Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 15. července 2013 Sp. zn.: 184/2013/VOP/DS Zpráva o šetření postupu katastrálních úřadů při záznamu vlastnických práv paní H. D. do katastru nemovitostí a vedení sbírky listin A - Obsah podnětu Na veřejného ochránce práv se dne 8. 1. 2013 obrátila paní H. D bytem Praha (dále "stěžovatelka"), s žádostí o prošetření postupu tří katastrálních úřadů: - Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu - Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj - Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj Vyřízením podnětu jsem byl pověřen veřejným ochráncem práv JUDr. Pavlem Varvařovským, který využil své možnosti, dané mu ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv,[1] přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast katastru nemovitostí. Stěžovatelka namítá jednak rozporný postup jednotlivých úřadů při záznamu téhož usnesení o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví; dále pak nesouhlasí s vložením celého usnesení do sbírky listin katastru nemovitostí, a to z důvodů ochrany osobních údajů. B - Skutková zjištění Po posouzení podnětu z hlediska věcné působnosti jsem se rozhodl, v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejném ochránci práv"), ve věci zahájit šetření. O stanoviska jsem požádal všechny dotčené katastrální úřady i Český úřad zeměměřický a katastrální. Všechny oslovené úřady se vyjádřily a poskytly mi potřebnou součinnost. Stěžovatelka navíc doložila stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů. 1) Nabývací titul Stěžovatelka nesouhlasí s uvedením nabývací listiny "Usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví č. j. 26 D 1049/2012-126, ze dne 8. 10. 2012", jakožto podkladu pro zápis svého vlastnického práva k nemovitostem, které dříve vlastnila společně se svým zesnulým manželem v režimu společného jmění manželů. Nyní po vypořádání společného jmění manželů a skončení dědického řízení je výlučnou vlastnicí jednoho bytu[2] a podílovou vlastnicí dalších dvou bytů[3] a chaty[4] (vždy podíl 1/2). Dle jejího názoru pouze Krajský úřad pro Středočeský kraj evidoval správně, jako podkladovou listinu, původní kupní smlouvu (tedy nabývací titul, jímž nabyla byt č. 14, v budově č. p. 17, na st. p. č. 1073 v k. ú. H., do společného jmění manželů), zatímco další dva, výše uvedené, katastrální úřady uvádí, dle jejího názoru, nesprávnou podkladovou listinu (usnesení soudu specifikované výše). K vysvětlení rozpornému postupu katastrálních úřadů jsem tedy směřoval své šetření. Z vyjádření úřadů vyplývá, že Katastrální úřad pro hlavní město Prahu a Katastrální úřad pro Královehradecký kraj považují svůj postup za správný a opírají jej rovněž o odstavec 9.5 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí ze dne 14. 8. 2001 (č. j. 4571/2001-23) vydaného Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Katastrální úřad pro Středočeský kraj se s tímto názorem ztotožňuje a připouští "pochybení" svého katastrálního pracoviště, které evidovalo původní nabývací titul (kupní smlouvu) nadbytečně. 2) Ochrana osobních údajů Stěžovatelka rovněž nesouhlasí s vložením celého usnesení do sbírky listin katastru nemovitostí, neboť má obsahovat osobní údaje (jména, adresy, rodná čísla dědiců a soupis veškerého majetku - nejen evidovaných nemovitostí). Domnívá se, že do sbírky listin by měla být založena jen část předmětného usnesení, vztahující se k evidovaným nemovitostem. Český úřad zeměměřický a katastrální ve svém vyjádření potvrzuje, že se s podobnými námitkami v minulosti již setkal a pokoušel se je řešit. Vysvětluje nezbytnost veřejnosti sbírky listin, kterou v žádném případě nezpochybňuji. Popisuje, že zvažoval zakládání pouze vybraných listů ze soudních rozhodnutí. To se ovšem ukázalo jako nemožné, neboť rozhodnutí obecně zpravidla neobsahují listy zabývající se jen nemovitostmi a jiné listy zabývající se movitostmi, nýbrž vše bývá často řešeno na stejných stránkách a ve vzájemných souvislostech. Tuto provázanost ještě posílí (přinejmenším ve věcech dědického práva) nový občanský zákoník. Další možnou zvažovanou variantou bylo plošné vyhotovování výpisů ze soudních rozhodnutí přímo soudy, které by se do sbírky listin zakládaly namísto celých rozhodnutí.[5] Ministerstvo spravedlnosti toto řešení jako administrativně náročné odmítlo. Novelou katastrálního zákona č. 8/2009 Sb., bylo proto alespoň novelizováno ustanovení § 21 katastrálního zákona[6] tak, že se nyní údaje ze sbírky listin poskytnou jen osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který údaje požaduje. Není bez zajímavosti, že tuto novelu kritizoval tehdejší veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl, neboť, dle jeho názoru, výrazně omezovala (byrokratizovala) práva občanů při nahlížení do sbírky listin, když znemožnila volné osobní vyhledávání ve sbírce za účasti (dohledu) pracovníka katastrálního úřadu. Úřad na ochranu osobních údajů považuje stávající praxi katastrálních úřadů za souladnou s právními předpisy, konkrétně se zákonem o ochraně osobních údajů.[7] Katastrální úřady mohou zpracovávat osobní údaje (formou jejich shromažďování a zveřejňování ve sbírce listin) bez souhlasu subjektu údajů, neboť jde o zpracování nezbytné pro dodržení právních povinností správce (ustanovení § 5 odst. 2 písm. a/ zákona o ochraně osobních údajů). Správce údajů je pak sice obecně povinen shromažďovat osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu (ustanovení § 5 odst. 1 písm. d/ zákona o ochraně osobních údajů), nicméně ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) katastrálního zákona definující obsah katastrálního operátu tak, že jej tvoří rovněž sbírka listin obsahující rozhodnutí státní orgánů, smlouvy a jiné podkladové listiny, je třeba vnímat jako lex specialis (speciální ustanovení, které má přednost). Zakládání celých soudních rozhodnutí je tedy, dle úřadu, v souladu s platnými právními předpisy. C - Právní hodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. 1) Nabývací titul Ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) katastrálního zákona[8] uvádí, že katastrální operát mimo jiné tvoří: "sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru" Ustanovení § 11 odst. 8 prováděcí vyhlášky[9] ohledně v katastru evidovaných údajů o právech uvádí: "Při zápisu ... se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru, v dané věci, proveden, a údaje o listině, která byla podkladem k zápisu práva nebo poznámky nebo údaje souvisejícího s právy k nemovitostem." Ustanovení § 17 odst. 3 téže vyhlášky pak upravuje obsah výpisu z katastru nemovitostí, resp. údaje listu vlastnictví, který vždy kromě dalších údajů obsahuje: "E - údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva a dalších práv uvedených v části A" Ustanovení § 22 odst. 1 zákona o rodině uvádí: "Manželství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého." Ustanovení § 149 odst. 1 občanského zákoníku stanoví: "Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství." Ustanovení § 175l odst. 1 občanského soudního řádu stanoví: "Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, soud rozhodne o obvyklé ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi..." Z citované právní úpravy jednoznačně vyplývá, že katastrální úřady jsou povinny evidovat a ve výpisech z katastru nemovitostí v části E uvádět údaje o tzv. podkladových listinách. V šetřeném případě bylo sporným, zda v případě zániku manželství, a tedy i společného jmění manželů má být evidovanou podkladovou listinou listina osvědčující způsob vypořádání společného jmění manželů či nadále původní listina, na jejímž podkladě bylo dříve zapsáno vlastnictví obou manželů v režimu společného jmění manželů. Výslovnou odpověď na tuto otázku nedává žádné ustanovení platného právního předpisu a je třeba ji hledat ve smyslu a účelu právní úpravy. Šetření potvrdilo, že je dlouhodobým ustáleným zvykem napříč celým územím České republiky evidovat a uvádět listiny osvědčující způsob vypořádání společného jmění manželů. Situace, s níž stěžovatelka polemizuje, je v praxi zcela běžnou a osobně ji po prošetření považuji za rozumnou a smysluplnou. Přestože stěžovatelka samozřejmě vždy (i během trvání manželství) vlastnila celé předmětné nemovitosti, měla právo je držet, užívat a nakládat s nimi, byla vždy v tomto svém právu omezena stejně silným právem svého manžela. O vzájemných (vnitřních) majetkových vztazích stejně jako o vztazích manželů ke třetím osobám (vnějších) koneckonců pojednává celá skupina ustanovení občanského zákoníku (ustanovení § 143 - ustanovení § 151), které právě odlišují pozici manželů jako společných vlastníků od pozice jednotlivce jako individuálního neomezeného vlastníka. Je proto logické, že katastr nemovitostí tuto odlišnou pozici odráží v tom smyslu, že na zvláštních listech vlastnictví eviduje práva k nemovitostem ve společném jmění manželů a samostatně na jiných listech vlastnictví pak případná individuální vlastnická práva k výhradnímu majetku každého z manželů. Uvádění poslední nabývací listiny v podobě listiny osvědčující způsob vypořádání společného jmění manželů je jen logickým důsledkem tohoto zohlednění institutu společného jmění manželů. Uvádění této listiny správně signalizuje, že došlo ke změně vlastnického režimu a jakým způsobem se tak stalo. Postup Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu a Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj tedy považuji za správný. Katastrální úřad pro Středočeský kraj naopak nesprávně evidoval jako podkladovou listinu původní kupní smlouvu. Své pochybení ovšem již napravil. 2) Ochrana osobních údajů Výklad této problematiky je opět nezbytné začít u ustanovení § 4 odst. 2 písm. e) katastrálního zákona: "sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru" Veřejnosti katastru se pak věnuje ustanovení § 21 katastrálního zákona: "(1) Katastr je veřejný a každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy ..., pokud není stanoveno jinak. ... (4) Poskytování údajů ze sbírky listin se provádí jejich ověřováním nebo poskytováním prostých kopií. Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány." Poskytování prostých a ověřených opisů či kopií blíže upravuje prováděcí vyhláška[10] v ustanovení § 7 a ustanovení § 13a. Ochranu před zneužitím osobních údajů nabízí ustanovení § 13a odst. 1: "Katastrální úřad vyhotoví na žádost prostou kopii listiny ze sbírky listin katastru. Pokud není žádost o prostou kopii listiny ze sbírky listin katastru podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, musí být opatřena: a) úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu, b) úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, jde-li o právnickou osobu; ... c) otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné osoby, jde-li o orgán veřejné moci nebo organizační složku státu." Povinnosti správců osobních údajů, jimiž jsou i katastrální úřady, stanoví ustanovení § 5 zákona o ochraně osobních údajů[11]. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. d): "Správce je povinen shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu." Dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a): "Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce." Jak vysvětlil Úřad pro ochranu osobních údajů, s jehož hodnocením se ztotožňuji, není současný režim nahlížení do sbírky listin v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Pro zpracovávání osobních údajů katastrálními úřady (jejich shromažďováním a zveřejňováním ve sbírce listin) existuje zákonný podklad. Souhlas subjektu údajů se nevyžaduje. Katastrální zákon jako speciální předpis blíže upravuje podmínky zpracování osobních údajů a přesně určuje, co je obsahem sbírky listin, kdy má jít o "rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny" a nikoliv o jejich části, či výňatky. Z pohledu platného práva tedy konstatuji, že katastrální úřady při vedení a zpřístupňování sbírky listin postupují v souladu se zákonem. Zároveň je evidentní, že Český úřad zeměměřický a katastrální se tématu již dříve věnoval a pokoušel se nalézt řešení, která by omezila množství veřejně dostupných údajů. Přestože ve své snaze nebyl úspěšný, přispěl ke snížení rizika zneužití informací o majetku jednotlivých osob evidovaném v katastru nemovitostí tím, že prosadil změnu právní úpravy, jež umožňuje ztotožnit osoby, které do sbírky listin nahlížely. V této souvislosti jeden z šetřených katastrálních úřadů uvedl, že v případě obavy ze zneužití údajů obsažených v usnesení o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví (zejména v případě velkých majetků, cenných uměleckých děl apod.) je možné požádat soud (resp. notáře jako soudního komisaře) o vyhotovení dílčího usnesení o dědictví jen pro účely katastru nemovitostí. Jde tedy o řešení zvažované rovněž Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem spravedlnosti plošně odmítnutým, které však v jednotlivých odůvodněných případech patrně lze využít již dnes dle platné právní úpravy. D - Závěr Své šetření končím dle ustanovení § 18 zákona o veřejném ochránci práv konstatováním pochybení v postupu Katastrálního úřadu pro Středočeský (evidování nesprávné podkladové listiny). Protože zjištěný nedostatek katastrální úřad v mezidobí uznal a napravil, vyrozumívám současně katastrální úřady a stěžovatelku o ukončení šetření podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejného ochránce práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Byt č. 1 v budově č. p. 34, na p. č. 1177/14 v k. ú. V., obec P., zapsaný na LV 5390. [3] Byt č. 1 v budově č. p. 402, na p. č. 1217 v k. ú. V., obec P., zapsaný na LV 4700. Byt č. 14 v budově č. p. 17, na st. p. č. 1073 v k. ú. H., obec P., zapsaný na LV 1483. [4] Dům č. p. 93, na st. p. č. 33 v k. ú. T., obec T., zapsaný na LV 270. [5] K výběru "podstatných" a nepodstatných" částí listin správně uvádí Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, že ze stávajících právních předpisů nevyplývá, kdo a jakým způsobem by měl "podstatné" části listin vybírat, čímž míří na to, že katastrální úřady by takto patrně do výsledků soudních řízení materializovaných ve formě rozsudků, či usnesení zasahovat neměly. [6] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. [7] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [8] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. [9] Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. [10] Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [11] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.