Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 84/2016/DIS/LO-6462/2017 Datum 16. května 2017 Vážená paní ředitelko, dopisem ze závěru roku 2016 jste mě požádala o vyjádření, zda plánované opatření Krajského úřadu Karlovarského kraje pro zaměstnance, spočívající v zavedení systému poskytování odměny zaměstnancům při skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod, může představovat porušení práva na rovné zacházení a zákazu diskriminace podle antidiskriminačního zákona.[1] Domnívám se, že zavedení opatření v podobě odchodného není ani v rozporu s ústavně zakotvenou zásadou rovného zacházení,[2] ani s antidiskriminačním zákonem. Podle antidiskriminačního zákona je zakázána diskriminace také při odměňování zaměstnanců, a to mimo jiné z důvodu věku.[3] Vámi plánované opatření sice nerozlišuje explicitně podle věku, nýbrž podle skutečnosti, zda zaměstnanec, či zaměstnankyně odejde do starobního důchodu, ta je však s dosažením konkrétní věkové hranice úzce spojena.[4] Proto v daném případě lze aplikovat antidiskriminační zákon, neboť Vámi dotazované opatření se týká jednoho z diskriminačních důvodů, kterým je věk, navíc jednání se nachází v tímto zákonem vymezené oblasti, neboť zákaz diskriminace se vztahuje i na věci pracovních poměrů včetně odměňování.[5] Aby mohlo být konkrétní jednání vyhodnoceno jako diskriminační, musí jít o méně příznivé zacházení vůči skupině osob vymezené diskriminačním důvodem. Lze se důvodně domnívat, že Vámi plánovaným opatřením nedojde k méně příznivému zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi, kteří přes dosažení nároku na starobní důchod neukončili pracovní poměr, ve srovnání s těmi, kteří ho ukončili, a splnili tak podmínky pro vyplacení odstupného. Domnívám se, že Vámi popsané opatření sleduje pochopitelný, legitimní cíl související s politikou zaměstnanosti. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv směřovala doplňující dotaz Vašemu zástupci PhDr. Mgr. Vratislavu Smolejovi, neboť nebylo jasné, jak budete postupovat vůči zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří v době zavedení odchodného již mají (budou mít) nárok na starobní důchod. Protože z Vaším zástupcem zaslané verze čl. XII systému poskytování odměn nebylo jednoznačně srozumitelné, zda lze písm. e) tohoto článku aplikovat i na zmíněnou skupinu zaměstnanců (zaměstnankyň), zaslala mu pověřená zaměstnankyně návrh formulace tohoto článku, který považuji za srozumitelnější. Následně ji Váš zástupce ujistil, že navržené znění bude přejato do čl. XII systému poskytování odměn. Mám tak za to, že i ve vztahu k této skupině zaměstnanců bude zachována možnost volby, zda ukončí pracovní poměr, a vznikne jim tak nárok na odchodné. Lze tedy uzavřít, že Vámi chystané opatření není v rozporu s antidiskriminačním zákonem. Zvláště pokud naplníte podmínky, které uvádíte ve svém dopisu, a sice že systém bude transparentní, zaměstnanci a zaměstnankyně budou dostatečně s předstihem informováni o možnosti volby mezi odchodným a setrváním v pracovním poměru a že se všemi zaměstnanci a zaměstnankyněmi bude zacházeno stejně, lze uzavřít, že plánované opatření je v souladu s českým antidiskriminačním zákonem. Vážená paní ředitelko, děkuji Vám za důvěru, kterou jste mi vyjádřila svým dotazem. Pokud byste Vy, nebo Vaši spolupracovníci, měla jakýkoli další související dotaz, obraťte se prosím na vedoucího oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. et Mgr. Petra Poláka (na tel. čísle 542 542 374, případně e-mailem petr.polak@ochrance.cz). S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Vážená paní Mgr. Martina Vránová ředitelka Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 353/88 360 06 Karlovy Vary [1] zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] Podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky) jsou si lidé rovní a svobodní v důstojnosti a právech. V judikatuře Ústavního soudu lze nalézt opakované konstatování, že obdobná finanční plnění nechápe jako porušení zásady rovnosti občanů v právech. [3] Ustanovení § 2 odst. 3 ve spojení s § 5 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Odměňováním je přitom i jednorázové plnění, jak uvádí § 5 odst. 1 zákona, tedy i Vámi popisované opatření, a to včetně odstupného (jak uzavřel Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 27. června 1990, Kowalska, C-33/89, Recueil, s. I-2591). Dále podle § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, včetně odměňování za práci. [4] K uvedenému jsem se vyjádřila v jedné ze svých zpráv (sp. zn. 7077/2015/VOP/VB, zpráva je dostupná zde: http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/4654). [5] ustanovení § 1 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, dále podle § 16 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů