Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn. 3606/2020/VOP/LH, 4460/2020/VOP/LH, 4458/2020/VOP/LH, 4470/2020/VOP/LH Č. j. KVOP-53350/2021 Brno 20. prosince 2021 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci průtahů v řízení o určení osoby bez státní příslušnosti A. Závěry šetření Dne 15. března 2021 jsem vydala zprávu o šetření, jež jsem zahájila na základě podnětů stěžovatelů A, B, C, D a E, všichni zastoupeni Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. Podněty se týkaly průtahů odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (dále také "OAMP") v řízení o jejich žádostech o určení osoby bez státní příslušnosti podle § 8 písm. d) zákona o azylu. [1] V rámci šetření jsem zjistila, že OAMP pochybil, když: * se v rámci řízení o žádostech všech stěžovatelů dopustil nezákonných průtahů a nevydal rozhodnutí o žádostech v zákonné lhůtě (část C.1 zprávy o šetření); * stěžovatele A, B, C a E ani jednou nevyrozuměl o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o jejich žádostech, stěžovatele D vyrozuměl o prodloužení lhůty až po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí (část C.2 zprávy o šetření), a * stěžovatelům A, B a E neprodloužil včas platnost průkazů žadatele (část C.3 zprávy o šetření). B. Vyjádření úřadu Ředitelka OAMP Mgr. et Mgr. Pavla Novotná se ke zprávě o šetření vyjádřila dne 6. srpna 2021. K otázce průtahů uvedla, že OAMP vydal ve věci stěžovatele C rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které nabylo právní moci dne 8. září 2020. OAMP dále vydal ve věci stěžovatele E rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které rovněž nabylo právní moci dne 8. září 2020. V obou případech probíhá soudní přezkum o žalobách proti zamítavým rozhodnutím. V případě stěžovatele D vydal OAMP rozhodnutí [2] ze dne 4. května 2021 o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti, které nabylo právní moci dne 21. května 2021. Ve věci žádostí stěžovatelů A a B nemůže OAMP v řízeních pokračovat, neboť již v prosinci 2019 si Městský soud v Praze (dále také "městský soud") vyžádal kompletní spisové materiály k žádostem pro účely soudního řízení o žalobě stěžovatelů A a B na ochranu proti nezákonnému zásahu a do současné doby je soud nevrátil. Ve vztahu k délce jednotlivých řízení ředitelka OAMP odkázala na svá předchozí vyjádření a uvedla, že OAMP se snaží ve všech řízeních, i takto netypických, postupovat tak rychle, jak je to možné, ovšem při zachování kvality rozhodnutí a zjištění skutečného stavu věci. K otázce nevyrozumění o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí OAMP trvá na závěru, že nevyrozumění o prodloužení lhůty v konkrétních případech nemá a nemělo naprosto žádný vliv na postavení konkrétních osob. Dotyční svůj status žadatele o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti na území České republiky prokazují příslušným průkazem, nikoliv dopisem o prodloužení lhůty, který má jen informační charakter. Ve vztahu k prodlužování platnosti průkazů žadatele ředitelka OAMP konstatovala, že OAMP upravil dosavadní praxi vydávání průkazů. Průkazy jsou automaticky vydávány prostřednictvím přepážkového pracoviště oddělení mezinárodní ochrany OAMP v Praze na Letné, kde si je žadatelé o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti mohou osobně vyzvednout v úředních hodinách, a nemusejí tedy žádat o jejich zaslání poštovní přepravou a čelit například případným problémům s doručováním průkazů. Ředitelka OAMP na závěr doplnila, že s účinností od 2. srpna 2021 byla problematika řízení ve věci přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti vyňata z působnosti zákona o azylu. [3] Nově je problematika podřazena pod zákon o pobytu cizinců [4] a procesně i pod správní řád. [5] Nadále by tedy již nemělo docházet k nejasnostem stran práv, povinností