení ze dne 6. ledna 2022 k provedení revize systému odměňování znalců a ke zvýšení odměny znalců na úroveň odpovídající náročnosti a společenské potřebnosti této profese. Domnívám se, že pouhým zvýšením částky základní výše časové odměny se úkol "revize systému odměňování" zdaleka nevyčerpává, ač je jeho důležitou součástí. Kromě toho, že předkladatel nijak neupravuje jiné parametry (např. částku za ztrátu času na cestě, výši paušálních odměn), nereaguje v tomto návrhu novelizace ani na závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. května 2022. Ústavní soud v citovaném nálezu označil za neústavní úpravu náhrady ušlého výdělku znalce podle předchozí právní úpravy (vyhláška č. 37/1967 Sb. odkazující na § 29 vyhlášky č. 37/1992 Sb. upravující náhradu ušlého výdělku svědka, která se má i v případě znalců použít obdobně.). Ústavní soud shledal porušení ústavně zaručeného práva znalce na ochranu majetku a na legitimní očekávání znalce na úhradu nákladů, které mu vzniknou při přípravě znaleckého posudku pro orgán veřejné moci. Poukázal na to, že mezi postavením svědka a postavením soudních znalců je zřejmý rozdíl, kdy na rozdíl od svědků je povinnost práci a čas znalců spravedlivě a plnohodnotně odměnit. Ústavní soud shledal problematickým zejména rozdíl pro náhradu ušlého výdělku znalců zakotvený v předchozí právní úpravě, a sice rozdíl mezi znalcem - zaměstnancem a znalcem - osobou samostatně výdělečně činnou. Zatímco u osob v pracovním (či obdobném) poměru nebyla částka, ze které se pro výpočet ušlého výdělku vycházelo, nijak omezena, u osob samostatně výdělečně činných byla limitována základem daně v nejvyšší částce 486 000 Kč. Podle Ústavního soudu tím bylo porušeno i právo na rovnost. Ústavní soud v nálezu výslovně připomenul, že na uvedeném mnoho nemění ani přijetí nové vyhlášky o znalečném č. 504/2020 Sb., protože v § 15 odst. 3 vyhláška o znalečném opět odkazuje na § 29 vyhlášky č. 37/1992 Sb. Proto považuji za nutné se se závěry nálezu vypořádat a upravit dle něj i účinnou právní úpravu. Navrhuji, aby předkladatel do návrhu novelizace vyhlášky o znalečném promítl závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. května 2022, sp. zn. II. ÚS 2720/21 a zajistil tak soulad podzákonné právní úpravy s ústavním pořádkem. Tato připomínka je zásadní. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 4. K čl. I - § 2 odst. 1 S navrhovaným zvýšením částky základní výše časové odměny znalce za výkon znalecké činnosti se plně ztotožňuji a podporuji jej. Domnívám se, že právě výraznější navýšení uvedené částky představuje nezbytný první krok ke zvýšení zájmu o výkon znalecké činnosti a zvrácení negativního trendu úbytku znalců. V odůvodnění předkladatel uvádí, že cílem navýšení uvedené částky je "zvýšení rentability znalecké činnosti tak, aby v praxi nedocházelo k upřednostňování výkonu znalecké činnosti pro komerční účely s negativním dopadem na řízení před orgány veřejné moci." Toto odůvodnění navrhuji upravit, protože primární povinností znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů je provádět znalecké úkony pro orgány veřejné moci a tuto povinnost nemohou znalecké subjekty opomíjet upřednostňováním výkonu znalecké činnosti pro komerční účely. I důvodová zpráva k zákonu č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech připomíná, že odmítnutí zpracování znaleckého posudku orgánu veřejné moci a následné přijetí zakázky od soukromého zadavatele může představovat porušení zákona. Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě apeluje na orgány veřejné moci, aby byly obezřetné, pokud jde o odmítnutí pro znaleckou vytíženost, a případně nahlížely do evidence znaleckých posudků (což předpokládá v prvé řadě její spuštění a funkčnost). Navrhuji v odůvodnění čl. I (§ 2 odst. 1) nahradit uvedenou pasáž slovy "zvýšení rentability znalecké činnosti v případě, že je zadavatelem orgán veřejné moci" nebo v obdobném smyslu. Tato připomínka je zásadní. 5. K čl. II - Přechodné ustanovení Návrh novelizace vyhlášky o znalečném volí pro určení časové působnosti novelizace okamžik "zadání" znalecké činnosti. S tímto návrhem nesouhlasím. Poukazuji na to, že předkladatel se navázáním časové působnosti na okamžik "zadání" odchýlil jak od poslední novelizace předchozí právní úpravy (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení), tak nové právní úpravy (vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném). Předkladatel přitom nepředložil žádné důvody, pro které by měl být dosavadní přístup opuštěn. Navrhované znění novelizace by ve svém důsledku znamenalo, že by zvýšená sazba znalečného dopadla až na znalecké posudky zadané po 1. lednu 2023. Znalci však běžně mívají od orgánů veřejné moci zadány znalecké posudky i na řadu měsíců dopředu a zvýšení sazby se tedy do jejich finanční sféry promítne fakticky až o několik měsíců později. Současně může vzniknout stav rozporný s právem na spravedlivou odměnu za práci zakotveným v čl. 28 Listiny základních práv a svobod, kdy budou dva znalci za tutéž práci prováděnou v témže období odměněni zcela rozdílně. Navrhuji proto upravit znění přechodného ustanovení tak, aby zvýšená částka základní výše časové odměny dopadala na všechny znalecké úkony provedené po 1. lednu 2023. Navrhuji v přechodném ustanovení nahradit slovo "zadané" za "vykonané": "Odměna za výkon znalecké činnosti vykonané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se určí a vyúčtuje podle vyhlášky č. 504/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky". Tato připomínka je zásadní. [1] Vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, je datována dnem 26. listopadu 2020. Předchozí změna v odměnách znalců je z roku 2002. [2] Srovnej tiskovou zprávu veřejného ochránce práv zde dne 21. září 2020, která je dostupná zde: https://www.ochrance.cz/aktualne/soudnich-tlumocniku-prekladatelu-a-znalcu-ubyva-jejich-odmena-je-nedostatecna/ [3] Srovnej https://www.postaonline.cz/documents/10180/282441/kompletni_cenik.pdf