Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 1785/2021/VOP/BJ Č. j.: KVOP-13686/2022 V Brně 17. února 2022 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci poměrů sourozenců A. v dětském domově A. Závěry šetření Na základě podnětu paní B. a pana A., oba tehdy bytem xxxxxxxxx (dále také "rodiče"), jsem zahájila šetření podle § 14 zákona o veřejném ochránci práv. [1] Předmětem šetření byl postup Dětského domova X. (dále také "dětský domov" nebo "zařízení") ve věci poměrů dětí Adama (nar. xxx), Cyrila a Báry (oba nar. xxx) A. v zařízení. Ve zprávě o šetření jsem dospěla k závěru, že: * ředitelka dětského domova pochybila, když v případě zamítnutí žádosti o pobyt dětí mimo zařízení nevydala odůvodněné správní rozhodnutí; * dětský domov pochybil, když v září 2020 podmiňoval návštěvy dětí v dětském domově dohledem pracovníka dětského domova. B. Vyjádření dětského domova V reakci na zprávu o šetření mě ředitelka dětského domova informovala, že již odstranila formální pochybení týkající se zamítání žádostí o pobyt dětí mimo zařízení. Uvedla, že po mém upozornění již dětský domov zahajuje správní řízení, pokud pobyt dětí mimo zařízení nepovolí orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále také "OSPOD") a dětský domov žádost o pobyt zamítá. Ve vztahu k podmiňování asistovaných návštěv dětí stran rodičů v roce 2020 uvedla, že byl dětský domov veden individuálními plány ochrany dítěte zpracovanými OSPOD, kdy "tento podnět vznikl v rámci cílů - zajištění bezpečného kontaktu dětí s rodiči". Dále uvedla, že "vzhledem k tomu, že kontakt s rodiči byl bez uvedení důvodů na určitou dobu ze strany rodičů dětí zcela přerušen, rodiče nespolupracovali s pracovníky OSPOD Hodonín ani s dětským domovem, považovali jsme návrh na asistované návštěvy za zcela adekvátní dané situaci." C. Závěrečné hodnocení Za dostatečné považuji pouze přijaté opatření ve vztahu k rozhodování o pobytu dítěte mimo zařízení. Zde souhlasím s ředitelkou dětského domova, že v daných případech je vedení správního řízení zatěžující, avšak v souladu s účinnou právní úpravou, kterou je potřeba dodržovat. K druhému vytýkanému bodu dětský domov opatření nepřijal, proto vydávám své závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Z vyjádření ředitelky dětského domova vyplývá k mojí výtce ohledně podmiňování styků rodičů s dětmi asistencí pouze zdůvodnění daného postupu. Musím proto trvat na svém závěru, že dětský domov v tomto bodě postupoval protiprávně, když styk dětí s rodiči podmiňoval asistencí pracovníka zařízení. Chápu, že dětský domov následoval ujednání obsažené v individuálních plánech ochrany dítěte, které zpracoval OSPOD, stejně jako skutečnost, že to dětskému domovu připadalo adekvátní s ohledem na předchozí chování rodičů. Podstatné však zůstává a je nepopiratelné, že dětský domov věděl o nesouhlasu rodičů se způsobem realizace jejich styků s dětmi, a to již v průběhu první asistované návštěvy. Jak jsem již uvedla ve zprávě o šetření, kvituji, že dětský domov obratem a písemně upozornil na danou skutečnost OSPOD. Přesto však pokračoval v asistencích u dalších styků, což neměl. Namísto toho měl navíc upozornit OSPOD, že nadále nemůže styk dětí s rodiči omezovat. A pokud se dětský domov a OSPOD domnívaly, že je v zájmu dětí jejich styk s rodiči omezit, mohly oba (samostatně či společně) podat podnět soudu, aby rozhodl o úpravě styku. Dětský domov si musí být vědom zákonných limitů, které nemůže překračovat z vlastního rozhodnutí ani v důsledku následování protiprávního rozhodnutí jiného subjektu. Znovu proto zdůrazňuji, že OSPOD ani zařízení nemají oprávnění podmiňovat asistencí třetí osoby styk dítěte s nařízenou ústavní výchovou s osobami odpovědnými za výchovu či osobami, které dítě považuje za blízké. [2] Dětskému domovu navrhuji, aby: (A) ředitelka dětského domova nastavila interní předpisy tak, aby napříště v obdobných případech dětský domov upozornil OSPOD na nesouhlas rodiče s ujednáním obsaženým v individuálním plánu ochrany dítěte a nemožnost dětského domova bez zákonného titulu dané ujednání následovat; (B) ředitelka dětského domova seznámila pracovníky a pracovnice zařízení se závěry mého šetření a poučila je o zákonném postupu, který jsem popsala výše; [3] (C) mě ředitelka dětského domova prokazatelně informovala o přijatých opatřeních vyplývajících z předchozích bodů. Závěrečné stanovisko zasílám ředitelce Dětského domova X. a žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělila, zda provedla navržená opatření k nápravě. Odpověď si dovoluji očekávat v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také rodičům. Pokud dětský domov nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem dětského domova. Brno 17. února 2022 Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Dané právo je dítěti garantováno § 20 odst. 1 písm. n) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [3] Který je v souladu s § 20-26 zákona o výkonu ústavní výchovy.