Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 554/2020/VOP/PL Č. j. KVOP-47294/2021 Datum 30. listopadu 2021 Vážený pane A., dovoluji si Vás vyrozumět o uzavření šetření Vašeho podnětu, v němž jste si stěžoval na to, že Krajský úřad Ústeckého kraje (dále také "krajský úřad") ignoruje příkazy [1] Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky (dále také "ministerstvo"), aby podle § 175 odst. 7 správního řádu přešetřil způsob vyřízení Vaší stížnosti na laxní práci Městské policie Teplice (dále také "městská policie"). Krajský úřad argumentuje tím, že uposlechnutím příkazů ministerstva by se dopustil protiprávního jednání. Namítáte, že jeden z úřadů postupuje nezákonně a po ochránci žádáte, aby posoudil, který z nich to je. Cílem mého šetření bylo primárně objasnit možnosti přešetření vyřízení stížnosti na činnost obecní policie. Konkrétně v jakých případech jsou krajské úřady příslušné k přešetření vyřízení stížnosti podle § 175 odst. 7 správního řádu. Za zásadní v tomto směru považuji metodiku ministerstva Správní řád a obecní policie [2] (dále také "metodika"), dle níž "v praxi existuje několik možností, jak nechat prošetřit konání strážníků obecní policie, případně obecní policie jako celku". Nejprve jsem šetřila postup krajského úřadu. Po posouzení odpovědi ředitele krajského úřadu [3] a příslušné metodiky ministerstva vyvstaly pochyby o postupu ministerstva, a to jak ve věci Vašich podání, tak obecně, jde-li o metodikou popsané určení subjektu, který má stížnost na obecní policii vyřizovat, případně způsob vyřízení přešetřovat. Ministra vnitra jsem proto požádala, aby prověřil postup ministerstva v případu, který přímo řešíte, a dále, aby zvážil potřebu aktualizace metodiky ministerstva tak, aby byla pro aplikující orgány veřejné správy dostatečně jednoznačná. Tedy, aby se předešlo sporům, s nimiž jsem se setkala nejen, jde-li o dotčený krajský úřad, ale například i jde-li o Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Na něj ministerstvo, jako na příslušný správní orgán, odkazovalo v případě jiného stěžovatele. I tento krajský úřad (s ohledem na okolnosti konkrétní věci) odmítl přešetřovat způsob vyřízení stížnosti dle § 175 odst. 7 správního řádu. Abyste se mohl blíže seznámit s mými úvahami a argumenty, výzvu [4] ministru vnitra Vám předkládám v příloze tohoto dopisu. Z odpovědi ministra vnitra vyplynulo, že s ohledem na to, že se jednalo o oblast státní správy na úseku dopravy, [5] příslušným ústředním správním orgánem mělo být Ministerstvo dopravy, pokud jste měl za to, že krajský úřad je nečinný. Dále mě ministr vnitra informoval, že ministerstvo za účelem zajištění nápravy zjištěných nedostatků a zpřehlednění situace při vyřizování stížností v oblasti obecní policie doplní příslušnou metodiku. Ověřila jsem, že ministerstvo tak učinilo, a metodiku [6] a "Stanovisko k problematice vyřizování stížností v oblasti obecní policie" [7] zveřejnilo na svých internetových stránkách. [8] Zveřejněná metodika a stanovisko, na něž v podrobnostech odkazuji, přehledně rozčleňují, kdy stížnost na chování strážníka bude vyřizovat toliko samospráva dle svých pravidel pro vyřizování petic a stížností (při činnostech strážníka nemajících přímou vazbu na výkon vrchnostenské veřejné správy), a kdy lze aplikovat stížnostní mechanismus dle § 175 správního řádu. Za opodstatněný považuji závěr, že stížnost dle § 175 správního řádu je oprávněna podat pouze dotčená osoba, tedy osoba, vůči níž strážník vykonává vrchnostenskou veřejnou správu. Stížnost je jedním z procesních prostředků této osoby. K přešetření způsobu vyřízení stížnosti této osoby je příslušný krajský úřad. Osoba (třetí osoba), která nesouhlasí s nečinností obecní policie při projednávání přestupku jiné osoby, není oprávněna podat stížnost dle § 175 správního řádu. Může ale u obecní policie, [9] jinak u příslušného správního orgánu, učinit oznámení o přestupku, resp. podat podnět k zahájení řízení z moci úřední dle § 42 správního řádu. Bude-li mít za to, že správní orgán (obecní policie) je při projednávání přestupku nečinný, může se obrátit na nadřízený správní orgán (krajský úřad) s podnětem k uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. [10] Z doplňujícího vyjádření ministra vnitra následně vyplynulo, že případné stížnosti na strážníky, v souvislosti s použitím donucovacích prostředků, bude vyřizovat samospráva. K tomu nemám výhrady. Šetřením jsem dospěla k následujícím závěrům. Krajský úřad nepochybil, když odmítl dle § 175 odst. 7 správního řádu přešetřit způsob vyřízení Vaší stížnosti na městskou policii. I dle metodiky ministerstva, platné v době, kdy se krajský úřad věcí zabýval, příslušelo stížnost na postup strážníka, pokud se vyhýbá plnění svých úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, vyřizovat toliko samosprávě. S ohledem na tuto skutečnost nepovažuji za opodstatněné vytýkat krajskému úřadu, že měl (jak dovozuje ministr vnitra) Vaši žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti městskou policií (v roce 2019) dle obsahu posoudit jako podnět dle § 42 správního řádu. Věc bych hodnotila jinak, pokud by se jí krajský úřad zabýval poté, co ministerstvo za účelem zpřehlednění metodiku upravilo. Ve smyslu § 17 zákona o veřejném ochránci práv [11] Vás o tomto svém zjištění vyrozumívám. Ministerstvo pochybilo, když krajskému úřadu přikázalo, aby přešetřil způsob vyřízení Vaší stížnosti. I samotný ministr vnitra připustil, že s ohledem na skutkové okolnosti bylo věcně příslušným ústředním orgánem státní správy Ministerstvo dopravy. Nadto ministerstvo příkazy vůči krajskému úřadu vydalo i přesto, že jste nebyl dotčenou osobou, oprávněnou podat stížnost dle § 175 správního řádu, jak posléze k obdobným případům dovodilo v doplněné metodice. Nutno dodat, že splnění příkazu ministerstvo po krajském úřadu nijak nevymáhalo. Poté, co jsem seznámila ministerstvo se svými pochybami o tom, zda je jeho metodika pro adresáty (zejména pro nadřízené správní orgány/krajské úřady) dostatečně jednoznačná a srozumitelná, ministerstvo, s odůvodněním, že napravuje zjištěné nedostatky a zpřehledňuje situaci, metodiku doplnilo. A to způsobem, který odstraňuje pochybnosti, na něž jsem upozornila. Tím byl splněn cíl mého šetření. Ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv Vás vyrozumívám, že ministerstvem přijatá opatření k nápravě shledávám dostatečnými, a případ proto uzavírám. S přátelským pozdravem Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv Příloha Výzva ministru vnitra ze dne 30. 3. 2021 [1] Příkaz ke zjednání nápravy č. j. MV-119776-3/OBP-2019, ze dne 30. 9. 2019, a sdělení k žádosti o vyjádření č. j. MV-119776-7/OBP-2019, ze dne 9. 12. 2019. [2] Srov. str. 43 metodiky, ve znění platném do 22. 4. 2021: "Bude-li tedy stížnost občana směřovat např. proti nevhodnému chování strážníka (včetně situace, kdy se strážník vyhýbá plnění svých úkolů) při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, aniž by strážník cokoliv projednával ve správním řízení (např. v rámci konání společenské, kulturní, sportovní nebo jiné akce, zjišťování splnění povinnosti stanovené zákonem nebo jiným právním předpisem fyzické nebo právnické osobě atd.), bude stížnost zpravidla adresována osobě, která řídí obecní policii (starosta, jiný pověřený člen zastupitelstva obce). Případné stížnosti na osobu, která řídí obecní policii, by měly směřovat k zastupitelstvu obce, jehož jsou osoby zmíněné v předchozí větě členy. Pokud se jedná o stížnost na postup obecní policie při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, tj. ve správním řízení, je nutno postupovat podle § 175 a násl. správního řádu. Pokud se jedná o stížnost podle § 175 odst. 4 správního řádu, tato se pak podává u správního orgánu, proti jehož postupu směřuje, a tento správní orgán je povinen se stížností zabývat. Případný přezkum stížnosti pak provádí nadřízený správní orgán, kterým je krajský úřad." [3] Odpověď č. j. KUUK/096120/2020 ze dne 11. 6. 2020. [4] Dopis sp. zn. 554/2020/VOP/PL ze dne 30. 3. 2021. [5] Odložený vánoční stromek jako možná překážka provozu na pozemní komunikaci. [6] Dostupné z https://www.mvcr.cz/soubor/stanoviska-a-pravni-rozbory-spravni-rad-a-obecni-policie-od-1-7-2017.aspx; metodika aktualizována k 23. 4. 2021, srov. str. 43 - 54. [7] Dostupné z https://www.mvcr.cz/soubor/stanovisko-k-problematice-vyrizovani-stiznosti-v-oblasti-obecni-policie.aspx; publikováno 23. 7. 2021. [8] Dostupné z https://www.mvcr.cz/clanek/obecni-policie-652273.aspx; v části "Správní řízení. [9] Pokud jde o přestupek, který je obecní policie oprávněna projednat příkazem na místě. [10] Nadřízený správní orgán by měl následně ověřit, zda správní orgán včas zahájil správní řízení z moci úřední, popřípadě zda včas učinil jiný úkon, k němuž byl podle zákona povinen (např. z pohledu obecní policie, zda bylo učiněno oznámení o podezření ze spáchání přestupku adresované příslušnému správnímu orgánu podle § 10 zákona o obecní policii). [11] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.