Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 24. března 2014 Sp. zn.: 3542/2012/VOP/MBČ Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci vymístění tranzitní kamionové dopravy ze silnic nižších tříd A - Závěry šetření Ve zprávě o šetření ze dne 25. června 2013 jsem popsal kauzu, se kterou se na mě obrátil pan M. M. , bytem L. (dále také "stěžovatel"). Podstatou stížnosti pana M. je zatížení silnice II/322 v obci L. kamionovou dopravou.V podrobnostech odkazuji na text zprávy, kterou jsem zaslal stěžovateli, tehdejšímu ministrovi dopravy, řediteli krajského úřadu Středočeského kraje (dále také "krajský úřad") a řediteli Policie ČR - Policejního prezidia České republiky, Ředitelství služby dopravní policie (dále také "ŘSDP"), a na tomto místě pouze připomínám svůj závěr. Vymístění tranzitní (dálkové) kamionové dopravy na silnice I. třídy a na dálnice je, dle mého názoru, nejen žádoucí z důvodu ochrany bezpečnosti osob a ochrany veřejného zdraví (ochrany před hlukem a prachem), ale navíc plně v souladu se stávajícím zněním zákona o pozemních komunikacích. B - Vyjádření úřadů Ředitel ŘSDP k mojí zprávě o šetření uvedl, že se ne zcela ztotožňuje s právním názorem Ministerstva dopravy, podle kterého jsou silnice II. tříd určeny pro dopravu mezi okresy, a nikoli pro dopravu tranzitní. Dodal, že obecné užívání pozemních komunikací lze za určitých okolností omezit, ovšem mělo by k tomu docházet skutečně jen ve výjimečných případech a z důvodu důležitého veřejného zájmu; po odpadnutí důvodů by mělo být omezení zrušeno (např. po opravě mostu, povrchu komunikace apod.). Dále ředitel ŘSDP uvedl, že se zcela ztotožňuje s mým závěrem, že vymístění tranzitní dopravy ze silnic nižších tříd je velmi žádoucí. Podle něj by to však mělo být řešeno komplexně legislativním nastavením obecného pravidla chování řidičů v závislosti na použití určitého typu vozidla a kategorii pozemní komunikace. Současné omezování nákladní dopravy vnímá jako problematické, jelikož jednak je nyní možné stanovit místní úpravu provozu i přes nesouhlas policie[1] a jednak omezující dopravní značení je nákladné a také způsobuje zmatky v chování řidičů. Vznikají kolizní situace, dopravní nehody, případně se řidiči dostávají do míst, ze kterých pak nemohou bez pomoci vyjet. Dodal, že nikoli výjimečně je doprava naopak nelogicky svedena z komunikací vyšších tříd na komunikace tříd nižších. Dále podotkl, že v rámci omezení nejsou často zohledněna vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí 80 km/h, která nesmí používat dálnice a rychlostní komunikace. K tomu ještě doplnil, že prázdný kamion se může vejít do tonážního omezení, jelikož nejvyšší přípustná hmotnost vozidla se vztahuje k jednotlivým vozidlům soupravy. Závěrem ředitel ŘSDP konstatoval, že z hlediska úvah de lege ferenda považuje za vhodnější řešení novelizaci zákona o silničním provozu než zákona o pozemních komunikacích. Aby však takto nastavené pravidlo mohlo fungovat, je, podle jeho názoru, potřeba zlepšit dopravní infrastrukturu (průtahy některých hlavních tahů stále vedou intravilány obcí, železniční síť neodpovídá potřebám dopravní obslužnosti atd.). Ředitel krajského úřadu k mojí zprávě uvedl, že připravovaná novela zákona o pozemních komunikacích[2] bude velkým přínosem pro všechny občany kraje i uživatele krajské silniční sítě. Omezení dopravy obecným pravidlem by bylo nenáročné a jednoduché. Na takovou novelu čekají vlastníci komunikací nižších tříd již několik let. Ke kauze pana M. M. poznamenal, že se pan M. správně obrátil na příslušný silniční správní úřad, ale ten jej odkázal na Krajský úřad Středočeského kraje. Odbor dopravy krajského úřadu popsal současný stav a možnosti, jak omezení provést. Ředitel krajského úřadu dále doplnil, že v roce 2012 podal správce komunikace žádost na vyloučení nákladní dopravy v Kutné Hoře ze silnice III/03312. Řidiči si zde zkracují cestu k silnici II/126. Výsledek byl opět negativní. Cílem Krajského úřadu Středočeského kraje je ochrana jeho obyvatel (před hlukem a prachem). V případě silnice II/322 může o stanovení dopravního značení rozhodnout Městský úřad v Kolíne. Středočeský kraj má poškozenou silniční síť nejen kvůli vysoké zátěži komunikací nákladní dopravou, ale i kvůli povodním. Všechny tyto důsledky financuje krajská pokladna. K omezením dopravy ředitel krajského úřadu poznamenal, že součástí omezení musí být návrh objízdné trasy a dopravně-inženýrského opatření. Je otázkou, kdo bude toto opatření hradit. Ministerstvo dopravy se i přes urgenci k mojí zprávě nevyjádřilo. C - Závěrečné hodnocení Podle očekávání se oslovené úřady se mnou shodují v závěru, že tranzitní kamionová doprava by měla být primárně svedena na dálnice a silnice I. třídy. Vzájemné rozpory však panují v otázkách, zda a jak lze již podle současné právní úpravy taková opatření přijmout, nebo jaké pravidlo by mělo být stanoveno do budoucna. Policie se obává důsledků zavedení dopravního omezení ve formě dopravního značení, jelikož v terénu vznikají kolizní situace. Ministerstvo dopravy se k mojí zprávě nevyjádřilo, nicméně nemám signály o tom, že by změnilo svůj postoj, podle kterého je podle platné právní úpravy možné (i žádoucí) tranzitní kamionovou dopravu směřovat na dálnice a silnice I. tříd dopravním značením.[3] Přístupy jednotlivých složek státní správy se mi s ohledem na vymezení jejich odborné působnosti jeví jako logické (např. zmíněné obavy policie), nicméně jestliže panuje shoda v tom, že tranzitní kamionová doprava má být svedena na dálnice a silnice I. tříd a vrcholný orgán státní správy na úseku pozemních komunikací, kterým je Ministerstvo dopravy, potvrzuje, že tomu dle platné legislativy nic nebrání, musím aktuální opatrné přešlapování úřadů nad daným problémem podrobit kritice. Činím tak při vědomí toho, že řešený problém je složitý, že se nabízí více variant možného řešení a každá jistě má i své nevýhody, nicméně nalezení průchozího řešení leží na bedrech ústředních orgánů státní správy. Z vyjádření krajského úřadu i z informací v médiích jsem vyrozuměl, že krajský úřad se na několika místech ve Středočeském kraji pokusil problém řešit dopravním značením, ale setkal se s negativním postojem policie. Jakkoli je dopravní značení možné stanovit i bez souhlasu policie, protože zákon o silničním provozu sice vyžaduje, aby se policie vyjádřila, nicméně její vyjádření není pro orgán rozhodující o stanovení místní úpravy provozu závazným podkladovým aktem, chápu, že silniční správní úřad vyjádření policie respektuje a je opatrný s přijímáním nějakého řešení jemu navzdory. Tím se ovšem díky logickým postojům jednotlivých aktérů uzavírá bludný kruh. Vzhledem k tomu, že Kancelář veřejného ochránce práv nedisponuje dopravními odborníky schopnými analyzovat klady a zápory jednotlivých nabízejících se řešení, a ani není smyslem funkce ochránce nahrazovat činnost správních orgánů, nezbývá mi než přispět k řešení daného plošného problému tím, že v tomto svém závěrečném stanovisku navrhnu následující opatření k nápravě. D - Opatření k nápravě Nechť se ústřední orgány státní správy, tj. Ministerstvo dopravy a Policie ČR - Policejní prezidium České republiky, Ředitelství služby dopravní policie, pokusí nalézt společné řešení a v konkrétních případech vystupují jednotně, tj. ve shodě v tom, jaký postup současná legislativa umožňuje. Nelze připustit, aby na jednu stranu Ministerstvo dopravy prosazovalo řešení stanovením dopravního značení a na druhou stranu dopravní policie vydávala stanoviska, podle kterých je toto řešení nevhodné či nemožné. Pokud ústřední orgány státní správy nebudou schopny nalézt řešení, které by při respektování aktuální právní úpravy bylo možné reálně využít, aby tuto skutečnost jasně deklarovaly. Ministerstvo dopravy v takovém případě žádám, aby mi sdělilo, jaké řešení navrhuje de lege ferenda (tj. jakou změnu právní úpravy se bude snažit prosadit). Nebudu zde podrobně rozebírat možná řešení; to, které vnímám jako vhodné, jsem nastínil již ve své zprávě o šetření.[4] Jednalo se o řešení spočívající ve stanovení obecného pravidla povinnosti použití pro tranzitní nákladní dopravu silnice I. třídy a dálnice. Policie by ad hoc mohla provádět kontrolu skrze kontrolu nákladních listů přepravovaných zásilek. Nevylučuji však, že problém by bylo možné řešit skrze ekonomický tlak na přepravce (rozšíření mýtného systému i na silnice nižších tříd). V této souvislosti doplňuji, že problému dopadů nákladní dopravy na život lidí v okolí významných dopravních tepen se věnuje platforma s názvem Dopravní federace, která sdružuje ekologické organizace (podrobnější informace jsou uvedeny na webových stránkách www.dopravnifederace.cz ). Dopravní federace mimo jiné pořádá i semináře a kulaté stoly. Zápisy z těchto akcí včetně příspěvků jednotlivých účastníků lze taktéž nalézt na uvedených webových stránkách. Krajský úřad Středočeského kraje žádám, aby mi poskytl podrobnější informace o jeho dosavadních snahách řešit problém na svém území. Zejména prosím o zaslání písemností vztahujících se k jednotlivým případům, ve kterých usiloval o regulaci nákladní dopravy dopravním značením (návrhy řešení, dopravní studie, stanoviska policie apod.). Případně prosím o podání informace, kde je problém nejpalčivější a zda se do řešení zapojily (úspěšně i neúspěšně) jednotlivé obce. E - Závěr Závěrečné stanovisko zasílám ministrovi dopravy, řediteli Krajského úřadu Středočeského kraje H. a řediteli ŘSDP a žádám, aby mi v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv sdělili, zda provedli navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám ve lhůtě 3 měsíců od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli. Pokud zainteresované správní orgány nepřijmou navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad (vládu), případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem úřadů. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Ustanovení § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že je sice třeba písemné vyjádření policie, nikoli však nutně její souhlas s navrhovaným řešením. [2] Ministerstvo dopravy připravilo novelu zákona o pozemních komunikacích a ta byla předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Ovšem v důsledku jejího rozpuštění na podzim loňského roku se bude muset legislativní proces rozběhnout znovu. [3] Vycházím ze stanoviska Ministerstva dopravy čj.423/2010-120-ORG-5, ze dne 2. března 2011. [4] V části C, bodu 3 (úvahy de lege ferenda).