Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 5889/2021/VOP/MČ Č. j. KVOP-25882/2022 Brno 12. dubna 2022 Zpráva o šetření podnětu proti rušení nočního klidu pouštěním reprodukované hudby ve venkovních prostorách Klubu W. Obrátil se na mě pan A., bytem xxxx (dále "stěžovatel"), s tím, že obyvatelé obce M. i dalších obcí jsou v teplých měsících soustavně obtěžováni pouštěním hlasité hudby v nočních hodinách. Hudba se line z nedalekého Klubu W., který se nachází na okraji města N. V rovinaté krajině se hluk nese daleko do okolí. Stěžovatel i další místní obyvatelé se marně snažili věc řešit opakovaným voláním hlídek policie. Na základě popsaného podnětu jsem se rozhodl zahájit šetření, jehož cílem je prověřit, zda Policie ČR a správní orgány využily svých kompetencí k tomu, aby rušení nočního klidu zamezily nebo toto protiprávní jednání sankcionovaly, a napomohly tak zajistit lidem klidný spánek. A. Shrnutí závěrů Žádosti města N. adresované Policii ČR o provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti osob, u kterých je dáno podezření na opakované porušování právních předpisů (zákona o přestupcích, obecně závazné vyhlášky a nařízení obce), jsou legitimním požadavkem. Nejedná se o nepřípustné objednávání služeb policie a policie měla na základě každé takové žádosti konat. Jedině v případě zjištění totožnosti osob, u kterých je podezření na protiprávní jednání na hromadné akci, je možné následně zahájit příslušné přestupkové řízení. Na základě obdržených oznámení o rušení nočního klidu měl Městský úřad Hlučín zahájit řízení o přestupku a provést dokazování výslechem svědků - zasahujících policistů, ale také oznamovatelů, tj. osob, které se cítily být hlasitou hudbou v nočních hodinách rušeny. B. Skutková zjištění Se žádostí o vyjádření a zaslání důležitých písemností jsem se obrátil na Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje a Městský úřad Hlučín a dále dal možnost vyjádřit se k případu starostům obcí M., O. a města N. B.1 Vyjádření města N. Starosta města N. mi sdělil, že stížnosti na hluk z Klubu W. eviduje od léta 2020, kdy se začaly pořádat pravidelné hudební produkce ve venkovních prostorách klubu. Město požádalo policii o kontrolu dodržování obecně závazných vyhlášek o nočním klidu, [1] zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností [2] a tržního řádu. [3] V létě 2020 město vyvolalo několik schůzek s Policií ČR, na kterých upozorňovalo jednak na chování návštěvníků odcházejících z klubu v brzkých ranních hodinách a jednak na porušování výše uvedených předpisů města. Policie vždy přislíbila součinnost. V době konání hudebních produkcí uvnitř provozovny (v zimních měsících) stížnosti na obtěžování hlukem ustaly, v létě opět začaly. Od Městského úřadu Hlučín se město společně s policií snažilo získat informace o sankcionování osob porušujících vyhlášky města. Dosavadní spolupráci s policí a Městským úřadem Hlučín starosta vnímá jako standardní; posoudit důvody, proč policie není schopna zajistit ztišení reprodukované hudby v nočních a ranních hodinách, není schopen. V příloze mi starosta zaslal text právních předpisů města a písemnou komunikaci s Policií ČR. Z ní vyplývá, že město policii opakovaně žádalo o řešení závadného stavu, protože pouštěním hudby po 22. hodině dochází nejen k rušení nočního klidu, ale i k porušování obecně závazné vyhlášky o nočním klidu. Ta ve své příloze vymezuje akce, během kterých se noční klid vymezuje jinak než od 22 hodin večer do 6 hodin ráno a akce pořádané v Klubu W. mezi těmito akcemi nejsou - pořadatel si ani nepožádal o výjimku na některou akci. Dále podle města dochází i porušování obecně závazné vyhlášky obce o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností (k provozování hostinské činnosti po 24. hodině večerní) a k porušování nařízení obce - tržního řádu (nabízením a prodejem zboží mimo provozovnu). Město žádalo polici o zásah na každé akci - termíny akcí jsou známy z programu klubu, který je veřejně dostupný. K rušení nočního klidu starosta zdůraznil, že není třeba hluk měřit, že postačí subjektivní vnímání zasahujících policistů. Starosta města opakovaně žádal o ztotožnění osob, které po 22. hodině pouštějí reprodukovanou hudbu a které po 24. hodině provozují hostinskou činnost, o orientační posouzení hladiny hluku po 22. hodině a ztlumení hudby po 22. hodině. V odpovědích policie sdělila, že v některých případech pořadatele pro přestupek rušení nočního klidu oznámila správnímu orgánu. Dále však policie uvedla i to, že u některých akcí neobdržela žádné oznámení občanů na rušení nočního klidu, proto podle jejího názoru nebyly dány důvody ke ztotožnění osob podílejících se na provozu Klubu W. Prokázání totožnosti je zákonné oprávnění policisty, spojené s určitou mírou zásahu do práv a svobod osob, které lze uplatnit pouze v zákonem uvedených případech. Nelze tedy a priori na základě žádosti jiného subjektu při absenci zákonných znaků automaticky k takovému úkonu přistoupit. B.2 Vyjádření obce O. Starosta mi sdělil, že k rušení nočního klidu z Klubu W. dochází již několik let, a to zejména v letních měsících pravidelně o víkendech. Tuto problematiku se obec O. snažila řešit zejména s městem N., na jejímž katastru se