Právní věty

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 27. listopadu 2015 Sp. zn.: 4972/2015/VOP/AV Vaše ev. č.: xxx Vážený pane řediteli, děkuji Vám za Vaše vyjádření k záležitostem pana A., trvale bytem xxx (dále také "stěžovatel"). Dovolte mi informovat Vás o výsledku šetření. Nejprve si dovolím v krátkosti shrnout obsah podnětu a skutková zjištění ze šetření. Stěžovatel vyjádřil v podnětu nesouhlas s rozhodnutím Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Y. (dále také "úřad práce"), ze dne 6. 3. 2015, č. j. yyy, kterým úřad práce snížil doplatek na bydlení od 1. 2. 2015 z částky 4.500,- Kč na částku 3.263,- Kč, jelikož stěžovatel žil na ubytovně ve dvoulůžkovém pokoji se spolubydlícím. Náklady na bydlení tak úřad práce rozpočítal na dvě osoby. Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo odvolání stěžovatele a rozhodnutí úřadu práce potvrdilo rozhodnutím ze dne 14. 5. 2015, č. j. MPSV-UM/6539/15/4S-JČK. Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodnění rozhodnutí uvedlo, že úřad práce postupoval v souladu s § 8 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, neboť v případě soužití více osob se výše odůvodněných nákladů na bydlení určí podílem všech osob užívajících ubytovací zařízení, jako by byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají. Stěžovatel namítal, že úřad práce měl posoudit jeho smlouvu jako nájemní, neměl jej posuzovat s cizí osobou, měl mu umožnit nahlédnout do spisu, měl mu umožnit seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dále namítal, že sociální šetření bylo provedeno nesprávně. Dále poukázal na nezákonnou délku odvolacího řízení. Stěžovatel také žádal úřad práce o poskytnutí základního sociálního poradenství a poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Nesouhlasí s tím, jak jeho žádost úřad práce vyřídil. Ze spisové dokumentace vyplynuly tyto skutečnosti. Pracovníci úřadu práce stěžovatele seznámili s tím, že se od 1. 1. 2015 změnil zákon o pomoci v hmotné nouzi a úřad práce přehodnotí nárok stěžovatele na doplatek na bydlení (protokol o jednání se stěžovatelem ze dne 4. 2. 2015). Pracovníci úřadu práce stěžovateli předali informaci o nových podmínkách pro získání doplatku na bydlení v případě bydlení v ubytovacím zařízení (splnění hygienických standardů, započtení nákladů na bydlení maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení). Ve spisové dokumentaci je obsažen rovněž záznam o sociálním šetření na pokoji v ubytovacím zařízení, v němž byl ubytován stěžovatel. Ten v době šetření nebyl přítomen. Ze záznamu o šetření plyne, že stěžovatel bydlí s jedním spolubydlícím ve trojlůžkovém pokoji. Vybavení pokoje je standardní, v pokoji bylo čisto a uklizeno. Dne 20. 2. 2015 vyhotovil úřad práce vyrozumění účastníka správního řízení, kterým stěžovatele informoval o tom, že se může vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí ve věci snížení doplatku na bydlení. Stěžovatel vyjádřil nesouhlas s tím, aby byl společně posuzován s jinou osobou a aby v důsledku toho došlo ke snížení dávky. K hodnocení postupu úřadu práce uvádím následující. Úřad práce rozhodl o snížení doplatku na bydlení od 1. 2. 2015 z částky 4.500,- Kč na částku 3.263,- Kč v souladu s § 8 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podle tohoto ustanovení se v případě, že ubytovací zařízení užívají se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí výše odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících toto ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají. Není tedy rozhodné, že stěžovatel nesdílel se spolubydlícím společnou domácnost. V souladu s § 34 písm. d) zákona o pomoci v hmotné nouzi se v případě užívání ubytovacího zařízení do odůvodněných nákladů na bydlení započte úhrada nákladů na bydlení až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce postupoval v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi, pokud snížil doplatek na bydlení na částku 3.263,- Kč. Způsob výpočtu dávky je podrobně popsán v odůvodnění rozhodnutí o snížení doplatku na bydlení ze dne 6. 3. 2015 a je v souladu s aktuální právní úpravou. Stěžovatel předložil smlouvu o poskytnutí ubytování v ubytovacím zařízení, úřad práce nemohl tuto smlouvu vyhodnotit jako smlouvu nájemní. Postupoval v souladu s § 33a odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, pokud vyhodnotil obývaný prostor jako ubytovací zařízení, nikoli jako byt dle § 33a odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Pochybení jsem neshledala ani v postupu Ministerstva práce a sociálních věcí, které rozhodnutí úřadu práce o snížení doplatku na bydlení potvrdilo a odvolání stěžovatele zamítlo. Podrobně jsou důvody pro rozhodnutí odvolacího správního orgánu popsány ve vyhotovení rozhodnutí. Skutečnost, že pracovníci úřadu práce neumožnili stěžovateli jako účastníku řízení v rozporu s § 38 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nahlédnout do spisové dokumentace, jak v podnětu stěžovatel uvedl, nelze prokázat. Pracovníci úřadu práce prokazatelně stěžovateli umožnili seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu. Co se týče sociálního šetření, lze pracovníkům úřadu práce vytknout, že je provedli bez souhlasu stěžovatele jakožto příjemce dávky v rozporu s § 63 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Skutečnosti zjištěné při sociálním šetření však neměly vliv na zákonnost rozhodnutí, jelikož zaměstnanci úřadu práce využili pouze údaj o počtu osob v místnosti v ubytovacím zařízení, kterou užíval stěžovatel. Tuto informaci získali od stěžovatele. Stěžovatel podal odvolání dne 23. 3. 2015. Úřad práce postoupil odvolání a spisovou dokumentaci odvolacímu správnímu orgánu spolu se stanoviskem dne 1. 4. 2015 (doručeno dne 2. 4. 2015), odvolací správní orgán vyhotovil rozhodnutí dne 14. 5. 2015, bylo vypraveno dne 20. 5. 2015. V souladu s § 88 odst. 1 správního řádu měl úřad práce předat odvolání spolu se spisem a stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Tuto lhůtu úřad práce dodržel. V souladu s § 90 odst. 6 správního řádu vydá odvolací správní orgán rozhodnutí v odvolacím řízení ve lhůtě do 30 dnů, která počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí. Odvolací správní orgán tuto lhůtu nedodržel a postupoval v rozporu s § 90 odst. 6 správního řádu. Co se týče vyřízení žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, uvádím následující. Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Českých Budějovicích, pochybil, pokud vyzval stěžovatele, aby žádost o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím doplnil o svůj podpis. V souladu s § 13 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím se žádost o poskytnutí informace podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tedy i bez uznávaného elektronického podpisu). Pokud stěžovatel výslovně uvedl, že žádá o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, úřad práce měl tuto žádost vyřídit v souladu s tímto zákonem, tedy částečně informace poskytnout a vydat rozhodnutí. V souladu s § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím vydá povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti. Úřad práce měl případně žádost v části odložit, pokud se požadované informace nevztahovaly k jeho působnosti [§ 14 odst. 5 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím]. Vzhledem k tomu, že stěžovatel získal informace, které žádal, a s ohledem na to, že ani pochybení odvolacího správního orgánu při překročení lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání stěžovatele nepoškodilo, uzavírám šetření v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Správní orgány se mohou obdobných pochybení vyvarovat v budoucnu. Na vědomí zasílám tuto informaci generálnímu ředitelství Úřadu práce České republiky. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Vážený pan Ing. Ivan Loukota ředitel Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Českých Budějovicích Klavíkova 1570/7 370 04 České Budějovice Na vědomí Vážená paní PhDr. Kateřina Sadílková, MBA generální ředitelka Úřad práce České republiky - generální ředitelství Dobrovského 1278/25 170 00 Praha 7