Text dokumentu

Sp. zn.: 32/2017/NZ/AL Č. j.: KVOP-31375/2017 Sledování správního vyhoštění ZPRÁVA ZE SLEDOVÁNÍ VYHOŠTĚNÍ Z: Zařízení pro zajištění cizinců Balková Do: Hraniční přechod Letiště Václava Havla (dále Srbsko, bez eskorty) Druh sledování: Správní vyhoštění Vyhošťované osoby: pan A., nar. xxx, stát. přísl. Srbsko pan B., nar. yyy, stát. přísl. Srbsko pan C., nar. zzz, stát. přísl. Srbsko Datum realizace: 14. července 2017 Datum vydání zprávy: 24. října 2017 Sledování provedla: Mgr. Anna Láníčková Spisová značka: 32/2017/NZ/AL Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Obsah Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Zpráva ze sledování vyhoštění Navržená opatření k nápravě Informace o vyhošťovaných osobách Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Příprava a průběh realizace vyhoštění Oprávění přiložit pouta vyhoštené osobě Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Veřejný ochránce práv provádí podle § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv [1] sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "sledování vyhoštění"). Mandát ochránce pro sledování vyhoštění plyne z implementace čl. 8 odst. 6 Návratové směrnice. [2] Působnost ochránce v této oblasti vychází také z Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení, [3] jehož účelem je prevence mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a tedy i z výkonu svého mandátu "národního preventivního mechanismu". Kombinace obou mechanismů kontroly zajišťuje efektivní preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi v procesu navrácení. Cílem sledování vyhoštění je zajistit respektování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaných cizinců" nebo "vyhošťovaných osob"), zvyšovat standard zacházení s cizinci, jakož i dodržování mezinárodních závazků České republiky v této oblasti. Cílem je rovněž posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, kterými jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém výkonu správního či trestního vyhoštění, předání nebo průvozu informován s předstihem. [4] Policie České republiky poskytuje pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") během sledování vyhoštění nezbytnou součinnost dle zákona o pobytu cizinců. [5] Pověření zaměstnanci Kanceláře [6] jsou oprávněni s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se vyhošťovaná osoba nachází. Pověření zaměstnanci Kanceláře mohou klást otázky subjektům participujícím na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou oprávněni hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a nahlížet do veškeré dokumentace související s nuceným návratem, včetně zdravotnické dokumentace. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob jsou garantována v Listině základných práv a svobod, v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také v právu Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie [9], Návratová směrnice apod.). Konkrétní úpravu práv a povinností vyhošťovaných osob upravují zejména právní předpisy vztahující se k působnosti subjektů, které se na realizaci vyhoštění, předání a průvozu podílejí. Předně jde o Policii České republiky, které je zákonem svěřen výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta o eskortách. [11] Při posuzování samotného zacházení s osobami vyhošťovanými vychází ochránce rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy [13] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [14] Zpráva ze sledování vyhoštění Ochránce ve zprávě předkládá svá zjištění, hodnocení, návrhy opatření k nápravě a vyzývá odpovědné orgány a zařízení k odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak opatření nebo termínů pro jejich naplnění. K vyjádření stanoví lhůtu. Shledá-li ochránce vyjádření oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí je o tom. Může si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledá-li ochránce vyjádření zařízení a oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí nadřízený úřad (případně vládu ČR, není-li nadřízeného úřadu) nebo informuje veřejnost. [15] Navržená opatření k nápravě Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuje ochránce také termín realizace, přičemž očekává, že subjekt, proti kterému opatření směruje, jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín: - Opatření s lhůtou k plnění je třeba provést ve stanovené lhůtě, neboť jeho realizace si vyžádá zpravidla delší čas. Ochránce očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedou opatření a zda ve stanovené lhůtě nebo v jiném konkrétním termínu, anebo navrhnou alternativu opatření s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s průběžným plněním formuluje ochránce tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Ochránce očekává, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, že opatření bylo realizováno a jak, nebo kdy a jak se tak stane, nebo navrhnou jeho alternativu. Informace o vyhošťovaných osobách Vyhošťovanými osobami byli tři cizinci srbské státní příslušnosti - pan A., nar. xxx; pan C., nar. zzz 1958 a pan B., nar. yyy. Všichni vyhošťování cizinci byli evidováni v informačním systému smluvních států, protože jim byla vydána rozhodnutí o vyhoštění orgány jiných členských států Evropské unie. Proto také byli všichni zajištěni za účelem správního vyhoštění. Ke dni realizace správního vyhoštění byli umístěni do Zařízení pro zajištění cizinců Balková (dále jen "ZZC Balková"), a to na dobu 30 dnů. [16] Průběh sledování vyhoštění O výkonu správního vyhoštění byli zaměstnanci Kanceláře informovováni s dostatečným předstihem. [17] Sledování vyhoštění provedla pověřená zaměstnankyně Kanceláře Mgr. Anna Láníčková ve dnech 13. a 14. července 2017, a to bez předchozího ohlášení. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře provedla sledování téměř veškerých procesů souvisejících s propuštěním vyhošťovaných osob ze ZZC Balková až po předání cizinců zaměstnanci Ministerstva vnitra České republiky na Letišti Václava Havla v Praze. Všechny subjekty účastnící se vyhoštění poskytovaly veškerou potřebnou součinnost. Podle vyjádření sociálního pracovníka se v průběhu pobytu cizinců nevyskytly žádné konfliktní situace nebo problémy. Cizinci pobyli v zařízení pouze několik dnů a požádali o asistovaný návrat organizovaný Ministerstvem vnitra České republiky. Sociální pracovník s cizinci po jejich příchodu do zařízení provedl pohovory, během kterých byli všichni seznámeni s vnitřním řádem, s nabídkou volnočasových aktivit, možností nákupů i přijímaní návštěv. Rovněž byli informováni o svých právech a povinnostech a o způsobu nakládání s jejich uschovanými věcmi a peněžními prostředky. S předstihem před samotným propuštěním s nimi sociální pracovník prošel vyúčtování nákladů spojených s vyhoštěním, aby cizinci věděli, kolik peněžních prostředků jim posléze zbyde. Pověřená zaměstnankyně provedla se všemi cizinci pohovor bez přítomnosti třetích osob. Všichni cizinci shodně uvedli, že jim byl dopředu oznámen termín vyhoštění, a to v jazyce, kterému rozumějí - nejdříve sociálním pracovníkem a později dostali i písemné vyrozumění od policie. Výstupní lékařská prohlídka proběhla den před samotným výkonem vyhoštění. Shodli se, že měli možnost kontaktovat své rodiny, aby jim oznámili svůj příjezd. Sociální pracovník s nimi prošel plánované výdaje za vyhoštění. Pan C. se zprvu obával, že se z letiště z Bělehradu nebude moci dostat za rodinou domů do města Z. (tj. 250 km), protože už nemá žádné finanční prostředky. Později se ukázalo, že mu byl zajištěn lístek až do této destinace. Správní vyhoštění proběhlo na základě pokynu plk. Mgr. Soni Szelesové, vedoucí oddělení pobytového režimu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie. Jeho faktický výkon provedli čtyři policisté [18] z Ředitelství služby cizinecké policie - Zařízení pro zajištění cizinců Balková. Osobní prohlídky proběhly v místnosti bez přítomnosti dalších osob. Vyúčtování nákladů za pobyt proběhlo bez komplikací, cizinci měli k dispozici i základní překlad formuláře pro vyúčtování do vlastního jazyka. Ti cizinci, kteří měli předepsány léky lékařem, je dostali přímo do vlastních rukou. Vyhošťovaní cizinci se žádným z těchto úkonů nebránili, po celou dobu čekali spořádaně na vyřízení veškeré administrativy, příležitostně spolu tiše hovořili nebo jen mlčeli. Eskortující policisté byli obeznámeni s tím, že se jedná o tzv. asistovaný návrat. Všem třem cizincům byla přiložena pouta i přesto, že po celou dobu návratové operace nebylo vidět jakýkoliv nesouhlas nebo známky pokusů o ohrožení či zmaření vyhoštění a cizinci sami požádali o asistovaný návrat. Pro všechny zúčastněné bylo poutání zcela samozřejmé, čemuž nasvědčoval i fakt, že cizinci sami nastavili zápěstí bez jakéhokoliv odporu. Po příjezdu na letiště se (stále ještě spoutáni) za doprovodu eskortující policistů přesunuli do čekací místnosti. Pouta jim byla sejmuta až tam. Po vyřízení nezbytné administrativy byli doprovázeni policisty až k pasové kontrole a následně byli předáni zaměstnanci Ministerstva vnitra České republiky. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabývala zejména tím, zda jsou všichni tři cizinci dostatečně informováni o úkonech spojených s realizací správního vyhoštění. Také jsem se věnovala průběhu samotné realizace vyhoštění a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovanými cizinci. Oceňuji profesionální a vstřícný přístup při přijímání v ZZC Balková a projevenou spolupráci a součinnost ze strany zaměstnanců. Zpráva ze sledování správního vyhoštění avšak přináší také zjištění, která poukazují na vyskytující se nedostatky v průběhu realizace nuceného návratu všech tří vyhošťovaných cizinců. Realizace správního vyhoštění cizinců nenaplňuje standardy dobrého zacházení podle mezinárodních standardů i národních předpisů. Policie je oprávněna použít pouta či jiné prostředky k zamezení prostorové orientace, pouze je-li důvodná obava, že by mohla být ohrožena bezpečnost osob, případně pokud se zajištěná osoba pokusí o útěk. Nikoliv tedy z preventivních důvodů bez patřičného zhodnocení každého jednotlivého případu. Vyzývám proto Policii České republiky, aby co nejdříve splnila mnou navržená opatření, a jednala tak v průběhu realizace nuceného návratu v souladu s mezinárodně přijatými standardy a českými předpisy. Příprava a průběh realizace vyhoštění Oprávění přiložit pouta vyhoštené osobě Podle zákona o policii je policista oprávněn použít vůči zajištěné osobě "pouta a prostředky k zamezení prostorové orientace, ... je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk". [19] Eskortující policisté jsou přitom povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, a musejí postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. [20] Podle doporučení Rady Evropy je oprávnění nasadit pouta odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem. [21] Oprávnění nemá mít charakter rutinního preventivního opatření. Rozhodnutí, zda pouta přiložit, nebo ne, musí být v každém případě podrobeno testu proporcionality. Je nutno posoudit nezbytnost a přiměřenost použití tohoto donucovacího prostředku vždy s ohledem na konkrétní chování každého člověka. Ústavní soud konstatuje, že jakékoliv donucovací prostředky je nutno používat pouze v míře nezbytně nutné pro dosažení legitimního účelu sledovaného zákrokem. Odkazuje také na mezinárodní standardy, když uvádí, že donucovací prostředky by měly být použity jen v nezbytné míře a měla by být zkoumána zákonnost, přiměřenost a vhodnost jejich použití. [22] Upozorňuje i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého soud vždy přikládá velký význam konkrétním okolnostem každého případu a zkoumá, zda bylo použití omezovacích prostředků nezbytné. [23] Paušální a rutinní použití donucovacích prostředků Ústavní soud vyhodnocuje jako nepřijatelné. [24] Pověřená zaměstnankyně Kanceláře provedla před započetím eskorty s cizinci bez přítomnosti třetích osob pohovor. Všichni tři byli po celou dobu vedení pohovoru klidní, s komunikací nebyly žádné problémy. Rovněž po celou dobu provádění všech administrativních úkonů spojených s propuštěním ze zařízení bylo jejich chování bezproblémové. Cizinci spolupracovali, komunikovali se zaměstnanci zařízení, spořádaně a tiše čekali a nekladli žádný odpor. Vyjádřili přání vycestovat dobrovolně a zažádali o asistovaný návrat. Policisté si této skutečnosti byli vědomi. I přes jejich klidné, nekonfliktní chování a respektování všech pravidel během celého pobytu v ZZC jim byla přiložena pouta. Takto bezdůvodně omezeni byli po dobu celkem 90 minut. Pouta jim byla sejmuta až v čekací místnosti na Letišti Václava Havla v Praze. Při cestě po letišti měl pouze jeden z cizinců přes ruce přehozen kus oblečení, ostatní měli pouta zjevně viditelná. Jedná se o trasu dlouhou jen několik desítek metrů, přesto byli vystaveni pohledu ostatních cestujících. Vedoucí eskorty později při rozhovoru s pověřenou zaměstnankyní Kanceláře uvedl, že jeho rozhodnutí o přiložení pout je odůvodněno strachem o bezpečnost ostatních eskortujících policistů. Nedokáže predikovat, co se může v průběhu návratové operace stát a o cizincích neměl žádné informace. Uvedl, že v ZZC Balkové je teprve krátkou dobu, zmiňované cizince nezná, a nedokáže tak posoudit, co se může stát. V rozhodnutích o eskortě všech tří cizinců ze dne 14. července2017 je oprávnění přiložit pouta odůvodněno takto. "Pro důvodnou obavu, že při eskortě může dojít k ohrožení bezpečnosti policisty, jiných osob, majetku nebo veřejného pořádku anebo že se osoba nebo osoby pokusí o útěk, která je založena na nemožnosti získat o eskortované osobě relevantní informace a bez možnosti predikovat postoj k provedení a účelu eskorty, je policista oprávněn podle § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, použít u zajištěné osoby pouta. O sejmutí pout v průběhu nebo při dokončení eskorty, nebo jejich opětovném použití po sejmutí v průběhu eskorty rozhoduje policista, tyto skutečnosti zaznamená do rozhodnutí o eskortě." Chybí zde jakékoliv individuální posouzení dosavadního chování dotyčných cizinců v detenčním zařízení, pouze je zde zopakováno znění ustanovení zákona přiznávající policistům oprávnění přiložit pouta. Nezpochybňuji oprávnění velitele eskorty rozhodnout po splnění zákonných podmínek o přiložení pout eskortované osobě. Již dříve jsem však upozorňovala na rutinní používání donucovacích prostředků v průběhu eskort bez zohlednění skutečného chování konkrétních osob. Ze samotného odůvodnění rozhodnutí o eskortě vyplývá, že donucovací prostředky jsou stále používány plošně, bez patřičného zohlednění specifik každého jednotlivého případu. Získávají charakter preventivního opatření a jejich použití není podrobeno testu nezbytnosti a přiměřenosti. Jsou tak používány v rozporu s § 11 zákona o policii i s mezinárodními standardy. Policista je podle zmíněného ustanovení povinen postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Při zhodnocení použití tohoto opatření se zohlední, jestli přiložení pout je skutečně nezbytné pro zajištění hladkého průběhu eskorty a současně zdali neexistuje méně omezující opatření, pomocí něhož by bylo možno dosáhnout stejného cíle. Po celou dobu administrativních úkonů spojených s propuštěním vůbec nic nenaznačovalo, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku, anebo že se osoba pokusí o útěk. Obecně tedy nic nenaznačovalo, že je hladký průběh eskorty ohrožen. Není-li účel ohrožen, chybí i důvod k zásahu do osobní svobody cizince. Použití pout je v rozhodnutí o eskortě odůvodněno nemožností predikovat postoj cizince k provedení a účelu eskorty. Takové odůvodnění pro zásah do osobní svobody shledávám nedostatečným. Všichni tři cizinci požádali o dobrovolný, tj. asistovaný návrat, kterému bylo vyhověno. Postoj k provedení a účelu eskorty byl tedy zřejmý a eskortující policisté s ním byli srozuměni. V daném případě bylo nasnadě, že cizinci byli klidní a přáli si vycestovat. Nebyly žádné důvody domnívat se, že je ohrožena bezpečnost policisty, jiných osob, majetku anebo veřejného pořádku anebo že se cizinci pokusí o útěk. Pouta byla použita v rozporu s principem přiměřenosti a bez náležitého individuálního posouzení. Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: 1) Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti (průběžně). 2) V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout (průběžně). Přehled opatření k nápravě Průběžně Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: - Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti (opatření č. 1) - V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout (opatření č. 2) [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků (dále jen "Návratová směrnice"). [3] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s. o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] V souladu s § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] V souladu s § 178d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] V souladu s § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391 [10] Podle § 152 zákona o pobytu cizinců, § 163 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z:http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf [14] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [15] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [16] Rozhodnutí oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2017, č. j. KRPU-135457-27/ČJ - 2017 -040022-RD-ZZ. Rozhodnutí oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2017, č. j. KRPU-137209-23/ČJ-2017-040022. Rozhodnutí o zajištění pana C. v interním systému Kanceláře chybí. [17] Oznámení o realizaci správního vyhoštění ze dne 11. 7. 2017, č. j. CPR-18927-9/ČJ-2017-930310-T225, č. j. CPR-19372-9/ČJ-2017-930310-T259 a č. j. CPR-18874-11/ČJ-2017-930310-T259. [18] Tři muži a jedna žena. [19] Podle § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [20] Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [21] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017-04-12]. bod 19 Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [22] Bod 69 nálezu Ústavního soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. l. ÚS 860/2015. Publikováno pouze v NALUS. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=90263&pos=1&cnt=1&typ=result. [23] Ibid., bod 78. [24] Ibid., bod 79.