Spisová značka 22378/2018/S
Oblast práva Dávky státní sociální podpory
Věc příspěvek na bydlení
Forma zjištění ochránce Připomínka v legislativním procesu
Výsledek šetření Nezjišťuje se
Vztah k českým právním předpisům 117/1995 Sb., § 24 odst. 1, § 25 odst. 3, § 28, § 61a
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 23. 05. 2018
Datum vydání 23. 05. 2018

Text dokumentu

Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (č. j. předkladatele MPSV-2018/80861-510/3) KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1. K bodu 6 (§ 24 odst. 1) Navrhovaný bod navrhuji vypustit. V obecné rovině neupírám státu možnost limitovat příspěvek na bydlení určitou výší disponibilního příjmu rodiny po úhradě nákladů na bydlení. Jedná se o otázku nastavení sociální politiky a je především volbou zákonodárce, které skupiny osob chce dávkově podporovat. Zavedení příjmové hranice do systému státní sociální podpory je však zcela novým institutem, jehož zavedení by měla předcházet široká diskuse a především pečlivá analýza sociální situace osob, které jsou příjemci příspěvku na bydlení. V předkládané právní úpravě jsou však bez bližšího vysvětlení stanoveny hranice disponibilního příjmu prostřednictvím násobků životního minima (dvojnásobek u jednotlivce; 1,5násobek u dvou osob; 1,3násobek u tří osob a 1,2násobek u čtyř a více osob). Předkladatel neuvádí relevantní statistické údaje (např. vztah těchto koeficientů k hranici příjmové chudoby), na jejichž základě stanovil právě uvedené hranice. Neuvádí ani příklady, jak nová právní úprava dopadne na sociální situaci nízkopříjmových rodin. Zásadní pochybnost ve mně budí stanovení velmi nízkého koeficientu pro tříčlenné, čtyřčlenné a vícečlenné domácnosti, což jsou v naprosté většině případů rodiny s dětmi. Pro tříčlenné domácnosti je nastaven koeficient násobku životního minima (1,3) stejně jako příjmová hranice pro doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi (srov. ustanovení § 33 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi). Pro domácnosti se čtyřmi a více osobami je koeficient nastaven ještě přísněji (1,2). Dávky státní sociální podpory přitom dlouhodobě představovaly a představují vyšší standard sociální pomoci než chudinské dávky. Prvně uvedené dávky, jsou-li určeny rodinám s dětmi, považuji za naplnění ústavně zaručeného práva rodičů dětí na pomoc státu (čl. 32 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Považuji za neakceptovatelné, aby u nejohroženějších skupin osob vyžadujících podle ústavního pořádku zvláštní ochranu a pomoc státu stanovil zákonodárce tak přísné podmínky, že dosažený standard sociálního práva snižuje na úroveň chudinských dávek nebo dokonce pod ni (u čtyřčlenných a vícečlenných domácností). S navrhovaným trendem omezení dávkové pomoci rodinám s dětmi, jimž by měl stát v rámci systému státní sociální podpory přispívat nejvíce, zásadně nesouhlasím. Po zrušení sociálního příplatku v roce 2012 se jedná o další krok směřující k postupnému vyprázdnění systému státní sociální podpory jako uceleného systému podpory rodin s dětmi. Tato připomínka je zásadní. 2. K bodu 13 (§ 25 odst. 3) Navrhovaný bod navrhuji vypustit. Úplné zrušení nároku na dávku na bydlení pro osoby, které mají sjednáno nájemné nebo dokonce pouze úhradu za služby paušální částkou, považuji za nepřiměřený zásah. Předkladatel vychází z předpokladu, že každé sjednání (části) nájmu paušální částkou znamená obohacování majitele o částky, které by byly jinak vyúčtovány na službách a energiích. Ke sjednání nájmu paušální částkou však může přistoupit pronajímatel z důvodu úspory administrativních nákladů a zejména proto, že uvedený způsob oběma stranám vyhovuje. Výsledná částka může být vyčíslena na základě skutečných nákladů získaných z dlouhodobého sledování spotřeby služeb tak, aby nedocházelo ani k nedoplatkům, ani k přeplatkům za služby. Není-li sjednaná paušální částka zjevně nepřiměřená, domnívám se, že není rozumným opatřením sankcionovat osobu, která si sjednala nájemné a služby nebo jen služby paušální částkou, úplným odnětím dávek na bydlení (v těchto případech nevznikne nárok ani na doplatek na bydlení). Lze si představit osobu s nízkým příjmem, která nemá možnost volby z více nabídek a přijme cenově výhodnou nabídku nájemní smlouvy s ujednaným nájemným a úhradou služeb paušální částkou. Vzhledem k nemožnosti získat dávky na bydlení však tato osoba nebude moci nabídku přijmout a bude muset přijmout jinou, třeba i dražší nabídku, jen aby nepřišla o dávkovou pomoc s úhradou nákladů na bydlení. Doporučuji předkladateli, aby nalezl jiný způsob motivace nájemců k uzavírání smluv se zvlášť sjednaným nájemným a zúčtovatelnými zálohami na služby. Lze si představit například nižší normativní náklady v případě ujednání platby nájemného a platby za služby (nebo jen platby za služby) paušální částkou, což by bylo šetrnější než úplné odnětí nároku na dávku. Tato připomínka je zásadní. 3. K bodu 22 (§ 28) Navrhovaný bod navrhuji vypustit. Nesouhlasím s přijetím úpravy, podle níž by vláda mohla vyhlašovat výši normativních nákladů na bydlení a dalších položek, od nichž se odvozuje výše příspěvku na bydlení nařízením vlády s neomezenou platností. Zavedení pouhé možnosti vlády vyhlásit výše uvedené částky nařízením podle své úvahy může vést k tomu, že dávky na bydlení se nebudou po delší dobu valorizovat, jejich výše v důsledku inflace reálně poklesne, a tudíž nebudou v plné míře dostačovat k úhradě nákladů na bydlení. Tato připomínka je zásadní. 4. K bodu 26 (§ 61a) - připomínka k důvodové zprávě Navrhuji důvodovou zprávu doplnit o požadavek na personální posílení Úřadu práce v souvislosti se sociálním šetřením u příspěvku na bydlení a o vyčíslení nákladů, které si toto opatření vyžádá. Souhlasím s principem společného posuzování osob podle skutečného soužití a s ním souvisejícím zavedením institutu sociálního šetření v domácnosti žadatele pro účely příspěvku na bydlení. Je však zřejmé, že zavedení většího počtu sociálních šetření do podmínek nároku na dávku (již aktuálně pobírá přes 205 tis. příjemců) si vyžádá vysoké personální zatížení Úřadu práce České republiky. Toto zatížení není v důvodové zprávě nijak vyčísleno, není uvedeno, o kolik systemizovaných míst je třeba posílit Úřad práce a jaké s tím budou spojeny náklady. Tato připomínka je zásadní. Brno 23. května 2018 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv