Text dokumentu

Sp. zn. 9300/2022/VOP/AK Č. j. KVOP-24302/2022 Datum 4. dubna 2022 Vážená paní A., dopisem ze dne 1. března 2022 jste opakovaně vyjádřila nesouhlas s vyřízením Vašeho podnětu. [1] V reakci na můj dopis se tážete, podle kterého ustanovení zákona mohla místopředsedkyně Ústavního soudu JUDr. Milada Tomková (dále jen "místopředsedkyně soudu") uvést lež v odůvodnění rozhodnutí. Za lživé považujete označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky společnosti C., a. s. V souvislosti s tímto označením, které Vás dostalo do existenční nouze, žádáte o podání kárné žaloby na místopředsedkyni Ústavního soudu. Jak jsem Vás již informoval v předchozím dopise, v rámci své působnosti mohu iniciovat kárné řízení vůči předsedům či místopředsedům soudů. [2] Mohu tak však učinit pouze v případě, pokud bych zjistil, že zaviněně porušili své povinnosti spojené s jejich funkcí orgánu státní správy soudu, tj. dopustili se kárného provinění. [3] Ve Vašem případě ale nemohu kárné řízení iniciovat. Proč tomu tak je podrobněji vysvětlím níže. Zaviněné porušení povinností místopředsedkyně soudu spatřujete v textu odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 10. února 2021, sp. zn. II. ÚS 281/21. Ústavní soud v odůvodnění uvedl: "[...] stěžovatelka napadla dvě blíže neoznačená rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 14/2019, ve kterém se stěžovatelka jako minoritní akcionář domáhá žalobou proti společnosti C, a. s., a D., a. s., finančního plnění (doplatku) za převzetí akcií." Označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky přitom považujete za lživé. Má působnost se vztahuje na orgány státní správy soudů tvořících tzv. soustavu soudů. [4] Jsou jimi předsedové a místopředsedové okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud je Ústavou České republiky povolán k ochraně ústavnosti, [5] a stojí proto mimo soustavu obecných soudů. Z tohoto důvodu se má působnost nevztahuje na předsedu či místopředsedu Ústavního soudu. Zákon mi rovněž neumožňuje zahájit kárné řízení s předsedou nebo místopředsedou Ústavního soudu. Zahájení kárného řízení se soudcem Ústavního soudu svěřuje zákon o Ústavním soudu výhradně do rukou předsedy Ústavního soudu. [6] Dodávám, že odůvodnění rozhodnutí představuje projev nezávislé rozhodovací činnosti soudu. Do rozhodovací činnosti soudu ze zákona nemohu zasahovat. [7] Nepřísluší mi proto hodnotit, zda je Vámi uváděné tvrzení v souladu s veškerými podklady, které měl Ústavní soud k dispozici. Dovolím si pouze poznamenat, že označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky Ústavní soud použil pouze v rekapitulaci Vašeho podání. Ústavní stížnost odmítl z důvodu formálních a obsahových vad, a to, zda jste minoritní akcionářkou společnosti, či nikoli, v jeho rozhodnutí nehrálo roli. Ve svém dopisu se mě opakovaně tážete na zákonné ustanovení, podle kterého může místopředsedkyně soudu v rozhodnutí lhát. Takové ustanovení samozřejmě náš právní řád neobsahuje. Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. [8] Soudci Ústavního soudu jsou pak vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem o Ústavním soudu. [9] Soudci tedy nemohou svá rozhodnutí zakládat na lživých údajích. Občanský soudní řád ale počítá se situací, že se může v rozhodnutí objevit chyba. To je sice nežádoucí situace, ke které však může nedopatřením dojít. Chyby v psaní, počtech, či jiné zjevné nesprávnosti může soudce opravit i bez návrhu. [10] Pokud představuje označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky zřejmou nesprávnost (zjevnou chybu), můžete požadovat její opravu. Posouzení, zda se jedná o zjevnou nesprávnost, je na soudu a představuje rovněž rozhodovací činnost, která je z mé působnosti vyloučena. Vážená paní A., jak jsem vysvětlil výše, má působnost na vedení Ústavního soudu nedopadá a zákon mi nesvěřuje možnost podat kárnou žalobu na soudce Ústavního soudu. K označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky nadto došlo v rámci rozhodovací činnosti soudu, která je z mé působnosti vyloučena. Podání kárné žaloby proto v této souvislosti z mé strany nepřichází do úvahy. Nadále tudíž trvám na svých závěrech uvedených ve vyřízení podnětu a Váš podnět odkládám. [11] Dovoluji si Vás také vyrozumět, že na opakované dotazy či podněty, které nebudou přinášet nové skutečnosti, již nebudu reagovat. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček v. r. veřejný ochránce práv [1] Viz vyřízení podnětu ze dne 6. prosince 2021, sp. zn. 6690/2021/VOP, č. j. KVOP-51541/2021 (dále jen "vyřízení podnětu") a vyřízení podnětu ze dne 7. prosince 2021, sp. zn. 6690/2021/VOP, č. j. KVOP-15805/2022. [2] Viz § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. [3] Viz § 87 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"). [4] Viz čl. 91 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen "Ústava ČR"): "Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy." [5] Viz čl. 83 Ústavy ČR. [6] Viz § 134 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. [7] Viz § 1 odst. 9 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [8] Viz § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. [9] Viz čl. 88 Ústavy ČR. [10] V souladu s § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, platí: "Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci." Ačkoli se na jednání Ústavního soudu použije zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v souladu s jeho § 63 platí, že "[p]okud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení." [11] V souladu s § 12 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv.