Spisová značka 54324/2018/S
Oblast práva Zdravotnictví
Věc zdravotnictví
Forma zjištění ochránce Připomínka v legislativním procesu
Výsledek šetření Nezjišťuje se
Vztah k českým právním předpisům
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 20. 12. 2018
Datum vydání 20. 12. 2018
Časová osa případu
Sp. zn. 54324/2018/S

Text dokumentu

Brno 20. prosince 2018 Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (č. j. předkladatele 48329/2018/LEG) OBECNÉ PŘIPOMÍNKY Návrh zákona počítá s prováděcím právním předpisem - vyhláškou zakotvující známé možné následky povinného očkování a čas jejich výskytu v důsledku očkování. Nastanou-li, netřeba prokazovat příčinnou souvislost mezi následkem a podáním očkovací látky. Prováděcí právní předpis však není předložen současně s návrhem zákona, proto předesílám, že za stěžejní ke komplexnímu posouzení návrhu zákona považuji znění prováděcí vyhlášky. Za zásadní pak považuji osvobození žalob v těchto věcech od soudního poplatku, a to v první i druhé instanci. Proto navrhuji doplnit položku 8b a upravit položku 22 přílohy zákona o soudních poplatcích. [1] Alespoň v důvodové zprávě by bylo vhodné uvést, jakým způsobem a jak často se bude aktualizovat prováděcí právní předpis. V neposlední řadě také navrhuji vyhotovit jednoduchý formulář pro snadnější uplatnění žádosti a předejití výzev k jejímu doplnění. Připomínku k nezbytnosti zakotvení osvobození od soudních poplatků považuji za zásadní. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1. K ustanovením § 3 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 Navrhuji rozšířit rozsah náhrady újmy. Újma na zdraví očkované osoby může vyvolat negativní následky i u jiných osob - rodinných příslušníků a osob blízkých. Proto zřejmě návrh zákona počítá s úhradou nákladů spojených s péčí o zdraví (§ 2960 občanského zákoníku [2]). Považuji však za nespravedlivé a morálně neakceptovatelné, že návrh zákona záměrně opomíjí použití ustanovení § 2959 a § 2961 občanského zákoníku, tedy nepočítá s odškodněním jiných osob než přímo očkovaných, tedy s odčiněním duševních útrap rodině a blízkým zemřelého či osoby se zvlášť závažným ublížením na zdraví, ani s náhradou nákladů pohřbu. Sekundárním obětem může při úmrtí blízké osoby vzniknout jak materiální (např. náklady na pohřeb), tak imateriální újma. Návrh zákona zatím nepočítá ani s náhradou za ztrátu na výdělku (§ 2962 občanského zákoníku). S takovou koncepcí zákona nesouhlasím. Zákon by měl zakotvit plnou reparaci všech újem. Tato připomínka je zásadní. 2. K ustanovení § 4 odst. 2 Předkladatel převzal pouze část ustanovení § 620 občanského zákoníku - "vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě". Škodou se rozumí majetková újma, výraz "újma" zahrnuje jak materiální, tak imateriální složku. Návrh zákon ostatně i ve zbylých částech používá výraz "újma". Navrhuji proto nahradit slovo "škodě" slovem "újmě". Tato připomínka je zásadní. 3. K ustanovení § 4 odst. 3 Předkladatel mohl být veden úmyslem chránit osoby s omezenou svéprávností. Inspirací mu přitom bylo ustanovení § 622 občanského zákoníku. Záměnou termínu "lhůta" za "doba pro uplatnění náhrady újmy", však brání podání žádosti o náhradu újmy způsobené povinným očkováním za nezletilého s omezenou svéprávností či zletilou osobu bez opatrovníka. Dotčené ustanovení by správně mělo nést myšlenku, že lhůta pro uplatnění náhrady újmy neskončí dříve než 3 roky poté, co poškozený nezletilý nabude plné svéprávnosti a zletilé osobě bude jmenován opatrovník. Navrhuji proto nahradit slova "doba pro uplatnění náhrady újmy" slovy "lhůta pro uplatnění náhrady újmy nejdříve". Tato připomínka je zásadní. 4. K ustanovení § 5 odst. 3 Doporučuji k žádosti o náhradu újmy vyžadovat i doložení lékařské zprávy ze dne očkování. Žadatel tak prokáže, že tvrzená skutečnost nastala, jakož i datum, kdy se tak stalo. Doložení data očkování považuji za jeden z nejdůležitějších podkladů pro Ministerstvo zdravotnictví, závisí-li prokázání příčinné souvislosti (uplatnění domněnky) způsobené újmy s očkováním na určitém čase od provedení očkování. Tato připomínka je doporučující. 5. K ustanovení § 7 Navrhuji využít namísto samostatné úpravy zákon o zdravotních službách, [3] který komplexně upravuje nahlížení do zdravotnické dokumentace. V úvahu připadá doplnění Ministerstva zdravotnictví do ustanovení § 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách jako subjektu, který je oprávněn nahlížet do zdravotnické dokumentace pacienta bez jeho souhlasu. Tato připomínka je doporučující. 6. K ustanovení § 8 odst. 1 Navrhuji změnit větu "Při posuzování vychází z předložených nebo vyžádaných dokladů a podkladů a dále z odborných nebo znaleckých posudků." na "Při posuzování vychází z předložených nebo vyžádaných dokladů a podkladů a dále zejména z odborných nebo znaleckých posudků." Tímto si Ministerstvo zdravotnictví neuzavře případné použití jiných důkazních prostředků - např. výslech, odborné studie atd. Tato připomínka je doporučující. 7. K ustanovení § 11 odst. 3 Podle návrhu zákona se poskytne náhrada újmy způsobené povinným očkováním provedeným po dni nabytí jeho účinnosti. Domnívám se, že zákon by měl umožnit i poskytnutí náhrady újmy za očkování, které proběhlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to alespoň od roku 2015 zpětně. Ústavní soud totiž již v roce 2015 vyřkl, že je namístě, "aby legislativa odpovědně zvážila doplnění právní regulace institutu povinného očkování proti infekčním nemocem o úpravu odpovědnosti státu za výše naznačené následky". [4] Skutečnost, že stát nevydal tento zákon dříve, nemůže jít k tíži osob, které by jinak dosáhly odškodnění. Některá povinná očkování je třeba provést do určitého věku očkované osoby. V případech, kdy termín očkování nezávisí na vůli očkovaného (jeho zákonných zástupců), by bylo nespravedlivé, kdyby stát nepočítal s žádnou možností náhrady zpětně. Tato připomínka je zásadní. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. [4] Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015, sp. zn. Pl. ÚS 19/14, bod 87.