Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Brno 20. prosince 2021 Sp. zn.: 3361/2021/VOP/TČN Č. j.: KVOP-53088/2021 Zpráva o šetření postupu Okresního soudu v Trutnově při řešení stížností a podnětů pana A. A. Pan A., bytem xxxx (dále také jako "stěžovatel"), upozorňoval na postup Okresního soudu v Trutnově (dále také jako "soud") při vyřizování jeho stížnosti na průtahy v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 10 Nc 2631/2002 a při řešení jeho podnětů k výkonu státního dohledu nad činností soudního exekutora (dále jen "podnět"). Podněty namítal nesprávný postup soudního exekutora JUDr. Jana Bohutínského, Exekutorský úřad Trutnov (dále také jako "exekutor"), v řízení vedeném pod sp. zn. 158 EX 1405/15. Soud stížnost ani podněty neshledal důvodnými, s čímž stěžovatel nesouhlasí. A. Shrnutí závěrů (1) Tehdejší předsedkyně okresního soudu Mgr. Naděžda Vaňurová nesprávně dle obsahu vyhodnotila stížnost stěžovatele ze dne 12. května 2020. V důsledku tohoto postupu tehdejší místopředsedkyně soudu JUDr. Věra Žďárská Veselá stížnost nevyřídila včas. Stížnost nevyřídila ani řádně, neboť ji neuznala částečně důvodnou. (2) Předsedkyně okresního soudu Mgr. Miroslava Purkertová správně dle obsahu posoudila podnět stěžovatele ze dne 10. listopadu 2020. Místopředsedkyně soudu JUDr. Petra Novotná při vyřizování podnětu nepostupovala správně, neboť komplexně neprověřila postup exekutora při provádění mobiliární exekuce. Pokud by vyčkala, jak vyhodnotil výhrady stěžovatele jiný dohledový orgán, a s jeho závěry se ztotožnila, nemusela podnět znovu prověřovat. (3) Předsedkyně okresního soudu Mgr. Miroslava Purkertová správně vyhodnotila další podání stěžovatele ze dne 4. března 2021 a adekvátně na ně reagovala. B. Skutková zjištění Při šetření jsem vycházel z podnětu a podkladů stěžovatele, dále z podkladů doložených předsedkyní Okresního soudu v Trutnově Mgr. Miroslavou Purkertovou [1] (dále jen "předsedkyně soudu"). Z příloh je zřejmé, že proti stěžovateli jako povinnému je od roku 2002 vedena exekuce, kterou od listopadu 2015 převzal zmíněný exekutor. Exekutor pak od této doby provádí pravidelnou lustraci majetku stěžovatele, jenž by mohl být postižen. Protože je stěžovatel přesvědčen o neoprávněnosti exekuce, [2] namítá tuto skutečnost u soudu i exekutora. Ve věci stěžovatel podal exekutorovi koncem roku 2017 návrh na zastavení exekuce s poukazem na svoji nemajetnost (dále jen "návrh"). S návrhem nesouhlasil oprávněný, proto jej exekutor dne 24. ledna 2018 postoupil soudu. Návrh soud dne 25. června 2019 zamítl a současně s ním i návrh na odklad exekuce. [3] K odvolání stěžovatele Krajský soud v Hradci Králové usnesení soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [4] Na konci roku 2020 soud o návrhu na zastavení exekuce opět rozhodoval; návrh prozatím nepravomocně zamítl. V říjnu 2020 rozhodl exekutor o provedení exekuce prodejem všech postižitelných movitých věcí povinného a dne 23. října 2020 u něj doma sepsal a zajistil notebook. Ten však byl dle sdělení stěžovatel určen pro výuku dětí a patřil jeho bývalé manželce, která požádala o jeho vyškrtnutí ze soupisu. Jejímu návrhu exekutor nevyhověl, proto podala k soudu vylučovací žalobu. Aniž žaloba byla projednána, byl bývalé manželce notebook vrácen, a to po zásahu odboru dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). [5] Stěžovatel s ohledem na průběh exekučního řízení byl přesvědčen o neoprávněnosti exekuce a nečinnosti soudu při rozhodování o jeho návrhu a nesprávném postupu exekutora při provádění mobiliární exekuce. Proto se v průběhu roku 2020 a 2021 obrátil na orgán státní správy okresního soudu, na jeho tehdejší předsedkyni Mgr. Naděždu Vančurovou (dále jen "tehdejší předsedkyně soudu") [6] se stížností na průtahy a podněty k provedení dohledu. Poprvé se na ni obrátil dne 12. května 2020. Kromě výhrad k neoprávněnosti exekuce namítal nečinnost soudu při rozhodování o podaném návrhu. Tehdejší předsedkyně soudu podání dle obsahu vyhodnotila jako Právní pomoc, zapsala je do správního deníku Spr a předala k vyřízení tehdejší místopředsedkyni soudu JUDr. Věře Žďárské Veselé (dál jen "tehdejší místopředsedkyně soudu"). [7] Na stížnost reagovala tehdejší místopředsedkyně soudu dne 10. července 2020 (35 Spr 506/2020). Stěžovateli vysvětlila, že orgán státní správy soudu není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudu a že přezkum je vyhrazen toliko opravným prostředkům. K namítané nečinnosti soudu při řešení návrhu uvedla, že o něm rozhodl soud v červnu 2019, tedy ve lhůtě odpovídající náročnosti věci a počtu věcí v senátu 26E. Zhodnotila, že ani poté, co krajský soud rozhodnutí zrušil, nebyl soud nečinný a průtahů se nedopustil. Dne 9. listopadu 2020 upozornil stěžovatel tehdejší předsedkyni soudu opět na neoprávněnost vedení exekuce, svoji nemajetnost, přístup soudu, jenž odmítá exekuci zastavit, a postup exekutora při provádění mobilární exekuce v říjnu 2020. [8] Podání vyhodnotila předsedkyně soudu jako podnět, nechala je zapsat do rejstříku Spr a předala k vyřízení místopředsedkyni soudu, JUDr. Pavle Novotné (dále jako "místopředsedkyně soudu"). Místopředsedkyně soudu požádala exekutora o vyjádření k výhradám stěžovatele a uvědomila o tom stěžovatele. Exekutor místopředsedkyni soudu poskytl vyjádření a informoval ji, že dne 11. listopadu 2020 předkládal své vyjádření ke stejné stížnosti stěžovatele ministerstvu a dne 1. prosince 2020 Exekutorské komoře. Na podnět reagovala místopředsedkyně soudu dne 23. prosince 2020 (35 Spr 1167). Stěžovateli vysvětlila oprávnění orgánu státní správy ve vztahu k soudům a odkázala na předchozí reakci tehdejší místopředsedkyně soudu. K postupu exekutora uvedla, že jej přezkoumala a jeho pochybení neshledala. Dne 3. března 2021 zaslal stěžovatel předsedkyni soudu další podání. V něm zopakoval své výhrady k neoprávněnosti exekuce, k nesprávnému postupu exekutora při provádění mobiliární exekuce [9] a k postupu soudu v řízení o vylučovací žalobě. [10] Podání dle obsahu vyhodnotila předsedkyně soudu jako Právní pomoc a zapsala je do správního deníku Spr. Na podání reagovala předsedkyně soudu dne 24. března 2021 (35 Spr 294/2021). Zrekapitulovala oprávnění soudu a odkázala na předchozí reakce soudu k jeho podáním či stížnostem. Zopakovala, jak procesně postupoval exekutor při soupisu movitých věcí, návrhu bývalé manželky na vyškrtnutí, eventuálně v řízení ohledně vyloučení věci z exekuce. Předsedkyně soudu stěžovatele upozornila, že je třeba vyčkat rozhodnutí soudu o vylučovací žalobě, neboť ona nemůže nařídit exekutorovi, aby notebook vydal. Závěrem zhodnotila, že se exekutor ani soud nedopustili nezákonnosti. Stěžovateli i přesto přislíbila sledovat průběh exekučního řízení. B.1 Vyjádření předsedkyně soudu Předsedkyně soudu mě informovala, že JUDr. Věra Žďárská Veselá již na okresním soudu funkci soudkyně nevykonává a v době, kdy stížnost stěžovatele z května 2020 vyřizovala, tak ona svoji funkci předsedkyně ještě nevykonávala. Nemohla tak blíže objasnit, proč stížnost stěžovatele z května 2020 na průtahy v řízení neuznala částečně důvodnou. K dalším dvěma podáním stěžovatele mně předsedkyně soudu sdělila, že ve věci vedené pod Spr 1167/2020 si soud vyžádal stanovisko exekutora a měl k dispozici exekuční spis. Prověřením zjistil, že exekutor o návrhu paní B. A. na vyškrtnutí notebooku rozhodl ve lhůtě stanovené ustanovením § 68 odst. 2 exekučního řádu [11] a jeho rozhodnutí obsahovalo řádné poučení o možnosti podat žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu. [12] Proto místopředsedkyně soudu, s ohledem na shora uvedené, uzavřela, že exekutor zákon neporušil. K podání doručenému soudu v březnu 2021 (Spr 294/2021) předsedkyně soudu uvedla, že prvně přezkoumala obsah spisu soudu sp. zn. 10 Nc 2631/2020 a obě předchozí podání stěžovatele. Stěžovateli pak zdůraznila, že žádný soudní funkcionář nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti soudce a že přezkum rozhodnutí je možný pouze cestou opravných prostředků. Ve vztahu k notebooku podala paní B. A. žalobu na vyloučení z exekuce, a o vyloučení tak může být rozhodnuto jen v probíhajícím řízení. Předsedkyně soudu uvedla, že ani ona či jiný soudní funkcionář nemohl nařídit exekutorovi, aby neoprávněně zabavenou věc ihned vydal, o čemž byl stěžovatel poučen. Pro úplnost předsedkyně soudu závěrem dodala, že stížnost na vyřízení všech podání stěžovatele předsedkyní soudu byla zaslána i k rukám předsedy Krajského soudu v Hradci Králové. V odpovědi ze dne 18. května 2021 (Spr 1454/2021) ani tento neshledal stížnost stěžovatele, který byl nespokojen s vyřízením věci soudními funkcionáři soudu, za důvodnou. C. Právní hodnocení Zákon o veřejném ochránci práv [13] mně ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených ve zmíněném zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Podle § 1 odst. 9 zákona o veřejném ochránci práv mohu prověřit postup orgánu státní správy soudu [14] při vyřizování podnětů k výkonu dohledu dle exekučního řádu, stížností na nevhodné chování soudních osob či průtahy v řízení. [15] Nemohu ale posuzovat soudem či exekutorem zvolený procesní postup, způsob hodnocení důkazů a ani jednotlivá rozhodnutí vydaná v průběhu řízení. [16] Můj zásah i zásah kohokoli jiného do samostatné rozhodovací činnosti soudů by byl v rozporu s čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR, [17] který zakotvuje nezávislost a nestrannost soudců. Jako veřejný ochránce práv mohu tedy v této věci posoudit, zda orgán státní správy soudu, tj. předsedkyně či místopředsedkyně soudu (ať současné, či předchozí), řádně vyřídily stížnost a podněty stěžovatele. C.1 Postup orgánu státní správy soudu při řešení stížnosti ze dne 12. května 2020 Fyzické a právnické osoby se mohou na orgány státní správy soudu obracet se stížnostmi na nevhodné chování soudních osob, průtahy v řízení, podněty k výkonu dohledu a dalšími žádostmi. [18] Zda jde o stížnost, podnět či jiné podání adresované orgánu státní správy soudu, posuzuje tento dle obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno a následně by na ně měl adekvátně reagovat, tj. zaevidovat pod příslušnou spisovou značkou (St/Spr) a prověřit námitky uváděné podatelem. [19] Předsedkyně okresního soudu vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. [20] O výsledku vyřízení stížnosti na průtahy v řízení musí stěžovatele vyrozumět do jednoho měsíce od doručení stížnosti. [21] Stížností se nelze domáhat přezkoumání rozhodovací činnosti soudu. [22] Vyřizování stížností je jedním z nástrojů, jež předsedovi soudu umožňují zajistit, aby v řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. Výsledkem vyřízení stížnosti na průtahy v soudním řízení by měl být závěr předsedy soudu o tom, zda shledal stížnost důvodnou, částečně důvodnou, či nedůvodnou. Pokud však předseda soudu vyřídí stížnost na průtahy jako nedůvodnou, přestože průtahy byly prokazatelně zapříčiněny objektivními okolnostmi na straně soudu (vysoký nápad, nedostatek personálu apod.), dopouští se tím pochybení. [23] Stěžovatel je názoru, že orgán státní správy soudu nesprávně vyřídil jeho stížnost, kterou upozorňoval zejména na dlouhotrvající rozhodování o podaném návrhu na zastavení exekuce. Ačkoli soudu trvalo rozhodování o něm téměř 1,5 roku, orgán státní správy soudu stížnost neuznal důvodnou. Ke způsobu vyřízení stížnosti se předsedkyně soudu blíže nevyjádřila, neboť tehdejší místopředsedkyně soudu již funkci soudce nevykonává a neví, proč stížnost neuznala alespoň částečně důvodnou. Z podání stěžovatele je zřejmé, že tento kromě výhrad k procesnímu postupu různých soudů, jež se jeho záležitostí zabývaly (nejen exekučního, ale i nalézacího), soudu vytýkal, že je liknavý, neboť dosud nerozhodl o podaném návrhu. Dle mého názoru stěžovatel uplatnil stížnost na průtahy v exekučním řízení, jež měla být zaevidována pod značkou St a takto i vyřizována. Stěžovatel tak měl být do jednoho měsíce vyrozuměn, zda je jeho stížnost důvodná/částečně důvodná, či nedůvodná společně s vysvětlením, jak k tomuto závěru orgán státní správy soudu dospěl. Toto se však nestalo. Z reakce tehdejší místopředsedkyně soudu usuzuji, že soud nekonal ve věci v přiměřených lhůtách s ohledem na objektivní okolnosti na straně soudu (vysoký nápad, nedostatek soudců apod.). O návrhu stěžovatele z konce roku 2017 tak soud rozhodl až v polovině roku 2019. Stížnost stěžovatele na průtahy v řízení tak dle mého názoru měla být uznána částečně důvodnou, což se ale nestalo. Současně měla být část podání, v níž stěžovatel namítal, jakým způsobem ve věci rozhodovaly soudy, anebo vznášel námitky ve vztahu k jejich procesním postupům ve věci, vyhodnocena nepřípustnou, jak o tom hovoří § 164 zákona o soudech a soudcích. [24] Pochybení se ve věci dle mého názoru dopustila nejen tehdejší místopředsedkyně soudu při samotném vyřizování, ale také tehdejší předsedkyně soudu, která stížnost stěžovatele nesprávně vyhodnotila dle obsahu jako žádost o právní pomoc, [25] nikoli jako stížnost na průtahy v řízení. V důsledku tohoto jejího postupu se stalo, že stížnost nebyla zapsána do rejstříku St a vyřízena do jednoho měsíce od obdržení. Tehdejší předsedkyně soudu pochybila, když dle obsahu neposoudila podání stěžovatele jako stížnost na průtahy. Tehdejší místopředsedkyně soudu pochybila, když stížnost stěžovatele neuznala za částečně důvodnou a zčásti za nepřípustnou. C.2 Postup orgánu státní správy soudu při řešení podání ze dne 10. listopadu 2020 Exekuční (okresní) soud provádí mimo jiné i výkon státního dohledu nad postupem exekutora, a to i na základě podnětu fyzické či právnické osoby. [26] Při výkonu této činnosti může od exekutora vyžadovat zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Předsedkyně soudu může výkonem dohledu pověřit místopředsedu soudu a jednotlivými úkony při výkonu dohledu vyššího soudního úředníka. Při výkonu dohledu je prověřována zákonnost postupu exekutora, [27] dodržování kancelářského řádu, plynulost a délka exekučního řízení. Podrobnosti k výkonu dohledu soudem upravuje Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 28. února 2013 č. 8/2011-OSD-ORGS/20 [28] (dále jen "Instrukce"). [29] Dohled nad exekutory vykonává dále i odbor dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"), Exekutorská komora či předseda soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Zákonodárce v exekučním řádu svěřil dohledová oprávnění nad postupem exekutorů čtyřem subjektům, aniž by současně vymezil jejich případné hierarchické postavení při výkonu činnosti. [30] Orgány vykonávající dohled tak mají rovné postavení. Není tedy možné, aby jeden dohledový orgán přezkoumával postupy druhého, jako je to např. v případě orgánů státní správy soudů u vyřizování stížností na nevhodné chování soudních osob. [31] To se v praxi projevuje tak, že v případě, že totožný podnět obdrží více dohledových orgánů současně, příp. v krátkém časovém sledu po sobě, dohled vykoná zpravidla ten z nich, který jej obdržel jako první, a ostatní dohledové orgány následně informuje. [32] Stěžovatel orgánu státní správy okresního soudu vytýká, že se nedostatečně zabýval jeho výhradami k postupu exekutora a tyto také nesprávně vyhodnotil. Předsedkyně soudu je názoru, že podnět orgán státní správy soudu vyřídil správně, když v postupu exekutora a soudu žádnou nezákonnost neshledal. Podle mého názoru je podání, jímž se na předsedkyni soudu obrátil stěžovatel, podle obsahu možné posoudit zčásti jako podání nepřípustné (směřující proti rozhodovací činnosti soudu, jeho procesnímu postupu ve věci apod.) a zčásti jako podnět k výkonu dohledu nad činností exekutora. Tak byl podnět předsedkyní soudu i posouzen a vyřizován. Proto požádala exekutora o podklady a vyjádření, aby mohla zhodnotit jeho postup při provádění mobiliární exekuce; prověřovala zákonnost postupu exekutora. Od exekutora místopředsedkyně soudu zjistila, že se obdobnou stížností zabývá i jiný dohledový orgán. [33] Aniž by si u tohoto jiného orgánu ověřila, jak na celou záležitost nahlíží, co prověřuje a kdy je možné očekávat jeho zhodnocení postupu exekutora, [34] vyhodnotila sama postup exekutora tak, že se žádné nezákonnosti nedopustil. Bohužel závěry ministerstva, jež se věcí také zabývalo, neodpovídají závěrům, k nimž dospěla místopředsedkyně soudu. Ministerstvo totiž na rozdíl od ní shledalo několik pochybení exekutora při provádění mobilární exekuce a tato mu vytklo. [35] Mám za to, že pokud by se orgán státní správy soudu komplexněji podnětem zabýval, musel by dojít k obdobným závěrům jako ministerstvo. Postup ministerstva a jeho vyrozumění, v němž se podrobně vypořádalo se všemi výhradami stěžovatele k postupu exekutora, je podle mého názoru správnou praxí a ukázkou toho, jak bych si představoval, jak by podněty měly být vyřizovány všemi dohledovými orgány, tj. i orgánem státní správy soudu. Protože se s hodnocením postupu exekutora ministerstvem plně ztotožňuji, v podrobnostech na ně odkazuji. Mám za to, že pokud by místopředsedkyně soudu ve věci postupovala dle Instrukce, nemuselo dojít k situaci, kdy jeden dohledový orgán prověří celý průběh mobiliární exekuce s ohledem na všechny výhrady stěžovatele k postupu exekutora a jiný se zaměří jen na postup exekutora poté, co bývalá manželka stěžovatele podala návrh na vyškrtnutí notebooku ze soupisu, tj. jen na procení postupy dle lhůt zakotvených v exekučním řádu. Zaměření místopředsedkyně soudu bylo v této věci hodně úzké, jen na procesní stránku věci, tj. dodržování lhůt exekutorem. Blíže se však nezbývala průběhem mobiliární exekuce, o které se stěžovatel zmiňoval. Postup exekutora tak dle mého názoru neprověřila komplexně s ohledem na kompetence jí svěřené, tj. jestli tento postupoval správně v průběhu mobiliární exekuce a zda se nedopustil nějakého pochybení, nezákonnosti. Jsem přesvědčen, a případ stěžovatele je toho jasným příkladem, že v situaci, kdy orgán státní správy zjistí, že se obdobnou stížností zabývá i jiný dohledový orgán, musí postupovat striktně dle Instrukce a vyčkat, jak s ním tento naloží. Poté, pokud se se závěry druhého dohledového orgánu ztotožní, může na ně odkázat. [36] Pokud by místopředsedkyně soudu zvolila naznačený postup a vyčkala by, jak s podnětem naloží ministerstvo, nenastala by situace, kdy orgán státní správy soudu sdělí stěžovateli, že exekutor se nedopustil nezákonnosti, ačkoli jiný dohledový orgán v jeho postupu nesprávnosti zjistí a tyto mu vytkne. K poznámce předsedkyně soudu, že postup orgánu státní správy prověřoval i Krajský soud v Hradci Králové a v jeho postupu pochybení neshledal, bych rád poznamenal následující. Jak jsem již výše naznačil, všechny dohledové orgány mají rovnocenné postavení (nejsou v nadřazeném postavení) a ani nadřízený soud nemá oprávnění přezkoumávat způsob vyřizování podnětů k výkonu státního dohledu, stejně jako v případě vyřizování stížností na průtahy v soudním řízení. Tomu také odpovídá reakce předsedy krajského soudu JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., který ve vztahu k prověřování postupů exekutora, stejně jako v případě stížností na průtahy, jasně uvedl, že není v jeho možnostech toto prověřit. Stížnost stěžovatele proto správně vyhodnotil jako nepřípustnou. Předseda krajského soudu tak věcně nepřezkoumával, jestli podnět k výkonu dohledu či stížnost na průtahy byla orgánem státní správy soudu vyřízena řádně, neboť k tomu není oprávněn. [37] Předsedkyně soudu správně vyhodnotila dle obsahu podnět stěžovatele. Při jeho prověřování však místopředsedkyně soudu nepostupovala v souladu s Instrukcí, neboť nevyčkala výsledků šetření prováděných jiným dohledovým orgánem. C.3 Postup orgánu státní správy soudu při řešení podání ze dne 4. března 2021 Stěžovatel podáním vyjadřoval nesouhlas s postupem soudu při provádění výkonu státního dohledu nad činností exekutora [38] a namítal, že soud dosud nerozhodl o vyloučení věci z exekuce, když jeho děti notebook používají na distanční výuku (žalobu manželka podala v říjnu 2020). Proto žádal soud o urychlený zásah s navrácením zabaveného notebooku. Na podání dle mého názoru předsedkyně soudu správně reagovala, když zrekapitulovala všechny zjištění soudu do té doby, vysvětlila mu, proč nemůže soud vyhovět jeho žádosti a zajistit mu vrácení zabaveného notebooku. Současně stěžovateli přislíbila sledování spisu, ačkoli dosud nezjistila žádnou nezákonnost, a požádala také ministerstvo a Exekutorskou komoru o sdělení výsledku jimi prováděného dohledu. Tyto informace obdržela od obou dotčených dohledových úřadů v dubnu 2021. K tíži orgánu státní správy soudu při vyřizování tohoto podání je však třeba přičíst to, že pokud by tento již při vyřizování podnětu stěžovatele z listopadu 2020 postupoval striktně dle Instrukce (blíže viz část C. 2 této zprávy zprávy), stěžovatel by u něj nemusel znovu namítat postup exekutora při provádění mobiliární exekuce. Pokud by se stěžovateli již v prosinci 2020 dostalo informace, že orgán státní správy vyčká na vyřízení jeho podnětu odborem dohledu a teprve na základě jeho výsledků uvidí, zda se jím bude rovněž zabývat (zda se s ním ztotožní, či nikoli), je možné, že by se stěžovatel na soud znovu se stejnou výhradou neobracel. Ve zbývající části však orgán státní správy soudu dle mého názoru přiléhavě reagoval na výhrady uváděné stěžovatelem. Stěžovateli se tak dostalo opakovaného vysvětlení, jaká jsou oprávnění orgánu státní správy v jeho věci s důrazem na to, jaká část spadá pod rozhodovací činnost soudu/exekutora a v jaké části mu orgán státní správy nemůže být nápomocen. Předsedkyně soudu přiléhavě a včas reagovala na podání stěžovatele. V jejím postupu při vyřizování tohoto podání jsem proto pochybení neshledal. D. Informace o dalším postupu Zhodnocením jsem neshledal pochybení předsedkyně okresního soudu Mgr. Miroslavy Purkertové, která správně vyhodnotila podání stěžovatele ze dne 4. března 2021 a adekvátně na ně reagovala. Pochybení jsem však shledal v postupu tehdejší předsedkyně okresního soudu Mgr. Naděždy Vaňurové, která nesprávně dle obsahu vyhodnotila stížnost stěžovatele ze dne 12. května 2020, a tehdejší místopředsedkyně soudu JUDr. Věry Žďárské Veselé, která stížnost nevyřídila řádně ani včas. Pochybení jsem dále shledal v postupu místopředsedkyně soudu JUDr. Petry Novotné, která podnět ze dne 10. listopadu 2020, jak jej správně vyhodnotila dle obsahu předsedkyně soudu Mgr. Miroslava Purkertová, komplexně neprověřila. Zprávu zasílám předsedkyni Okresního soudu v Trutnově Mgr. Miroslavě Purkertové a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 40 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěným pochybením a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Viz vyjádření ze dne 1. září 2021, sp. zn. 35 Si 836/2021. [2] Stěžovatel je názoru, že exekuce je vedena neoprávněně - nesouhlasí totiž s exekučním titulem, jenž byl podkladem pro její nařízení, tj. směnečné platební rozkazy Krajského soudu v Hradci Králové z října 1995, č. j. SM 341/95, a listopadu 1998, č. j. SM 321/98. [3] Viz usnesení soudu ze dne 25. června 2019, č. j. 10 NC 2631/2002-199. [4] Viz usnesení krajského soudu ze dne 30. prosince 2019, č. j. 21 Co 293/2019-246. [5] Viz reakce odboru dohledu ze dne 29. března 2021, č. j. MSP-491/2020-ODKA-SEU/12. [6] Předsedkyní soudu byla s účinností od 1. října 2020 jmenována Mgr. Miroslava Purkertová a tehdejší předsedkyně soudu je nyní na stáži na Krajském soudu v Hradci Králové. [7] JUDr. Věra Žďárská Veselá ukončila své působení na soudu s účinností od 1. října 2020. [8] Namítl postup exekutora, který odmítl zabavený notebook vyškrtnout ze soupisu, ačkoli mu bylo prokázáno, že tento povinnému nepatří. [9] Tj. zabaveného notebooku a jeho následného nevyškrtnutí na návrh jeho bývalé manželky. [10] Žaloba je u okresního soudu vedena pod sp. zn. 19C 289/2020. [11] Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dostupný na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120. [12] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dostupný na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99. [13] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů dostupný na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-349. [14] Mezi orgány státní správy soudů náležejí předseda a místopředsedové soudů a Ministerstvo spravedlnosti. [15] Podle ustanovení § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, dostupný na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6. [16] Soudy jsou ve výkonu své rozhodovací činnosti nezávislé a nestranné (viz hlava čtvrtá ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, dále jen "Ústava ČR"), a mým posláním není jejich činnost jakkoliv kontrolovat a šetřit. [17] Viz ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [18] Srov. zpráva o šetření ze dne 12. září 2017, sp. zn. 2884/2017/VOP dostupná on-line na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/5424. [19] Blíže viz např. zpráva o šetření ze dne 29. září 2015, sp. zn. 7456/2014/VOP, dostupná na http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/3260. [20] Ustanovení § 164 odst. 1 a § 170 písm. a) zákona o soudech a soudcích. [21] Ustanovení § 173 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. [22] Ustanovení § 164 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. [23] Srov. zpráva o šetření ze dne 3. října 2011, sp. zn. 2971/2011/VOP dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/1616 či zpráva o šetření ze dne 5. září 2010, sp. zn. 2503/2010/VOP dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/2474. [24] Srov. zpráva o šetření ze dne 29. září 2015, sp. zn. 7456/2014/VOP dostupná on-line na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/3260. [25] Takové žádosti (jiná podání) se zapisují do správního deníku Spr a je třeba je vyřídit do 2 měsíců od obdržení. [26] Podle § 7 odst. 6 exekučního řádu. [27] Srov. zpráva o šetření ze dne 19. září 2019, sp. zn. 2294/2019/VOP, dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/7364, či zpráva o šetření ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 1144/2019/VOP, dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/7520. [28] Instrukce ministerstva o postupu soudů při výkonu státního dohledu nad exekuční činností a činností soudních exekutorů podle § 74 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, dostupná např. na https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=80225&Section=1&IdPara=1&ParaC=2. [29] Srov. zpráva o šetření ze dne 29. května 2017, sp. zn. 6208/2016/VOP dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/5246. [30] Jak je tomu např. u předsedů soudů a Ministerstva spravedlnosti, jde-li o úpravu zakotvenou v zákoně o soudech a soudcích. [31] Podle § 174 zákona o soudech a soudcích. [32] Srov. zpráva o šetření ze dne 4. ledna 2021, sp. zn. 2503/2020/VOP dostupná na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9304. [33] A to nejen ministerstvo již od října 2020, ale i Exekutorská komora. [34] Z vyjádření exekutora je zřejmé, že stížnost stěžovatele na jeho postup ministerstvo obdrželo dříve než orgán státní správy soudu, neboť jemu poskytoval své vyjádření již 1. 11. 2020. [35] Blíže viz reakce ministerstva ze dne 29. března 2021, č. j. MSP -491/2020-ODKA-SEU/12, kterou má k dispozici stěžovatel i orgán státní správy soudu. [36] Podle čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 3 Instrukce. [37] Blíže viz jeho reakce ze dne 18. května 2021, sp. zn. Spr 1454/2021. [38] Tj. namítal vyřízení svého předchozího podnětu z listopadu 2020, na který místopředsedkyně soudu reagovala v prosinci 2020.