Text dokumentu

Sp. zn.: 4/2022/NZ/JM Č. j.: KVOP-27409/2022 Vazební věznice Liberec Zpráva z návštěvy zařízení [1] Adresa zařízení: Pelhřimovská 3/347, 460 62 Liberec Zřizovatel: Ministerstvo spravedlnosti Ředitel: plk. Mgr. Jan Hladík Typ zařízení: vazební věznice Kapacita: 87 obviněných, 225 odsouzených Datum návštěvy: 5. dubna 2022 Datum vydání zprávy: 10. května 2022 Návštěvu provedli: Mgr. Petra Benáčková, Mgr. Petra Galová, JUDr. Jiří Matuška, JUDr. Milan Svoboda Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv Obsah Úvodní informace Shrnutí Bezpečnost 1.Důkladné osobní prohlídky 2.Používání donucovacích prostředků Materiální podmínky 3.Vybavení cel 4.Oblečení Průběh dne obviněného 5.Aktivity Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Systematická návštěva a její cíl Od roku 2006 veřejný ochránce práv plní úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [2] Současný ochránce JUDr. Stanislav Křeček tuto část své působnosti přenesl na svou zástupkyni, tedy na mě. [3] Proto systematicky navštěvuji místa (zařízení), kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, a to jak z moci úřední, tak v důsledku závislosti na poskytované péči. Věznice jsou jedním ze zařízení, jež mohu navštívit. [4] Cílem návštěv je posílit ochranu před špatným zacházením. [5] Návštěvy probíhají zásadně neohlášeně a jejich provedením zpravidla pověřuji pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv, [6] konkrétně právníky, případně další odborníky. Návštěva spočívá v prohlídce zařízení, pozorování, rozhovorech s vedoucím, zaměstnanci a klienty, studiu vnitřních předpisů zařízení a dokumentace včetně zdravotnické. [7] Návštěvy jsou preventivní, s cílem působit do budoucna a zvyšovat standard podmínek věznění v České republice. Zpráva z návštěvy a vyjádření zařízení Po každé návštěvě sepíši zprávu. Většinou obsahuje návrhy opatření k nápravě. Zpráva slouží k dialogu se zařízením a jako vodítko k předcházení špatnému zacházení nebo jeho odstranění. Zpráva nepopisuje zjištěnou správnou praxi zařízení odpovídající dobrým standardům zacházení. Soustředí se pouze na možné nedostatky. Proto může působit velice nepříznivě a nevyváženě. Prosím čtenáře zprávy, aby na to pamatovali. Bez ohledu na závěry zprávy si vážím náročné práce všech zaměstnanců zařízení. Zprávu pošlu zařízení se žádostí o vyjádření k popsaným zjištěním a navrženým opatřením. [8] Pečlivě se zabývám sdělením (vysvětlením), které mi zařízení zašle. Navržená opatření k nápravě se liší svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Pro snazší orientaci obsahuje zpráva na konci přehled opatření k nápravě. Navrhuji také termín provedení. * Bezodkladná opatření je třeba provést zpravidla do 7 dnů od obdržení zprávy. Není-li to možné, provedou se v nejkratší možné době. Za bezodkladná označuji opatření, která považuji za naléhavá a velmi důležitá, anebo opatření běžně snadno proveditelná. * Opatření s delší lhůtou je třeba provést ve stanovené lhůtě, zpravidla do jednoho měsíce, tří měsíců, šesti měsíců nebo jednoho roku. * Opatření s průběžným plněním navrhuji tam, kde je třeba zavést určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Očekávám, že zařízení opatření zavede co nejdříve a bude dbát na dodržování doporučené praxe. Ráda bych, aby zařízení ve vyjádření ke zprávě sdělilo, že (1) opatření provedlo a jak, nebo (2) kdy a jak opatření provede, nebo (3) navrhne jiné vhodné opatření a termín. Pokud budu vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů považovat za dostatečná, vyrozumím je o tom. Mohu si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je vysvětlení zjištěných pochybení, doložení opatření k nápravě či věrohodný příslib jejich provedení. Pokud vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů nebudu považovat za dostatečná, vyrozumím o tom nadřízený úřad (vládu, není-li nadřízeného úřadu), případně informuji veřejnost. [9] Rovněž mohu přijet na kontrolní návštěvu. Po ukončení vzájemné komunikace zveřejním anonymizovanou zprávu z návštěvy zařízení (s výjimkou jmen osob pověřených vedením zařízení) a obdržená vyjádření v databázi Evidence stanovisek ochránce (ESO). [10] Po dokončení řady návštěv zařízení téhož druhu vydávám tzv. souhrnnou zprávu. Tu také zveřejňuji a posílám ji příslušným orgánům veřejné moci. V souhrnné zprávě bez vazby na konkrétní zařízení shrnuji svá zjištění a doporučená opatření k nápravě, navrhuji systémová doporučení, případně vytvářím standard dobrého zacházení. Souhrnná zpráva může sloužit nenavštíveným zařízením jako vodítko k odstranění špatného zacházení a jeho předcházení. Následná návštěva Následná návštěva je nástrojem, kterým ověřuji naplňování vybraných navrhovaných opatření k nápravě formulovaných ve zprávě z prvotní návštěvy. Metoda práce při následné návštěvě, obsah zprávy z následné návštěvy i návazná komunikace s navštíveným zařízením zůstávají nezměněny. Po ukončení vzájemné komunikace se zařízením dojde rovněž ke zveřejnění anonymizované zprávy z následné návštěvy včetně vyjádření zařízení. Charakteristika zařízení Vazební věznice Liberec byla postavena podle plánu vrchního stavebního rady Johanna Kaura v toskánském slohu v roce 1877. [11] Jde o bývalé sídlo libereckého krajského soudu, Advokátní poradny Krajského sdružení advokátů a nemovitou kulturní památku. Svému nynějšímu účelu slouží nepřetržitě od 60. let 20. století. V minulosti sloužila vazební věznice pouze k účelu výkonu vazby. Dnes je vazební věznice zařízením sloužícím jak pro výkon vazby, tak pro výkon trestu odnětí svobody. V souvislosti s touto změnou vyvstala potřeba vytvoření větší ubytovací kapacity. V současné době tvoří ubytovací kapacitu 87 míst na oddělení výkonu vazby a 225 míst na oddělení výkonu trestu. Mezi obviněnými bylo 67 mužů a 7 žen (z toho 1 mladistvá), z toho 9 cizinců/cizinek (7 různých státních příslušností). Obvinění jsou ubytováni v celách na třech podlažích věznice, přičemž v přízemí a v prvním patře jsou dvě části vazby se zmírněným režimem, které jsou vytvořeny propojením dvou místností, v jejichž rámci se mohou obvinění volně pohybovat. [12] Ženy nemají vyhrazen vlastní oddíl. Ve standardním režimu vazby je na celách pohromadě jeden až šest obviněných. Jednotlivá patra jsou členěna tak, že v přízemí mimo volné vazby jsou umístěni obvinění dosud netrestaní, v prvním a druhém patře pak již dříve trestaní obvinění. Ve vazební věznici proběhla první systematická návštěva ve dnech 12. a 13. prosince 2018, z níž vydala tehdejší veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., zprávu [13] se zjištěními a na ně navazujícími opatřeními (dále jen označována jako "první", "předchozí" či "minulá návštěva" či "zpráva"). Vazební věznici Liberec jsem si v roce 2022 vybrala pro provedení následné systematické návštěvy, jejímž účelem bylo ověřit, zda a jakým způsobem zařízení provedlo navržená opatření k nápravě. Foto č. 1: Vazební věznice Liberec (zdroj: www.vscr.cz). Průběh návštěvy Návštěva proběhla dne 5. dubna 2022 bez předchozího ohlášení. Ředitel věznice byl o návštěvě osobně informován při jejím zahájení. Zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") mu předali pověření k provedení návštěvy, vyžádali si potřebnou součinnost a dokumentaci. Návštěvu provedli právníci Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Petra Benáčková, Mgr. Petra Galová, JUDr. Jiří Matuška a JUDr. Milan Svoboda. Zaměstnanci Kanceláře navštívili ty části věznice, v nichž je vykonávána vazba. Hovořili s vedoucími zaměstnanci, ošetřovatelským personálem a obviněnými. Na místě zastižený personál poskytl veškerou součinnost, za což děkuji. Shrnutí Následná systematická návštěva tematicky navazovala na minulou návštěvu provedenou ve dnech 12. a 13. prosince 2018, která byla zaměřena na výkon vazby. Při první návštěvě Vazební věznice Liberec nebylo zjištěno špatné zacházení, avšak tehdejší veřejná ochránkyně práv vytyčila řadu oblastí, v nichž viděla prostor pro zlepšení. Tyto oblasti se dotýkaly několika témat (např. materiální podmínky, zdravotní