Spisová značka 13/2017/NZ
Oblast práva Detence - doprovody cizinců
Věc sledování vyhoštění
Forma zjištění ochránce Zpráva ze sledování vyhoštění - § 21a
Výsledek šetření Špatné zacházení nezjištěno
Vztah k českým právním předpisům 273/2008 Sb., § 54
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 16. 03. 2017
Datum vydání 11. 10. 2017
Časová osa případu
Sp. zn. 13/2017/NZ

Text dokumentu

Sp. zn.: 13/2017/NZ/AL Č. j.: KVOP-28521/2017 Sledování trestu vyhoštění ZPRÁVA ZE SLEDOVÁNÍ VYHOŠTĚNÍ Z: Vazební věznice a ÚpVZD Brno Do: Hraniční přechod Starý Hrozenkov – Drietoma Druh sledování: Trest vyhoštění Vyhošťovaná osoba: Pan A., nar. xxx, st. příslušnost Ukrajina Datum realizace: 20. březen 2017, 10:30 hod. Datum vydání zprávy: 11. října 2017 Sledování provedla: Mgr. Anna Láníčková Spisová značka: 13/2017/NZ/AL Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) Obsah Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Zpráva ze sledování vyhoštění Navržená opatření k nápravě Informace o vyhošťovaných osobách Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Příprava a průběh realizace vyhoštění8 Možnost vyhošťovaného cizince vyrozumět rodinu Oprávnění nasadit pouta vyhošťované osobě Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Veřejný ochránce práv provádí podle § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv [1] sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "sledování vyhoštění"). Mandát ochránce pro sledování vyhoštění plyne z implementace článku 8 odst. 6 Návratové směrnice. [2] Působnost ochránce v této oblasti vychází také z Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení, [3] jehož účelem je prevence mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a tedy i z výkonu svého mandátu "národního preventivního mechanismu". Kombinace obou mechanismů kontroly zajišťuje efektivní preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi v procesu navrácení. Cílem sledování vyhoštění je zajistit respektování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaných cizinců" nebo "vyhošťovaných osob"), zvyšovat standard zacházení s cizinci, jakož i dodržování mezinárodních závazků České republiky v této oblasti. Cílem je rovněž posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, kterými jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém výkonu správního či trestního vyhoštění, předání nebo průvozu informován s předstihem. [4] Policie České republiky poskytuje pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") během sledování vyhoštění nezbytnou součinnost dle zákona o pobytu cizinců. [5] Pověření zaměstnanci Kanceláře [6] jsou oprávněni s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se vyhošťovaná osoba nachází. Pověření zaměstnanci Kanceláře mohou klást otázky subjektům participujícím na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou oprávněni hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a nahlížet do veškeré dokumentace související s nuceným návratem, včetně zdravotnické dokumentace. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob jsou garantována v Listině základných práv a svobod, v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také v právu Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie [9], Návratová směrnice apod.). Konkrétní úpravu práv a povinností vyhošťovaných osob upravují zejména právní předpisy vztahující se k působnosti subjektů, které se na realizaci vyhoštění, předání a průvozu podílejí. Předně jde o Policii České republiky, které je zákonem svěřen výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta o eskortách. [11] Při posuzování samotného zacházení s osobami vyhošťovanými vychází ochránce rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy [13] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [14] Zpráva ze sledování vyhoštění Ochránce ve zprávě předkládá svá zjištění, hodnocení, návrhy opatření k nápravě a vyzývá odpovědné orgány a zařízení k odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak opatření nebo termínů pro jejich naplnění. K vyjádření stanoví lhůtu. Shledá-li ochránce vyjádření oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí je o tom. Může si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledá-li ochránce vyjádření zařízení a oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí nadřízený úřad (případně vládu ČR, není-li nadřízeného úřadu) nebo informuje veřejnost. [15] Navržená opatření k nápravě Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuje ochránce také termín realizace, přičemž očekává, že subjekt, proti kterému opatření směruje, jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín: - Opatření s lhůtou k plnění je třeba provést ve stanovené lhůtě, neboť jeho realizace si vyžádá zpravidla delší čas. Ochránce očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedou opatření a zda ve stanovené lhůtě nebo v jiném konkrétním termínu, anebo navrhnou alternativu opatření s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s průběžným plněním formuluje ochránce tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Ochránce očekává, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, že opatření bylo realizováno a jak, nebo kdy a jak se tak stane, nebo navrhnou jeho alternativu. Informace o vyhošťovaných osobách Pan A., nar. xxx, státní příslušnost Ukrajina, byl ke dni realizace trestu vyhoštění umístěn ve Vazební věznici a ústavu pro zabezpečovací detenci Brno (dále jen "Vazební věznice Brno"). Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 8 byl odsouzen k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu 4 let. [16] Následně byl vzat do vyhošťovací vazby. [17] Lustrací v interním systému Kanceláře bylo zjištěno, že mu bylo za stejné provinění uloženo také správní vyhoštění s dobou zákazu pobytu v délce 3 let. [18] Průběh sledování vyhoštění Realizace trestu vyhoštění cizince proběhla na základě pokynu plk. Mgr. Soni Szelesové, vedoucí oddělení pobytového režimu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie. O plánovaném výkonu trestu vyhoštění informovala policie zaměstnance Kanceláře s dostatečným předstihem. [19] Sledování vyhoštění provedla pověřená zaměstnankyně Kanceláře Mgr. Anna Láníčková dne 20. března 2017, a to bez předchozího ohlášení. Provedla sledování veškerých procesů souvisejících s propuštěním vyhošťované osoby z Vazební věznice Brno a předáním slovenské policejní eskortě na hraničním přechodě Starý Hrozenkov - Drietoma. Zaměstnankyni Kanceláře nebylo umožněno policisty přes její žádost být přítomna v eskortním policejním vozidle, mimo to poskytovali zaměstnanci vazební věznice i policisté veškerou potřebnou součinnost. Pohovor s cizincem proběhl v českém jazyce za pomocí dotazníku přeloženého do ukrajinského jazyka. Cizinec uvedl, že si přál zrána před odjezdem telefonovat manželce, ale nebylo mu to umožněno. Faktický výkon trestu vyhoštění provedli dva policisté z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, z nichž jeden mluvil jazykem, kterému cizinec rozuměl, a komunikace tak probíhala bez jakýchkoliv komplikací. Vyúčtování nákladů za pobyt a předání cenností proběhlo bez problémů. Na cestu s sebou dostal balíček s jídlem i pitím (sendviče, ovoce, voda). Cizinec byl poučen o průběhu eskorty a následně mu byla bez vysvětlení přiložena pouta (tzv. medvěd). Pan A. byl následně na hraničním přechodu předán slovenským eskortujícím policistům. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabývala zejména tím, zda je cizinec připraven na výkon trestu vyhoštění a zda měl dostatečné povědomí o úkonech spojených s realizací vyhoštění. Také jsem se věnovala průběhu samotné realizace vyhoštění a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovanou osobou. Hodnotím velmi pozitivně součinnost ze strany zaměstnanců Vazební věznice Brno. Zpráva ze sledování trestu vyhoštění přináší zjištění, která poukazují na vyskytující se nedostatky v průběhu realizace nuceného návratu cizince. Informování cizince o realizaci trestu vyhoštění nenaplňuje standardy dobrého zacházení podle mezinárodních standardů i národních předpisů. Je vhodné umožnit vyhošťované osobě, aby mohla kontaktovat svou rodinu, nevystavovat cizince zvýšenému napětí a stresu z plánovaného vycestování. Policie je oprávněna použít pouta či jiné prostředky k zamezení prostorové orientace pouze, je-li důvodná obava, že by mohla být ohrožena bezpečnost osob, případně, pokud se zajištěná osoba pokusí o útěk. Nikoliv tedy z preventivních důvodů. Vyzývám proto Policii České republiky a Vězeňskou službu České republiky, aby co nejdříve splnily mnou navržená opatření, a jednaly tak v průběhu realizace nuceného návratu v souladu s mezinárodně přijatými standardy a českými předpisy. Příprava a průběh realizace vyhoštění Možnost vyhošťovaného cizince vyrozumět rodinu Příprava cizince na realizaci trestu vyhoštění je klíčovým aspektem průběhu nuceného návratu. Právě komplexní a průběžná příprava umožní usnadnit návrat cizince do země původu a jeho následnou reintegraci v zemi původu. Podstatnou součástí přípravy na nucený návrat je poskytnout vyhošťovanému cizinci možnost kontaktovat rodinu nebo jiné osoby cizincem určené, a to jak v zemi, ze které je cizinec vyhošťován, tak v cílové destinaci. [20] V rámci přípravy na propuštění a realizaci trestu vyhoštění by mělo být cizinci umožněno zatelefonovat, a to i na náklady věznice, rodině, přátelům, nebo právnímu zástupci. [21] Vyhošťovaný cizinec byl vyrozuměn o datu a čase realizace trestu vyhoštění zaměstnanci Vězeňské služby ČR Vazební věznice Brno. Hned zrána žádal službu o možnost uskutečnit telefonní hovor. Chtěl informovat rodinu o svém příjezdu. Podle vyjádření pana A. byla tato jeho žádost odmítnuta s odůvodněním, že telefonovat nebude, protože již v ten den odjíždí. Tato skutečnost vyvolala v cizinci stres a zvýšené napětí z plánovaného vycestování. Cizinec se ocitl v neřešitelné situaci, kdy byl sice seznámen s datem svého vyhoštění, nebylo mu však umožněno ze strany Vězeňské služby vyrozumět o realizaci trestu vyhoštění svoji manželku. Cizinec byl vyhoštěn z území bez možnosti kontaktovat svou rodinu, bez obdržení informací ohledně možné podpory a pomoci v cílové destinaci a bez možnosti uskutečnit alespoň jeden nezpoplatněný telefonát. Příprava cizince na výkon nuceného návratu tak nebyla dostatečná a měla za následek zvýšené napětí a nejistotu u vyhošťovaného cizince z příchodu do cílové země. 1) Opatření k nápravě určené Vězeňské službě České republiky Bezprostředně před realizací trestu vyhoštění umožnit vyhošťovanému cizinci telefonický kontakt s rodinou. V případě, kdy cizinec nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, umožnit mu telefonický hovor na náklady věznice. (průběžně) Oprávnění nasadit pouta vyhošťované osobě Dle zákona o policii je policista oprávněn použít vůči zajištěné osobě "pouta a prostředky k zamezení prostorové orientace, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo, že se osoba pokusí o útěk." [22] Eskortující policisté jsou přitom povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, a musejí postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. [23] Oprávnění nasadit pouta je omezeno na odůvodněné případy, kdy použití omezovacího prostředku je odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovanou osobou, a to pouze na nezbytně nutnou dobu. [24] Toto oprávnění nemá povahu preventivního opatření a rozhodnutí zda pouta přiložit, či ne, by mělo být podrobeno testu proporcionality. Podle doporučení Rady Evropy je oprávnění nasadit pouta odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem. [25] Oprávnění nemá mít charakter rutinního preventivního opatření. Rozhodnutí, zda pouta přiložit, nebo ne, musí být v každém případě podrobeno testu proporcionality. Je nutno posoudit nezbytnost a přiměřenost použití tohoto donucovacího prostředku vždy s ohledem na konkrétní chování každého člověka. Ústavní soud konstatuje, že jakékoliv donucovací prostředky je nutno používat pouze v míře nezbytně nutné pro dosažení legitimního účelu sledovaného zákrokem. Odkazuje také na mezinárodní standardy, když uvádí, že donucovací prostředky by měly být použity jen v nezbytné míře a měla by být zkoumána zákonnost, přiměřenost a vhodnost jejich použití [26]. Upozorňuje i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého soud vždy přikládá velký význam konkrétním okolnostem každého případu a zkoumá, zda bylo použití omezovacích prostředků nezbytné [27]. Paušální a rutinní použití donucovacích prostředků Ústavní soud vyhodnocuje jako nepřijatelné [28]. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře s vyhošťovaným cizinec provedla pohovor, a to bez přítomnosti třetích osob. Pan A. byl po celou dobu klidný, odpovídal na položené otázky a po celou dobu pohovoru nic nenaznačovalo, že hrozí jakékoliv komplikace či pokus o ztížení, nebo dokonce maření, průběhu vyhoštění. Při administrativních úkonech spojených s propuštěním z věznice bylo jeho chování velmi pokojné. Cizinec spolupracoval, komunikoval se zaměstnanci věznice i s eskortujícími policisty a nekladl žádný odpor. Přesto po provedení osobní prohlídky byla cizinci přiložena pouta zcela automaticky, bez jakéhokoliv odůvodnění. Policista pouze cizinci oznámil, že mu přiloží pouta, a cizinec se tomu nijak nebránil a nastavil zápěstí. Cizinec měl pouta přiložena po celou dobu eskorty. Při předání slovenským eskortujícím policistům mu byla sejmuta a ihned přiložena znovu, tentokrát ze strany slovenských policistů. Na základě výše uvedeného a ze získaných poznatků z provedeného vyhoštění mám za to, že v případě vyhošťované osoby nebylo nevyhnutelné přiložení pout po dobu eskorty z Vazební věznice Brno na hraniční přechod Starý Hrozenkov-Drietoma. V tomto případě považuji použití pout za preventivní opatření. Této problematice se dlouhodobě věnuji a jsem toho názoru, že každé rozhodnutí o přiložení pout vyhošťované osobě musí být opatřeno náležitým odůvodněním. Nezpochybňuji oprávnění velitele eskorty rozhodnout po splnění zákonných podmínek o přiložení pout eskortované osobě. Již dříve jsem však upozorňovala na rutinní používání donucovacích prostředků v průběhu eskort bez zohlednění skutečného chování konkrétních osob. Ze samotného odůvodnění rozhodnutí o eskortě vyplývá, že donucovací prostředky jsou stále používány plošně, bez patřičného zohlednění specifik každého jednotlivého případu. Získávají charakter preventivního opatření a jejich použití není podrobeno testu nezbytnosti a přiměřenosti. Jsou tak používány v rozporu s § 11 zákona o policii i s mezinárodními standardy. Policista je podle zmíněného ustanovení povinen postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Při zhodnocení použití tohoto opatření se zohlední, jestli přiložení pout je skutečně nezbytné pro zajištění hladkého průběhu eskorty a současně zdali neexistuje méně omezující opatření, pomocí něhož by bylo možno dosáhnout stejného cíle. Po celou dobu administrativních úkonů spojených s propuštěním vůbec nic nenaznačovalo, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku, anebo že se osoba pokusí o útěk. Obecně tedy nic nenaznačovalo, že je hladký průběh eskorty ohrožen. Není-li účel ohrožen, chybí i důvod k zásahu do osobní svobody. 2) Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti. (průběžně) V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout. (průběžně) Přehled opatření k nápravě Průběžně - Opatření k nápravě určené Vězeňské službě České republiky: Bezprostředně před realizací trestu vyhoštění umožnit vyhošťovanému cizinci telefonický kontakt s rodinou. V případě, kdy cizinec nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, umožnit mu telefonický hovor na náklady věznice. - Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti. V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout. [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků (dále jen "Návratová směrnice"). [3] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] V souladu s § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] V souladu s § 178d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] V souladu s § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 zákona o pobytu cizinců, § 163 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [14] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [15] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [16] Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 1 T 4/2017. [17] Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8, ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 1 T 4/2017. [18] Rozhodnutí Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy o správním vyhoštění ze dne 18. ledna 2017, č. j. KRPA-23020-16/ČJ-2017-000022. [19] Oznámení o realizaci trestu vyhoštění ze dne 10. 3. 2017, č. j. CPR-3400-7/ČJ-2017-930310-V245. [20] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return. [online] Bod 15.2. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017-03-10]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [21] Her Majesty's Inspectorate of Prisons. Expectations - Criteria for assessing the conditions for and treatment of immigration detainees [online]. London (c) Her Majesty's Inspectorate of Prisons, 2012, Section 4: preparation for removal and release, 5. Detainees are helped to prepare for their release, transfer and removal. [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.justiceinspectorates.gov.uk/prisons/wp-content/uploads/sites/4/2014/02/immigration-expectations.pdf. [22] Podle § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s článkem 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [23] Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [24] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017-03-10]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [25] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017 04-12], bod 19. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [26] Bod 69 nálezu Ústavního soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. l. ÚS 860/2015. Publikováno pouze v NALUS. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=90263&pos=1&cnt=1&typ=result. [27] Ibid, bod 78. [28] Ibid, bod 79.