Spisová značka 1857/2010/VOP
Oblast práva Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)
Věc výkon sociálně-právní ochrany
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 18
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 94/1963 Sb., § 27 odst. 2
359/1999 Sb., § 9, § 10 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 1 písm. c), § 12 odst. 1 písm. b)
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 22. 03. 2010
Datum vydání 07. 10. 2010
Časová osa případu
Sp. zn. 1857/2010/VOP

Právní věty

I když OSPOD v rámci řízení o úpravě styku rodiče s nezletílým dítětem navrhne vypracování znaleckých posudků, nezbavuje jej to povinnosti situaci v krizových mezilidských vztazích rodičů řešit za pomoci doporučení, popř. nařízení spolupráce s odborným poradenským zařízením nebo účasti na mediaci. Jedná se přitom o nástroje, které má OSPOD možnost využít pro to, aby rodiče v zájmu dítěte spolu co nejdříve začali komunikovat, předávat si navzájem informace o dítěti a poskytovat si výchovnou součinnost.

Text dokumentu

V Brně dne 7. října 2010 Sp. zn.: 1857/2010/VOP/ZG Zpráva ve věci výkonu sociálně-právní ochrany nezl. K. K. A - Obsah podnětu Na veřejného ochránce práv se dne 19. 3. 2010 obrátila paní D. K. (dále také jako "stěžovatelka"), se stížností na Městský úřad O. (dále také jako "MěÚ O." nebo "OSPOD"), který vykonává sociálně-právní ochranu její nezl. dcery K. K. D. K. si ve svém podání stěžuje zejm. na postup pracovnice odboru sociálního a zdravotního městského úřadu (dále jen "OSZ MěÚ O.") V. U., která dle jejího názoru straní otci a je nečinná při ochraně zájmů nezl. dítěte. Stěžovatelka uvedla, že Okresní soud v K. schválil dohodu rodičů o svěření nezl. K. K. do výchovy matky a o úpravě styku dítěte s otcem. Dle sdělení stěžovatelky však dochází ze strany otce nezletilé k manipulaci dítěte vůči matce, ohrožování mravní výchovy dítěte, bití dítěte, k problémům při styku otce s dcerou atd. B - Skutková zjištění Dne 14. 5. 2010 byl podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informován J. M., starosta města O., I. N. vedoucí OSZ MěÚ O., a rovněž stěžovatelka. Dne 1. 6. 2010 pověřené zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv provedly místní šetření na MěÚ O. Vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí MěÚ O. a vyřizující sociální pracovnic, k případu shodně uvedly následující: spis byl na OSPOD založen v lednu 2009, kdy úřad kontaktovala matka ohledně domácího násilí ze strany manžela. OSPOD matce při řešení vzniklé situace nabídl pomoc. Matka kontaktovala Intervenční centrum, v rámci soudního řízení zprávu od psycholožky z centra soudu ani OSPOD nedodala. Od počátku sporu matka usilovala o svěření nezl. K. K. do své péče, otec chtěl nejdříve péči střídavou. OSPOD rodičům nabízel společné jednání na MěÚ O., což otec odmítl, nakonec rodiče uzavřeli dohodu schválenou soudem o svěření nezletilé do péče matky, širokém styku dítěte s otcem a výživném. V srpnu 2009 začaly problémy s předáváním dítěte ve středu, kdy matka navrhovala předání dítěte v mateřské škole, nikoliv v místě bydliště, kam musela nezletilou ze školky převážet. Otec změnu místa předávání dítěte odmítl. Žádná z tvrzení matky (bití dítěte otcem, nevhodné chování otce, jeho obnažování před nezletilou) se neprokázala. OSPOD požádal Městský úřad H. (dále jen "MěÚ H.") o asistenci u předávání dítěte - dle jeho sdělení kontakt nezl. K. s otcem je bezproblémový a v pořádku. MěÚ H. rodičům doporučil návštěvu mediačního centra při FOD, což matka odmítla. OSPOD mediaci nedoporučil, protože komunikace mezi rodiči probíhala, v rámci soudního řízení OSPOD navrhl vypracování znaleckého posudku, mediaci chtěl případně prosadit v soudním řízení. Soudní řízení (návrh matky na omezení styku nezl. s otcem ve středu) se však prodloužilo také kvůli změně místní příslušnosti soudu, neboť matka s dcerou změnila své trvalé bydliště, a také kvůli tomu, že matka dne 11. 2. 2009, dne 11. 9. 2009 a dne 27. 12. 2009 podala tři pozměněné návrhy na úpravu výchovy, výživy a styku dítěte s otcem. Závěrem pracovnice sdělily, že se od 3. 10. 2009 situace v rodině uklidnila, rodiče OSPOD nekontaktovali až do dubna 2010, kdy oba požádali o nahlédnutí do spisové dokumentace. Na pracovníky MěÚ O. si rodiče nestěžovali, pouze prarodiče ze strany matky podali písemnou stížnost, která byla vyřízena. Od 1. 4. 2010 je spisová dokumentace postoupena příslušnému úřadu dle místa trvalého bydliště nezletilé. MěÚ O. proto požádal soud o změnu kolizního opatrovnictví. Ze spisového materiálu zjišťuji, že opatrovnický spis je na OSPOD veden od ledna 2009 v souvislosti s návrhem matky na svěření nezl. K. do její péče. Dne 23. 2. 2009 se na OSPOD dostavil otec, kdy uvedl, že matka se s dcerou odstěhovala ze společné domácnosti, on je schopen se s matkou domluvit na styku s nezl. K. do doby rozvodu, matka však není schopna komunikovat a domluvit se. Dále uvedl, že soudu podal návrh na střídavou péči rodičů o dceru. Dne 27. 2. 2009 matka na OSPOD sdělila, že nechce otci bránit ve styku s dcerou, má však obavy z toho, že otec dohodu o styku nedodrží. Dne 13. 3. 2009 matka OSPOD telefonicky sdělila, že otec nedělá problémy ohledně styku, jak předpokládala, a že denně dceři telefonuje. Dne 4. 5. 2009 otec na OSPOD sdělil, že mu matka brání ve styku s nezletilou, v předem domluvené dny mu dítě nepředává. Dne 15. 5. 2009 Okresní soud v K. schválil dohodu rodičů o svěření nezl. K. do výchovy matky, o výživném a o styku dítěte s otcem. Dne 29. 6. 2009 se otec dostavil na OSPOD, kdy sdělil, že styk s nezletilou probíhá dle rozsudku, k předání dítěte však dochází na čerpací stanici, nikoli před domem dle rozsudku, matka s otcem nekomunikuje. Na základě těchto informací se na žádost OSPOD dne 2. 7. 2009 dostavila matka. Sdělila, že s otcem telefonicky komunikuje a že otec vždy souhlasil s předáváním nezl. mimo bydliště. Dne 22. 7. 2009 byly informace předány otci, oběma rodičům bylo doporučeno dodržovat soudem schválenou dohodu o styku. V srpnu 2009 matka žádala změnu soudní dohody ve smyslu, aby k předání dítěte ve středu docházelo v mateřské škole, nikoliv v místě bydliště nezletilé. Otec zpočátku na navrhovanou změnu přistoupil, dne 27. 8. 2009 své stanovisko změnil tak, že není přístupný dohodě. V září 2009 matka podala návrhu soudu na úpravu styku dítěte s otcem. Dne 25. 9. 2009 matka OSPOD oznámila, že nezl. K. odmítá navštěvovat otce, protože ji bije. Dne 30. 9. 2009 matka telefonicky oznámila, že dcera odmítá s otcem odejít. Dne 5. 10. 2009 otec na OSPOD uvedl, že dcera není připravená ke styku, je manipulovaná babičkou ze strany matky. Dne 12. 10. 2009 otec oznámil, že styk s nezletilou dne 9. 10. 2009 neproběhl, k incidentu - nepředání dítěte byla přivolána Policie ČR. Dne 14. 10. 2009 byla na žádost OSPOD u předání dítěte pracovnice MěÚ H., která situaci pozorovala. Dle zprávy předání dítěte proběhlo v naprostém klidu, nezletilá se na otce těšila. Spisová dokumentace dále obsahuje protokoly z jednání i z telefonických rozhovorů OSPOD s otcem i s matkou, ve kterých oba rodiče uplatňují své výhrady vůči druhému rodiči ohledně styku otce s nezletilou a péči o dítě. C - Právní úprava Úmluva o právech dítě (dále jen "ÚPD") stanoví v čl. 3 zásadu, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Čl. 18 ÚPD stanoví zásadu, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Čl. 9 ÚPD zakotvuje právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Podle ustanovení § 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen ZoSPOD), je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte. Podle ustanovení § 9 ZoSPOP má rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout. Obecní úřad je podle § 10 odst. 1 písm. b) a c) shora citovaného zákona povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s nimi odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Poradenská činnost OSPOD spočívá dle § 11 ZoSPOD v pomoci rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Zachování kontaktu dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné domácnosti, zdůrazňuje i ustanovení § 27 odst. 2 zákona o rodině, který považuje bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, za projev výchovné nezpůsobilosti. Zákon stanoví, že výše popsané jednání je považováno za změnu poměrů, která vyžaduje nové rozhodnutí o výchovném prostředí. OSPOD vykonává i funkci opatrovníka podle zákona o rodině a občanského soudního řádu, případně trestního řádu. Úkolem kolizního opatrovníka je pro určité konkrétní řízení před soudem poskytnout ochranu právům a právem chráněným zájmům nezletilého dítěte, které samo náležitě svá práva a oprávněné zájmy chránit nemůže. Ve vztahu k rodičům, jejichž zájmy jsou v kolizi, musí kolizní opatrovník vystupovat nestranně, neboť jeho jediným hlediskem je zájem a blaho dítěte. MěÚ O. vede spisovou dokumentaci nezl. K. od ledna 2009, kdy matka oznámila domácí násilí ze strany otce. S matkou začala spolupracovat pracovnice, která se danou problematikou zabývá. Doporučení daná touto sociální pracovnicí však matka nerealizovala, následně již pracovnici nekontaktovala. Provedeným šetřením zjišťuji, že OSPOD byl od samého počátku s oběma rodiči v pravidelném písemném a osobním kontaktu, na všechny výhrady týkající se výchovné nezpůsobilosti druhého rodiče, problematickém styku OSPOD reagoval provedením rozhovoru s druhým rodičem, sdělením výsledku rozhovoru, a rovněž předáním informací. Dále si vyžádal zprávu z mateřské školy, od dětské lékařky, provedl šetření v místě bydliště matky i otce. Žádné z tvrzení matky o nevhodném chování otce vůči dceři (bití dítěte, jeho manipulace, sexuální zneužívání) se nepotvrdila. Stěžovatelka na otce podala trestní oznámení za sexuální zneužívání dítěte, které Policie ČR odložila. Z rozhovoru s pracovnicemi MěÚ O. a spisové dokumentace vyplývá, že OSPOD podporoval styk nezl. dítěte s otcem, oba rodiče v rámci poradenské činnosti vedl k dohodě o styku dítěte s otcem, vedl je k dodržování soudní dohody o úpravě styku, rodičům nabídl společné jednání na MěÚ O. Na žádost OSPOD se pracovnice MěÚ H. zúčastnila předávání nezletilé otci, kdy o její přítomnosti nikdo ze zúčastněných nevěděl. Z pozorování vyplynulo, že předání dítěte proběhlo v naprostém pořádku. V rámci soudního řízení o úpravu styku OSPOD navrhl vypracování znaleckých posudků. Ze spisové dokumentace vyplývá, že styk nezl. K. s otcem až na výjimky probíhal. Problém nastal v srpnu a v září 2009, pokud jde o předávání nezletilé v pracovní dny v místě bydliště, kdy otec nepřistoupil na dohodu o změně místa předávání dítěte, dále kdy nezl. K. odmítala kontakt s otcem. Od října 2009 rodiče OSPOD ohledně styku dítěte s otcem nekontaktovali. Matka opakovaně deklarovala, že styku dcery s otcem nehodlá bránit. Konstatuji, že i když v tomto případě rodiče byli schopni, i přes napjaté vztahy, spolu komunikovat a uzavřeli dohodu o úpravě styku schválenou soudem, kterou, až na některé excesy respektovali, ze strany OSPOD postrádám aktivnější činnost zaměřenou na bezproblémový průběh kontaktu nezl. K. s otcem. Matka namítala, že otec dceru nevrací včas, požadovala změnu místa předávání dítěte, v září 2009 oznámila, že dcera kontakt s otcem odmítá. Otec na změnu místa předávání nezletilé nepřistoupil, v září 2009 oznámil, že se jeho kontakt s dcerou neuskutečnil, namítal, že s ním matka nekomunikuje, že nezletilá je manipulovaná. Dle mého názoru však měl OSPOD v tomto případě rodičům navrhnout mediaci, či zvážit využití ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, v podobě doporučení či uložení povinnosti rodičům podrobit se rodinné terapii, tak jak učinil MěÚ H. (pozn. návštěvu mediačního centra při FOD matka odmítla, otec odmítl společné jednání rodičů na MěÚ O.). I když OSPOD navrhl vypracování znaleckých posudků v rámci soudního řízení, musím uvést, že v takovýchto případech je třeba jednat rychle, tzn. nečekat na vypracování znaleckých posudků v soudním řízení, které je časově náročnější než řízení správní, jak se také v tomto případě ukázalo. Jedná se přitom o nástroje, které má OSPOD možnost využít pro to, aby rodiče v zájmu dítěte spolu co nejdříve začali komunikovat, předávat si navzájem informace o dítěti a dítě vychovávat. Závěrem shrnuji, že OSPOD sice má určité nástroje, jak přimět rodiče, aby řádně plnili své povinnosti spojené s výchovou dítěte, vždy však záleží na vůli rodičů, zda chtějí spory a problémy týkající se jejich dítěte řešit a vyřešit. Pokud toho rodiče nejsou schopni, je třeba aktivně postupovat v zájmu nezl. dítěte podle platné právní úpravy. D - Závěr Pochybení MěÚ O. tedy spatřuji v tom, že OSPOD rodičům nedoporučil řešení situace pomocí mediace nebo návštěvy odborného poradenského zařízení, příp. rodičům tuto povinnost neuložil. Vzhledem ke skutečnosti, že v předloženém případě by opatření k nápravě byla již bezpředmětná, jelikož případ rodiny K. je řešen jiným úřadem, mělo by se jednat o opatření, která zamezí vzniku obdobným pochybením v budoucnu. Své šetření postupu Městského úřadu O. v předmětné věci končím v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Tato zpráva bude zaslána stěžovatelce, starostovi města O. a vedoucí odboru sociálního a zdravotního MěÚ O. RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv