Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 26/2022/NZ/TC Č. j.: KVOP-42974/2022 Zpráva ze sledování vyhoštění Z: Vazební věznice Praha-Ruzyně Do: Moldavská republika Druh sledování: trest vyhoštění Vyhošťovaná osoba: pan A., st. přísl. Moldavská republika Datum realizace: 19. května 2022 Datum vydání zprávy: 16. srpna 2022 Sledování provedly: Mgr. Tereza Ciupková, Mgr. Barbora Matějková JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv Obsah Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění a jeho cíl Zpráva ze sledování vyhoštění Informace o vyhošťované osobě Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Průběh realizace vyhoštění 1.Provádění osobní prohlídky 2.Přítomnost zaměstnankyň Kanceláře v eskortním vozidle Přehled opatření k nápravě pro ŘSCP Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění a jeho cíl Veřejný ochránce práv od roku 2011 sleduje zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a výkon trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "vyhoštění" nebo "nucené navracení"). [1] Česká republika tak splnila povinnost zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení podle takzvané návratové směrnice. [2] Kromě toho ochránce již od roku 2006 chrání lidi před špatným zacházením v různých zařízeních tím, že tato zařízení systematicky navštěvuje. [3] Plní tak úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] Kombinace obou mechanismů zajišťuje účinnou preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi při vyhošťování. Cílem sledování vyhoštění je zajistit dodržování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaný cizinec" nebo "vyhošťovaná osoba"), zvyšovat standard zacházení s cizinci a posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, jimiž jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém vyhoštění informován s předstihem. Provedením sledování konkrétního vyhoštění pak pověřuji zaměstnance (právníky) Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář"). [5] Policie České republiky jim při sledování vhoštění poskytuje nezbytnou součinnost podle zákona o pobytu cizinců. [6] Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou zejména oprávněni * s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se nachází vyhošťovaná osoba, * klást otázky osobám podílejícím se na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, * hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a * nahlížet do dokumentace související s nuceným návratem včetně zdravotnické. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob zaručuje Listina základních práv a svobod, řada mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také právo Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie, [9] návratová směrnice apod.). Konkrétně stanoví práva a povinnosti vyhošťovaných osob právní předpisy upravující působnost subjektů, které se podílejí na vyhoštění. Jde zejména o Policii České republiky, které zákon svěřuje výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta. [11] Při hodnocení zacházení s vyhošťovanými osobami ochránce vychází rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy, [13] Evropskou pohraniční a pobřežní stráží (Frontex) [14] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [15] Zpráva ze sledování vyhoštění Po každém sledování vyhoštění sepíši zprávu. Obsahuje má zjištění, hodnocení a většinou také návrhy opatření k nápravě. Zprávu pošlu dotčeným orgánům a zařízením se žádostí o vyjádření. [16] Pečlivě se pak zabývám sděleními (vysvětleními), která mi zašlou. Navržená opatření k nápravě se liší svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Pro snazší orientaci obsahuje zpráva na konci přehled opatření. Navrhuji také termín provedení. * Bezodkladná opatření je třeba provést zpravidla do 7 dnů od obdržení zprávy. Není-li to možné, provedou se v nejkratší možné době. Za bezodkladná označuji opatření, která považuji za naléhavá a velmi důležitá, anebo opatření běžně snadno proveditelná. * Opatření s delší lhůtou je třeba provést ve stanovené lhůtě, zpravidla do jednoho měsíce, tří měsíců, šesti měsíců nebo jednoho roku. * Opatření s průběžným plněním navrhuji tam, kde je třeba zavést určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Očekávám, že zařízení (oslovený orgán) opatření zavede co nejdříve a bude dbát na dodržování doporučené praxe. Rád bych, aby oslovené orgány a zařízení ve vyjádření ke zprávě sdělily, že (1) opatření provedly a jak, nebo (2) kdy a jak opatření provedou, nebo (3) navrhly jiné vhodné opatření a termín. Pokud budu vyjádření považovat za dostatečná, vyrozumím o tom oslovené orgány a zařízení. Mohu si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je vysvětlení zjištěných pochybení, doložení opatření k nápravě či věrohodný příslib jejich provedení. Pokud vyjádření nebudu považovat za dostatečná, vyrozumím o tom nadřízený úřad (vládu, není-li nadřízeného úřadu), případně informuji veřejnost. [17] Po ukončení vzájemné komunikace zveřejním anonymizovanou zprávu ze sledování vyhoštění (s výjimkou jmen osob pověřených vedením zařízení) v databázi Evidence stanovisek ochránce (ESO). [18] Informace o vyhošťované osobě Vyhošťovanou osobou byl pan A., st. přísl. Moldavská republika. Cizinec byl trestním příkazem [19] odsouzen k trestu vyhoštění z území České republiky v trvání 2 let za spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. [20] Průběh sledování vyhoštění O realizaci vyhoštění informovala policie písemně zaměstnance Kanceláře prostřednictvím oznámení o realizaci trestu vyhoštění ze dne 12. května 2022. Realizaci trestu vyhoštění provedli policisté Ředitelství služby cizinecké policie, Oddělení doprovodu letadel (dále také "eskortující policisté"). Dne 18. května 2022, tedy den před výkonem trestu vyhoštění, předaly zaměstnankyně Kanceláře pověření ke sledování vyhoštění řediteli vazební věznice. Zaměstnankyně Kanceláře hovořily také s vyhošťovaným cizincem. Dále pořídily kopie související spisové dokumentace. Zdravotní dokumentaci obdržely pověřené zaměstnankyně k pořízení kopie v den realizace trestu vyhoštění, tedy 19. května 2022, před zahájením návratové operace. Během sledování trestu vyhoštění poskytli zaměstnanci Vazební věznice Praha-Ruzyně veškerou potřebnou součinnost, za což děkuji. Ze správní a zdravotní dokumentace a rozhovoru s cizincem vyplynuly následující informace. Cizinec byl poučen o realizaci vyhoštění sociálním pracovníkem dne 13. května 2022. Záznam o poučení, který cizinec podepsal, byl vyhotoven v českém, rumunském a ruském jazyce. V poučení byl čas odletu i příletu, číslo linky, konkrétní letiště příletu a maximální váha zavazadla. Mohl také kontaktovat svou rodinu a blízké osoby. Cizinec však sdělil, že si nikoho kontaktovat nepřál a že zavazadlo nemá. Dne 18. května 2022 dopoledne podstoupil vyhošťovaný cizinec lékařskou prohlídku. Podle zdravotní dokumentace byl cizinec způsobilý k vyhoštění a schopen letecké přepravy. Eskortu provedli 3 policisté mužského pohlaví, oblečení v civilu. Cizince poučili o průběhu eskorty z vazební věznice na letiště a o jeho právech a povinnostech během realizace trestu vyhoštění. Eskortující policisté provedli prohlídku vyhošťovaného cizince v místnosti k tomu určené a bez přítomnosti jiných osob. Během osobní prohlídky byly dveře místnosti, v níž prohlídka probíhala, zavřené. Část realizace, kterou pověřené zaměstnankyně mohly sledovat, se eskortující policisté chovali k vyhošťovanému cizinci s respektem, po celou dobu s ním komunikovali a nepoužívali donucovací prostředky. Zaměstnaně Kanceláře nicméně nebyly vpuštěny do eskortního vozidla, a část operace tak nemohly sledovat. Vyhošťovaný cizinec letěl do země původu sám, bez eskorty. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabýval zejména tím, zda byla vyhošťovaná osoba připravena na realizaci trestu vyhoštění, zda měla dostatečné povědomí o úkonech spojených s vyhoštěním a zda mohla kontaktovat své rodinné příslušníky a blízké. Také jsem se věnoval průběhu pozemní části návratové operace a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovanou osobou. Oceňuji vstřícný přístup eskortujících policistů k vyhošťovanému cizinci. Také hodnotím pozitivně součinnost ze strany zaměstnanců Vazební věznice Praha-Ruzyně. Naopak kritizuji nevpuštění zaměstnankyň Kanceláře do eskortního vozidla. Odepření přítomnosti v eskortním vozidle zaměstnancům Kanceláře znemožňuje monitorovat celý průběh realizace vyhoštění, a plnit tak svůj mandát daný zákonem a mezinárodněprávními závazky. Při popisované návratové operaci mělo nevpuštění do eskortního vozidla zásadní dopad, neboť cizinec byl k letadlu dopraven eskortujícím vozidlem na letištní plochu, kam nemají zaměstnanci Kanceláře oprávnění vjezdu vlastním vozidlem. Pověřené zaměstnankyně tak nemohly sledovat tu část vyhoštění, při níž byl cizinec doprovázen na palubu letadla. Ve zprávě upozorňuji také na provedení osobní prohlídky, kterou vykonali eskortující policisté. Během prohlídky nenastaly komplikace a prohlídka byla provedena v místnosti bez kamer, což vítám. Prohlídka však byla provedena za zcela zavřenými dveřmi. Ředitelství služby cizinecké policie proto doporučuji, aby eskortující policisty poučilo, aby v případě přítomnosti zaměstnanců Kanceláře ponechávali dveře prohlídkové místnosti lehce pootevřeny tak, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu s prohlíženou osobou, ale aby bylo slyšet, co se v místnosti odehrává, a zaměstnanci Kanceláře tak měli přehled o průběhu operace. Průběh realizace vyhoštění 1. Provádění osobní prohlídky Před eskortou policisté provádí prohlídku osob. [21] Osobní prohlídky představují obecně zásah do práva na nedotknutelnost osoby a soukromí. V kontextu nucených návratů lze tento zásah považovat za legitimní, pokud je prováděn za účelem zajištění bezpečnosti, avšak pouze pokud jsou prohlídky prováděny přiměřeně a takovým způsobem, aby byla maximálně šetřena lidská důstojnost. Osobní prohlídka by měla být prováděna v místnosti k tomu určené. Dveře i okna této místnosti mají být uzpůsobeny tak, aby prohlíženou osobu nebylo možné pozorovat z vnějšku místnosti. [22] Ten, kdo nezávisle dohlíží nad průběhem vyhoštění, by měl mít přehled o dění v místnosti, kde se prohlídka provádí, aniž by do místnosti vstupoval. Dveře by proto měly být lehce pootevřeny, a umožňovat tak monitorující osobě slyšet, co se v místnosti děje. Osobní prohlídka vyhošťovaného cizince byla provedena v uzavíratelné místnosti, a to dvěma eskortujícími policisty mužského pohlaví. Jiné osoby nebyly přítomny. Takovou praxi považuji za správnou. Dveře místnosti však byly po celou dobu provádění prohlídky zcela uzavřeny, což limitovalo možnost zaměstnankyň slyšet, co se v místnosti, kde se prohlídka vykonává, děje a mít přehled o způsobu jejího provedení. Ponechání pootevřených dveří do místnosti během provádění osobních prohlídek, které však neumožní přímý vizuální kontakt s prohlíženou osobou s cílem šetřit její důstojnost, bývá během sledování vyhoštění běžnou praxí. Docházím proto k závěru, že se v tomto konkrétním případě jednalo o ojedinělý exces. 2. Přítomnost zaměstnankyň Kanceláře v eskortním vozidle Podle § 21a zákona o veřejném ochránci práv policie informuje veřejného ochránce práv s dostatečným předstihem o výkonu trestu vyhoštění a poskytuje pověřenému zaměstnanci nezbytnou součinnost. Policii je stanovena povinnost ochránci poskytnout takovou součinnost, aby se mohl pověřený zaměstnanec Kanceláře nuceného návratu fakticky zúčastnit. Opční protokol k Úmluvě proti mučení zaručuje zaměstnancům vykonávajícím dohled přístup do všech míst, kde se nacházejí lidé omezení na osobní svobodě. Takovým místem je i eskortní vozidlo, které slouží k převozu vyhošťovaných cizinců. Zaměstnanci Kanceláře tedy nejenže plní mandát daný zákonem o veřejném ochránci práv a tzv. návratovou směrnicí, ale současně také realizují povinnosti vyplývající z mezinárodního práva. Pověřené zaměstnankyně Kanceláře při sledování vyhoštění nebyly vpuštěny do eskortního vozidla - ani při cestě ze zařízení na Letiště Václava Havla, ani při přemístění v rámci letiště z Terminálu 1 na letištní plochu. [23] Přítomní eskortující policisté tohle rozhodnutí zdůvodnili odkazem na bezpečnostní důvody a nedostatek místa. Cizinec byl přitom po celou dobu před i v průběhu eskorty velmi klidný. Eskortující policisté byli tři, a spolu s cizincem tak byly ve vozidle celkem 4 osoby; jedna zaměstnankyně Kanceláře by se do vozidla vešla. Zde podotýkám, že zaměstnanci Kanceláře nejsou do eskortujících vozidel vpouštěni opakovaně, a to ani při menším počtu osob. Závazný pokyn policejního prezidenta předpokládá, že kromě eskortovaných osob se může eskorty účastnit i tzv. jiná osoba zúčastněná při eskortě. [24] Takovou jinou osobou může být i pověřený zaměstnanec nezávislé monitorující instituce. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyním Kanceláře nebyla přítomnost v eskortním vozidle umožněna, podstatná část návratové operace nebyla zmonitorována. Téma nepouštění zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv do eskortních vozidel je ze strany Kanceláře řešeno dlouhodobě. Upozorňuji na skutečnost, že tím, že Policie České republiky dlouhodobě a soustavně neposkytuje potřebnou součinnost zaměstnancům Kanceláře a neumožňuje jim přepravu v eskortním vozidle spolu s vyhošťovanými osobami, znemožňuje zaměstnancům Kanceláře plně vykonávat mandát, který jim byl svěřen. Česká republika tak dlouhodobě nezajišťuje řádnou implementaci tzv. návratové směrnice, když zaměstnanci Kanceláře není umožněno monitorovat značnou část návratové operace. Tento závěr potvrdila i Rada Evropské unie při tzv. schengenském hodnocení k řešení nedostatků zjištěných v roce 2019 o tom, jak Česká republika uplatňuje schengenské acquis v oblasti navracení. [25] Opatření pro Ředitelství služby cizinecké policie: 1) Umožňovat přítomnost zaměstnanců Kanceláře v eskortním vozidle (průběžně). Přehled opatření k nápravě pro ŘSCP Průběžně * Umožňovat přítomnost zaměstnanců Kanceláře v eskortním vozidle (opatření č. 1). [1] Podle § 1 odst. 6 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Článek 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. [3] Na základě § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [4] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s. o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [5] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [6] Podle § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [7] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv a § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 a § 163 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců; podle § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2022-07-28]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2022-07-28]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [14] European Border and Coast Guard. Code of Conduct for Return Operations and Return Interventions coordinated or organised by Frontex [online]. Warsaw (c) Frontex 2018 [cit. 2022-07-28]. Dostupné z: https://frontex.europa.eu/assets/Key_Documents/Code_of_Conduct/Code_of_Conduct_for_Return_Operations_and_Return_Interventions.pdf nebo European Border and Coast Guard. Code of Conduct for all Persons participating in Frontex activities [online]. Warsaw (c) Frontex 2019 [cit. 2022-07-28]. Dostupné z: https://frontex.europa.eu/assets/Key_Documents/Code_of_Conduct/Code_of_Conduct_applicable_to_all_persons_participating_in_Frontex_operational_activities.pdf. [15] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2022-07-28]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [16] Ustanovení § 21a odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv. [17] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [18] Evidence stanovisek ochrance (ESO) je dostupná z https://eso.ochrance.cz. [19] Trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 21. dubna 2022, sp. zn. 9 T 71/2022. [20] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [21] Článek 3 odst. 1 písm. b) závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších pokynů. [22] Srov. článek 13 pokynu policejního prezidenta č. 284/2017, o úkonech prováděných v zařízeních pro zajištění cizinců, a ŠABATOVÁ, Anna, SVOBODA, Milan, MATUŠKA, Jiří, KLUMPAR, Martin. Vězeňství II: Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci se společností Wolters Kluwer, a. s., 2019, s. 56. ISBN 978-80-7598-410-4. Dostupné také online: https://www.ochrance.cz/uploadsimport/Publikace/sborniky_stanoviska/Sbornik_Vezenstvi_II.pdf. [23] Pověřené zaměstnankyně Kanceláře přitom disponují povolením vydaným Letiště Praha, a. s., pro pohyb na letištní ploše, avšak samy se osobně po této ploše pohybovat nemohou. [24] Čl. 3 odst. 1 písm. a) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [25] Rada Evropské unie. Prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doporučení týkající se řešení nedostatků zjištěných v roce 2019 při hodnocení toho, jak Česká republika uplatňuje schengenské acquis v oblasti navracení. 8995/20, 2020, doporučení č. 10.