a procesních postupů v případě žadatelů o tento status. C. Závěrečné hodnocení Především uvádím, že přestože je nově řízení ve věci přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti obsaženo v zákoně o pobytu cizinců, postup OAMP hodnotím podle dosavadní právní úpravy. Z přechodných ustanovení novely totiž vyplývá, že řízení podle zákona o azylu zahájená přede dnem nabytí účinnosti novely a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona o azylu ve znění do dne účinnosti novely. [6] Nyní se postupně vyjádřím k jednotlivým pochybením konstatovaným ve zprávě o šetření. S ohledem na nepřijetí opatření k nápravě k většině zjištěných pochybení vydávám své závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [7] Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. C.1 Hodnocení průtahů v řízení Vyjádření OAMP k průtahům nepovažuji za dostatečné. Ukončení řízení neznamená, že by v něm nedošlo k průtahům. Jak jsem konstatovala již ve zprávě o šetření, v případě stěžovatele C rozhodl OAMP 13 měsíců od zahájení řízení, a nedodržel tak základní šestiměsíční lhůtu pro vydání rozhodnutí. V případě stěžovatele E trvalo řízení víc než 16 měsíců, OAMP taktéž nedodržel základní lhůtu pro vydání rozhodnutí. V obou případech ze spisu vyplývalo delší období, kdy OAMP nečinil žádné další úkony směřující k vydání rozhodnutí. OAMP přitom stěžovatele nevyrozuměl o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí. V případě stěžovatele D trvalo řízení od 17. prosince 2019 do 4. května 2021, tedy více než rok a čtyři měsíce. Ve vztahu k tomuto řízení jsem konstatovala nečinnost OAMP od 17. prosince 2019 do 10. září 2020, tedy v délce bezmála devíti měsíců. OAMP informoval stěžovatele D o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí teprve dne 5. listopadu 2020. OAMP je povinen řídit se zákonnou lhůtou pro vydání rozhodnutí. [8] Pokud jde o případ věcně nebo právně složitý, lze základní lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit až o 9 měsíců. [9] Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu ještě o další 3 měsíce. [10] Kvalitu rozhodnutí tak musí být OAMP schopen garantovat v rámci lhůt, které mu zákon k rozhodnutí stanovuje. OAMP tedy může základní lhůtu prodloužit, musí tak však učinit na základě některého ze zákonem předvídaných důvodů. Jak jsem již uvedla, v případě stěžovatelů C a E k prodloužení lhůty nedošlo, v případě stěžovatele D až víc než 10 měsíců od zahájení řízení. OAMP argumentuje nezbytností zachování kvality rozhodnutí a zjištění skutečného stavu věci. Nekonkretizuje však, co přesně bylo překážkou pro vydání rozhodnutí ve lhůtě v případě výše uvedených stěžovatelů. Nadále proto nejsem přesvědčena o tom, že by kterékoli z posuzovaných řízení bylo obzvlášť věcně či právně složité, a trvám na tom, že v těchto řízeních došlo ze strany OAMP k průtahům. Co se týká stěžovatelů A a B, OAMP nadále tvrdí, že v řízeních nelze pokračovat, neboť od prosince 2019 jsou spisové materiály u Městského soudu v Praze. Z vyjádření OAMP k zahájenému šetření vyplývá, že spisy zapůjčil k žalobě stěžovatelů na ochranu proti nezákonnému zásahu, konkrétně jejich zadržení cizineckou policií dne 3. prosince 2019. Jak jsem uvedla již ve zprávě o šetření, Městský soud v Praze již rozhodl ve věci zajištění stěžovatelů A a B, a to dne 14. září 2020. [11] Proti rozsudku nebyla podána kasační stížnost. Městský soud rozhodl i o dalších žalobách stěžovatelů A a B, které se týkaly nepřijetí stěžovatelů k ubytování v pobytovém středisku. [12] Dne 20. listopadu 2020 pořídila pověřená pracovnice Kanceláře veřejného ochránce práv kopii příslušné spisové dokumentace stěžovatelů A a B. Je tak zřejmé, že spisová dokumentace byla již v listopadu 2020 k dispozici OAMP. Nerozumím proto argumentaci OAMP, že v řízení nelze pokračovat z důvodů zapůjčení spisů městskému soudu v prosinci 2019. Trvám na tom, že OAMP má ve věci činit úkony směřující k vydání rozhodnutí. Řízení ve věci stěžovatelů A a B probíhá již od 18. září 2019, tedy víc než dva roky. V případě stěžovatelů A a B OAMP již tudíž překročil celkovou maximální 18měsíční zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí. Nad rámec toho uvádím, že k argumentaci nemožnosti pokračovat v řízení z důvodu zapůjčení spisu jsem se podrobně vyjádřila již ve zprávě o šetření (část C.1.2 zprávy). Trvám na tom, že zapůjčení spisu k žalobě na nezákonný zásah nemá být důvodem, proč OAMP nepokračuje v řízení o žádosti o určení osoby bez státní příslušnosti. OAMP v reakci na zprávu o šetření nevysvětlil, proč nemohl soudu zapůjčit pouze kopie spisového materiálu (v případě, že již originál spisu zaslal, je možné si jej vyžádat zpět a nově soudu zapůjčit pouze kopie). OAMP měl dále možnost dotázat se soudu, zda mu může být spis dočasně vrácen na dobu nezbytnou pro vedení řízení a vydání rozhodnutí ve věci určení osoby bez státní příslušnosti. Taková praxe není ničím neobvyklým. Bylo by absurdní, aby správní řízení, které má být ukončeno ve lhůtě 6 měsíců, nemohlo pokračovat a skončit kvůli zapůjčení spisu soudu na neurčitou dobu, když v některých případech trvá soudní řízení i několik let. Trvám na závěru, že OAMP se v rámci řízení o žádostech všech stěžovatelů dopustil nezákonných průtahů a nevydal rozhodnutí o žádostech v zákonné lhůtě. OAMP průtahy v řízeních nevysvětlil a vyjádření k tomuto pochybení proto nepovažuji za dostatečné. V případě stěžovatelů C, D a E již vydal rozhodnutí. V řízení o žádosti stěžovatelů A a B se OAMP nadále dopouští nezákonných průtahů. C.2 Neinformování žadatelů o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí OAMP trvá na závěru, že nevyrozumění o prodloužení lhůty nemá žádný vliv na postavení těchto osob. K reakci OAMP připomínám, že je povinností OAMP účastníka řízení písemně vyrozumět o nutnosti prodloužení lhůty a odůvodnit takový postup. [13] Pouze stěžovatel D byl vyrozuměn o prodloužení lhůty, a to víc než 10 měsíců od zahájení řízení. Souhlasím s tím, že samotné vyrozumění nemá přímý vliv na postavení žadatele o určení osoby bez státní příslušnosti. Jak jsem rozvedla již ve zprávě o šetření, toto vyrozumění nemá význam jen pro právní jistotu žadatele. Představuje rovněž dokument, na základě kterého lze posoudit, zda je prodloužení lhůty souladné se zákonem vymezenými podmínkami. Toto pochybení ze strany OAMP přetrvává nadále v případech stěžovatelů A a B, u kterých nemám informaci o tom, že by od zahájení řízení dne 18. září 2019 došlo k vyrozumění o nutnosti prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí. Prodlužování řízení tak není vůči stěžovatelům nijak zdůvodněno a považuji ho za nezákonný postup ze strany OAMP. C.3 Prodlužování platnosti průkazu žadatele Ve zprávě o šetření jsem konstatovala pochybení OAMP z důvodu, že ve věcech stěžovatelů A, B a E včas neprodloužil platnost průkazu žadatele. Z vyjádření OAMP vyplývá, že OAMP upravil dosavadní praxi vydávání průkazů. Průkazy jsou automaticky vydávány prostřednictvím přepážkového pracoviště v Praze, kde si je žadatelé mohou osobně vyzvednout, a nemusejí tedy žádat o jejich zaslání poštovní přepravou. Toto přijaté opatření považuji za dostatečné. Dodávám, že podle zákona o azylu platí, že v případech hodných zvláštního zřetele (např. zdravotní důvody) [14] se nevyžaduje osobní účast žadatele k prodloužení doby platnosti průkazu. Apeluji proto na OAMP, aby v případě, že se žadatel nemůže osobně dostavit pro průkaz, např. ze zdravotních důvodů, umožnil včasné převzetí prodlouženého průkazu náhradním způsobem. Dále apeluji na OAMP, aby o změně praxe vydávání průkazů, resp. způsobu vyzvednutí prodloužených průkazů