Spisová značka 6640/2020/VOP
Oblast práva Správa na úseku zaměstnanosti
Věc podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
Forma zjištění ochránce Sankce - § 20
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 435/2004 Sb., § 50 odst. 3, § 54 odst. 1, § 54 odst. 3
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 23. 10. 2020
Datum vydání 29. 05. 2022

Text dokumentu

Sp. zn. Č. j. Datum 6640/2020/VOP/MKZ KVOP-32382/2022 29. června 2022 Vážený pan Ing. Marian Jurečka ministr Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2 Vážený pane ministře, obracím se na Vás opětovně ve věci šetření podnětu paní A., trvale bytem xxx (dále také "stěžovatelka"). Šetřením jsem dospěla k závěru, že Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště Nymburk (dále rovněž "úřad práce"), pochybil tím, že se v řízení o podpoře v nezaměstnanosti nezabýval důsledně otázkou, zda stěžovatelce nesvědčil vážný důvod pro ukončení zaměstnání výpovědí, a přiznal jí podporu v nezaměstnanosti pouze ve snížené výši. Protože se úřad práce neztotožnil s mými závěry o jeho pochybení v řízení o podpoře v nezaměstnanosti uvedenými ve zprávě o šetření, vydala jsem závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě. Úřadu práce jsem navrhla, aby: (1) Stěžovatelce přiznal rozhodnutím podle § 54 odst. 1 a odst. 3 zákona o zaměstnanosti a dodatečně doplatil zbývající část podpory v nezaměstnanosti podle § 50 odst. 3 věty první. (2) V budoucnu rozhodoval o podpoře v nezaměstnanosti na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu bez důvodných pochybností. V případě, kdy žádá o podporu uchazeč o zaměstnání, který ukončil poslední zaměstnání ze své vůle, aby se žadatele o podporu v nezaměstnanosti výslovně dotázal, zda měl k ukončení zaměstnání vážné důvody a vyzval ho k jejich doložení. (3) Aby řádně odůvodňoval podle § 68 odst. 3 správního řádu své rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti ve snížené výši, např. popsáním úvah, jimiž se řídil při hodnocení nenaplnění vážného důvodu k ukončení zaměstnání žadatele o podporu v nezaměstnanosti. Již jsem obdržela odpověď od ředitelky krajské pobočky v Příbrami Mgr. Renaty Malichové, MSc., ve které však vůbec nereagovala na mnou navržená opatření k nápravě. Sdělila mi pouze, že stanovisko úřadu práce zůstává neměnné, protože rozkladová komise Ministerstva práce a sociálních věcí konstatovala, že v postupu správních orgánů, které ve věci rozhodovaly, nebyl shledán žádný rozpor s právními předpisy. I kdyby již nebylo možné dosáhnout nápravy z důvodu odmítavého postoje úřadu práce, pokud se jedná o přiznání a doplacení podpory v nezaměstnanosti stěžovatelce podle § 50 odst. 3 věty první zákona o zaměstnanosti, musím trvat směrem do budoucna v systémové rovině na změně v přístupu úřadu práce k uchazečům o zaměstnání ve věcech podpory v nezaměstnanosti. Je nezpochybnitelné, že správní orgán musí ve správním řízení rozhodovat na základě zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Přiznání podpory v nezaměstnanosti ve snížené výši však znamená citelný zásah do příjmů uchazeče, který se po ztrátě zaměstnání ocitne v evidenci úřadu práce. Proto by úřad práce měl vždy usilovat o důsledné zjištění skutkového stavu a poskytnout žadateli maximální podporu v jeho nelehké situaci, ať už finanční nebo nemateriální. Jsem přesvědčena o tom, že by se úřad práce mohl a měl jednoduchým dotazem zajímat, zda žadateli o podporu nesvědčí vážný důvod pro ukončení posledního zaměstnání před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že zákon o zaměstnanosti striktně nepožaduje, aby tento vážný důvod byl uveden v dokumentu o skončení pracovního poměru (výpovědi, dohodě), a tudíž jej lze uvést a prokázat až ve správním řízení, bylo by namístě, aby úřad práce žadatele o podporu o této skutečnosti, resp. překážce v přiznání podpory v obvyklé výši, výslovně předem informoval. Tento aktivní a vstřícný přístup úřadu práce k uchazeči o zaměstnání nemůže nikdy dostatečně nahradit předání informace prostřednictvím formuláře "Základní poučení uchazeče o zaměstnání", čímž lze samozřejmě také formálně splnit zákonnou poučovací povinnost. Ve své praxi jsem se už mnohokrát setkala s případy, kdy nedostatečná informace dopadla negativně ve svém důsledku jen a jen na uchazeče o zaměstnání. Vážený pane ministře, protože úřad práce nepřijal mnou navrhovaná opatření k nápravě, podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv informuji o této skutečnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí jako nadřízený úřad. O svých zjištěních budu také informovat veřejnost. Dovoluji si Vás požádat o vyjádření k postupu úřadu práce v této věci. Uvítám, pokud Vaše vyjádření obdržím do 30 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Děkuji Vám za spolupráci. S přátelským pozdravem Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv