Text dokumentu

Sp. zn.: 135/2021/VOP/SN Č. j.: KVOP-13720/2022 Brno 21. února 2022 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu příslušných úřadů v případě závadného stavebního stavu a nepovoleného užívání staveb kanalizační a vodovodní přípojky na pozemku parc.č. Z (a dalších pozemcích) v k.ú. Y Dne 12. 10. 2021 jsem vydal zprávu o šetření podnětu pana A., bytem xxx, ve věci postupu: - Městského úřadu Dobříš (dále také "stavební úřad Dobříš") v případě dodatečně povolených, nezkolaudovaných (nedokončených) staveb kanalizační a vodovodní přípojky, umístěných mimo jiné též v pozemku ve spoluvlastnictví stěžovatele, parc.č. Z v k.ú. Y; [1] přípojky jsou vlastnictvím paní B., bytem yyy (dále také "stavebnice"), její dům čp. X, na pozemku parc.č. W je přípojkami připojen na sítě technického vybavení; - Městského úřadu Příbram (dále také "stavební úřad Příbram"), který je podle názoru stěžovatele nečinný v případě nepovoleného užívání nepovolené části rodinného domu pana pana C. na pozemku parc.č. V v k.ú. Y; dům je rovněž připojen na zmíněné přípojky; - Krajského úřadu Středočeského kraje (dále také "krajský úřad") jako nadřízeného správního orgánu stavebního úřadu Dobříš i stavebního úřadu Příbram. Šetření se věcně týkalo neřešení havarijního stavu nezkolaudovaných (nedokončených) přípojek a jejich nepovoleného užívání. A. Závěry šetření Stavby přípojek, které jsou podle informace stavebního úřadu Dobříš v uvedených pozemcích od roku 1977, byly dodatečně povoleny až v roce 2018 (dále také "dodatečné povolení 2018"). [2] Kolaudace staveb zatím neproběhla, dodatečné povolení 2018 s kolaudací staveb počítá. Stavební úřad Dobříš se nevypořádal s námitkou stěžovatele ohledně závadného stavu přípojek po celé jejich délce, nevidí důvod provést kontrolní prohlídku ani zajistit expertní součinnost. Podle mého názoru nezjistil spolehlivě aktuální stav staveb přípojek (ve smyslu § 3 správního řádu [3]) ani nepřijal opatření podle stavebního zákona 2006 [4] v rozsahu nezbytném k ochraně veřejného zájmu. Přípojky jsou užívány bez povolení, v nedokončeném a závadném stavu. Krajský úřad akceptoval, že stavební úřad Dobříš odmítl splnit jeho příkaz proti nečinnosti ze dne 11. 1. 2021 (prověřit havarijní stav přípojek). Stavební úřad Příbram mi nevyvrátil námitku připojení stavby domu pana C. na uvedené přípojky. Nerozporoval jsem naopak vyjádření tohoto úřadu, že příčinou délky řízení o odstranění (a případně o dodatečném povolení) nepovolené části stavby domu pana C. na pozemku parc.č. V je neukončená záležitost přípojek. B. Vyjádření úřadů ke zprávě o šetření Stěžovatel je s obsahem vyjádření úřadů podrobně obeznámen, budu tedy jejich argumenty tlumočit v rozsahu, který hodnotím jako relevantní pro další posouzení věci. B.1 Krajský úřad Podle názoru krajského úřadu, jehož vyjádření mi předložil ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje, je stav stavby patrný již z dodatečného povolení 2018, kde jsou stanoveny podmínky dokončení stavby. Pro provedení stavebních prací je nutno zpřístupnit část stavby v pozemku stěžovatele parc.č. Z. Stavebnice se snaží zajistit si přístup ke stavbě na tomto pozemku prostřednictvím občanskoprávního soudu, který zatím ve věci nerozhodl. Krajský úřad připouští postup podle § 141 stavebního zákona [5] a poskytne v této věci stavebnímu úřadu Dobříš potřebné metodické vedení. Zásadní problém spatřuje krajský úřad v neochotě stěžovatele vpustit stavebnici na svůj pozemek, aby zde mohla provést povolené stavební práce podle dodatečného povolení 2018. Krajský úřad uvedl, že ke zbytku mojí zprávy jinak nemá výhrad, informace zde uvedené bere na vědomí. B.2 Stavební úřad Dobříš Stavební úřad, jehož vyjádření mi tlumočil tajemník Městského úřadu Dobříš, připomněl, že stěžovatel se proti dodatečnému povolení 2018 neodvolal, to nabylo právní moci dne 26. 5. 2018, a již není přezkoumatelné. Stavební úřad Dobříš připouští možnost postupovat podle § 141 stavebního zákona 2006, [6] pokud jde o umožnění vstupu stavebnice na pozemek stěžovatele. Stavební úřad Dobříš nyní čeká: na rozhodnutí občanskoprávního soudu v této věci, metodické stanovisko od krajského úřadu k postupu dle § 141 stavebního zákona 2006, v neposlední řadě na předložení znaleckého posudku o technickém stavu přípojky, který zpracovává soudní znalec pro předmětné řízení u civilního soudu. [7] Stavební úřad Dobříš ve shodě s krajským úřadem spatřuje hlavní problém v tom, že stěžovatel není ochoten vpustit stavebnici na svůj pozemek, aby zde mohla provést povolené stavební práce podle dodatečného povolení 2018. Stavební úřad Dobříš v neposlední řadě konstatoval, že podle § 119 odst. 1 stavebního zákona 2006 se stavby vodovodních a kanalizačních přípojek nekolaudují. B.3 Stavební úřad Příbram Stavební úřad Příbram mě informoval, že poté, co se mu nepodařilo doručit panu C. výzvu k účasti na kontrolní prohlídce, kontaktoval jej telefonicky a s jeho vědomím stanovil nový termín konání prohlídky na druhou polovinu listopadu 2021. C. Doplňující informace poskytnuté stěžovatelem Než přistoupím k závěrečnému hodnocení této záležitosti, považuji za vhodné zmínit několik informací od stěžovatele, ze kterých budu při hodnocení věci také vycházet. Ze sdělení stavebního úřadu Příbram stěžovateli ze dne 8. 12. 2021 [8] je zřejmé, že dne 18. 11. 2021 proběhla kontrolní prohlídka na stavbě přípojek pana C. Do protokolu z kontrolní prohlídky pan C. uvedl, že zadal zpracování dokumentace kanalizační a vodovodní přípojky na řady, které vedou v sousedství v ulici Q, neboť povolení původních přípojek je v současné době neproveditelné. Stavební úřad Příbram v závěru svého sdělení stěžovateli ze dne 8. 12. 2021 dodal, že řízení o dodatečném povolení stavby pana C. na pozemku parc.č. V je nadále přerušené z důvodu neuzavřeného případu předmětné kanalizační a vodovodní přípojky paní B. Stěžovatel mi též předložil kopii rozhodnutí stavebního úřadu Dobříš ze dne 1. 12. 2021, [9] kterým se stavebnici povoluje změna stavby přípojek před jejím dokončením, spočívající v prodloužení termínu dokončení stavby o 2 roky. Stěžovatel mi kromě jiného předložil také znalecký posudek, který na základě zadání Okresního soudu Příbram zpracoval znalec D., [10] dne 27. 11. 2021 pod č. 83/5/2021. Znalec konkrétně posoudil stavebně-technický stav přípojek a uvedl, které práce je třeba podle jeho závěru provést ke splnění podmínek pro dokončení stavby v souladu s dodatečným povolením 2018, a k možnosti provedení tlakové zkoušky vodovodu a kanalizace. Ze závěru posudku lze (při značném zestručnění v něm uvedených zjištění) vyčíst, že znalec považuje za jedinou možnost řádného provedení a provozování obou přípojek jejich výměnu. D. Závěrečné hodnocení Šetřené úřady nesplnily očekávání, která jsem ve své zprávě o šetření formuloval. D.1 Stavební úřad Dobříš Úvodem konstatuji, že ve zprávě o šetření jsem stavebnímu úřadu Dobříš (a v té souvislosti ani krajskému úřadu) nenavrhl uplatnění postupu dle § 141 stavebního zákona 2006. Toto ustanovení jsem zmínil, abych zdůraznil, že stavební úřad Dobříš mohl postup k nápravě podle § 141 stavebního zákona 2006 aplikovat dříve, než stavebnice (v září 2020) podala k Okresnímu soudu v Příbrami žalobu, kterou sleduje tentýž cíl. Soudní řízení v této věci zatím neskončilo; nemám (a ani ze zprávy o šetření nic takového nevyplývá) v úmyslu navrhovat stavebnímu úřadu Dobříš opatření k nápravě, kterým bych předjímal výsledek soudního řízení. Zprávou o šetření jsem sledoval jiný cíl, a to, aby stavební úřad přistoupil k řádnému zjištění stavu věci a uplatnil nejvhodnější možný postup k ochraně veřejného zájmu [11] dle Části čtvrté Hlavy II stavebního zákona 2006. V dalším textu se k této problematice vrátím podrobněji. Než tak učiním, dovolil bych si ještě komentovat vyjádření stavebního úřadu Dobříš v části, kde upozorňuje na ustanovení § 119 odst. 1 stavebního zákona 2006, dle něhož vodovodní a kanalizační přípojky nevyžadují kolaudaci. Podle doposud shromážděných podkladů provádění stavby se datuje od 70. let minulého století. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno v roce 1998 a proběhlo podle stavebního zákona 1976. [12] K vydání dodatečného povolení 2018 již ale nedošlo za účinnosti téhož zákona. Na předmětnou stavbu tedy, podle mého názoru, nedopadá přechodné ustanovení § 190 odst. 3 stavebního zákona, [13] podle něhož u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů (stavba se nebude kolaudovat podle stavebního zákona 1976). Měla by však podléhat kolaudaci podle stavebního zákona 2006, jak se dále pokusím vysvětlit. Stavební úřady mají obecně povinnost posoudit u stavby i dobu jejího vzniku, resp. zahájení (v tomto případě přibližně v roce 1977), též s ohledem na to, jaké rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu by vyžadovala ke svému provedení v té době. [14] V tomto případě je zřejmé, že stavby kanalizační a vodovodní přípojky se v době svého vzniku řadily mezi tzv. stavby jednoduché, [15] a to v podstatě až do doby, než vešel v účinnost stavební zákon 2006. Jednoduché stavby v té době ke svému provedení vyžadovaly stavební povolení. Stavební úřad Dobříš vedl řízení a rozhodl o stavbách kanalizační a vodovodní přípojky podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona 1976. Podle tohoto zákona nemohlo dodatečné povolení 2018 (jakkoliv bylo vydáno za účinnosti stavebního zákona 2006) nahradit tzv. územní souhlas či územní rozhodnutí, protože v době vzniku staveb ještě neexistovala právní úprava takových institutů. Ve skutečnosti tak dodatečné povolení 2018 nahradilo chybějící povolení dle stavebního zákona 1976. V případě těchto staveb není tedy, podle mého názoru, možné uplatnit ani výluku z kolaudace, jak vyplývá z § 119 odst. 1 stavebního zákona, protože ten již navazuje na právní úpravu povolování staveb dle stavebního zákona 2006. Tomuto závěru nepřímo napovídá i dikce ustanovení § 152 odst. 5 stavebního zákona 2006, dle něhož dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného podle tohoto zákona (tj. stavebního zákona 2006), ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavby kanalizační a vodovodní přípojky, které byly prováděny za účinnosti stavebního zákona 1976 a byly rovněž dodatečně povoleny podle zákona 1976 (nikoliv podle stavebního zákona 2006), nelze řadit ke stavbám, které se nekolaudují ve smyslu § 119 odst. 1 stavebního zákona 2006 a jejichž dokončení se ohlašuje stavebnímu úřadu podle § 152 odst. 5 stavebního zákona 2006. Jiný výklad by mohl vést až ke zcela krajnímu závěru, že stavebnice by nejenže nepotřebovala kolaudaci staveb, ale dokonce by nemusela stavebnímu úřadu ani hlásit dokončení stavby (protože ta nebyla povolena podle stavebního zákona 2006). Pro úplnost bych také připomněl, že z výroku i odůvodnění dodatečného povolení 2018 je zřejmý požadavek kolaudace stavby (viz např. podmínka č. 5 citovaného rozhodnutí [16]). Nehledě na uvedené, ani stavební zákon 1976, ani stavební zákon 2006 nikdy neumožňovaly užívání nejen nezkolaudované, ale především nedokončené stavby (ať už kolaudaci vyžadovala, nebo ne). [17] V tomto případě je však užívána stavba nedokončená, a navíc nepochybně závadná. Nyní, po uvedeném vysvětlení, bych se vrátil k problematice ochrany hodnot veřejného zájmu, kterou je stavební úřad Dobříš povinen zajistit, a to podle aktuální právní úpravy stavebního zákona 2006. Podle ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona 2006 zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu ("stavbyvedoucí") nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Podle ustanovení § 134 odst. 3 stavebního zákona 2006 nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne bez předchozí výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Podle ustanovení § 134 odst. 5 stavebního zákona 2006, pokud není stavba užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve stavební úřad vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil. Současně jej poučí o postupu podle § 126 a 127. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým užívání stavby zakáže. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Nejaktuálnější popis závad kanalizační přípojky je obsažen ve znaleckém posudku ze dne 27. 11. 2021, ale protože jde zatím o podklad pro civilně soudní řízení zmíněné výše, je jeho případné využití na úvaze stavebního úřadu Dobříš. Jak jsem už naznačil, nechci předjímat výsledek civilně soudního řízení. Přesto bych si dovolil poznamenat, že s ohledem na doposud shromážděné podklady mě závěr posudku o nutnosti celkové výměny kanalizační přípojky příliš nepřekvapil. Užívání nedokončené a nezkolaudované stavby se závadami ohrožujícími veřejný zájem je, podle mého názoru, nepřípustné. Stavební úřad Dobříš by, podle mého názoru, měl přehodnotit svůj dosavadní náhled na danou záležitost, zaměřit se na její aktuální stav a na základě toho vyzvat uživatele přípojek bez výjimky k ukončení užívání přípojek. I kdyby stavební úřad Dobříš nepovažoval za možné postupovat podle § 134 odst. 5 stavebního zákona 2006 (i když, podle mého názoru, tomu nic nebrání, protože užívání staveb přípojek nebylo povoleno), pak bych - ryze v teoretické rovině - připomněl, že na případy užívání staveb, kterému je třeba zabránit z důvodu veřejného zájmu, a přitom by nebylo možné využít postupu dle § 134 odst. 5 stavebního zákona 2006 (například vzhledem k výčtu důvodů pro jeho uplatnění), lze vztáhnout i za současné právní úpravy postup dle § 134 odst. 2 stavebního zákona 2006. Pak by se mohlo jednat o právní nástroj k odstranění závady na stavbě ve smyslu ukončení jejího užívání ve veřejném zájmu (v tomto případě v zájmu ochrany životního prostředí, podzemních vod; v té souvislosti nelze vyloučit ani ohrožení zdraví osob a zvířat apod.). Nesplnění takové výzvy podléhá sankci, nemluvě o tom, že má za následek rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 134 odst. 3 stavebního zákona 2006, jímž nesplněnou povinnost povinným osobám nařídí. V neposlední řadě bych v té souvislosti připomenul i právní úpravu ustanovení § 171 odst. 3 stavebního zákona 2006. [18] Stavební úřad může k ochraně veřejného zájmu také zvážit postup podle § 137 odst. 1 písm. a), případně písm. f) stavebního zákona 2006, [19] cestou nařízení nezbytných úprav vlastníkovi staveb přípojek. D.2 Stavební úřad Příbram Pokud jsem správně celé věci porozuměl, podstatou problému je, že stavební úřad Příbram nemá zákonnou možnost dodatečně panu C. povolit stavbu (část stavby) rodinného domu na pozemku parc.č. V, dokud nebude mít krom jiného i řádně zajištěné připojení na vodovod a kanalizaci. Nepřísluší mi zpochybnit tvrzení pana C., že plánuje připojit svoji stavbu na jiné sítě technického vybavení. Naopak, za daných okolností bych takový záměr vnímal jako vcelku pochopitelný. Ale je pravda, že to vše nic nemění na tom, že vlastník dosud dodatečně nepovolené stavby nesmí tuto stavbu užívat. Prověření skutečného stavu a případné opatření k nápravě podle § 134 odst. 5 stavebního zákona 2006 přísluší v tomto případě právě stavebnímu úřadu Příbram. Pro přesnost dodávám, že stavební úřad Příbram není příslušný zajistit nápravu v případě užívání kanalizační a vodovodní přípojky stavebnice; to je, jak už jsem uvedl, v působnosti stavebního úřadu Dobříš. D.3 Krajský úřad Stejně jako v případě stavebního úřadu Dobříš musím i krajskému úřadu vyvrátit názor, podle něhož jsem ve zprávě o šetření navrhl řešení vstupu stavebnice na pozemek stěžovatele dle § 141 stavebního zákona 2006. Od září 2020 se Okresní soud v Příbrami zabývá žalobou stavebnice o umožnění vstupu na pozemek stěžovatele. Protože soudní řízení není ukončeno, nehodlám navrhovat stavebnímu úřadu Dobříš a v té souvislosti ani krajskému úřadu opatření k nápravě, kterým bych předjímal výsledek soudního řízení. Jaký cíl jsem sledoval zprávou o šetření, uvádím podrobně v hodnocení postupu stavebního úřadu Dobříš. Na tuto část zprávy (D.1) odkazuji tedy i krajský úřad, od něhož očekávám, že poskytne stavebnímu úřadu Dobříš metodickou pomoc v této celkově složité kauze ochrany veřejného zájmu v souvislosti s užíváním závadné kanalizační přípojky. E. Opatření k nápravě S ohledem na výše uvedené argumenty a dále také závěry obsažené v předešlé zprávě o šetření nyní navrhuji, aby: (1) stavební úřad Dobříš ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení tohoto závěrečného stanoviska: - posoudil aktuální stav staveb přípojek podle § 3 správního řádu, - zajistil prostřednictvím svých kontrolních a zvláštních pravomocí, aby nedokončené a nezkolaudované kanalizační a vodovodní přípojky nebyly užívány, - posoudil důvody pro aplikaci dalších institutů stavebního dozoru a zvláštních pravomocí k ochraně veřejného zájmu (zejména ochraně životního prostředí, podzemních vod, zdraví osob a zvířat atd.), například cestou nařízení nezbytných úprav; (2) stavební úřad Příbram ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení tohoto závěrečného stanoviska: - vyhodnotil aktuální stav užívání dosud nezkolaudované stavby pana C. na pozemku parc.č. V v k.ú. Y podle § 3 správního řádu a vyhodnotil důvod k zákazu užívání téže stavby; (3) krajský úřad dohlédl na postup obou podřízených úřadů a podle okolností: - poskytl metodickou pomoc oběma úřadům ohledně zajištění ochrany životního prostředí a dalších výše již zmíněných hodnot veřejného zájmu v případě, že o ni některý z uvedených úřadů požádá. Závěrečné stanovisko zasílám starostovi Městského úřadu Dobříš, starostovi Městského úřadu Příbram a řediteli Krajského úřadu Středočeského kraje, které zároveň žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělili, zda jimi vedené úřady provedly navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Závěrečné stanovisko zasílám také stěžovateli. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Jiného katastrálního území se moje šetření netýká, proto je nebudu v dalším textu opakovaně jmenovat. Ostatní pozemky, ve kterých přípojky vedou, jsou kromě už zmíněného pozemku parc.č. Z, následující: parc.č. , W, U, T, S. [2] Rozhodnutí stavebního úřadu Dobříš ze dne 27. 4. 2018, sp. zn. MDOB/5128/2014/VŽP, č. j. MDOB 15247/2018/Tes. [3] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [4] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinný od 1. 1. 2007. [5] Tento postup jsem aktuálně stavebnímu úřadu Dobříš nenavrhoval, jak vysvětlím podrobněji v části C - Závěrečné zhodnocení. [6] K tomu následuje vysvětlení v části C závěrečného stanoviska, jak už jsem předeslal. [7] V době svého vyjádření stavební úřad Dobříš ještě znalecký posudek neměl k dispozici. [8] Sp. zn. MeUPB/52161/2021/SÚÚP/Vr. [9] Sp. zn. MDOB/9770/2021/VŽP, č. j. MDOB 58221/Tes. [10] Soudní znalec v oboru stavebnictví, odvětví vodní stavby, zapsaný v seznamu znalců a tlumočníků vedeném Krajským soudem v Praze. [11] Výčet toho, co se rozumí veřejným zájmem, upravuje § 132 odst. 3 stavebního zákona 2006. [12] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 1. 7. 2006. [13] Patrně na ni nedopadalo ani ustanovení § 190 odst. 5 stavebního zákona 2006 v jeho znění účinném do 31. 12. 2017, které je citováno i ve výroku dodatečného povolení 2018. [14] Ke srovnání - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2021, č. j. 5 As 48/2020-28. [15] Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 85/1976 Sb. řadilo přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci mezi tzv. jednoduché stavby. Stejně tak stavební zákon 1976 v § 139b odst. 5 písm. d) definoval tyto stavby jako stavby jednoduché. [16] "K žádosti o kolaudaci doloží stavebník doklad o tlakové zkoušce vodovodu a doklad o těsnosti kanalizace vydané oprávněnou osobou". [17] Podotýkám, že výjimkou z tohoto pravidla je postup podle § 123 stavebního zákona 2006, který upravuje institut předčasného užívání stavby. Pro daný případ je postup dle tohoto ustanovení nepoužitelný, protože podle jeho odstavce 1 lze časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby vydat až před jejím úplným dokončením, a to výhradně za podmínky, že to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. [18] Podle citovaného zákonného ustanovení v případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1 se zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky vyzve ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. V případě, že bylo pozastaveno pořizování územně-plánovací dokumentace, lze v jejím pořizování postupovat až po potvrzení orgánu uvedeného v odstavci 1 o zjednání nápravy. [19] Podle ustanovení § 137 odst. 1 písm. a) stavebního zákona 2006 stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením. Podle ustanovení § 137 odst. 1 písm. f) stavebního zákona 2006 stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy...