Právní věty

Text dokumentu

Zástupce veřejného ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček V Brně dne 10. února 2014 Sp. zn.: 4691/2013/VOP/DV Vážený pane inženýre, odpovídám na Váš podnět ze dne 18. července 2013, jímž jste požádal o prošetření postupu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, který Vám na IP adrese ... zablokoval přístup k internetové aplikaci Nahlížení do katastru. Ve věci jsem zahájil šetření a vyzval Český úřad zeměměřický a katastrální (dále také "ČÚZK"), aby se k záležitosti vyjádřil. ČÚZK tak učinil dopisem ze dne 19. srpna 2013. Následně jsem se na něj obrátil ještě jednou a ČÚZK reagoval dopisem ze dne 31. října 2013. Skutkové okolnosti případu Z vyjádření ČÚZK vyplývá, že detekuje-li svým automatizovaným systémem nadměrný provoz, jímž je myšlen vysoký počet požadavků odeslaný v určitém časovém úseku, je přístup z dané IP adresy automaticky zablokován na dobu tří kalendářních dnů. Takový nadměrný provoz naznačuje možnost vytěžování (k tomuto pojmu viz dále). Pokud je vytěžování detekováno nikoliv automaticky, ale na základě poloautomatizované analýzy logů aplikace, je IP adresa blokována trvale a k odblokování dojde až po jednání s majitelem příslušné adresy. V noci z 11. července 2013 na 12. července 2013 bylo z Vaší IP adresy zasláno celkem 1 304 požadavků na informace o nemovitostech v k.ú. H. Údaje byly stahovány v rostoucí číselné řadě podle interního identifikátoru nemovitosti a jednalo se o dvě nepřetržitá stahování. Vždy byly zadány minimálně dva požadavky za jednu minutu, což pokaždé představuje vyplnění formuláře, získání sestavy a její zpracování. V obou případech byla délka stahování informací několik hodin. Dle ČÚZK se tedy nejednalo o interaktivní práci, nýbrž o automatizované vytěžování dat na základě externího zdroje dat, kterým může být například volně dostupný výměnný formát RÚIAN nebo ISKN. Mám-li zhodnotit toto skutkové zjištění, konstatuji, že se mi jako laikovi v oblasti informačních technologií jeví přiměřeným hodnocení proběhnuvšího stahování dat jako podezřelého z hlediska automatizace tohoto stahování. Z hlediska aplikace uživatelských podmínek považuji tedy zablokování za souladné s těmito podmínkami. Právní úprava Základním předmětem mého šetření jsem ovšem učinil otázku legálnosti omezení vyplývajících z uživatelských podmínek přijatých ČÚZK, tedy problém, zda mají tyto podmínky oporu v platné právní úpravě. Veřejnost katastru je upravena ustanovením § 21 katastrálního zákona:[1] "(1) Katastr je veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje podle § 9 a § 22, pokud není stanoveno jinak. (2) Získávat údaje z katastru formou nahlížení nelze z přehledu vlastnictví z území České republiky a ze sbírky listin. (3) Není-li přehled vlastnictví z území České republiky poskytnut dálkovým přístupem, lze jej poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. (4) Poskytování údajů ze sbírky listin se provádí jejich ověřováním (§ 9) nebo poskytováním prostých kopií. Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. (5) Katastrální úřad vede evidenci osob, kterým poskytl údaje podle odstavců 3 a 4. (6) Veřejnost katastrálního operátu je možno omezit jen z důvodů stanovených zákonem." Nahlížení do katastru se historicky odehrávalo jedině osobní návštěvou katastrálního úřadu. Internetová aplikace "Nahlížení do katastru nemovitostí" byla dle vyjádření ČÚZK spuštěna v roce 2004, přičemž motivací bylo efektivnější naplnění zákonného práva nahlížení do katastru v souladu s novými technologickými možnostmi. Institut nahlížení je blíže vymezen v ustanovení § 5 prováděcí vyhlášky:[2] "(1) Katastrální úřad umožňuje v úřední době a v prostorách k tomu určených bezúplatně nahlížet do katastru nebo o údajích katastru poskytuje ústní informace, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Úřad umožňuje bezúplatné nahlížení do katastru na vybrané údaje souboru popisných informací a vybrané údaje souboru geodetických informací prostřednictvím webových aplikací. Úřad umožňuje rovněž bezúplatné nahlížení na rastrový obraz katastrální mapy..." Namítal jste, že bez ohledu na spornost proběhlého skutkového děje mohou být stávající pravidla (uživatelské podmínky) internetové aplikace v rozporu s výše citovanými právními předpisy, které umožňují každému bezplatné nahlížení a nestanoví žádné množstevní omezení získávaných dat či způsob tohoto získávání (ručně versus automaticky). ČÚZK mě ovšem upozornil, že nelze ztotožňovat pojem nahlížení s pojmem vytěžování. Vysvětlení pojmu vytěžování lze přitom nalézt v ustanovení § 90 autorského zákona,[3] který vymezuje obsah práv pořizovatele databáze: "(1) Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. (2) Vytěžováním podle odstavce 1 se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem." Ustanovení § 21 odst. 1 katastrálního zákona umožňuje každému nahlížení, nikoliv vytěžování (ve smyslu získávání kvantitativně podstatných částí databáze). Pro srovnání odkazuje ČÚZK na právní úpravu databáze registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), kde je vytěžování výslovně povoleno v § 62 odst. 1 zákona o základních registrech:[4] "Registr územní identifikace je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Údaje z tohoto registru se poskytují v elektronické podobě, včetně vytěžování jeho obsahu; na nosičích dat se poskytují za úplatu, nejedná-li se o údaje pro tvorbu územně analytických podkladů..." Hodnocení případu Po posouzení Vašich argumentů a mých hypotéz na straně jedné a argumentů ČÚZK na straně druhé hodnotím šetřenou záležitost následujícím způsobem. Domnívám se, že technická omezení přijímaná státní správou za účelem omezení možnosti stahovat části databáze katastru nemovitostí mají oporu v právním řádu České republiky. Uživatelské podmínky internetové aplikace "Nahlížení do katastru nemovitostí" tedy neodporují katastrálnímu zákonu ani jeho prováděcím vyhláškám. Osobně skutečně spatřuji rozdíl mezi nahlížením do databáze, které má být obdobné fyzickému nahlížení na katastrálním úřadu, a automatizovaným vytěžováním databáze, jež katastrální zákon u své databáze (obsah katastru) nepřipouští. Samozřejmě se uvažovalo o možnosti využití softwarového prostředku k nahlížení do katastru v situaci, kdy fyzická nebo právnická osoba vlastní nebo spravuje větší množství nemovitostí, o nichž chce mít přehled, nebo kdy se provádí např. liniová stavba, která se dotýká velkého okruhu nemovitostí. Zde se však ztotožňuji s názorem ČÚZK, že softwarový prostředek oproti manuálnímu způsobu na údaje nenahlíží, ale ukládá a zpracovává, čímž dochází k vytěžování údajů z databáze katastru nemovitostí. Nechci v žádném případě vyvozovat závěr, že Vaším záměrem bylo získat slovy autorského zákona "kvantitativně podstatnou část databáze" za účelem její komercionalizace. Přestože Vaše jednání bylo patrně vedeno jiným úmyslem, narazil jste na obecná bezpečnostní opatření, která mají zneužívání aplikace k nedovoleným účelům zabránit. Tato opatření nepovažuji za nezákonná. ČÚZK uvádí, že vytěžování databáze automatizovanými systémy v posledních letech rostlo (vedlejším efektem je například přehlcení systému a dočasná znemožnění běžného nahlížení). Jako logické se jeví rovněž jeho vysvětlení, že cílem těchto útoků je získávání osobních údajů z katastru, neboť ostatní údaje jsou volně dostupné výměnným formátem RÚIAN. Získávání osobních údajů (jmen, adres, rodných čísel a údajů o vlastnických a jiných právech apod.), jejich další zpracování a šíření (obvykle ke komerčním účelům) je pak jistě jevem protiprávním a je třeba mu bránit. Nutno dodat, že uvedené se promítlo i do nové právní úpravy účinné od 1. ledna 2014, konkrétně do ustanovení § 5 odst. 3 a 4 vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí,[5] kde je řečeno: "(3) Úřad umožňuje bezúplatné nahlížení do katastru na vybrané údaje souboru popisných informací a souboru geodetických informací aplikací dostupnou prostřednictvím internetu. Úřad umožňuje rovněž bezúplatné nahlížení na obraz katastrální mapy formou prohlížecí služby a bezúplatně poskytuje údaje katastrální mapy prostřednictvím služby stahování dat. (4) V případě, že uživatel služeb uvedených v odstavci 3 přetěžuje technologickou infrastrukturu Úřadu nebo neodborně využívá nebo zneužívá aplikace a služby k neoprávněnému vytěžování údajů z katastru, je Úřad oprávněn mu v tomto jednání zabránit technickými prostředky." Závěrem bych rád uvedl, že původně poměrně bezproblémový termín "nahlížení" se stal díky novým technologickým možnostem více neurčitým a jeho obsah je třeba aplikační praxí vymezit (jako u každého jiného neurčitého právního pojmu). Toto vymezení prostřednictvím protikladu "nahlížení" versus "vytěžování" se mi jeví zdařilým. Domnívám se, že ČÚZK správně hledá rovnováhu mezi "veřejností katastru", která není bezbřehá, ale pohybuje se v mantinelech výše popsané právní úpravy, a ochranou osobních údajů, které katastr nemovitostí logicky obsahuje. S pozdravem JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. [1] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), účinný do 31. prosince 2013. [2] Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, účinná do 31. prosince 2013. [3] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [4] Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. [5] Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, účinná od 1. ledna 2014.