Text dokumentu

Sp. zn. 9117/2022/VOP/ML Č. j. KVOP-27795/2022 Datum 2. května 2022 Vážený pane A., reaguji na Váš podnět z března tohoto roku, ve kterém upozorňujete na postup fintechové společnosti B. a žádáte o posouzení, zda se může jednat o diskriminaci. O diskriminaci z důvodu národnosti ve smyslu antidiskriminačního zákona se, dle mého názoru, nejedná. Přijměte prosím následující vysvětlení. V rámci své činnosti chráním osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem nebo jsou úřady nečinné. Prosazuji také právo na rovné zacházení a poskytuji metodickou pomoc možným obětem diskriminace. [1] Diskriminací se rozumí takové jednání, kdy je s člověkem zacházeno méně příznivě v některé ze zákonem vymezených situací. Mezi tyto situace patří i přístup ke zboží a službám, [2] tedy i situace, kterou popisujete ve svém podnětu. Nepříznivé jednání musí souviset s některou ze zákonem chráněných charakteristik (tzv. diskriminačních důvodů). [3] Mezi ně patří také národnost. [4] Uvádíte, že společnost přijala omezení vůči všem klientům, kteří mají jakýkoliv vztah s Ruskem. Tuto formulaci chápu tak, že přijatá opatření mohou dopadat na širokou skupinu klientů, a nikoliv pouze na státní příslušníky Ruské federace. Nepřímo tak může dopadat i na zákazníky ruské národnosti bez ohledu na jejich státní příslušnost, povolení k pobytu v EU či faktický vztah k Rusku. Uvádíte, že chcete v blízké době žádat o české občanství. Z formulace společnosti je, dle mého názoru, možné vyvodit, že by se na Vás z důvodu ruské národnosti daná omezení vztahovala i nadále. Z výše uvedeného důvodu jsem se rozhodl přijatá opatření posuzovat z pohledu nepřímé diskriminace z důvodu národnosti. Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z chráněných důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním. [5] Zákon dále upřesňuje, že o nepřímou diskriminaci se nejedná tehdy, kdy jsou tato opatření: (1) objektivně odůvodněna legitimním cílem a (2) prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. U společnosti máte několik let účet, dostal jste ale zprávu, že Vám byl účet zablokován jako "všem klientům, kteří mají jakýkoliv vztah s Ruskem". Obchody je přesto možné provést, a to telefonicky přes makléře a po schválení compliance oddělení. Zablokování možnosti obchodovat s cizími měnami po internetu je podle vysvětlení společnosti odůvodněno tím, že na ni dopadají povinnosti související s evropskými sankcemi vůči Ruské federaci. [6] Vedle toho jsou finanční instituce povinny dodržovat povinnosti vyplývající jim ze zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. [7] Finanční instituce tak mohou být v současné chvíli vystaveny silnému tlaku na to, aby znemožnily nejen obchodování osobám uvedeným na sankčních seznamech, ale také legalizace výnosů z trestné činnosti prostřednictvím osob, které na sankčních seznamech uvedeny nejsou, a tím zabránily finanční podpoře válečné agrese ze strany Ruské federace. Tento cíl považuji za legitimní. Posuzoval jsem také otázku, zda prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné. Ve svém doplnění jste uvedl, že jak bylo avizováno, společnost B. i nadále uskutečňuje transakce pro své ruské klienty, je ale nutné je řešit telefonicky přes makléře a se schválením compliance oddělení. Považoval bych za problematické, pokud by společnost zablokovala účty svých ruských klientů bez dalšího. Pokud však společnost umožňuje i nadále využívat jejích služeb, přestože méně praktickým způsobem, naznal jsem, že přijaté prostředky jsou přiměřené. Domnívám se také, že pro společnost může být tento postup jediným možným způsobem, jak v současné situaci efektivně ověřovat jednotlivé transakce, a proto tato opatření považuji rovněž za nezbytná. Vážený pane A., mrzí mě, že na Vás přijatá opatření nepříznivě dopadají. Již od začátku vojenského konfliktu upozorňuji na to, že situace nemůže ospravedlnit svévolné nerovné zacházení s občany Ruské federace a s nositeli ruské národnosti. [8] Domnívám se však, že v tomto případě společnost B. přijala taková opatření, která byla odůvodněna legitimním cílem, a prostředky k jeho dosažení byly přiměřené a nezbytné. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 1 odst. 5 a § 21b zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 1 odst. 1 písm. j) zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona, ve znění pozdějších předpisů. [3] Ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. [4] Diskriminaci na základě státního občanství zakazuje zákon pouze v souvislosti s volným pohybem pracovníků v rámci Evropské unie, týká se rozlišování státních příslušníků zemí Evropské unie (zejména na trhu práce). Blíže viz § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona či § 21d zákona o veřejném ochránci práv. [5] Ustanovení § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona. [6] Individuální sankce se mají zaměřovat na osoby odpovědné za podporu, financování nebo provádění činností, které narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a na osoby, které mají z těchto činností prospěch. Viz informace Rady Evropské Unie; dostupné z https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions/restrictive-measures-against-russia-over-ukraine/sanctions-against-russia-explained/. [7] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. [8] Viz například tisková zpráva ochránce ze dne 4. března 2022; dostupné z https://www.ochrance.cz/aktualne/valka_na_ukrajine_se_u_nas_nesmi_stat_duvodem_pro_porusovani_lidskych_prav_varuje_ombudsman/.