Právní věty

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 24. října 2014 Sp. zn.: 6822/2013/VOP/MJ Vážený pane P. , obracím se na Vás v záležitosti Vašeho syna S., resp. v návaznosti na Vaši žádost o pomoc, neboť jste nebyl spokojen se sociálně-právní ochranou poskytovanou synovi Městským úřadem Uherského Hradiště (dále jen "MěÚ"). Dne 16. dubna 2014 vykonali mnou pověření pracovníci na MěÚ šetření,[1] které bylo v červnu 2014 doplněno e-mailovou komunikací s Bc. Martinou Kocábovou. Dovolte mi proto, abych Vás seznámila se svými závěry. Pro obsáhlost šetřených témat zde uvádím pouze ty, v nichž jsem shledala nesrovnalosti. Vaše rodinná situace byla již od počátku velmi komplikovaná obtížnou komunikací s Vaší bývalou partnerkou (pracovnice MěÚ dokonce nějaký čas působily v roli komunikačního prostředníka). Situace posléze vedla k Vašemu značnému psychickému bloku, a to jak vůči matce S. tak i vůči pracovnicím MěÚ Překvapivé je, že v této poměrně obtížné situaci pracovnice MěÚ nepřistoupily k nařízení odborné pomoci[2] (otevřeně jste projevoval ochotu podstoupit terapeutická sezení,[3] přičemž apely a doporučování odborné pomoci u matky se zjevně minuly účinkem). Pracovnice MěÚ během šetření poukázaly na to, že v minulosti (v r. 2007) proběhla jediná schůzka rodičů u psychologa místního poradenského centra (PhDr. Valenta), která však dopadla neúspěšně, a při hledání dalších termínů se časem vytratila motivace všech zúčastněných k dalším sezením.[4] Podle pracovnic MěÚ je nařízená terapie či mediace obecně problematická, k autoritativní formě cítily zjevnou nedůvěru, a nadto upozorňovaly, že ve městě ani okolí nejsou mediátoři vůbec dostupní. Pracovnice MěÚ měly též představu, že i kdyby odbornou pomoc matce nařídily, krajský úřad by je v takové akci nepodpořil. I přes uvedené námitky jsem upozornila, že nařízení odborné pomoci (ať již terapeutického rázu, či prvního sezení se zapsaným mediátorem) je sice zákonnou možností pracovníků sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD),[5] současně však i povinností, nastanou-li podmínky stanovené zákonem.[6] Jsem si vědoma časté námitky ze strany OSPOD, že spolupráce s odborníky má být primárně založena na dobrovolnosti rodičů a jejich důvěře v konkrétního pracovníka, mám však za to, že v případech eskalovaných konfliktů mezi rodiči je namístě právě v zájmu dítěte omezit správním rozhodnutím autonomii vůle rodičů tak, aby jejich laxnost při řešení závažných problémů nezhoršila situaci dítěte, o jehož řádný vývoj a zdraví mají povinnost dbát. Ač je nezbytné vzít v úvahu menší pravděpodobnost úspěchu nařízené odborné pomoci, nelze tento nástroj zcela odmítat. Rozhodujícím aspektem totiž není dobrovolný vstup např. do mediace, ale dobrovolné rozhodnutí stran v mediaci setrvat, podílet se na řešení a souhlasit s podobou výsledné dohody. Podle provedených výzkumů není významné, zda bylo do mediace vstoupeno dobrovolně.[7] Shrnuji, že nemohu konstatovat, že by pracovnice MěÚ byly ohledně zajištění odborné pomoci Vám i matce S. nečinné, jejich přístup však nepovažuji za dostatečně důrazný. Po šetření provedeném mnou pověřenými pracovníky došlo ke dvěma významným událostem. Zaprvé, matka dítěte na dotaz pracovnice MěÚ potvrdila, že ohledně výživného je vše vyřízeno ku prospěchu dítěte a na výživném nic nedlužíte.[8] Zadruhé, pracovnicí MěÚ bylo zorganizováno jednání na MěÚ, kterého jste se zúčastnil jak Vy, tak i matka syna S. Jednání proběhlo dne 27. 6. 2014 a přineslo mj. dohodu Vás a paní Š. v těchto věcech: - Dohodli jste se, že je Vám vzájemně známo funkční číslo účtu matky k zasílání výživného. Dále jste se dohodli na platbách výživného za červenec a srpen 2014 a byl určen termín splatnosti dalšího výživného (vždy k 13. dni v měsíci). - Dále jste se dohodli, že jsou Vám vzájemně známy funkční kontakty (na matku, Vás i S.). - Na konci prázdnin bude vyhodnocena realizace Vaší dohody s tím, že nastanou-li problémy, bude na MěÚ domluveno další jednání. - Rovněž jste byli opětovně seznámeni s možnostmi řešení problémů prostřednictvím mediace či konzultace v poradenském centru. Byli jste též poučeni o soudních možnostech (změna poměrů, úprava styku).[9] Vzhledem k tomu, že aktivitu MěÚ Uherského Hradiště v tomto směru považuji za dostatečnou, rozhodla jsem se celou věc týkající se Vašeho syna S. dle § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, uzavřít. Upozornila jsem však pracovníky MěÚ, že obnoví-li se konflikt mezi Vámi a matkou S. a nepřistoupí-li MěÚ ke všem svým zákonným možnostem, budu takovou situaci v budoucnu považovat za pochybení ve smyslu výše uvedeného. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. [1] Jednání se zúčastnily vedoucí odboru sociálních služeb a zdravotnictví PhDr. Květoslava Zlatušková, vedoucí oddělení OSPOD Jana Nohalová a sociální pracovnice Bc. Martina Kocábová (pověřená úřední osoba od roku 2012). Byla nafocena relevantní dokumentace. [2] ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) a c), příp. § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů [3] např. Váš e-mail pracovnici MěÚ ze dne 23. 10. 2006 [4] Dle Vašeho vyjádření jste s psychologem hovořil vícekrát a trvalo měsíce, než se Vám podařilo přemluvit matku dítěte k jediné návštěvě, která nepřinesla žádný posun ve věci, přičemž matka poté další sezení již odmítala (viz Váš e-mail pracovnici MěÚ ze dne 17. 1. 2008). Pracovnice MěÚ během šetření sdělily, že jste hovořil o tom, že vás psycholog "vyhodil", což si pracovnice MěÚ nedokážou představit, neboť PhDr. Valenta je zkušený psycholog, a pokud s vámi konzultaci skutečně ukončil, tak musela být situace opravdu hodně "za hranou". [5] To plyne z dikce zákona "může uložit" (§ 12 odst. 1 i § 13 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). [6] "Pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě styku s dítětem..." [§ 12 odst. 1 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]. "Pokud rodiče nedbali na doporučení spolupracovat s poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem" [§ 12 odst. 1 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]. "Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte..." [§ 13 odst. 1 písm. d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]. [7] POTOČKOVÁ, Dana. Nejlepší je domluvit se aneb průvodce mediačním procesem, Praha: ALFOM, s. r. o., 2013. ISBN 978-80-87785-00-3. [8] e-mail pracovnice MěÚ otci ze dne 28. 5. 2014 [9] protokol o ústním jednání ze dne 27. 6. 2014