Text dokumentu

Sp. zn. 40/2022/DIS/BVT Č. j. KVOP-34730/2022 Datum 20. června 2022 Vybrané obce České republiky Vážená paní starostko, vážený pane starosto, od roku 2009 je veřejný ochránce práv pověřen rolí národního orgánu pro rovné zacházení a ochrany před diskriminací. Přispívá tedy k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami mj. bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Za tím účelem mimo jiné vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací. [1] Dovoluji si Vás oslovit vzhledem k tomu, že se ve veřejném prostoru objevují otevřená prohlášení některých obcí a krajů, které odmítají ubytování ukrajinských uprchlíků romského původu na svých územích. Toto téma poměrně silně rezonuje ve společnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s tím spojenou uprchlickou krizí v České republice. S ohledem na svou shora zmíněnou a zákonem svěřenou působnost si Vám dovoluji předestřít své doporučení k postupu územních samospráv odmítajících ubytování romských ukrajinských uprchlíků na svých územích. Úvod V prvé řadě bych chtěl říci, že jsem si vědom nelehké situace územních samospráv, které se mohly cítit překvapené záměrem státu ubytovat některé příchozí z Ukrajiny ve státních objektech na území obcí, aniž by s nimi stát tento záměr projednal. Cílem tohoto doporučení není nátlak na obce, aby situaci vyřešily. Naopak je úkolem a odpovědností státu, aby našel rozumné řešení a poskytoval obcím podporu pro zvládnutí situace. Zároveň musím dodat, že ubytování je zajišťováno výhradně těm ukrajinským uprchlíkům romského původu, kteří získali dočasnou ochranu [2]. Nejedná se tedy o osoby s maďarským státním občanstvím. Z udělení dočasné ochrany jim vyplývá nárok na stejnou pomoc, jaké se dostává ostatním uprchlíkům s dočasnou ochranou na území České republiky. Zákaz diskriminace v oblasti bydlení Přímá diskriminace představuje jednání, kdy někdo s určitou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to ze zákonem vymezeného diskriminačního důvodu. [3] Mezi tyto důvody patří i etnický původ, s nímž antidiskriminační zákon nakládá jako s jedním z nejzávažnějších důvodů rozlišování. Aby byly naplněny znaky diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona, musí k nerovnému zacházení docházet v oblasti spadající do jeho věcné působnosti. Jednou z takových oblastí je i oblast poskytování služeb nabízených veřejnosti, včetně bydlení. [4] Za diskriminaci zákon považuje i navádění k diskriminaci. Tím se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu. [5] Z předestřeného zákazu diskriminace plyne, že v oblasti bydlení obce nemohou odmítat osoby pouze na základě informace o jejich etnickém původu. Pokud tedy obce odmítají ubytování ukrajinských uprchlíků romského původu ve státních objektech na svých územích kvůli etnicitě, může se jednat o navádění [6] k diskriminaci, a tedy o zakázanou diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona. Pokud by takto obce postupovaly při ubytovávání uprchlíků romského původu ve vlastních objektech, šlo by o přímou diskriminaci rozpornou s antidiskriminačním zákonem. V důsledku odmítavého postoje pak dochází k tomu, že romští uprchlíci na rozdíl od ostatních ukrajinských uprchlíků přebývají v nedůstojných podmínkách na nádražích či veřejných prostranstvích, nebo jsou ubytováváni v provizorních stanových městečkách či detenčních zařízeních, která jsou naprosto nevyhovující pro matky s dětmi, které tvoří i mezi romskými příchozími naprostou většinu. Závěr Plně si uvědomuji obavy ze vzniku nových vyloučených lokalit či z nadměrné zátěže pro obce. To je však důvodem, proč by se měly hledat ubytovací kapacity napříč celou Českou republikou, a nejen v několika málo lokalitách. Ostatně příklady z praxe ukazují, že ubytování romských ukrajinských uprchlíků již na některých místech probíhá bez větší mediální pozornosti bez problémů. [7] Z důvodů, které rozvádím výše, doporučuji obcím a krajům, aby své negativní postoje ve věci ubytovávání ukrajinských uprchlíků romského původu nezaujímaly jen na základě informace o jejich etnickém původu. Je samozřejmě pochopitelné, že je třeba vždy zvážit, kolik příchozích je obec schopná zvládnout (s ohledem na velikost obce, kapacity místních škol, služeb dostupných v obci apod.) a co bude s ohledem na individuální situaci konkrétních osob pro zvládnutí situace potřebovat (ať už jde o podporu prostřednictvím sociálních služeb nebo státu). Odmítání z důvodu etnicity je ale v rozporu se zákazem diskriminace podle antidiskriminačního zákona. Obce a kraje jsou důležitým aktérem pro zvládnutí uprchlické krize. Jsem přesvědčen, že s dostatečnou podporou ze strany státu a za podmínky vzájemné spolupráce jsou územní samosprávy schopny podílet se na vytvoření důstojných podmínek také pro romské příchozí stejně, jako se jim to daří v případě ostatních ukrajinských uprchlíků. Pokud se budete chtít k tomuto doporučení vyjádřit, učiňte tak prosím do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 1 odst. 5 a § 21b zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ve smyslu zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. [3] Ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. [4] Ustanovení § 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona. [5] Ustanovení § 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona. [6] V daném kontextu jde o navádění státu k tomu, aby diskriminoval tím, že neubytuje romské uprchlíky ve vlastních státních objektech. [7] Blíže viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/uprchlici-romove-ukrajina-valka-praha-hrib-peckova-prerozdeleni-kraje_2205171134_pal.