klub nachází. Starosta i občané obce O. dávali oznámení Policii ČR do Hlučína, ale přesné výsledky starosta nezná. Rozhodně zatím nedošlo k žádnému zlepšení situace. B.3 Vyjádření obce M. Starosta obce M. mě informoval, že na základě podnětů stěžovatele a jeho souseda inicioval v prosinci 2021 schůzku se starostou a tajemníkem Městského úřadu N., kde řešili kroky, které dosud starosta města N., police a hygiena podnikli. K uspokojivému výsledku však zatím nedošlo. Starostovi je známo, že hluk z Klubu W. vadí i dalším obyvatelům obce. Konkrétní stížnosti těchto lidí však obec neobdržela. B.4 Vyjádření Městského úřadu Hlučín Starosta města Hlučína mi zaslal obsáhlejší odpověď, neboť jsem jej požádat o sdělení, jaké kroky dosud městský úřad podnikl, a to jak na úseku projednávání přestupků, tak případně jako živnostenský úřad. Předně uvedl, že Klub W. je někdy označován jako UUU., protože tak se jmenoval v minulosti. Dále zmínil, že za majitele, provozovatele a pořadatele akcí dlouhodobě vystupuje pan B. (dále "pořadatel"), a to i při jednání s představiteli města N. Jeho manželka je jednatelkou společnosti, která Klub W. provozuje. Budovy objektu W s okolními pozemky jsou ve vlastnictví jeho syna. Pokud jde o přestupkovou oblast, městský úřad obdržel od policie 20 oznámení, kterých se měli dopustit pořadatel nebo jeho zaměstnanci. Ve většině případů se jednalo o rušení nočního klidu. Konkrétně pak starosta uvedl 11 spisových značek s tím, jak úřad rozhodl: v sedmi případech byla věc odložena, ve čtyřech uloženy pokuty 3 000 Kč, 5 000 Kč, 200 Kč [4] a 500 Kč. Úřad také eviduje čtyři případy porušování vládních protiepidemických opatření a případná přestupková řízení nebyla dosud skončena. Na úseku živnostenském úřad neobdržel žádný podnět týkající se provozu Klubu W. Úřad tak pouze v roce 2021 provedl z vlastní iniciativy rutinní kontrolu, která se nijak netýkala nyní řešeného problému s hlukem. K možnostem živnostenského úřadu starosta sdělil, že podle § 58 odst. 3 živnostenského zákona může živnostenský úřad zrušit živnostenské oprávnění nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Městský úřad k problematice rušení nočního klidu poznamenal, že jakkoli vnímá a chápe snahu města N. zamezit potencionálně hlučným činnostem, vnímá rovněž i potřebu mladých lidí účastnit se diskoték a tanečních party. Klub W. je jedním z mála objektů tohoto typu v dané oblasti. Z úřadem zaslaných písemností vztahujících se k přestupkům vyplynulo, že oznámení na rušení nočního klidu pouštěním hlasité hudby v nočních hodinách podávaly v různých termínech různé osoby bydlící v okolních obcích. Městský úřad případy odložil vesměs z důvodu nenaplnění materiálního znaku přestupku: " ... první oznamovatel jevil známky požití alkoholu, druhý oznamovatel nezvedal telefon a třetí se choval arogantně a vyhrožoval, že se osobně dostaví na OO PČR Hlučín, aby zjistil, jaká opatření hlídka provedla ... pořadatel uvedl, že není provozovatelem UUU. [5] a z důvodu, aby nezpůsobil osobě blízké nebezpečí stíhání pro přestupek, odmítl vypovídat. Správnímu orgánu se nepodařilo zjistit, kdo hudební produkci ve dnech 4. 7. a 5. 7. 2020 v UUU. pořádal, a tento dospěl k závěru, že jednáním pořadatele nebyl naplněn znak přestupku, proto správní orgán věc odložil." [6] " ... bylo pod okny rodinného domu oznamovatele provedeno orientační měření hluku, kdy v průběhu měření se maximální hodnoty pohybovaly do 46,8 dB. V Česku je přípustná noční hodnota hluku 40 dB, za hraniční čárou je limit o 5 dB vyšší, v tomto případě nebyly překročeny limity hluku dle provedeného orientačního měření. Pořadatel uvedl, že on pořádal soukromou venkovní akci v UUU., kterou měl řádně ohlášenou. Dále uvedl, že hudbu pouštěl osobně a dodržoval striktně aktuální hygienické předpisy. Nepřekročil hlukové limity, toto si hlídal, aby k tomu nedocházelo, poté hudbu ještě ztlumil. Správní orgán dospěl k závěru, že jeho jednáním nedošlo k naplnění materiálního znaku přestupku." [7] " ... oznamovatel sdělil, že nemůže usnout z důvodu hlasité hudby, která vychází z klubu W. Poté se ozval další oznamovatel. Pořadatel uvedl, že neruší noční klid, neboť v W. se hraje stejně. Dále uvedl, že si nechal změřit hladinu hluku, měření provedla certifikovaná firma a bylo zjištěno, že k žádnému překročení limitu nedochází, a není pro něj argument to, že někoho hudba pocitově ruší, on nic neporušuje. Neboť nebylo provedení měření hluku, a to ani orientační, rozhodl správní orgán věc odložit." [8] "Na místo byla dne 3. 7. 2021 vyslána hlídka OO PČR Hlučín, po příjezdu na ulici yyyy v obci M. bylo zjištěno, že hudba z UUU. nejde téměř slyšet, dle mínění policistů se nejednalo o rušení nočního klidu. Hlídka se zastavovala na různých místech a mezi domy nebyla hudba vůbec slyšet, mírně slyšitelná byla na konci ulice u železničního přejezdu. V obci O. na ulici yyyy byla hudba slyšet, ale hlídka nebyla schopna posoudit, zda se jedná o rušení nočního klidu. Hlídka mluvila s pořadatelem, který uvedl, že ihned po 22:00 hudbu ztlumil a hudba nemůže nikoho rušit, její hlasitost nepřekročila zákonem stanovenou normu... Dne 5. 7. 2021 byla na základě oznámení vyslána hlídka a na ulici yyyy v obci O. bylo provedeno orientační měření hluku. Maximální hodnoty se pohybovaly 48-52 dB, u dalšího měření v ulici yyyy 46-52 dB. V Česku je přípustná noční hodnota hluku 40 dB, za hraniční čárou je limit o 5 dB vyšší. V tomto případě byly dle orientačního měření limity hluku nepatrně překročeny. Pořadatel uvedl, že hluk z diskotéky nepřekračuje povolenou mez, a k orientačnímu měření uvedl, že na toto nebude brát ohled, neboť nebylo provedeno kalibrovaným přístrojem na měření hluku... Dne 10. 7. 2021 byla na místo vyslána hlídka OO PČR Hlučín. Po příjezdu na ulici yyyy v obci M. bylo zjištěno, že hudba z UUU. není téměř slyšet, dle mínění policistů se nejednalo o rušení nočního klidu. Pořadatel uvedl, že ihned po 22:00 hudbu ztlumil a hudba nemůže nikoho rušit, její hlasitost nepřesáhla zákonem stanovenou mez. Reprodukovanou hudbu prokládal i mluveným slovem. Hudbu nepouštěl nahlas, dokonce za ním chodili návštěvníci akce, aby hudba pustil hlasitěji. Toto on odmítl, aby měl čisté svědomí, že hudba nikoho neobtěžovala, a na tom trvá. Policisté mu na místě sdělili, že hudba nebyla v místech stížností slyšet. Správní orgán dospěl k závěru, že nebyl naplněn materiální znak přestupku." [9] "Po příjezdu na adresu oznamovatele v obci M. bylo v dálce slyšet reprodukovanou hudbu, která dle jejich subjektivního vnímání nebyla příliš hlasitá. V areálu klubu W. hlídka hovořila s pořadatelem, který uvedl, že pořádá diskotéku a ihned po 22:00 hudbu ztlumil, ta nemůže nikoho rušit a myslí si, že nepřekračuje limity. Přesto slíbil, že ji ještě ztlumí. Před správním orgánem odmítl vypovídat z důvodu, aby osobě blízké nezpůsobil stíhání pro přestupek, protože on není provozovatelem UUU. Správní orgán má za to, že v případu nejsou dány dostatečné důvody opravňující jej k zahájení řízení proti podezřelému, protože nebyl naplněn materiální znak přestupku." [10] "Po příjezdu k domu oznamovatelky v obci O. bylo v dálce slyšet reprodukovanou hudbu, která dle subjektivního vnímání policistů nebyla příliš hlučná. Pořadatel akce na místě u UUU. uvedl, že hudbu hned v 22:00 ztlumil a nemůže nikoho rušit. Přesto slíbil, že ji ještě ztlumí. Při následné kontrole v obci O. již byla hudba ztlumená... Do obce M. byla vyslána hlídka a na ulici yyyy v 4:38 hod. nebyla slyšet žádná hudba a dle subjektivního vnímání policistů se nejednalo o rušení nočního klidu. Oznamovatel uvedl, že jej v noci rušila hudba z klubu W., ale v době příjezdu, hlídky už byla akce asi ukončena. Následně v čase 4:55 bylo na místě klubu zjištěno, že areál je uzavřen závorou, na místě nikdo není a neprobíhala zde žádná akce. Pořadatel uvedl, že je na pováženou, že si oznamovatel stěžoval před půl pátou, kdy již byla akce ukončena a hudba vypnutá... Policisté nemají v uších hlukoměr, záleží tedy na jejich subjektivním hodnocení. Hudební produkce nemají hlukové limity, limitována je pouze doba jejich trvání a počet nahlášených akcí. Správní orgán má za to, že nebyl naplněn materiální znak přestupku." [11] "Po příjezdu k železničnímu přejezdu na ulici yyyy v obci M. hlídka zjistila, že hudba z UUU. nebyla natolik hlasitá. Tato lokalita se nachází vzdušnou čarou 2,6 km od UUU. Hluk projíždějících aut na místě přehlušoval zvuk reprodukované hudby z UUU. Pořadatel hlídce telefonicky sdělil, že je pořadatel a že hudbu ztlumí. Po opětovném oznámení na policii hlídka vyjela na místo do UUU, kde jí pořadatel sdělil, že hudbu ztlumil a o rušení nočního klidu se nejedná. Po příjezdu na ulici yyyy v obci M. hlídka zjistila, že hudba zde není natolik hlasitá a byla slyšet znatelně méně než na šetření před hodinou ... dva oznamovatelé ohlásili rušení nočního klidu hlasitou hudbou, asi z UUU., ještě po čtvrté hodině ranní. V 4:25 hlídka na místě zjistila, že akce již byla skončena. Podle mínění pořadatele volá policii stále ta stejná osoba a upozornil, že dne 11. 9. 2021 probíhala v obci M. kulturní akce a nikdo si na nic nestěžoval. Má proto za to, že oznámení jsou cílená a účelová. Policisté nemají v uších hlukoměr, záleží proto na jejich subjektivním hodnocení... Nebyl naplněn materiální znak přestupku." [12] B.5 Vyjádření Policie ČR Ředitel krajského ředitelství policie mě informoval, že objekt Klubu W. je kolaudován jako školicí a společenské zařízení, přičemž provozovatel vykonává volnou živnost, do které spadá veškerá podnikatelská činnost včetně pořádání veřejné produkce. Objekt je vzdušnou čarou vzdálen od obce O. 1,5 km, od obce M. 2,8 km a od města N. 600 m. Hudební produkce se koná zpravidla jednou týdně. V zimním období se diskotéky konají uvnitř, v letním období podle počasí i venku pro různorodou cílovou skupinu. Jednou ročně se koná motorkářský sraz, který doprovází koncert hudebních skupin s vysokou návštěvností, cca 1 000 lidí. Dále sdělil, že pokud jde o rušení nočního klidu, pro všechny platí stejná pravidla a je jedno, zda hluk vzniká ve venkovním, nebo ve vnitřním prostoru. Není rozhodná měřitelná zvuková hladina, ale půjde o subjektivní vnímání osob, které se hlukem cítí být rušeny. Zákonem je zakázán hluk narušující veřejný pořádek (v konkrétním místě). V případě některých zbytných činností typu společenských slavností, zábav, sportovních utkání, tradičních akcí apod. nebude represe namístě. A to nejen z důvodu, že lidé žijící v místě tyto události vnímají jako obvyklou součást života, ale i proto, že ad absurdum dovedeno by pak mohl být umrtven i veškerý společenský život, který je však rovněž nezbytnou součástí života. Právo má nastupovat až jako krajní prostředek řešení sporů a přednost mají dohoda, kompromis a komunikace, a to i z důvodu, že policie nemůže být na místě pořád, a naopak místní obyvatelé spolu budou muset i nadále sdílet stejný prostor, pokud možno bez konfliktů a vzájemných pocitů příkoří a nespravedlnosti. Pokud jde o naplnění skutkové podstaty přestupku rušení nočního klidu, [13] lze jej postihnout bez nutnosti provedení měření hladiny hluku. K naplnění skutkové podstaty tedy postačí subjektivní vnímání hudby nebo hluku jako rušivého, byť i zde by mělo být uplatňováno určité objektivní kritérium, kterým je doba trvání hluku, více rušených osob, zjevnost rušivého vnímání hluku či jeho výrazná nepřiměřenost, případně neobvyklost oproti situaci běžné v daném místě a čase. Policie má jednak právo sankcionovat osobu odpovědnou za rušení nočního klidu (v dané situaci půjde nejčastěji o obsluhu hudební či zvukové aparatury) příkazem na místě, a to i za předpokladu, že čin spáchá z nedbalosti, a zároveň může policie udílet pokyny směřující k omezení hluku, zejména ztišení hudební produkce, tedy k ukončení stavu, který je v rozporu s veřejným pořádkem. Neuposlechnutí výzvy je přestupkem. V situaci, kdy se policii těmito opatřeními nepodaří obnovit veřejný pořádek a zjednat nápravu z důvodu, že osoby opakovaně odmítnou uposlechnout výzvy k regulaci hlasitosti či po prvotním vyhovění opakovaně navýší hlasitost na předchozí úroveň, bude i z hlediska přiměřenosti postupu dle § 11 zákona o policii možné využít dalších kroků, které budou směřovat k úplnému ukončení hudební produkce (nikoli však k vyklizení místa). Na případy, kdy nedojde k umožnění vstupu se souhlasem uživatele, dopadá ustanovení § 40 zákona o policii. Zákonnou podmínkou takového opatření je, že věc nesnese odkladu a vstup do daného prostoru je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Závažným ohrožením veřejného pořádku nebude samotné dílčí porušení vyhlášky obce ze strany organizátora ani prvotní porušování nočního klidu, obzvláště pokud odpovědné osoby přijmou na základě výzvy policie adekvátní opatření. Samozřejmě policii musí být umožněno efektivně sdělit tuto výzvu určeným osobám, což se ale může dít i mimo samotný prostor bezprostředního konání akce. Ovšem stav, kdy osoby opakovaně odmítnou uposlechnout výzvy k regulaci hlasitosti či po prvotním vyhovění opakovaně navýší hlasitost na předchozí úroveň, již lze považovat za závažné ohrožení veřejného pořádku opravňující policii ke vstupu na daný pozemek a realizaci opatření k obnově pokojného stavu. Dle § 40 zákona o policii platí, že při vstupu bez souhlasu uživatele může policista provést pouze ty úkony a opatření, jež jsou nutné pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti, tzn. vyzvat osobu k ukončení hudební produkce, zajistit osoby, které neuposlechly předchozí výzvy, a odebrat věc. Pokud jde o přijatá oznámení, policie eviduje 8 za rok 2020 a 11 za rok 2021. Přestupky rušení nočního klidu byly oznámeny Městskému úřadu Hlučín. Mezi lety 2020 a 2021 došlo k zásadnímu rozdílu. Zatímco v roce 2020 byla skladba oznamovatelů různorodá, zpravidla z obce O. a města N., tak v roce 2021 byl u deseti z jedenácti oznámení účasten stěžovatel, který bydlí v obci M. Provozovatel zřejmě s ohledem na časté stížnosti občanů obce O. a města N. v roce 2020, ve snaze snížit hlukovou zátěž v těchto lokalitách, otočil v roce 2021 reproduktory jiným směrem, a to na obec M., která je od objektu mnohem vzdálenější. Je zřejmé, že každá veřejná hudební produkce ponese hlukovou zátěž, a je na subjektivním vnímání každého jednotlivce, aby posoudil, zda překročila onu míru snesitelnosti. V celkem sedmi z jedenácti případů evidovaných v roce 2021 přivolaní policisté konstatovali, že intenzita hluku není taková, aby působila rušivě. Pokud tomu tak nebylo nebo policisté nebyli schopni skutečnost posoudit, kontaktovali provozovatele diskotéky a vyzvali jej ke snížení hlasitosti hudební produkce. Ve všech případech provozovatel spolupracoval a hlasitost snížil. Její opětovné zvýšení nebylo dále zaznamenáno a věc byla vždy zadokumentována a oznámena místně a věcně příslušnému správnímu orgánu. Dne 6. července 2021 bylo ze strany Městské policie Hlučín v obci O. realizováno měření hluku s výsledkem 46-52,8 dB, jehož výsledek však provozovatel neakceptoval. V několika případech, i z důvodu zajištění objektivity postupu přivolaných policistů, byl v noční době na místě přítomen vrchní komisař Územního odboru Opava (ve dnech 10. 7. 2021 a 17. 7. 2021), který společně s policisty rovněž situaci posuzoval, včetně jejich rozsahu do obcí O., M. a městu N. Dne 9. 10. 2021 tak učinil rovněž ředitel Územního odboru Opava. Opět bylo konstatováno, že přestože hudba byla slyšitelná, intenzita hluku nebyla taková, aby působila rušivě. Rušivěji působil občasný "slovní vstup" obsluhy mixážního pultu, který však trval řádově vteřiny. I v těchto případech byl však provozovatel vyzván ke zjednání nápravy ve smyslu ztišení hudby a upuštění od slovního doprovodu, což vždy respektoval a učinil. Dále nebylo zaznamenáno opětovné zvýšení hlasitosti hudební produkce. Závažným porušením veřejného pořádku není dílčí porušení vyhlášky obce ze strany organizátora ani prvotní porušování nočního klidu, obzvláště pokud odpovědné osoby přijmou na základě výzvy policie adekvátní opatření. Stav, kdy osoby opakovaně odmítnou uposlechnout výzvy k regulaci hlasitosti či po prvotním vyhovění opakovaně navýší hlasitost na předchozí úroveň, již lze považovat za závažné ohrožení veřejného pořádku opravňující policii ke vstupu na daný pozemek a realizaci opatření k obnově pokojného stavu (viz výše). V případech avizovaných akcí většího rozsahu policie přijala bezpečnostní opatření, na kterém se podílelo mnohem větší množství sil a prostředků. Bylo tomu např. při pořádání již zmiňovaného motorkářského srazu konaného dne 11. června 2021 nebo dne 22. srpna 2020 při pořádání akce s názvem "ZZZZ". V roce 2021 proběhlo jednání mezi starostou města N. a vedoucím OOP Hlučín, ze kterého vzešla dohoda o posilování výkonu služby a o intenzivnějším dohledu nad veřejným pořádkem ve městě v době konání hudebních produkcí. Zároveň došlo k několika telefonickým jednáním mezi stěžovatelem a ředitelem Územního odboru Opava. Stěžovatel poukazoval na opakované hudební produkce a s tím spojenou velkou hlukovou zátěž v noční době. Police mu vysvětlila svůj pohled na danou věc a nabídla vyvolání schůzky mezi vedením města, provozovatelem diskotéky W., vedením PČR a stěžovatelem za účelem řešení situace, zejména přijetí možných organizačních kroků nebo vybudování technických opatření ke snížení hlukové zátěže. Nabídku stěžovatel odmítl s tím, že žádá, aby policie každou hudební produkci po 22. hodině ukončila. Policie se v průběhu roku 2021 vážně zabývala otázkou, zda je možné za výše uvedených podmínek přistoupit k ukončení hudební produkce. Při těchto úvahách vycházela zejména z těchto stanovisek ministerstva vnitra. [14] Po vyhodnocení všech okolností, zejména intenzity hlukové zátěže, uposlechnutí výzev ze strany policie provozovatelem ke snížení hlasitosti produkce, počtu rušených osob a míry možného zásahu do společenského života, nepřistoupila k razantnějšímu kroku, který by vyžadoval ukončení hudební produkce. C. Právní hodnocení Jak jsem sdělil v úvodu své zprávy, cílem mého šetření je prověřit, zda Policie ČR a správní orgány využily svých kompetencí k tomu, aby rušení nočního klidu zamezily nebo toto protiprávní jednání sankcionovaly, a napomohly tak zajistit lidem klidný spánek. Na základě sdělení stěžovatele i vyjádření oslovených úřadů a samospráv považuji v šetřeném případu za prokázané, že v areálu Klubu W. dochází v teplém období roku k pravidelnému pořádání venkovní hudební produkce (diskoték a koncertů) - tedy k pouštění hlasité hudby mimo budovu provozovny. Hudební produkce se konají často a podle počasí je pořadatel z vnitřních prostor přesouvá ven. Podle aktuálního programu zveřejněného na webových stránkách klubu je zřejmé, že např. v měsíci dubnu 2022 plánuje pořadatel celkem 7 akcí. Všechny začínají až ve 21 hodin a lze předpokládat, že budou pokračovat do nočních či ranních hodin. [15] Reprodukovaná hudba zde přitom neslouží jako kulisa pro posezení ve venkovní zahrádce provozovny, ale je pouštěná k tanci, tedy velmi hlasitě. Dále považuji za prokázané, že se na orgány státní správy (zejména na Policii ČR a ta poté na přestupkový orgán) obraceli v letech 2020-2021 četní obyvatelé obcí O. a M. a města N. a vedení města velmi aktivně usilovalo o řešení problémů tak, že žádalo policii, aby ztotožnila osoby, které porušují nejen zákon (rušením nočního klidu), ale i právní předpisy daného města (obecně závaznou vyhlášku regulující hostinskou činnost a nařízení obce - tržní řád). Šetřením jsem zjistil, že namítaným porušováním právních předpisů města N. se policie ani městský úřad nezabývaly vůbec a oznámené případy rušení nočního klidu skončily ve většině případů odložením, a neproběhlo tak žádné dokazování výslechem svědků. Dosavadní postup policie a městského úřadu Hlučín považuji za nedostatečný. Považuji za zarážející, že dvouletá snaha města N., a ani množství obdržených oznámení mnoha občanů okolních obcí nevedly k tomu, že by policie a městský úřad aktivovaly své kompetence k tomu, že by původce problémů častěji sankcionovaly nebo alespoň zahájily patřičná správní řízení, v rámci kterých by se provádělo dokazování. Vnímám přitom, že pro policii i městský úřad je důležitým východiskem pro jejich činnost názor, že mladí lidé se potřebují bavit a Klub W. je v širokém okolí jediným vhodným podnikem. Přestože s tímto názorem souhlasím, faktem zůstává, že neřešíme ojedinělé drobné rušení nočního klidu způsobené např. nezavřením vstupních dveří podniku nebo např. jen drobným prodloužením hudební produkce přes 22. hodinu. Fakta naopak nasvědčují tomu, že pořadatel diskoték v Klubu W. bez jakéhokoli respektu k nočnímu klidu pořádá venkovní hlasité hudební produkce daleko přes půlnoc, a navíc má město N. důvodné podezření, že také porušuje jeho právní předpisy mající za cíl chránit veřejný pořádek na území města. C.1 Řešení oznámení o rušení nočního klidu Úvodem této části hodnocení předesílám, byť tato otázka v šetřeném případě nebyla předmětem sporu, že pořádání venkovních hudebních produkcí nepodléhá kontrole a sankcím ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví (tedy krajských hygienických stanic), protože nejde o hluk trvalého charakteru - jako je např. hluk z dopravy, z průmyslových provozoven apod., a nemá proto potenciál poškozovat veřejné zdraví. Jde svou povahou o hluk, který je spíše krátkodobě obtěžující, a objektem ochrany zde není veřejné zdraví, ale veřejný pořádek. Ochrana před tímto typem hluku je tedy svěřena orgánům obcí. Podle § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích [16] "se dobou nočního klidu rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována." Kromě uvedeného časového rozmezí není pojem noční klid právními předpisy blíže definován, a jedná se tedy o neurčitý právní pojem, kterému je třeba dát obsah až při jeho výkladu a aplikaci. Lze však říci, že se jedná o pokojný stav v noční době, který má zaručit lidem podmínky pro klidný spánek a odpočinek. Pokud jde o časové rozpětí (o zmíněných osm chráněných hodin), obce pak mají právo ve svých obecně závazných vyhláškách určitým způsobem modifikovat dobu nočního klidu; mohou stanovit výjimečné situace, kdy noční klid bude na jejich území kratší (nikoli však delší), anebo nebude v určitou definovanou dobu platit vůbec (např. silvestrovská noc). V této souvislosti stojí za podrobnější zmínku nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/16. V něm Ústavní soud k tématu uvádí: "Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby lidé žijící v obci přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušený odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci. Takovéto dny je třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky), či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná." Nález Ústavního soudu jsem citoval proto, že v něm soud jasně deklaroval, co je účelem vymezení nočního klidu a obecně závazných vyhlášek, které dobu nočního klidu mohou modifikovat - je to nerušený odpočinek v délce osmi hodin, na který lidé mají právo. A právo mají také zejména na to, aby zavčasu věděli, v rámci kterých nocí jim z důležitých důvodů tento klid zaručen nebude. Považuji za nepřijatelné, aby soustavné apely samosprávy a oznámení lidí, kteří nemohou v noci spát, zůstaly ze strany státní správy ve většině případů bez reakce. Hlídky policie sice na oznámení občanů vyjely věc řešit, ale policisté vesměs intenzitu hluku na rozdíl od lidí, kteří kvůli ní nemohli spát, vyhodnotili jako nerušivou. Stejně tak se městský úřad spokojil s hodnocením policistů a nevyslechl osoby, které hluk rušil. Pro účely budoucího úředního postupu níže uvádím závěry aktuální soudní judikatury na dané téma a na tomto místě pouze stručně zdůrazňuji, že výslechy osob, které se cítí být v rámci nočního klidu rušeny, jsou v těchto případech zásadními důkazními prostředky. Pochopitelně mají být vyslechnuti i zasahující policisté, ale při hodnocení získaných výpovědí musí správní orgán, dle mého názoru, vzít v potaz, že zasahující policisté jsou v okamžiku řešeného incidentu v jiném postavení než osoby, které se snaží odpočívat a spát. Lze pochopit, že se míra rušivosti hluku může jevit jinak policistům, a jinak oznamovatelům. A obzvláště pak v případech, kdy rušení nočního klidu oznámí v rámci jedné noci několik osob, se jeví jako překvapivé, že se správní orgán spokojil pouze se subjektivním hodnocením policistů a správní řízení nezahájil. Ale i v případě jednoho oznamovatele musí správní orgán brát v potaz další skutečnosti, jako např. to, že hudba o hlasitosti diskotéky nemá být v daném venkovním prostoru vůbec pouštěna, že stížnosti se opakují, a to od pestrého množství osob z celého okolí (různých obcí). Argumentace pořadatele o jeho subjektivních pocitech, o nepřekročení hlukových limitů nebo o trvání na tom, že hlasitost nebyla řádně změřena, jsou pro posouzení věci bezvýznamné. Shrnuji, že pro posouzení, zda pořadatel hudební produkce spáchal přestupek rušení nočního klidu, není podstatné, zda a jak významně překročil hlukové limity, ale zda se lidé žijící v doslechové vzdálenosti od jeho provozovny (resp. od místa, na kterém dochází k pouštění hlasité hudby) cítili být v době nočního klidu rušeni. C.2 Porušování právních předpisů obce Město N. opakovaně žádalo policii o zjištění totožnosti osob, které porušují obecně závaznou vyhlášku zakazující na území obce provozování hostinské činnosti po 24. hodině. Stejně tak žádala o zjištění totožnosti osob, které porušují tržní řád. Tato žádost zůstala bez odezvy, přestože obecně závazné vyhlášky a nařízení jsou účinnými nástroji, které obce mohou v rámci výkonu samosprávy garantované Ústavou využívat. Tyto právní předpisy mají obce za povinnost zasílat Ministerstvu vnitra (obecně závazné vyhlášky) nebo krajskému úřadu (nařízení), aby tyto dozorové orgány mohly případně uplatnit svá oprávnění a žádat po obci v případě zjištění nezákonnosti nápravu. Pokud obec nápravu nezjedná, mohou dozorové orgány iniciovat zrušení tohoto právního předpisu. Zmíněné právní předpisy města N. zrušeny nebyly, jsou platné a účinné a obec má právo trvat na jejich dodržování. Její žádosti zasílané policii jsou v daném kontextu (v situaci, kdy zcela pravidelně a četně dochází ze strany provozovatele Klubu W., resp. pořadatele diskoték, k činnostem, které obec na svém území platně zakázala, nebo je o tom minimálně přesvědčena) zcela legitimní. Policie by proto měla na místě provést úkony, které jsou nezbytné pro to, aby vůbec mohlo být vedeno sankční řízení - zejména je třeba zjistit totožnost osob, jež se podílejí na činnostech, které obec zakazuje. Oznámení obce se zjištěnými skutečnostmi je pak policie povinna postoupit příslušnému správnímu orgánu k dalšímu řešení. To se v daném případě nestalo. Vedení města N. přitom zasíláním žádostí policii jednalo v zájmu svých občanů a domnívám se, že čekat na podání oznámení ze strany fyzických osob jednak není třeba a jednak se oznámení osob týkají rušení nočního klidu, nikoli porušování obecních předpisů. Uzavírám, že v případě opakovaného a pravidelného pořádání venkovní diskotéky s prodejem občerstvení a při obdržení žádosti obecní samosprávy o zjištění totožnosti osob porušujících právní předpisy obce by této žádosti měla policie vyhovět, případně dokonce sama přijmout preventivní opatření a provést své šetření i bez oznámení obce nebo občanů. Zmiňuje-li policie v souvislosti se svými kompetencemi vázanost některých z nich na "závažnost ohrožení veřejného pořádku", musí brát při hodnocení "závažnosti" v potaz četnost řešeného jednání provozovatele, resp. pořadatele diskotéky. Jestliže se diskotéky pod širým nebem konají v teplém období roku každý týden, a to navzdory opakovaným oznámením obyvatel okolních obcí, je namístě uvažovat o tom, že jde o "závažné ohrožení." C.3 Relevantní soudní judikatura k rušení nočního klidu Pro získání jistoty o správnosti a zákonnosti svého úředního postupu by měly správní orgány znát kromě právní úpravy i rozhodovací činnost správních soudů, která se týká jejich praxe. Na tomto místě zde proto přináším přehled aktuálních soudních rozhodnutí dohledatelných na webu Nejvyššího správního soudu: [17] 1. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, č. j. 1 A 44/2019-47: Skutek měl spočívat v tom, že provozovatelka dopustila či nezabránila šíření hudby v době nočního klidu do okolí své provozovny. Strážníci městské policie obdrželi oznámení a na místě spáchání přestupku zjistili nepřiměřený hluk šířený z provozovny. Soud žalobě na zrušení rozhodnutí o přestupku nevyhověl. 2. Rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2021 č. j. 34 A 7/2020-38 a č. j. 34 A 36/2019-45: Skutek spočíval v tom, že ze žalobcem provozovaného podniku vycházela hlasitá hudba. Soud v rozsudích uvedl, že nejspolehlivějším důkazním prostředkem se jeví svědecké výpovědi lidí, kteří se v lokalitě pravidelně zdržují, a kteří tak mohou nejlépe vypovědět, zda k excesivním projevům dochází. Soud se dále k námitce žalobce (pachatele přestupku) zabýval i rovinou dodržení hlukových limitů (ochrany veřejného zdraví) a jejího vztahu k rovině přestupku rušení nočního klidu. Uvedl, že: "Zákon o některých přestupcích primárně nesměřuje k ochraně před hlukem v nadlimitních hodnotách, jak jej chápe zákon o ochraně veřejného zdraví, ale k omezení hlučnosti různých nočních aktivit v zájmu nerušeného a pokojného užívání míst, kde žijí lidé, před různými formami hluku, které, byť lidskému zdraví neškodlivé (a tudíž dle zákona o ochraně veřejného zdraví nepostižitelné), jsou způsobilé narušit veřejný pořádek. Předmětem ochrany je současně i právo na pokojné bydlení a spánek jakožto součást práva na ochranu soukromého a rodinného života v širším slova smyslu." Soud dále konstatoval, že "nadměrný hluk z provozoven, který negativně narušuje právo občanů v nočních hodinách na pokojný spánek a bydlení, může být na úrovni obecní normotvorby regulován již preventivně tím, že obec v době nočního klidu omezí nebo zcela zakáže provoz hostinské či podobné činnosti". Soud žalobě na zrušení rozhodnutí o přestupku nevyhověl. 3. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, č. j. 1 As 189/2018-22: Jednalo se o rušení nočního klidu štěkotem a vytím psů a žalobkyně brojila proti tomu, že správní orgány vyšly z výpovědí sousedů, jejichž hodnocení je jednak subjektivní a jednak s nimi nemá dobré vztahy. Uvedla, že možná se dopustila porušení § 1012 občanského zákoníku, ale v takovém případě by šlo o spor občanskoprávní, a nikoli o věc, kterou by měl řešit přestupkový orgán. Nejvyšší správní soud uvedl, že: "Pokud jde o intenzitu rušení nočního klidu, zákon umožňuje správnímu orgánu určitou míru správního uvážení. Ani případné přivolání policie by nemuselo vést k objektivnějšímu zjištění, neboť po příjezdu policie by se již psi nemuseli nijak projevovat, nebo by jejich štěkání a vytí mohlo dosahovat nižší intenzity. Nejspolehlivějším důkazním prostředkem se proto jeví právě svědecké výpovědi lidí, kteří se v dané lokalitě přes noc pravidelně zdržují, a kteří tak mohou nejlépe vypovědět, zda k excesivním projevům dochází." Soud dále uvedl, že "správní orgány dostatečně zjistily skutkový stav věci, pokud na základě výpovědi pěti svědků pobývajících v doslechové vzdálenosti od pozemku stěžovatelky uzavřely, že docházelo k opakovaným nepřiměřeným zvukovým projevům psů, které tyto svědky budily ze spaní, a narušovaly tedy noční klid". Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku vyjádřil také k materiálnímu znaku přestupku. Zdůraznil, že "ve své judikatuře setrvale zastává názor, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech i materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti". Na okraj pak soud poznamenal, že "věc by patně bylo možné řešit také v občanskoprávní rovině jako sousedský spor, ze zjištěného skutkového stavu je však nutno dovodit značnou intenzitu rušení nočního klidu, která naplňuje znaky přestupku proti veřejnému pořádku. Nelze přitom vyloučit, aby souběžně byla věc řešena i v občanskoprávním řízení, kdy by mohlo dojít k úpravě vzájemných vztahů..." 4. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2018, č. j. 18 A 4/2018-35: Skutek spočíval v rušení nočního klidu pouštěním hlasité hudby v bytě. Pachatel přestupku namítal, že není zřejmé, zda hudba, kterou pouštěl, byla takové intenzity, že byla způsobilá narušit noční klid. Soud jeho žalobě nevyhověl a zopakoval, že v této otázce postačí jako důkazy výpovědi sousedů a zasahujících strážníků. 5. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 1/2016-51: Skutkově se řešilo rušení nočního klidu hlasitým křikem na ulici. Pachatelé namítali, že nikoho reálně nerušili, neboť na ulici se nenacházely žádné osoby a neprojížděla žádná vozidla. Přestupek oznámila policejní hlídka. Nejvyšší správní soud považoval za zásadní, že se oba policisté shodli na tom, že se jednalo o křik natolik intenzivní, aby rušil noční klid. K naplnění materiálního znaku přestupku Nejvyšší správní soud uvedl, že: "V zásadě platí, že v případě přestupků je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku, ledaže by existovaly zvláštní okolnosti případu, jež by nebezpečnost příslušného jednání snižovaly natolik, že by materiální znak naplněn nebyl ... není zapotřebí, aby si na rušení nočního klidu aktivně stěžovaly konkrétní osoby." D. Informace o dalším postupu Městský úřad Hlučín pochybil tím, že v případech oznámení rušení nočního klidu nezahájil správní řízení, neprovedl dokazování výslechem oznamovatelů a případy bez dalšího odložil, přestože stížnosti občanů na rušení nočního klidu se opakují, stejně jako pravidelné hudební produkce ve venkovním prostoru. Policie ČR pochybila, jestliže na žádost města N. nezjistila totožnost osob podezřelých z porušování právních předpisů obce, aby s těmito osobami mohlo být zahájeno správní řízení a vedeno dokazování o tvrzeném protiprávním jednání. Zprávu zasílám starostovi města Hlučína a řediteli Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zejména žádám o sdělení, zda policie bude v tomto roce intenzivněji zasahovat na venkovních akcích pořádaných v Klubu W. a bude zjišťovat totožnost osob podezřelých ze spáchání přestupku. Od městského úřadu žádám sdělení, zda bude zahajovat řízení o přestupku a v rámci nich bude jako svědky vyslýchat oznamovatele rušení nočního klidu. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli a také starostům obcí O. a M. a starostovi města N. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] OZV č. 1/2016 o nočním klidu. [2] OZV č. 2/2011 zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností. [3] Nařízení č. 2/2015 - tržní řád. [4] V tomto případě šlo o jiný typ přestupku (spor pořadatele s návštěvníkem koncertu). [5] Starší název Klubu W. [6] Sp. zn. 37362-Ben./2020/R-132/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou hudbou dne 4. 7. 2020 v 23:20, 5. 7. 2020 v 23:30 a v 00:40. [7] Sp. zn. 41121-Ben./2020/R-145/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou reprodukovanou hudbou dne 25. 7. 2020 od 22:30 do 23:00. [8] Sp. zn. 55174-Ben./2020/R-204/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou reprodukovanou hudbou od 22:50 dne 3. 10. 2020 do 4:00 dne 4. 10. 2020. [9] Sp. zn. 39290-Ben./2021/R-145/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou reprodukovanou hudbou dne 3. 7. 2021 od 22:00 do 4. 7. 2021 4:00, dne 5. 7. 2021 od 22:00 do 6. 7. 2021 do 4:00 a dne 10. 7. 2021 od 23:10 do 11. 7. 2021 3:00. [10] Sp. zn. 43478-Be./2021/R-170/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou reprodukovanou hudbou dne 17. 7. 2021 v 22:35. [11] Sp. zn. 51478-Ben./2021/R-196/OP/NI - rušení nočního klidu hlasitou reprodukovanou hudbou dne 14. 8. 2021 ve 223:00 a dne 15. 8. 2021 od 3:00 do 4:00. [12] Sp. zn. 60479-Ben./2021/R-228/OP/NI - rušení nočního klidu reprodukovanou hudbou dne 25. 9. 2021 od 22:00 do 24:00. [13] Podle § 5 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů [14] Stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra k postupům Policie ČR při konání akce typu technoparty ze dne 31. července 2017 pod č. j. MV-93001-2/OBP-2017 a stanovisko odboru bezpečnostní politiky k problematice rušení nočního klidu se zřetelem k sezonním zemědělským pracím ze dne 11. srpna 2020 pod č. j. MV-25701-2/OBP-2020. [15] ZZZZ 2. 4. 2022, ZZZZ 9. 4. 2022, ZZZZ 14. 4. 2022, ZZZZ 16. 4. 2022, ZZZZ 17. 4. 2022, ZZZZ 23. 4. 2022 a ZZZZ 30. 4. 2022. [16] Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. [17] www.nssoud.cz