Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 1441/2022/VOP/JČ Č. j. KVOP-30789/2022 Datum 23. května 2022 Vážený pane A., dovoluji si Vás seznámit s výsledkem šetření postupu Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav (dále také jen "OSSZ") při posuzování Vašeho zdravotního stavu v řízení o zvýšení příspěvku na péči. Na základě skutečností, které jsem v rámci šetření zjistil, jsem dospěl k závěru, že posudek o Vaší závislosti na péči jiné osoby ze dne 14. 6. 2021 je jednoznačný, úplný a přesvědčivý. V postupu posudkového lékaře MUDr. Jaroslava Majerčíka jsem neshledal pochybení. Nyní mi dovolte, abych Vám své závěry blíže vysvětlil. Vydávání posudků o stupni závislosti ukládá posudkovým lékařům okresních správ sociálního zabezpečení ustanovení § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis obsahuje poměrně kusou právní úpravu, jak mají posudkoví lékaři při vyhotovování posudků postupovat. Pouze spolu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, posudkovému lékaři ukládá, aby vycházel ze zdravotního stavu posuzované osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb (z odborných lékařských nálezů), z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Dále se na postup posudkového lékaře použije část čtvrtá zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, [1] a díky ní i část první a přiměřeně rovněž další ustanovení správního řádu, pokud jsou v dané věci potřebná. [2] To mimo jiné znamená, že posudkový lékař musí zjistit skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v takovém rozsahu, aby byl jeho posudek v souladu s právem. [3] K tomu si musí obstarat nezbytné podklady. [4] Ustálená judikatura správních soudů tuto právní úpravu dále rozvedla a klade na posudek požadavek jednoznačnosti, úplnosti a přesvědčivosti. [5] Dodržení tohoto požadavku rovněž hodnotím v rámci svého šetření. Zmíněný požadavek vychází z předpokladu, že odborné závěry, které jsou v posudku vysloveny, nemohou být přezkoumávány ze strany správních orgánů či soudů, neboť ty k takovému posouzení nedisponují potřebnými medicínskými znalostmi. Posudek tudíž musí být srozumitelný i pro laika bez odborného medicínského vzdělání. Aby byl posudek jednoznačný, úplný a přesvědčivý, musí se v něm posudkový lékař vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a je povinen své posudkové závěry náležitě odůvodnit. V rámci šetření jsem si vyžádal Váš posudkový spis vedený OSSZ. Z něj vyplynulo, že posudkový lékař při hodnocení stupně Vaší závislosti vyšel ze záznamu o sociálním šetření vyhotoveného Úřadem práce ČR a z odborných nálezů Vašich ošetřujících lékařů. Opatřil si tak všechny nezbytné podklady, aby mohl vyhotovit posudek. V posudku z obstaraných podkladů vycházel, vyhodnotil, jak Váš zdravotní stav dopadá na schopnost zvládat základní životní potřeby, a své závěry podrobně odůvodnil. Na základě zjištěných skutečností dospěl posudkový lékař k závěru, že v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu samostatně nezvládáte tyto životní potřeby: * mobilita, * výkon fyziologické potřeby, * péče o zdraví, * osobní aktivity a * péče o domácnost. V řízení o zvýšení příspěvku na péči zahájeném dne 10. 3. 2021 jste žádal, aby Vám byly jako nezvládané uznány i tyto potřeby: * stravování, * oblékání a obouvání a * tělesná hygiena. K tomu, aby mohla být určitá životní potřeba uznána za nezvládanou, je třeba, aby ji osoba nezvládala z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se při hodnocení zvládání životní potřeby nepřihlíží. [6] Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku (tzv. facilitátorů). [7] Posudkový lékař je u žadatele povinen vždy vyhodnotit a) tělesné struktury a b) tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, a funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností. [8] Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku (facilitátorů) nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby. [9] Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle aktivit, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby vymezeny v příloze č. 1 k vyhlášce, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Nezvládnutí byť jen jedné z vymezených aktivit znamená nezvládnutí dané životní potřeby. Správní soudy pak konstatovaly, že jestliže na základě podkladů lékařského posudku lze konstatovat, že posuzovaný některou z aktivit nutných pro celkové zvládnutí určité životní potřeby sám a bez pomoci jiné osoby nezvládá, a posudkový lékař dospěje k závěru, že tato životní potřeba je i přesto zvládána, musí tento závěr dostatečně a přesvědčivě zdůvodnit. Vyplývají-li z jednotlivých podkladů rozporné závěry, posudkový lékař musí tyto rozpory přesvědčivě vysvětlit. [10] Nyní mi dovolte se podrobněji zabývat neuznanými potřebami. Stravování Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna: 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. Posudkový lékař do posudku uvedl, že u Vás nebyly odbornými lékaři zjištěny těžké zrakové nebo duševní poruchy ani závažné poruchy funkce horních končetin, které by objektivně bránily schopnosti zvládnout stravování. Mentálně jste schopen si vybrat hotový nápoj a potraviny. Vzhledem k absenci těžké poruchy obou horních končetin u Vás neexistuje medicínský důvod, abyste nezvládl dát jednoduchou stravu na talíř a nalít si nápoj. Jste schopen se samostatně najíst a napít. Mentálně jste schopen dodržovat dietní opaření. Příprava a nákup stravy (nakupování potravin, vaření) byly vyhodnoceny v rámci životní potřeby péče o domácnost, která byla uznána za nezvládanou. Výkon potřeby stravování máte sice omezen, ale nelze prokázat, že byste tuto potřebu nezvládal vůbec nebo byl při jejím zvládání omezen těžkým způsobem, jak vyžaduje platná právní úprava. V rámci bytu jste mobilní na mechanickém invalidním vozíku, jste schopen se přesunout k hotové stravě, jste schopen stravu, hrnek a lžíci uchopit do rukou, rovněž zvládnete si stravu naporcovat lžící. Nemáte potíže v oblasti příjmu potravy a netrpíte těžkou podvýživou. Toto hodnocení považuji za přesvědčivé, nenalezl jsem v něm logické rozpory. Posudkový lékař sice výslovně nezmínil, že jste schopen na invalidním vozíku na klíně převézt nápoj a stravu, pokud však budou ve vhodných nádobách, neměl by Váš zdravotní stav jejich přemístění bránit. Rozhodl jsem se proto o doplnění této úvahy do posudku nežádat, protože by nemělo vliv na způsob hodnocení zvládání životní potřeby. Oblékání a obouvání Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna: 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. Posudkový lékař uvedl, že u Vás nebyla zjištěna anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, anatomická ztráta podstatných částí horních končetin, těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, praktická či úplná nevidomost obou očí či těžká duševní porucha spojená se sociální desintegrací, která by znemožňovala schopnost oblékání a obouvání. Při hodnocení vzal do úvahy facilitátory, které můžete používat - nazouváky obuvi, navlékače ponožek, suché zipy na oblečení, volný oděv, nazouvací obuv atd. Dle sociálního šetření jste schopen si vybrat oblečení přiměřené okolnostem, dokážete manipulovat s oblečením, rozeznáte rub a líc. Vzhledem k absenci těžkých funkčních omezení zde není medicínský důvod nezvládnout s pomocí facilitátorů potřebu oblékání a obouvání, jste schopen úchopu. Zavazování tkaniček není posudkově rozhodné, jste schopen používat facilitátory. Výkon této potřeby máte sice omezen, nelze však prokázat, že ji nezvládáte vůbec nebo její zvládání máte těžce omezeno. V této souvislosti považuji za nezbytné ještě zmínit, že posudkový lékař je povinen přihlédnout k tomu, že jste absolvoval rehabilitační pobyt, v jehož rámci proběhl nácvik schopnosti se obléct a obout. Z propouštěcí zprávy z odborné léčebny pro děti a dospělé vyplývá, že nácvik schopnosti obléknout se sám byl úspěšný, při propuštění jste byl schopen se sám obléct. Oblečení pak je možné v domácnosti umístit tak, abyste na ně dosáhl z invalidního vozíku a mohl si ho vzít a obléci si ho. Zavazování tkaniček není relevantní z toho důvodu, že existuje obuv bez tkaniček (typicky na suchý zip nebo nazouvací), kterou můžete používat. S přihlédnutím uvedeným skutečnostem neshledávám logické rozpory či mezery v posudkovém zhodnocení zvládnutí této životní potřeby. Tělesná hygiena Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna: 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se. Posudkový lékař zopakoval, že u Vás nebyla zjištěna anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, anatomická ztráta podstatných částí horních končetin, těžké funkční postižení páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, praktická či úplná nevidomost obou očí či těžká duševní porucha spojená se sociální dezintegrací, která by znemožňovala schopnost provádět tělesnou hygienu. Nepřítomnost sprchového koutu v domácnosti není důvodem pro uznání neschopnosti vykonávat tuto potřebu (koupelnu je možné přestavět a uzpůsobit ji tak, aby byla bezbariérová; na tyto stavební práce je možné přiznat příspěvek na zvláštní pomůcku. [11] Navíc je třeba brát v úvahu facilitátory - madla, protiskluzové pomůcky; hygienu je možné provádět rovněž postupným omýváním jednotlivých částí těla žínkou vsedě). Malou hygienu zvládáte samostatně. Vzhledem k absenci výše uvedených těžkých funkčních omezení není medicínský důvod pro nezvládání provedení celkové hygieny. Jste schopen úchopu, v rámci bytu mobilní, jste schopen využít sprchového koutu se sedátkem. Přesuny z vany a do vany jsou hodnoceny v mobilitě, jejíž nezvládání Vám bylo uznáno. Rovněž v tomto hodnocení neshledávám pochybení. Platná právní úprava je založena na principu, že zdravotně postižená osoba by měla mít svou domácnost uzpůsobenu tak, aby v ní mohla v maximální míře zvládat uspokojovat své životní potřeby vlastními silami. Proto i zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje poskytovat na úpravu obydlí zdravotně postižených osob příspěvek na zvláštní pomůcku. Až tehdy, když zdravotní stav osobě neumožňuje uspokojovat určitou životní potřebu za pomoci zvláštní pomůcky (např. bezbariérové úpravy bytu), lze potřebu hodnotit jako nezvládanou. Závěr Na základě výše uvedeného shrnuji, že jsem v postupu OSSZ Břeclav při posuzování Vašeho zdravotního stavu v řízení o zvýšení příspěvku na péči neshledal pochybení. Posudek o stupni Vaší závislosti je jednoznačný, úplný a přesvědčivý. Šetření proto ukončuji podle ustanovení § 17 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Výsledek mého šetření však nic nemění na tom, že kdykoliv můžete znovu požádat o zvýšení příspěvku na péči. Rozhodnete-li se takto postupovat, bylo by vhodné, kdyby Váš ošetřující lékař do svého nálezu podrobněji popsal funkční dopad Vašeho onemocnění na schopnost zvládat dosud neuznané životné potřeby, tj. aby podrobně popsal, jakým způsobem Vaše onemocnění vylučuje zvládání aktivit, které se pro zvládnutí jednotlivých životních potřeb hodnotí. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 16a odst. 1 zákona o organizaci provádění sociálního zabezpečení. [2] Ustanovení § 154 správního řádu. [3] Ustanovení § 3 správního řádu. [4] Ustanovení § 50 odst. 2 správního řádu. [5] Například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2017, č. j. 5 Ads 80/2016-22, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2021, č. j. 2 Ads 69/2020-22, oba dostupné na www.nssoud.cz. [6] Ustanovení § 9 odst. 4 zákona o sociálních službách. [7] Ustanovení § 9 odst. 5 zákona o sociálních službách. [8] Ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. [9] Ustanovení § 1 odst. 4 vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. [10] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2014, č. j. 4 Ads 68/2014-37, www.nssoud.cz. [11] Příloha č. 1 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.