péče) a tato témata jsou blíže specifikována dále v textu zprávy, a to vždy spolu s informací, jaké opatření k nápravě bylo věznici dáno v minulé zprávě a jak bylo toto opatření naplněno. Ani při následné systematické návštěvě jsem neshledala, že by ve vazební věznici docházelo ke špatnému zacházení. Vedení věznice v reakci na minulou zprávu přislíbilo splnění několika opatření. Z mých současných poznatků vyplývá, že některá z těchto opatření zůstala však úplně či částečně nenaplněna. K takovým oblastem jsem proto i tentokrát připojila stejné či přiléhavější opatření k nápravě. V této zprávě se soustředím pouze na opatření, která považuji za zásadní a v jejich případě trvám na jejich naplnění. Zejména musím stále trvat na tom, aby důkladné osobní prohlídky byly prováděny individuálně na základě zhodnocení rizik, neboť pouze takovýto postup odpovídá mezinárodním závazkům a příslušnému vnitřnímu předpisu vězeňské služby. Obdobně požaduji, aby donucovací prostředky nebyly užívány plošně, ale vždy po individuálním zhodnocení. Dvě z pěti konstatovaných doporučení se týkají materiálních podmínek, a sice oddělení toalet od zbytku cely a opravy koupelny na cele se zmírněnou vazbou. Rovněž navrhuji zvětšit přístřešek na vycházkových dvorech a umožnit odsouzeným vyprat si oděv. Ředitel Vazební věznice Liberec do dvou dnů po uskutečnění systematické návštěvy akceptoval a realizoval dvě opatření; za tuto vstřícnost děkuji. Na několika původních opatření již netrvám, protože je budu řešit systémově v rámci Souhrnné zprávy z návštěv zařízení pro výkon vazby s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR. Bezpečnost 1. Důkladné osobní prohlídky Zachování lidské důstojnosti je jedním z lidských práv, která jsou zaručena všem osobám. [14] Proto i při provádění důkladných osobních prohlídek musí vězeňský personál toto právo obviněných respektovat. [15] Provádění důkladných osobních prohlídek je více upraveno v nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, které mimo jiné stanoví, že se k provedení této prohlídky přistoupí, jestliže existuje důvodné podezření založené na individuálním zhodnocení rizik, že obviněný má u sebe nebezpečné předměty nebo nepovolené věci. [16] Přestože důkladné osobní prohlídky představují obecně zásah do lidské důstojnosti vězněných osob, v daném prostředí za účelem zajištění vnitřní bezpečnosti, lze tento zásah považovat za legitimní, pokud je prováděn přiměřeným způsobem. Ve zprávě z minulé návštěvy tehdejší veřejná ochránkyně práv navrhla v této oblasti dvě opatření, a to provádět důkladné osobní prohlídky individuálně na základě zhodnocení rizik a upravit kamerový systém v místnosti pro provádění osobních prohlídek tak, že bude pouze vytvářet záznam přístupný vybraným členům personálu, a to jen pro potřeby prošetření stížností a incidentů; o tomto poučovat prohlížené osoby. Při následné návštěvě zaměstnanci Kanceláře zjistili, že dle sdělení ředitele i obviněných jsou důkladné osobní prohlídky prováděny stále plošně, a to při návštěvách, kontaktu s advokátem, eskortách, kontaktu s orgány činnými v trestních řízeních. Věznice tak postupuje v rozporu s vnitřním předpisem vězeňské služby, a proto trvám na původním opatření. Opatření: 1) Provádět důkladné osobní prohlídky individuálně na základě zhodnocení rizik (bezodkladně). Ve věznici jsou tři prohlídkové místnosti, z toho jedna bez kamerového systému (v této jsou prohlíženy ženy) a dvě s kamerovým systémem (prohlíženi muži). Záznam se dle sdělení ředitele věznice nevytváří. Z kamery je pouze obrazový živý přenos. K tomuto přenosu mají přístup pouze vybraní zaměstnanci - muži. [17] V místnosti s kamerou nebyla umístěna informace pro vězněné osoby o tom, že místnost je snímána kamerovým systémem. Ředitel věznice odkázal na oznamovací tabulku při vstupu do objektu věznice. Obvinění někdy nevěděli, že jsou v místnosti instalovány kamery. Následně ředitel ihned po ukončení systematické návštěvy umístil informace o tom, že místnosti jsou snímány kamerovým systémem. Uvedené opatření bylo tedy realizováno. Foto č. 2: Označení prohlídkové místnosti, která je snímána kamerou. 2. Používání donucovacích prostředků Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je příslušník oprávněn při plnění svých úkolů použít donucovací prostředky [18] proti obviněnému, jenž ohrožuje život nebo zdraví, úmyslně poškozuje majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu vazby, či v dalších zákonem vymezených situacích. [19] Příslušník smí použít donucovací prostředek, pouze pokud je to přiměřené účelu zákroku, a nezpůsobí tím újmu zjevně nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti zakázaného jednání. Předváděcí řetízky, pouta a pouta s poutacím opaskem může příslušník použít i při předvádění vězněné osoby mimo objekt věznice, i když tato osoba přímo nenarušuje pořádek nebo nikoho neohrožuje. [20] Ve zprávě z roku 2019 bylo jako opatření k nápravě uvedeno, že donucovací prostředky by měly být používány při eskortách pouze v odůvodněných případech, nikoli plošně. Při následné návštěvě vyplynulo ze sdělení obviněných i ředitele věznice, že pouta jako donucovací prostředky se při eskortách používají plošně, někdy je užit poutací opasek nebo nožní pouta (tyto zpravidla, ale ne vždy, při zdravotnické eskortě). U užití poutacího opasku a nožních pout [21] lze konstatovat, že jejich užití je tedy vyhodnocováno individuálně, ale toto vyhodnocení mělo být dle mého názoru pojato šířeji, nejen ze zdravotních důvodů, ale i na základě posouzení dalších hledisek (např. charakter trestné činnosti, nebezpečnost vězněné osoby, její chování a postoje). Dle ředitele věznice lze nepoužití donucovacích prostředků (pout) odůvodnit pouze ze zdravotnického hlediska (resp. na základě vyjádření lékaře). Vyjma pout, jejichž užití může být podle zákona širší, je použití ostatních donucovacích prostředků vyhodnocováno, alespoň částečně, individuálně, což nepovažuji za dostačující, a proto trvám na původním opatření Opatření: 2) Donucovací prostředky (poutací opasek a nožní pouta) používat při eskortách pouze v odůvodněných případech, nikoli pouze po zhodnocení zdravotního hlediska (bezodkladně). Materiální podmínky 3. Vybavení cel Minulá systematická návštěva se zaměřovala i na materiální podmínky věznice, a to zejména s ohledem na ubytovací místnosti (cely). Byla zde formulována opatření oddělit toalety na celách od zbytku místnosti stavebně-technickou přepážkou za současného zajištění účinného odvětrávání a opravit prostor sprchy v oddílu se zmírněnou vazbou. Evropská vězeňská pravidla stanoví, že vězni musí mít přístup k hygienickým zařízením, která jsou zdravotně nezávadná a respektují právo na soukromí, a že všechny části věznice musí být stále udržovány v dobrém technickém stavu a čistotě. [22] Výbor CPT [23] opakovaně upozorňoval, že pro zajištění soukromí vězňů není dostatečné, pokud je toto zařízení na celách pro více vězňů odděleno od zbytku místnosti pouze pomocí plastového závěsu. [24] Současně se stavebně-technickým řešením oddělení sanitárního zařízení je třeba také zajistit jeho účinné odvětrávání. Rovněž je nutno, aby v této souvislosti byla zachována lidská důstojnost osob. [25] Toalety na celách byly odděleny od zbytku místnosti ze tří stran stavebně-technickou přepážkou, z jedné strany alespoň minimálně do výšky 145 cm. Při vchodu na toaletu byla toaleta oddělena pouze závěsem. Z fotografií vyplývá, že stran oddělení toalety od zbytku cely nedošlo od minulé systematické návštěvy k jakémukoliv posunu, ačkoliv ředitel vazební věznice přislíbil nápravu výše uvedeného. Foto č. 3 a 4: Toalety na cele obviněných nafocené v roce 2018. Foto č. 5 a 6: Toalety na cele obviněných nafocené v roce 2022. Opatření: 3) Oddělit toalety na celách od zbytku místnosti stavebně-technickou přepážkou za současného zajištění účinného odvětrávání (do 6 měsíců). K nápravě stran opravy sprchy na cele se zmírněným režimem nedošlo, resp. opět sprcha na cele se zmírněným režimem působí velmi odpudivým dojmem. Podotýkám, že ředitel věznice uvedené opatření akceptoval a přislíbil nápravu v této věci. Ve svrchní části sprchy se odlupuje omítka, zřejmě z důvodu špatného odvětrávání. Z fotografií pořízených při návštěvě je patrné, že na stropě se nejspíše tvoří i plíseň. Foto č. 7 a 8: Na první fotografii sprcha na cele vazby se zmírněným režimem v roce 2018, na druhé fotografie týchž prostor v roce 2022. Opatření: 4) Opravit prostor sprchy v oddílu se zmírněnou vazbou (do 1 měsíce). 4. Oblečení Několik návrhů k navýšení standardů výkonu vazby (s ohledem na oblečení) bylo v dřívější zprávě ze systematické návštěvy formulováno, a to hned v pěti opatřeních. Jedním z nich bylo zajišťovat možnost praní vlastního oblečení obviněných ve vazební věznici. Pokud to podmínky věznice umožňují, může věznice obviněnému zabezpečit na jeho náklady vyprání jeho vlastního oblečení. [26] Obvinění si nemohou dle aktuálních zjištění vyprat prádlo. Ani na celách se zmírněným režimem není umístěna pračka. Dle sdělení obviněných a vedení věznice mají obvinění zakázáno prát si prádlo ručně v umyvadle. Opatření: 5) Zajišťovat možnost praní vlastního oblečení obviněných, například instalováním pračky (do 6 měsíců). Průběh dne obviněného 5. Aktivity Obvinění by měli mít možnost trávit minimálně osm hodin denně mimo svou celu, přičemž by měli tento čas využívat k různým smysluplným aktivitám. [27] Musí být zajištěny možnosti pro rekreační činnosti, ke kterým patří sport, hry, kulturní vyžití, koníčky a jiné volnočasové aktivity, a pokud je to možné, bude vězněným osobám dovoleno, aby je samy organizovaly. [28] I přes řadu možností trávení volného času většina obviněných trávila zpravidla celý den uzamčená na cele, a zejména proto tehdejší ochránkyně formulovala opatření vytvořit a obviněným distribuovat seznam aktivit, jichž se mohou účastnit. Rovněž tehdejší ochránkyně navrhla zvětšit přístřešek na vycházkových dvorech. Nikdo z obviněných neměl na cele seznam aktivit. Mnozí z obviněných ani nevěděli, jakých aktivit se mohou ve věznici zúčastnit. Seznam aktivit není ani přílohou vnitřního řádu či poučení obviněného. Někteří obvinění uvedli, že za nimi dochází speciální pedagog, který jim nabízí (především sportovní) aktivity. Dva dny po uskutečnění systematické návštěvy zaslal ředitel vazební věznice seznam aktivit pro obviněné s tím, že tento je již distribuován na jednotlivé cely úseku výkonu vazby. Tento seznam bude vždy u vnitřního řádu jako samostatný dokument a bude k dispozici pro obviněné na každé cele. Nad každým vycházkovým prostorem byl vždy přístřešek, který zakrýval lavici. Obvinění často využívají telefonování na vycházkových dvorech. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné, aby prostor u telefonního automatu byl taktéž zakryt přístřeškem. Foto č. 9 a 10: Vycházkové dvory nafocené v roce 2018. Foto č. 11 a 12: Vycházkové dvory nafocené v roce 2022. V dané věci nedošlo dle fotografií k žádné změně, a proto znovu opakuji opatření. Opatření: 6) Zvětšit přístřešek na vycházkových dvorech tak, aby zakrýval vyjma lavice i prostor u telefonního automatu (do 1 měsíce). Přehled opatření k nápravě Bezodkladně * Provádět důkladné osobní prohlídky individuálně na základě zhodnocení rizik (opatření č. 1). * Donucovací prostředky (poutací opasek a nožní pouta) používat při eskortách pouze v odůvodněných případech, nikoli pouze po zhodnocení zdravotního hlediska (opatření č. 2). Do 1 měsíce * Opravit prostor sprchy v oddílu se zmírněnou vazbou (opatření č. 4). * Zvětšit přístřešek na vycházkových dvorech tak, aby zakrýval vyjma lavice i prostor u telefonního automatu (opatření č. 6). Do 6 měsíců * Oddělit toalety na celách od zbytku místnosti stavebně-technickou přepážkou za současného zajištění účinného odvětrávání (opatření č. 3). * Zajišťovat možnost praní vlastního oblečení obviněných, například instalováním pračky (opatření č. 5). [1] Následná návštěva byla zrealizována v souvislosti s projektem Posílení aktivit veřejného ochránce práv v ochraně lidských práv (směrem k ustavení Národní lidskoprávní instituce v ČR), číslo projektu LP-PDP3-001. Projekt je součástí Programu lidská práva financovaného z Norských fondů 2014-2021 prostřednictvím Ministerstva financí ČR. [2] Na základě § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [3] Podle § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv. Více na www.ochrance.cz v části O nás → Mgr. Monika Šimůnková, zástupkyně veřejného ochránce práv. [4] Podle § 1 odst. 4 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv. [5] Špatným zacházením se rozumí jednání, které nerespektuje lidskou důstojnost a dosahuje určitého stupně závažnosti (samo o sobě, nebo při kumulativním účinku jednotlivých zásahů). Ve věznici může mít špatné zacházení například podobu nezajištění bezpečí, nerespektování lidské důstojnosti, práva na soukromí anebo podobu nepřiměřeného používání donucovacích prostředků. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] Podle § 21a ve spojení s § 15 zákona o veřejném ochránci práv. [8] Ustanovení § 21a odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv. [9] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [10] Evidence stanovisek ochrance (ESO) je dostupná z https://eso.ochrance.cz. [11] Základní informace. Vazební věznice Liberec. www.vscr.cz [online]. Praha: Vězeňská služba České republiky, 2022 [cit. 2022-04-21]. Dostupné z: https://www.vscr.cz/organizacni-jednotky/vazebni-veznice-liberec/sekce/zakladni-informace. [12] V přízemí se jednalo o celu č. 129 + kulturní místnost (vedlejší propojená cela) - umístěny 4 osoby. V 1. patře se jednalo o celu č. 229 + kulturní místnost (vedlejší propojená cela) - umístěno 5 osob. [13] Zpráva z návštěvy zařízení - Vazební věznice Liberec, ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 78/2018/NZ/BM. Dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/7320. [14] Ustanovení čl. 10 odst. 1 usnesení České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, (dále jen "Listina základních práv a svobod"). [15] Bod č. 54.3 European Prison Rules. Recommendation Rec (2006) 2-rev of the Committee of Ministers to member States on the European Prison Rules (revised). Council of Europe. [online]. Strasbourg: Council of Europe, 2020 [cit. 2022-04-21]. Dostupné z https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/EVP_CS_FIN.pdf; dále jen "Evropská vězeňská pravidla". [16] Ustanovení § 94 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 33/2019. o vězeňské a justiční stráži. [17] Více v nařízení ředitele Vazební věznice Liberec č. 4/2022, kterým se stanoví zásady provozu kamerového systému ve Vazební věznici Liberec. [18] Ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, stanoví výčet donucovacích prostředků: hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, předváděcí řetízky, pouta, poutací popruhy, pouta s poutacím opaskem, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek nebo jiný úderný prostředek, služební pes, vodní stříkač, zásahová výbuška, expanzní zbraně, úder střelnou zbraní, hrozba střelnou zbraní, varovný výstřel, vytlačování štítem, vytlačování vozidlem a prostředek k zamezení prostorové orientace. [19] Ustanovení § 17 odst. 1 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži. [20] Ustanovení § 17 odst. 4 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži. [21] Dle § 17 odst. 2 písm. e) zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. [22] Články 19.1 a 19.3 Evropských vězeňských pravidel. [23] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [24] Zpráva pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání ve dne 1. až 10. dubna 2014, CPT/Inf (2015) 18, odst. 53, (dále jen "Zpráva CPT z návštěvy ČR v roce 2014") Dostupné z: https://rm.coe.int/168069568d. [25] Článek 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. [26] Ustanovení § 30 odst. 1 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. [27] Ustanovení odst. 57 Zprávy CPT z návštěvy ČR v roce 2014. [28] Článek 27.6 Evropských vězeňských pravidel.