žadatele, všechny žadatele poučil. D. Opatření k nápravě Jak vyplývá z výše uvedeného, opatření úřadu v reakci na moje zjištění ve věci průtahů v řízení o určení osoby bez státní příslušnosti v části týkající se průtahů a nevyrozumění o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí nepovažuji za dostatečná. S ohledem na nepřijetí opatření k nápravě vydávám své závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Navrhuji, aby: (A) OAMP pokračoval v řízení ve věci stěžovatelů A a B a co nejdřív vydal rozhodnutí. (B) OAMP v případech, kdy je v průběhu řízení podána žaloba a vyžádán správní spis, přičemž soudní řízení nepředstavuje překážku pro pokračování v řízení o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti, zajistil pokračování v řízení. (C) Ministr vnitra zajistil, aby OAMP dodržoval zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních o určení osoby bez státní příslušnosti, [15] např. zavedl systém interní kontroly délky řízení a pravidelného vyhodnocování a předcházení hrozících průtahů. (D) Ministr vnitra zajistil, aby OAMP u řízení zahájených před účinností novely č. 274/2021 Sb. respektoval svou zákonnou povinnost včas vyrozumívat žadatele o přiznání právního postavení osoby bez státní příslušnosti o případném prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 27 odst. 4 zákona o azylu. (E) Ministr vnitra zvážil vyvození důsledků u příslušných pracovníků zodpovídajících za tento typ řízení, s ohledem na to, že k průtahům v nich dochází opakovaně a systémově. [16] (F) Ministerstvo vnitra v návaznosti na konstatovaná pochybení v případě podání žádosti poskytlo stěžovatelům A a B náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. Závěrečné stanovisko zasílám ministrovi vnitra a žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám ve lhůtě 45 dnů od doručení stanoviska. Pokud ministr vnitra nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím vládu, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost. Stanovisko zasílám rovněž stěžovatelům. Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [2] Rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ze dne 4. května 2021, č. j. MV-184543-22/OAM-2019. [3] Zákon č. 274/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [4] Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 274/2021 Sb., Část II. Změna zákona o azylu, přechodná ustanovení, Čl. IV.: "Řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. a řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve věci rozhodnutí vydaného podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona." [7] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [8] Viz § 27 zákona o azylu. [9] Viz § 27 odst. 2 zákona o azylu. [10] Viz § 27 odst. 3 zákona o azylu. [11] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2020, č. j. 14 A 8/2020-28; dostupný na www.nssoud.cz. Z veřejně dostupného odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že jejich zadržení cizineckou policií dne 3. prosince 2019 bylo nezákonným zásahem. [12] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2020, č. j. 5 A 168/2019- 40; dostupný na www.nssoud.cz. [13] Ustanovení § 27 odst. 4 zákona o azylu. [14] Podle § 57 odst. 5 zákona o azylu věty třetí platí: K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. [15] Podle nové právní úpravy v § 170d odst. 5 zákona o pobytu cizinců platí: Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců od podání žádosti. Tuto lhůtu lze prodloužit až o 6 měsíců, jde-li o věcně nebo právně složitý případ; o tomto se cizinec písemně na žádost vyrozumí. [16] Srov. zpráva o šetření ve věci průtahů ze dne 7. března 2019, sp. zn. 5508/2017/VOP/LJ, 5454/2017/VOP/LJ, 7233/2018/VOP/LJ, 2235/2018/VOP/LJ a 56/2019/VOP/LJ; dostupné z https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/7114.