Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 11. září 2012 Sp. zn.: 3832/2012/VOP/AV Zpráva o šetření ve věci podnětu pana A.B. A - Obsah podnětu Podáním ze dne 14. června 2012 se na mě obrátil pan A.B. (dále také "stěžovatel"), se žádostí o pomoc ve věci příspěvku na péči pro svoji ženu, paní A.B. Pan A.B. v podání uvedl, že jeho manželka byla rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 1. 2012 zbavena způsobilosti k právním úkonům, opatrovníkem byl ustanoven pan A.B. Manželka stěžovatele vyžaduje celodenní dohled a pomoc, nedokáže se sama najíst, je inkontinentní, neorientuje se místem, nepamatuje si, kde bydlí, nepozná manžela. Pan A.B. nepracuje, neboť se stará o manželku, oba jsou příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Paní A.B. byla uznána osobou invalidní ve třetím stupni, nicméně nebyl jí přiznán důchod z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby pojištění. Stěžovatel požádal jako zmocněnec své ženy o příspěvek na péči dne 10. 5. 2010, žádost však byla rozhodnutím Městského úřadu Kraslice ze dne 4. 10. 2010 zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru sociálních věcí (dále také "krajský úřad"), ze dne 3. 6. 2011, jako odvolacího správního orgánu. Pan A.B. podal dne 13. 6. 2011 podnět k zahájení přezkumného řízení, rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 9. 2011 bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušeno a věc byla krajskému úřadu vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Na základě nového posouzení stupně závislosti posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Plzni (dále také "posudková komise MPSV" či "PK MPSV") byla paní A.B. uznána osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. stupni (z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc či dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, tento stav existoval i k datu podání žádosti, tj. k 10. 5. 2010). Posudková komise MPSV dospěla k závěru, že oprávněná osoba potřebuje pomoc či dohled při následujících úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti: 1. provedení si jednoduchého ošetření, 2. dodržování léčebného režimu, 3. komunikace slovní, písemná, neverbální, 4. orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, 5. nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, 6. obstarávání osobních záležitostí, 7. uspořádání času, plánování života, 8. zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, 9. obstarání si potravin a běžných předmětů (nakupování), 10. vaření, ohřívání jednoduchého jídla, 11. péče o lůžko, 12. obsluha běžných domácích spotřebičů, 13. další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 15. 12. 2011, bylo rozhodnutí Městského úřadu Kraslice, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 4. 10. 2010, změněno tak, že byl přiznán příspěvek na péči ve výši 2.000,- Kč měsíčně na období od května 2010 do prosince 2010 a od ledna 2011 ve výši 800,- Kč měsíčně. Pan A.B. podal opět podnět k přezkumu tohoto rozhodnutí. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor nepojistných dávkových systémů, neshledalo důvody pro zahájení přezkumného řízení, neboť v postupu správních ani posudkových orgánů nebylo shledáno pochybení ani porušení platných právních předpisů (vyrozumění ze dne 5. června 2012). Pan A.B. v podnětu vyjádřil nesouhlas s výsledkem posouzení stupně závislosti. Jeho manželka vyžaduje celodenní dohled a péči, je nesoběstačná, stěžovatel ji musí krmit, dávat pleny. Pan A.B. k doložení svých tvrzení připojil znalecký posudek vypracovaný pro účely řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Přesto byly některé posuzované úkony posudkovou komisí MPSV v rozporu s tvrzením stěžovatele a v rozporu s výše zmíněným znaleckým posudkem označeny jako zvládnuté. B - Skutková zjištění v rámci šetření Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájil v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejném ochránci práv"), ve věci šetření. S ohledem na obsah podnětu stěžovatele, který namítal zejména nesprávný postup při hodnocení stupně závislosti, jsem v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv požádal vedoucí oddělení lékařské posudkové služby Okresní správy sociálního zabezpečení Sokolov (dále jen "LPS OSSZ Sokolov") o zaslání kompletní kopie posudkového spisu paní A.B.. Z poskytnuté spisové dokumentace vyplynuly následující skutečnosti. Poté, co bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu o nepřiznání příspěvku na péči paní A.B. Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci přezkumného řízení zrušeno, požádal Krajský úřad Karlovarského kraje o nové posouzení stupně závislosti posudkovou komisi MPSV v Plzni. Posudková komise zasedala dne 1. 12. 2011 ve složení: předsedkyně komise, odborná lékařka s atestací z oboru psychiatrie a tajemnice. Z posudku PK MPSV vyplynulo, že posudková komise vycházela při posuzování stupně závislosti z posudkového spisu OSSZ Sokolov, ze spisu krajského úřadu, ze znaleckého posudku o duševním stavu vypracovaného pro účely řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Posuzovaná byla na jednání PK MPSV přítomna, podrobila se vyšetření posudkovou lékařkou s atestací z oboru psychiatrie. Posudkové zhodnocení obsahuje záznam o tomto vyšetření. Na jednání byl přítomen rovněž stěžovatel. Ze záznamu o vyšetření paní A.B. cituji: "Stav vědomí posuzované lucidní, psychomotorické tempo není inhibováno, emotivita nivelizovaná (oploštělá), mimika bez výrazu, gestika chudá. Celkový projev je vysoce suspektní s agravací jak mentálního defektu ("nepamatuje si, zda chodila do školy, zda má děti, kdo je doprovázející, asi možná Jarda, proč byla trestně stíhaná, asi zlobila") ... demonstruje negramotnost, dezorientaci a referuje o smyslových přeludech: chodí ke mně lidi oškliví, něco volají, co si nepamatuji ..., což pronáší bez jakéhokoliv emočního doprovodu, i když říká, že má strach. Aktuálně bez auto či heteroagresivních projevů. ... Ač je v psychiatrickém nálezu uváděna diagnóza demence, není upřesněna, diagnosticky dořešena (chybí zobrazovací metody) ani není medikována. Celkový dojem hovoří o psychotické dekompenzaci dospělé ženy v rámci vazbové reakce (vazbová psychóza) a následná agravace v.s. vyloučit nelze ani simulaci psychotické symptomatologie. Nízká premorbidní úroveň mentální pseudodemence." V posudkovém zhodnocení je dále citován znalecký posudek o duševním stavu vypracovaný MUDr. B. pro účely řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Ze znaleckého posudku vyplývá, že: "i kdyby se nebrala v úvahu diagnóza z psychiatrické ambulance, tak objektivně 10 let živoření posuzované, s úzkostmi, bolesti hlavy, poruchy paměti, nefunkčnost jako manželské partnerky, nemožnost sebeuplatnění, dosvědčuje chorobnou změnu osobnosti, odpovídající organické poruše - demenci. I kdyby se jednalo o dissociativní stav typu úniku dle role nemocné, tak je již tak fixován, tak objektivně omezující, že je srovnatelný se syndromem demence ... Souhrn - klinicky psychiatricky je spíše než za pravdivé nutno vzít za dovoditelné, že jde o syndrom demence. Výsledný stav, i když byl pouze manipulačně psychogenní, finální vzorec je již natolik vrostlý do její reaktivity, natolik ovlivňuje její schopnosti, že je nutno, aby byla pod dohledem a aby za ni druhá osoba vyřizovala všechny záležitosti". Z posudkového zhodnocení dále vyplývá, že motoricky je posuzovaná zcela bez defektu. Dle výsledku posouzení stupně závislosti PK MPSV v Plzni posuzovaná v péči o vlastní osobu a soběstačnosti nezvládá 13 úkonů, což odpovídá I. stupni závislosti. Tento stav existoval i k datu 10. 5. 2010. Sociální šetření pro účely odvolacího řízení ve věci příspěvku na péči bylo provedeno v přirozeném prostředí žadatelky dne 21. 10. 2011, za přítomnosti stěžovatele. Ze záznamu o šetření vyplývá, že "paní A.B. po celou dobu šetření velmi tvrdě spala a i přes snahu probudit ji a zeptat se jí na několik otázek se nepodařilo během celého šetření ji vzbudit. Dle sdělení manžela v noci nemůže spát, trpí nočními můrami a děsy, při kterých vyžaduje, aby manžel seděl vedle ní a držel ji za ruku. V těchto situacích se neustále jakoby s někým dohaduje a křičí, je velmi rozčílená, někdy se stane, že se i pomočí. Tyto situace střídají stavy apatie, kdy např. není schopna si uvědomit, že před užitím toalety je nutné se vysvléknout a po jejím použití provést očistu. Manžel uvádí, že není schopna se vysprchovat, vadí jí zvuk padající vody, zvláště pak na hlavu ... při osobní hygieně je nutné na žadatelku dohlížet... Veškeré domácí práce provádí manžel, jídlo podává žadatelce nakrájené, pije z hrnku s brčkem. Žadatelka trpí velkým třesem rukou, který jí komplikuje schopnost se samostatně najíst nebo napít. Sama pocit hladu a žízně neidentifikuje... Při nákupech žadatelka apaticky doprovází manžela a odmítá počkat sama v autě... Dům je patrový, s velmi příkrým schodištěm, při chůzi po schodech je nutné žadatelku doprovázet..." C- Právní hodnocení Podmínky nároku na příspěvek na péči obecně stanoví zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále také "zákon o sociálních službách"). V daném případě proběhlo rozhodování o příspěvku na péči a posuzování stupně závislosti dle zákona o sociálních službách, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011.[1] Nadále tak bude používáno v dalším textu výhradně znění zákona do 31. 12. 2011. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011, má nárok na příspěvek na péči osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby při péči o vlastní osobu a při zajišťování soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle ustanovení § 8 zákona o sociálních službách. Pro hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti je relevantní funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. V rámci hodnocení je nutné přihlédnout k tomu, zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost provádění úkonu.[2] Neschopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti tedy může být zjištěna v oblasti psychické - rozpoznání potřeby úkonu, v oblasti fyzické - úkon provést, nebo v oblasti psychické či smyslové - ověřit správnost provedení úkonu. Stupeň závislosti posuzuje podle ustanovení § 25 odst. 2 a § 28 odst. 2 zákona o sociálních službách, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011, okresní správa sociálního zabezpečení, v odvolacím řízení pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má pro tento účel zřízeny, respektive využívá, posudkové komise dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011 (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"). Samotnému posouzení stupně závislosti musí předcházet provedení sociálního šetření v přirozeném prostředí žadatele o příspěvek na péči. Při sociálním šetření se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí, kterým se v souladu s ustanovením § 3 písm. d) zákona o sociálních službách, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011, rozumí rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Sociální šetření provádí sociální pracovník. Průběh sociálního šetření se zjištěnými skutečnostmi musí být písemně zaznamenán, neboť je podkladem pro činnost posudkového lékaře při posuzování stupně závislosti. Posuzovaná osoba je povinna se provedení sociálního šetření podrobit.[3] Bez provedeného sociálního šetření nelze rozhodnutí ve věci příspěvku na péči vydat. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb, zpracovalo pro potřeby krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností[4] doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, mezi nimiž je rovněž doporučení ve vztahu k podobě sociálního šetření v rámci příspěvku na péči. Dle tohoto doporučení by záznam ze sociálního šetření měl obsahovat: - datum, čas, místo, kde bylo šetření provedeno, - identifikační údaje žadatele, - informace, - s kým byl veden při šetření rozhovor (všechny osoby), - kdo je uváděn jako osoba zajišťující péči a v jakém rozsahu ji tato osoba zajišťuje, - jak je potřebná péče s pečující osobou sjednávána (dostupnost péče v případě akutní potřeby), - v případě, že je žadateli zajišťována potřebná péče registrovaným poskytovatelem nebo terénní zdravotnickou službou, identifikační údaje těchto subjektů a rozsah poskytované péče. Popis situace žadatele by měl být sestaven z hlediska těchto okruhů: a) schopnost pečovat o vlastní osobu - do záznamu se popisuje situace žadatele při hledání uspokojení potřeb péče žadatele, například osobní hygieny, oblékání, stravování, b) výdělečná činnost/školní povinnosti - do záznamu se popisuje zapojení žadatele do pracovní činnosti nebo studia, c) rodinné vztahy - do záznamu se popisuje vztahový rámec rodiny, zejména mezi partnery, rodiči a dětmi či prarodiči, eventuálně s dalšími příbuznými, způsob komunikace, d) sociální vztahový rámec (mimo rodiny) - do záznamu se popisuje vztahový rámec mimo rodinu žadatele, zejména přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity žadatele, e) domácnost - do záznamu se popisuje situace žadatele při hledání uspokojení potřeb žadatele vzniklých při standardním zajišťování chodu domácnosti, f) prostředí - do záznamu se popisuje stav bydlení včetně vybavenosti pomůckami, bezbariérovost prostředí (v místě bydliště i v širším okolí - například zda je bezbariérový přístup k obchodu, k lékařské péči apod.).[5] Sociální pracovník by měl v záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči u jednotlivých okruhů uvést signifikantní skutečnosti a vycházet ze srovnání žadatele s jeho vrstevníky v přirozeném sociálním prostředí.[6] Nepřísluší mu hodnocení situace žadatele. Pro provedení sociálního šetření pro účely odvolacího řízení jsou pak využívány stejné postupy jako pro sociální šetření v řízení v prvním stupni. Jedině kvalitně vypracovaný záznam o provedeném sociálním šetření za využití metod sociální práce může být podkladem pro následné posouzení stupně závislosti posudkovým lékařem. Výsledek sociálního šetření a posouzení stupně závislosti pak nemusí být vždy ve shodě, důležité však je, aby byly případné rozpory posudkovým lékařem vždy náležitě zdůvodněny.[7] Z výše uvedeného plyne, že záznam o sociálním šetření je důležitým podkladem pro činnost posudkového lékaře, ale rovněž pro samotné rozhodování o příspěvku na péči, neboť rozhodující správní orgán by měl posoudit, zda byly případné rozpory mezi výsledkem sociálního šetření a posouzením stupně závislosti odstraněny. Blíže k tomuto níže. Provedení nového sociálního šetření v přirozeném prostředí bylo uloženo krajskému úřadu v rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 9. 2011, čj.: 2011/49180-221/3, kterým bylo předchozí rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 3. 6. 2011, čj.: 354/SZ/11-12, ve věci příspěvku na péči zrušeno a věc byla odvolacímu správnímu orgánu vrácena k novému projednání. V rámci přezkumného řízení bylo zjištěno, že nebyl dostatečně objektivizován zdravotní stav žadatelky o příspěvek na péči, neboť mezi výsledkem sociálního šetření a lékařskými nálezy byly význačné rozpory. Z tohoto důvodu doporučilo Ministerstvo práce a sociálních věcí psychiatrickou hospitalizaci, která může přinést jednoznačné údaje o schopnosti péče o vlastní osobu, o tíži kognitivní poruchy a dalších psychických funkcí. Současně byla zdůrazněna nutnost provedení nového sociálního šetření a opětovného posouzení zdravotního stavu. Nové sociální šetření však nebylo provedeno tak, aby mohlo sloužit jako dostatečný podklad pro posouzení stupně závislosti žadatelky o příspěvek na péči. Předně je třeba uvést, že z povahy věci nemůže být pochyb o tom, že by se měl žadatel o příspěvek na péči sociálního šetření účastnit, a sice aktivně, tak aby mohly být například v rámci rozhovoru, v rámci pozorování chování v přirozeném prostředí zjištěny relevantní skutečnosti. Ze záznamu o provedeném sociálním šetření ze dne 21. 10. 2011 pro účely odvolacího řízení vyplývá, že žadatelka po celou dobu spala, informace poskytoval pouze její manžel. Ačkoliv je komunikace s posuzovanou vzhledem k duševnímu onemocnění obtížná, nelze se při provádění sociálního šetření omezit pouze na zprostředkované informace od pečující osoby. Obecně pak sociální pracovník nemůže provést pouze záznam toho, co mu diktuje pečující osoba či posuzovaná osoba. Nedostatky, které byly zjištěny v průběhu předcházejícího řízení (rozpory mezi sociálním šetřením a posouzením stupně závislosti), nemohly být na základě využití tohoto sociálního šetření odstraněny. Lze nicméně říci, že v rámci sociálního šetření byla věnována pozornost jednotlivým oblastem, na které by se měl dle doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí sociální pracovník při provádění sociálního šetření zaměřit (péče o vlastní osobu - výkon fyziologické potřeby, oblékání, stravování, koupání, sprchování; výdělečná činnost - invalidní důchodkyně bez nároku na důchod; rodinné vztahy - bydlí s dcerou a vnučkou, přítomnost malé vnučky snese na malou chvíli; sociální vztahový rámec - je schopna se krátce dívat na animované filmy, není schopna si sama vyřídit záležitosti; domácnost - veškeré domácí práce provádí manžel, posuzovaná sama nenakupuje; prostředí bytu). Z uváděných informací nelze však například zjistit další důležité údaje, které lze získat v rámci rozhovoru s posuzovanou osobou (schopnost komunikace, orientace, poznávání blízkých osob apod.). Stanovení stupně závislosti je primárně postaveno na medicínském posouzení, tj. vyžaduje odborné lékařské znalosti, kromě toho je však činnost posudkových lékařů do značné míry i činností správní a podléhá procedurálním pravidlům upraveným obecně závaznými předpisy.[8] V tomto směru je třeba zmínit požadavek zákonnosti a požadavek zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.[9] Za tímto účelem vychází posudkoví lékaři ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.[10] V záznamu o jednání je lékař povinen uvést všechny podklady, z nichž při posuzování vycházel, skutková zjištění, která z těchto podkladů učinil, a vyhodnotit jejich důležitost pro posouzení stupně závislosti žadatele. Měl by stručně shrnout obsah jednotlivých odborných nálezů a záznamů o sociálním šetření, případně výsledek vlastního šetření a zaznamenat, jakými úvahami byl veden při jejich hodnocení. Pokud nesouhlasí s některým nálezem či záznamem ze sociálního šetření, měl by uvést důvody svého stanoviska. Posudkový lékař se v posudkovém zhodnocení musí vypořádat i s těmi skutečnostmi, které namítá žadatel, musí přihlížet ke všem zdravotním potížím uváděným žadatelem a uvést, zda je shledává posudkově významnými. Svůj závěr pak musí náležitě a přesvědčivě odůvodnit. Jinak řečeno, posudek musí splňovat požadavek úplnosti a přesvědčivosti.[11] Správně vyhotovený posudek určující stupeň závislosti na péči je pak stěžejním podkladem pro rozhodnutí o příspěvku na péči vedle sociálního šetření.[12] Činnost správního orgánu v řízení o příspěvku na péči by se však neměla a priori omezovat pouze na výsledek posouzení zdravotního stavu. Ačkoliv je posudek stěžejním důkazem, nejedná se v daném případě o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí, nýbrž o kvalifikovaný podklad pro rozhodnutí podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. g) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu to znamená, že posudek je třeba hodnotit jako každý jiný důkaz provedený ve správním řízení, správnost posudku tedy není presumována. Nejvyšší správní soud k tomuto uvádí: Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodil, že je třeba na posudek, jímž se posuzuje závislost osoby na péči jiné osoby, nahlížet jako na kterýkoli jiný důkazní prostředek, neboť se jedná o tzv. povinný důkaz. Posudek však podléhá hodnocení správního orgánu, jeho správnost není nikterak presumována. Přestože hodnocení správních orgánů nepodléhají odborné lékařské závěry posudků, neboť k tomu nemají správní orgány odborné lékařské znalosti, nezbavuje je to povinnosti hodnotit provedené důkazy ve správním řízení, a tudíž i správnost posudků z hlediska jejich úplnosti a přesvědčivosti. Jinak řečeno, správní orgán nemůže bez dalšího převzít závěr posudkové komise jako pravdivý, aniž by se úplností a přesvědčivostí jejího posouzení zabýval.[13] V případě pochybností o správnosti posudku z hlediska jeho úplnosti a přesvědčivosti tak připadá v úvahu například provedení opětovného sociálního šetření či žádost o doplnění posudku. Pokud se podklady pro vydání rozhodnutí zásadně odlišují, měl by správní orgán provést dokazování opětovně. V nezbytném případě lze provést důkaz znaleckým posudkem podle ustanovení § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.[14] Posudek posudkové komise MPSV ze dne 1. 12. 2011 uvádí ve výčtu podkladů, z nichž posudková komise vycházela při vypracování posudku, posudkový spis OSSZ Sokolov, spis odvolacího orgánu - Krajského úřadu Karlovarského kraje. V posudkovém zhodnocení je stručně shrnut znalecký posudek o duševním stavu posuzované, vypracovaný pro účely řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům, a dále výsledek vlastního funkčního vyšetření posuzované. Posudkové zhodnocení neobsahuje zmínku o provedeném sociálním šetření. Hodnocení schopnosti zvládat některé posuzované úkony je však s výsledkem sociálního šetření v rozporu, aniž by byly tyto rozpory v posudku vypořádány. Nebylo tak postaveno najisto, zda stěžovatelka zvládá tyto úkony: - příprava stravy (rozlišení jednotlivých druhů potravin a nápojů, výběr nápojů, výběr jednoduchých hotových potravin podle potřeby a účelu atd.); - podávání a porcování stravy (rozdělení stravy na menší kousky, spolehlivé a bezpečné přenesení nápoje atd.); - přijímání stravy a dodržování pitného režimu: * z nálezu MUDr. J.V. ze dne 4. 6. 2010 vyplývá, že "posuzovaná se nají sama a napije, ale musí mít nakrájené jídlo, polévku nesní - to ji krmí manžel", * totéž vyplývá ze záznamu o sociálním šetření provedeném dne 21. 10. 2011, a sice že posuzovaná není schopna porcovat jídlo, "jídlo jí dává nakrájené manžel, posuzovaná pije z hrnku s brčkem..., žadatelka trpí velkým třesem rukou, který jí komplikuje schopnost se samostatně najíst nebo napít", * totéž vyplývá z lékařské zprávy MUDr. M.T. ze dne 19. 11. 2010 - "kontrola a příprava stravy nutná", * neschopnost zvládnout výše uvedené úkony vyplývá rovněž z výsledku sociálního šetření ze dne 10. 5. 2010, tyto rozpory nebyly ani po nově provedeném sociálním šetření a novém posouzení zdravotního stavu odstraněny; - koupání nebo sprchování: * ze záznamu o sociálním šetření ze dne 21. 10. 2011 vyplývá, že "posuzovaná není schopna se sprchovat, vadí jí zvuk padající vody, zvláště pak na hlavu... při osobní hygieně je nutné na ni dohlížet..."; - mytí těla, péče o ústa, vlasy, nehty, holení: * z psychologického nálezu MUDr. M.T. ze dne 12. 10. 2010 vyplývá, že pacientka nezvládá ani základní hygienu, * z vyšetření MUDr. J.V. ze dne 4. 6. 2010 vyplývá, že si "posuzovaná ruce umyje, ale vlasy češe, pusu myje i celé tělo manžel..."; - výkon fyziologické potřeby včetně hygieny: * z výpovědi stěžovatele, manžela posuzované, provedené v rámci sociálního šetření, vyplývá, že "někdy se stane, že se v noci pomočí ... není schopna si uvědomit, že před užitím toalety je nutné se vysvléknout a po jejím použití provést očistu..." a že posuzovaná používá pleny, je inkontinentní, * z vyšetření MUDr. J.V. ze dne 4. 6. 2010 vyplývá, že "na WC si řekne, ale dojde tam s ní manžel, svlékne jí kalhoty a utírá ji po stolici"; - výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení; - oblékání, svlékání, obouvání, zouvání: * z doložených lékařských zpráv a ze znaleckého posudku MUDr. B. vyplývá, že posuzovanou obléká manžel, vybírá jí oblečení, * v rámci jednání u OSSZ Sokolov pro účely příspěvku na péči ze dne 26. 1. 2011 bylo zjištěno, že "posuzovaná se neoblékne, dává tepláky na hlavu, při výzvě, aby rozepnula knoflík na svetru, začne zapínat patenty na bundě ... oblečení si nevybere, údajně je jí to jedno..."; - orientace v přirozeném prostředí (např. poznávání blízkých osob, opuštění bytu a opětovný návrat do bytu): * z psychologického nálezu Mgr. V.H. ze dne 30. 12. 2010 vyplývá, že posuzovaná má problém s poznáváním blízkých osob "rozpomíná se na jméno manžela, na jméno vnučky ...", ve znaleckém posudku MUDr. B. je uvedeno, že "dle manžela se stává, že nepoznává vlastní dceru, když k nim přijde na návštěvu, dotazuje se, kdo to je, nebo ji vyhazuje, jako že přišla za jejím manželem jako cizí ženská, hádá se s ní...", z námitek stěžovatele vyplývá, že posuzovaná není schopna chodit nikam sama, všude ji doprovází manžel, * z psychologického nálezu MUDr. M.T. ze dne 19. 11. 2010 vyplývá, že manžel posuzovanou všude doprovází, * rovněž z vlastního psychiatrického vyšetření na jednání PK MPSV dne 1. 12. 2011 vyplývá, že posuzovaná si "nepamatuje, kdo je doprovázející"; - mytí nádobí; - běžný úklid v domácnosti; - péče o prádlo; - přepírání drobného prádla; - udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady: * z psychologického nálezu ze dne 30. 12. 2010 vyplývá, že posuzovná "nic nezvládá, nepomáhá v domácnosti, vše je na manželovi, nevaří, nepere...", totéž vyplývá ze záznamu o sociálním šetření ze dne 21. 10. 2011, není zřejmé, zda posuzovaná tyto úkony zvládne, když například péče o lůžko, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti byly hodnoceny jako nezvládnuté. V případě diagnostikovaného duševního onemocnění je třeba se zamyslet především nad tím, zda posuzovaná osoba zvládne úkon z hlediska psychického, tj. rozpoznat potřebu úkonu a ověřit správnost jeho provedení. Některé z úkonů je duševně nemocná osoba schopna z hlediska svých fyzických dovedností provádět, nicméně potřeba pomoci či dohledu vyvstane právě pro deficit v oblasti psychické. Pokud z posudku posudkové komise vyplývá, že motoricky je posuzována zcela bez defektu, nelze dle mého názoru automaticky hodnotit "pohybové úkony", jež vyžadují zachované pohybové schopnosti, jako zvládnuté. U řady výše uvedených úkonů vyvstává pochybnost o tom, zda je posuzovaná schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu těchto úkonů, úkony provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost jejich provádění, přestože fyzicky jí v provedení těchto úkonů nic nebrání. Z výše uvedených důvodů tedy nepovažuji posudek PK MPSV vyhotovený pro účely odvolacího řízení za dostatečný z hlediska naplnění požadavků úplnosti a přesvědčivosti, neboť zejména nevycházel z výsledku sociálního šetření (sociální šetření navíc nebylo provedeno správně), případně se s rozpory vyplývajícími ze sociálního šetření nevypořádal. Dostatečným způsobem nejsou vypořádány ani rozpory vyplývající ze znaleckého posudku. Závěr posudku není náležitě a přesvědčivě odůvodněn. Stav věci tak nebyl v rozporu s ustanovením § 3 správního řádu dostatečným způsobem objektivizován. D - Závěr Na základě zjištěných skutečností končím šetření ve věci pana A.B. v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsem v postupu Krajského úřadu Karlovarského kraje a PK MPSV v Plzni shledal pochybení spočívající v nedostatečném provedení sociálního šetření a nedostatku odůvodnění posudku z hlediska přesvědčivosti a úplnosti. Zprávu zasílám ministrovi práce a sociálních věcí se žádostí, aby se k mým závěrům vyjádřil a inicioval nápravu cestou přezkumného řízení. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv Na základě šetření ochránce bylo zahájeno přezkumné řízení, v rámci něhož bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušeno. [1] Ve znění platném a účinném před nabytím účinnosti zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Od 1. 1. 2012 došlo v důsledku tzv. sociální reformy ke změně v systému posuzování stupně závislosti, nadále je hodnoceno zvládání 10 základních životních potřeb. O dávce s účinností od 1. 1. 2012 rozhoduje Úřad práce ČR, jeho příslušné krajské pobočky jako správní orgán v I. stupni, ve druhém stupni jako odvolací orgán rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [2] Ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2011. [3] Ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) zákona o sociálních službách ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011. [4] S účinností od 1. 1. 2012 rozhoduje ve věci příspěvku na péči v I. instanci Úřad práce ČR, ve II. instanci Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [5] Doporučené postupy Ministerstva práce a sociálních věcí, odboru sociálních služeb, ze dne 8. 12. 2010, č. 5/2010, k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 a upřesnění postupu k § 29. [6] tamtéž [7] K tomu blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. listopadu 2011, 6 Ads 116/2011-53, dostupný na www.nssoud.cz. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že rozdíly mezi závěry vyplývajícími ze sociálních šetření a závěry posudkových lékařů jsou nepochybné. Jedná se nicméně o zcela logický, a ostatně i poměrně běžný, jev, který je dán tím, že se posuzování závislosti těmito subjekty z podstaty věci odehrává na odlišném základě. Sociální pracovnice jsou v přímém kontaktu s posuzovaným, vycházejí ze svých poznatků získaných v souvislosti s návštěvou posuzovaného v jeho domácím prostředí a z rozhovoru s ním. Jejich závěry se tedy mohou do velké míry zakládat na subjektivních pocitech posuzovaného, zatímco posudkoví lékaři vychází výhradně z objektivně doloženého zdravotního stavu posuzované osoby ve spojení s konkrétní náplní jednotlivých zkoumaných úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Je pak zřejmé, že se závěry sociálního šetření a lékařských posudků mohou do určité míry lišit. Ostatně závěr ze sociálního šetření tvoří pouze jeden z podkladů pro posuzování závislosti posudkovými lékaři. Ani zákon tedy těmto dvěma posouzením nepřisuzuje stejnou míru relevance. [8] Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2011, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [9] Viz ustanovení § 2 a § 3 správního řádu. [10] Viz ustanovení § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2011. [11] Blíže k praktickému vyhotovení posudku srov. MERVART, Ivan a PÁTKOVÁ, Lenka. Technologie a systematika lékařského posudku. In: Aktuality pro lékařskou posudkovou službu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011, 39 − 46. ISBN 978-80-7421-032-7. [12] Srov. KRÁLOVÁ, Jarmila. RÁŽOVÁ, Eva. Sociální služby a příspěvek na péči 2007: komentář, právní předpisy. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 38. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-405-7. [13] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. listopadu 2011, čj. 4 Ads 125/2011-56. [14] KRÁLOVÁ, Jarmila. RÁŽOVÁ, Eva. Sociální služby a příspěvek na péči 2007: komentář, právní předpisy. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 39. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-405-7.