Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Vaše značka KRPE-45292-2/ČJ-2018-1700OP Sp. zn. 418/2018/VOP/JMA Č. j. KVOP-44248/2018 Datum 10. října 2018 Vážený pan plk. Mgr. Jan Švejdar ředitel Krajské ředitelství policie Pardubického kraje Na Spravedlnosti 2516 530 48 Pardubice Vážený pane řediteli, ukončila jsem šetření záležitosti pana A., adresou xxx (dále "stěžovatel"), bývalého příslušníka Policie České republiky xxxxxxxxxxxxxxx (dále "policie"). Doplněním ze dne 12. 6. 2018 jste doložil požadovaná vysvětlení a dokumenty. Děkuji Vám za poskytnutou součinnost. Šetřením jsem zjistila, že policie pochybila tím, že v období od července 2017 do února 2018 stěžovateli od jeho náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě[1] (dále "renta") odečítala podporu v nezaměstnanosti, na niž stěžovatel neměl nárok s ohledem na výsluhový příspěvek přesahující částku podpory, a zároveň minimální mzdu. Svůj závěr o pochybení policie zdůvodňuji v této zprávě o šetření. Skutkový stav Stěžovatel mě svým podnětem upozornil, že mu policie od renty vedle invalidního důchodu odečítá i minimální mzdu a podporu v nezaměstnanosti, ačkoliv nepobírá žádnou mzdu ani podporu v nezaměstnanosti. Stěžovatel doložil rámcové rozhodnutí o přiznání renty (bez výsledné částky renty) a výplatnice, ze kterých je patrné vyplacení renty v nižší výši v měsících září 2017 až leden 2018. Z Vašeho vyjádření vyplynulo, že výše splátek renty, na které stěžovateli vznikl nárok v měsících červenci 2017 až únoru 2018, byla skutečně snížená o minimální mzdu i podporu v nezaměstnanosti.[2] Úřad práce České republiky (dále "úřad práce") přitom stěžovateli podporu v nezaměstnanosti nepřiznal.[3] Právní hodnocení Renta dle zákona náleží ve výši průměrného služebního příjmu před úrazem, od kterého se odečítá výdělek dosahovaný po úraze (resp. minimální mzda, pokud aktuální výdělek nedosahuje její výše nebo vůbec není), invalidní důchod nebo podpora v nezaměstnanosti.[4] Stěžovatel byl po skončení služebního poměru zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání úřadu práce. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mu ale nevznikl, neboť mu náleží výsluhový příspěvek, který je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, jež by mu jinak náležela - to odpovídá úpravě souběhu dávek, které nemohou být vyplaceny najednou, protože kompenzují stejnou sociální událost.[5] Policie nepochybila, když stěžovateli od renty odečítala částku podpory v nezaměstnanosti, na kterou by jinak měl nárok - stěžovatel totiž v uvedené době dostával peníze odpovídající výši podpory, byť ve formě jiné sociální dávky. Postup, kdy policie při výpočtu renty odečítala z průměrného příjmu před úrazem minimální mzdu a zároveň podporu v nezaměstnanosti, ale považuji za problematický. Policie zde vyšla ze stanoviska Ministerstva vnitra (dále "ministerstvo") ze dne 23. 6. 2017,[6] na něž odkázala i stěžovatele: ministerstvo ve stanovisku vyšlo z rozsudku Nejvyššího soudu[7] ke starému zákoníku práce,[8] dle kterého podporu v nezaměstnanosti (resp. tehdejší hmotné zabezpečení) "nelze považovat za výdělek po pracovním úraze". Aplikaci uvedeného rozsudku na stávající úpravu zákona o služebním poměru nepovažuji za přiléhavou ‒ tehdejší zákoník práce upravoval rentu jinak, když při jejím výpočtu nestanovil možnost odečítat podporu v nezaměstnanosti. Nejvyšší soud citovaným judikátem nestanovil přesný vzorec, jak se měla renta počítat, pouze vyjasnil, že za výdělek po pracovním úraze, který se při výpočtu renty odečítal od průměrného výdělku, nelze považovat podporu. Ministerstvo použilo právní názor Nejvyššího soudu k zavedení následujícího vzorce výpočtu renty dle zákona o služebním poměru: Renta = průměrný služební příjem před úrazem MINUS dosahovaný výdělek po úrazu (event. minimální mzda) MINUS invalidní důchod MINUS podpora v nezaměstnanosti Proti postupu policie, vycházejícího ze stanoviska ministerstva, mám následující výhrady, pro které považuji její jednání ve stěžovatelově záležitosti za nesprávné: (1) Zákon o služebním poměru výslovně stanoví: "Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě se příslušníkovi poskytuje ve výši, která se spolu se služebním příjmem nebo jiným výdělkem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, popřípadě invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo podporou v nezaměstnanosti anebo podporou při rekvalifikaci rovná průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody. Za dosahovaný výdělek se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, z minimální mzdy se vychází též v případě, že skončila výplata podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci z důvodů uplynutí doby, po kterou se podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci poskytuje." Současná právní úprava tedy (na rozdíl od starého zákoníku práce, k němuž se vztahuje citovaný judikát) počítá s tím, že od průměrného služebního příjmu před úrazem se bude odečítat i podpora v nezaměstnanosti; minimální mzda se pak ale bude odečítat až poté, kdy výplata podpory skončí (k tomu viz zvýrazněnou pasáž). (2) K závěru sub (1) o upřednostnění odečtu podpory před minimální mzdou se kloní i komentářová literatura.[9] (3) Nastavení výpočtu výše renty má směřovat k tomu, aby bezpečnostní sbor bývalému příslušníkovi rentou kompenzoval skutečně to, za co mu odpovídá, tedy za pokles výdělku přímo související s následky služebního úrazu; nikoliv např. za zhoršenou situaci na trhu práce, která nastala nezávisle na odpovědnosti bezpečnostního sboru za úraz (od toho je odvozen i koncept odčítání hypotetického příjmu po úraze alespoň ve výši minimální mzdy). Mám za to, že policie by neměla od výše průměrného služebního příjmu před úrazem odečítat minimální mzdu zároveň s podporou v nezaměstnanosti, neboť hypotetická situace, kdy by uchazeč o zaměstnání pobíral podporu a zároveň pracoval za odměnu ve výši minimální mzdy, nemůže v praxi nastat (zaměstnanec s příjmem ve výši minimální mzdy nemůže být zaevidován jako uchazeč o zaměstnání a nemůže mu vzniknout nárok na náhradu mzdy).[10] Vážený pane řediteli, jelikož jsem zjistila, že policie stěžovateli odečítala podporu v nezaměstnanosti spolu s minimální mzdou v období od července 2017 do února 2018 neoprávněně, podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv[11] si Vás dovoluji vyzvat k vyjádření ke zjištěnému pochybení, a to do 30 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Děkuji Vám za spolupráci. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Ve smyslu ustanovení § 103 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. [2] xxxxx- vyžádání" ze dne 12. 6. 2018, č. j. KRPE-45292-2/ČJ-2018-1700OP. [3] Rozhodnutí úřadu práce ze dne 18. 9. 2017, č. j. SYD-550/2017-EP2. [4] Ustanovení § 103 odst. 2 zákona o služebním příjmu. [5] Ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti. [6] "Náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle § 103 služebního zákona - stanovisko" ze dne 23. 6. 2017, č. j. MV-80618-3/EKO-2017. [7] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2004, sp. zn. 21 Cdo 1029/2004, www.nsoud.cz. [8] Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do dne 31. 12. 2006. [9] TOMEK, Petr. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 7. 2012. 2. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2012, ISBN 978-80-7263-752-2, s. 319 a 320. [10] Ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti. [11] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.