Text dokumentu

Sp. zn.: 4/2016/NZ/PD Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice Obsah Úvodní informace 1.Systematická návštěva a její cíl 2.Zpráva z návštěvy a vyjádření zařízení 3.Doporučení a navržená opatření k nápravě 4.Pojetí zprávy z návštěvy zařízení pro zajištění cizinců 5.Právní úprava výkonu zajištění a výkonu rozhodnutí o povinnosti setrvat v zařízení 6.Informace o zařízení 7.Průběh návštěvy zařízení Podmínky pro pobyt v zařízení 8.Materiální podmínky v zařízení 9.Stravování Kontrola ubytovacích prostor a osobní prohlídky cizinců 10.Průběh kontroly 11.Hodnocení Zdravotní péče v zařízení 12.Zdravotní zákroky bez souhlasu pacienta Závěr Přehled opatření a doporučení Úvodní informace 1. Systematická návštěva a její cíl Na základě ustanovení § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, provádím systematické návštěvy míst (zařízení), v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Důvodem omezení na svobodě je rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo závislost osoby na poskytované péči. Zařízení pro zajištění cizinců představuje zařízení ve smyslu § 1 odst. 4 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv. Cílem systematických návštěv je posílit ochranu osob omezených na svobodě před všemi formami tzv. špatného zacházení. Špatným zacházením se rozumí jednání, které nerespektuje lidskou důstojnost a dosahuje určitého stupně závažnosti (samo o sobě, nebo při kumulativním účinku jednotlivých zásahů). V zařízení pro zajištění cizinců může špatné zacházení spočívat zejména v nevyhovujících materiálních a hygienických podmínkách, v nezajištění zdravotní péče, porušování práv dítěte, či v nerespektování práva na soukromí. Návštěvy probíhají zásadně neohlášeně a jejich provedením zpravidla pověřuji pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv.[1] Pracovníky jsou právníci a experti zejména z oblasti poskytování zdravotních služeb. Šetření spočívá v prohlídce zařízení, pozorování a studiu dokumentace včetně zdravotnické dokumentace,[2] rozhovorech s pracovníky správy uprchlického zařízení, zdravotního střediska, policisty a umístěnými cizinci. Systematické návštěvy nenahrazují kontrolu podle jiných právních předpisů. Tvoří nadstavbový mechanismus ochrany práv osob omezených na svobodě. Jsou zaměřeny na dodržování základních lidských práv a svobod, nejen na dodržování zákonných práv cizinců. Jejich charakter (monitoring) je preventivní, s cílem působit do budoucna, a pokud možno i vůči nenavštíveným zařízením. Z každé systematické návštěvy pořizuji zprávu určenou navštívenému zařízení a slouží k dialogu se zařízením. Po provedení série souvisejících návštěv vydávám tzv. souhrnnou zprávu. Tu zveřejňuji a doručuji příslušným orgánům veřejné moci. V souhrnné zprávě bez vazby na konkrétní navštívené zařízení shrnuji svá zjištění a doporučená opatření k nápravě, navrhuji systémová doporučení, případně formuluji standard dobrého zacházení. Cílem také je, aby zpráva byla k dispozici nenavštíveným zařízením jako vodítko k odstranění nebo prevenci špatného zacházení. Dosud zveřejněné souhrnné zprávy a další dokumenty související s ochranou osob omezených na svobodě jsou dostupné na http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/. 2. Zpráva z návštěvy a vyjádření zařízení[3] Po návštěvě zařízení vypracuji zprávu o svých zjištěních. Součástí zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě. Zprávu zašlu zařízení a vyzvu je, aby se k mým zjištěním a doporučením vyjádřilo. K vyjádření stanovím lhůtu. Případně o vyjádření požádám i zřizovatele zařízení, nebo příslušné úřady. Ve zprávě předkládám svá zjištění, hodnocení, komentáře, doporučení a návrhy opatření k nápravě. Kde je to z mého pohledu možné, navrhuji k doporučení či návrhu opatření také termín realizace. Zařízení vyzývám a povzbuzuji k otevřenému a odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak navržených opatření nebo termínů pro jejich naplnění. Jsem připravena se předloženými argumenty zabývat. Shledám-li vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů dostatečným, vyrozumím je o tom. Mohu si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pro mě otázka vysvětlení zjištěných pochybení, nebo doložení či hodnověrného příslibu navržených opatření k nápravě. Neshledám-li vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů dostatečným, vyrozumím nadřízený úřad (případně vládu, není-li nadřízeného úřadu). Dále mohu o svých zjištěních informovat veřejnost formou tiskové zprávy, případně tiskové konference.[4] Po ukončení vzájemné komunikace zprávu z návštěvy zařízení včetně obdrženého vyjádření anonymizuji (vyjma jména osob pověřených vedením zařízení) a zveřejňuji na svých internetových stránkách v sekci http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/.[5] 3. Doporučení a navržená opatření k nápravě Doporučení a navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuji také termín realizace, přičemž očekávám, že zařízení jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne termín jiný. Doporučení a opatření dělím na bezodkladná, s delší lhůtou a průběžná a pro snazší orientaci poskytuji v závěru zprávy jejich přehled. - Bezodkladná opatření je třeba provést bez zbytečného odkladu. Je-li jejich realizace náročná, je třeba je provést v nejkratší možné době. Jako bezodkladná předkládám opatření, která považuji za naléhavá a přikládám jim velkou důležitost, anebo je považuji za objektivně snadno realizovatelná. Očekávám, že mi zařízení ve vyjádření ke zprávě (1) sdělí, že navržené opatření realizovalo, nebo (2) sdělí, v jakém konkrétním termínu navržené opatření realizuje, nebo (3) navrhne jeho alternativu s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s delší lhůtou je třeba provést ve stanovené lhůtě, zpravidla do jednoho, tří, šesti měsíců, jednoho roku. Na realizaci opatření trvám, ale uznávám, že si vyžádá delší čas. Očekávám, že mi zařízení ve vyjádření ke zprávě (1) sdělí, že opatření realizuje v navržené lhůtě, nebo (2) sdělí, v jakém jiném konkrétním termínu opatření realizuje, nebo (3) navrhne jeho alternativu s konkrétním termínem naplnění. - Doporučení s průběžným plněním formuluji tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Očekávám, že se tak stane bezodkladně a bude dbáno na uplatňování do budoucna. Očekávám, že mi zařízení ve vyjádření ke zprávě (1) sdělí, že doporučení bylo realizováno a jak, nebo (2) kdy a jak se tak stane, nebo (3) navrhne jeho alternativu. 4. Pojetí zprávy z návštěvy zařízení pro zajištění cizinců Vítám, když je zpráva z provedené návštěvy podkladem pro konstruktivní dialog s navštíveným zařízením. Primárním účelem však je, v souladu se zákonem, prevence špatného zacházení, čemuž odpovídá také zaměření a způsob vedení návštěvy. Těžištěm zprávy tedy musí být popis učiněných zjištění a související hodnocení v bodech, které jsou kritické z hlediska rizika špatného zacházení. Nepřísluší mi hodnotit zařízení jako celek a zpráva tedy nepodává komplexní hodnocení poskytovaných služeb cizincům, ani nepopisuje praxi zařízení, která odpovídá dobrým standardům zacházení. Proto se může činnost zařízení jevit celkově negativně, což zpravidla neodpovídá realitě. Prosím proto jak monitorované zařízení, tak ostatní čtenáře, aby zprávu četli touto optikou a nepovažovali mé závěry za nedocenění náročné práce zařízení. Zpráva rovněž nenahrazuje studijní text. Ve snaze o přesvědčivost hodnocení místy odkazuji na právní předpisy, případně na zdroje standardů zacházení, které považuji za významné a vhodné k použití. Nicméně mým úkolem je primárně formulovat cíle, kterých má být dosaženo k prevenci špatného zacházení, a opatření k nápravě navrhovat. Konkrétní způsob jejich naplnění je odpovědností zařízení. Věřím, že navštívené zařízení zprávu maximálně zužitkuje pro svůj růst a zajištění naplnění základních práv a svobod cizinců a kvality poskytovaných služeb. 5. Právní úprava výkonu zajištění a výkonu rozhodnutí o povinnosti setrvat v zařízení Základní lidská práva a svobody zajištěných cizinců jsou garantovány nejen v Listině základních práv a svobod, ale i v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku právně závazné (např. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod[6]). Podmínky výkonu zajištění v zařízení pro zajištění cizinců jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Právním titulem pro výkon zajištění jsou různé druhy rozhodnutí o zajištění vydaných na základě zákona o pobytu cizinců. V zařízení pro zajištění cizinců je rovněž vykonáváno rozhodnutí ministerstva o zajištění vydané na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování zacházení se zajištěnými cizinci a hodnocení podmínek, ve kterých jsou umístěni, vycházím rovněž z doporučení a standardů mezinárodních organizací, které sice nejsou formálně právně závazné, ovšem představují minimální standard ochrany základních lidských práv a svobod cizinců v detenci. Jedná se zejména o standardy formulované Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).[7] Svá doporučení formuluji s ohledem na základní premisu, že zásahy do základních práv a svobod cizinců jsou ospravedlnitelné pouze v minimálním rozsahu, který odpovídá potřebě udržení bezpečnosti a pořádku v prostředí cizinecké detence. 6. Informace o zařízení Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice (dále jen "zařízení pro zajištění cizinců" nebo "zařízení") je zařízení zřizované Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky (dále jen "správa uprchlických zařízení"). Jedná se o bývalou věznici typu dohled a dozor. Zařízení je v provozu od října 2015 (první cizinci dorazili 12. října 2015), přičemž od druhé poloviny roku 2016 je plánováno jeho uzavření a přesun cizinců do nedalekého zařízení Bálková. Celková kapacita činí 240 lůžek, ke dni systematické návštěvy bylo v zařízení 52 cizinců. Areál se skládá z několika budov: z ubytovací budovy, kde se nacházejí pokoje cizinců a jídelna pro cizince, z víceúčelové budovy, kde je sál pro trávení volného času cizinců, malá posilovna, víceúčelová dílna/učebna jazyků a kanceláře zaměstnanců zařízení, dále z budovy bývalého kuchyňského bloku, kde se nacházejí sprchy a místnosti pro návštěvy cizinců. Dále se v areálu nachází administrativní budova, kde sídlí vedení zařízení, vedení Policie České republiky (dále jen "Policie ČR"), nacházejí se zde kanceláře zaměstnanců zařízení a kanceláře Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (dále jen "OAMP"). Ubytovací budova je rozdělena na část s mírným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění, která je tvořena dvěma celami, které dříve sloužily jako oddělení pro výkon kázeňských trestů věznice. Do části s přísným režimem jsou po splnění podmínek § 135 zákona o pobytu cizinců umisťovány agresivní osoby, nebo ty osoby, které vyžadují zvýšený dohled z jiného závažného důvodu, opakovaně závažným způsobem porušují vnitřní řád, nebo opakovaně závažným způsobem porušují povinnosti nebo zákazy podle tohoto zákona. Naposledy byl cizinec na přísný režim umístěn v listopadu 2015. V zařízení působí zaměstnanci správy uprchlických zařízení (10 ubytovatelů, 3 sociální pracovníci, 5 pedagogů volného času, 1 psycholog, 2 tlumočníci). Jednou až dvakrát týdně dochází do zařízení duchovní. Poskytování zdravotních služeb zajišťuje zdravotnický personál - 4 lékaři a 12 zdravotních sester. Dále v zařízení působí soukromá bezpečnostní agentura, která zajišťuje vnitřní bezpečnost. Vnější střežení je zajišťováno Policií ČR a Vězeňskou službou České republiky (dále jen "vězeňská služba), která působí v zařízení na základě dohody mezi Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitra. 7. Průběh návštěvy zařízení Návštěva proběhla dne 16. února 2016 bez předchozího ohlášení. Na místě byl o účelu a průběhu návštěvy informován vedoucí zařízení Jan Novotný a vedoucí Policie ČR npor. Vladimír Garnol. Návštěvu provedli právníci Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen Kancelář) Mgr. Pavel Doubek, Mgr. Tomáš Hudeček a JUDr. Ondřej Vala. Vzhledem k opakovaným stížnostem cizinců během návštěvy na průběh kontroly ubytovacích prostor a osobních prohlídek cizinců dne 4. února 2016 (dále jen "kontrola" nebo "prohlídka"), byla systematická návštěva zaměřena na prošetření průběhu a rozsahu této kontroly. Přiměřeně byly prošetřeny i další aspekty pobytu cizinců v zařízení (materiální podmínky, strava, volnočasové aktivity). Zaměstnanci Kanceláře provedli pohovory s cizinci (po jednom cizinci bez přítomnosti dalších osob i více cizinců současně), se zaměstnanci správy uprchlických zařízení, příslušníky Policie ČR a pracovníky soukromé bezpečnostní agentury. Pověřeným pracovníkům Kanceláře byla na místě poskytnuta veškerá požadovaná součinnost. Podmínky pro pobyt v zařízení 8. Materiální podmínky v zařízení Dlouhodobě poukazuji na nepříliš vyhovující materiální podmínky zajištěných cizinců v českých zařízeních pro zajištění cizinců. Při hodnocení materiálních podmínek v zařízení pro zajištění cizinců v Drahonicích musím zohlednit skutečnost, že zařízení se pro cizince otevřelo teprve v říjnu 2015 a jeho funkce je pouze provizorní - do doby otevření nového zařízení v Balkové. Z rozhovorů se zaměstnanci správy uprchlických zařízení je navíc patrná jejich snaha materiální podmínky neustále zkvalitňovat (viz prostory pro volnočasové aktivity). Přesto jsem shledala několik nedostatků, které ve zprávě komentuji a k nimž formuluji svá doporučení. 8.1 Vybavení pokojů a dalších prostor V ubytovací budově se nachází 6 oddělení, 24 pokojů po 10 lůžkách. Pokoje jsou vybaveny lůžkem, skříní, židlí a stolem. Na oknech nejsou instalovány závěsy, žaluzie či rolety, které by zejména v letních měsících chránily cizince před ostrým sluncem. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 1) Poskytnout umístěným cizincům na vyžádání závěsy, žaluzie či rolety a informovat cizince o této možnosti (do 3 měsíců a dále průběžně). V ubytovací budově se nachází 6 společenských místností. Tyto společenské místnosti byly stroze vybavené a nacházelo se v nich pouze několik židlí a televize. V některých společenských místnostech byla na podlaze špína a zbytky cigaret. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 2) Vybavit společenské místnosti stolky, případně dalším nábytkem. Dále doporučuji dbát o čistotu společenských místností (průběžně). Na každém oddělení je malá kuchyňka a sociální zařízení. V bývalém kuchyňském bloku se nachází dále 3 návštěvní místnosti, místnost pro právníka a šatník, který v zařízení provozuje Oblastní charita Most. V zařízení se dále nachází víceúčelová místnost pro volnočasové aktivity, posilovna, víceúčelová místnost pro výuku jazyků, šití a v budoucnu též pro keramiku. Je zřejmé, že vybavení těchto prostor vychází z potřeb cizinců a považuji je za dostatečné. 8.2 Sprchy Sprchy jsou hromadné a jsou určeny pro všechny cizince v zařízení. Jiné sprchy v zařízení nejsou v provozu. Sprchy nejsou opatřeny závěsy, ani jinými zástěnami, které by chránily soukromí cizinců při sprchování. Ve vnitřním řádu zařízení (čl. 12) je uvedeno, že cizinci se mohou sprchovat denně v maximální délce 15 minut. Sprchování probíhá v časech 10:00, 10:30, 15:00 a 15:30 hod. Cizinci si na podmínky sprchování nestěžovali, což může být dáno nízkou kapacitou zařízení, kdy je reálné, aby se všichni cizinci v rozumném čase a v rozumném množství ve sprchách vystřídali. Při vyšší kapacitě zařízení však může být sprchování problematické, a to zejména s ohledem na absenci jakýchkoliv závěsů, které by chránily soukromí sprchujících se cizinců. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 3) Řešit soukromí sprchujících se cizinců (do 3 měsíců). S vyjádřením ke zprávě prosím sdělte, jaké kroky přijmete, aby bylo soukromí sprchujících se cizinců zajištěno. 8.3 Toalety Některé toalety pro cizince byly znečištěné. Dveře od toalet navíc neměly kliku. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 4) Dbát o čistotu toalet (do 3 měsíců). 5) Dveře od toalet opatřit klikou s možností se na toaletě uzamknout (do 3 měsíců). 8.4 Venkovní prostory V areálu zařízení se nachází sportoviště pro fotbal, basketbal, ovál na běhání a improvizovaná venkovní posilovna. Zařízení dále pracuje na kultivaci zahrádek a skleníku pro cizince. V době návštěvy cizinci hráli na hřišti fotbal. 9. Stravování Snídaně, obědy a večeře cizinci v určenou dobu konzumují v jídelně (snídaně se vydává v době od 8:25 hod. - 9:00 hod., oběd 12:00 hod. - 13:00 hod. a večeře 17:00 hod. - 18:00 hod.). Strava se do zařízení dováží. Někteří cizinci si stěžovali na kvalitu a teplotu stravy. V ubytovací budově nebyl cizincům k dispozici jídelní lístek. Zaměstnanci zařízení uvedli, že jídelní lístek vyvěšují jednou za týden, ale vždy zmizí. Za vhodné řešení považuji vyvěšení jídelního lístku přímo do jídelny, kde bude vždy pod dohledem zaměstnanců zařízení. S ohledem na jazykovou bariéru je třeba jídelní lístek zpřístupnit v jazykových mutacích. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 6) Zpřístupnit v jídelně jídelní lístek, a to i v jazykových mutacích (do 3 měsíců). Kontrola ubytovacích prostor a osobní prohlídky cizinců 10. Průběh kontroly Během systematické návštěvy se zaměstnanci Kanceláře setkali s četnými stížnostmi cizinců na průběh a rozsah kontroly ubytovacích prostor dne 4. února 2016. Kontrola byla provedena na základě žádosti ředitele Správy uprchlických zařízení ze dne 27. ledna 2016. Odůvodněna byla tím, že se v zařízení nalezly věci, jejichž vnášení, výroba nebo přechovávání zajištěnými cizinci je v zařízení zakázáno. V žádosti ředitel Správy uprchlických zařízení neuvádí konkrétní zakázané předměty, které se v zařízení nalezly. Kontrola započala v 9:00 hod v počtu 34 policistů (policistů služby pořádkových jednotek dvou krajských ředitelství, čtyř psovodů, policistů služby cizinecké policie, policistů ze zařízení), 12 příslušníků Vězeňské služby ČR a 4 zaměstnanců Správy uprchlických zařízení, coby nezávislých osob. Kontrola prováděná výše uvedenými policejními útvary a vězeňskou službou probíhala pod jednotným vedením vedoucího Policie ČR v zařízení npor. Br. Vladimíra Garnola. Policisté služby pořádkových jednotek byli plně vybaveni maskami na obličej, přilbami, obušky apod. Tito policisté nevstupovali do pokojů, ale stáli venku na chodbě a dohlíželi na průběh prohlídek. Z rozhovorů se zaměstnanci zařízení a cizinci vyplynulo, že prohlídky pokojů prováděli příslušníci Vězeňské služby ČR, osobní prohlídky prováděli nemaskovaní policisté ze zařízení. Příslušníci Vězeňské služby ČR neměli na svém oděvu identifikační čísla. Z úředního záznamu o kontrole ze dne 4. února 2016 vyplývá, že prohlídkou bylo nalezeno několik zakázaných předmětů (například mobilní telefony), nebyly však nalezeny žádné omamné a psychotropní látky. Kontrola byla ukončena ve 12:00 hod. Úřední záznam dále uvádí, že nebyly použity žádné donucovací prostředky a nedošlo ke zranění zúčastněných osob ani ke škodě na majetku. 10.1 Vyjádření cizinců, zaměstnanců zařízení a Policie ČR Cizinci na oddělení B popisovali shodně průběh kontroly tak, že museli jít všichni na chodbu, kde stáli čelem ke zdi s rukama za zády, nebo položenýma na zdi, a to pouze ve spodním prádle a někteří i bosí. Poté jeden po druhém chodili do pokoje, kde byli přítomni kontrole svých věcí. Příslušníci vězeňské služby bez identifikačních čísel spolu s policejním psem prohledávali všechny věci cizinců. Dle tvrzení cizinců prohlídka probíhala tak, že příslušníci vše vyházeli ze skříní na postel nebo na zem a následně skříně, postele i vyházené věci kontrolovali. Dále cizinci uváděli, že kontrolu provedlo přibližně 20 policistů, z nichž někteří měli kukly, štíty a někteří též v ruce připravené tonfy či teleskopické obušky. Dále si cizinci stěžovali na to, že během kontroly byly přítomny dvě ženy. Cizinci dále shodně uváděli, že od Policie ČR nedostali žádné informace. Na některých pokojích cizinci rovněž uváděli, že se museli svlékat do naha a udělat několik dřepů. To vše navíc za přítomnosti dalších cizinců (přibližně 5 spolubydlících) a většího počtu policistů (uváděli přibližně 6 - 8 policistů). Někteří cizinci rovněž poukazovali na slovní urážky ze strany Policie ČR. Když se například cizinci ohrazovali proti způsobu provádění kontroly, měli policisté uvést: "drž hubu", "...nebo se ti proběhneme po zádech a pak tě z těch trenek snadno vytáhneme". Někteří cizinci rovněž namítali poničení některých věcí. Cizinci například poukazovali na šlapání po svém oblečení a na přesypávání a smíchávání některých surovin (zejm. tabák, cukr a káva). Dále cizinci uváděli, že během kontroly byla policií poničena jedna televize ve společenské místnosti. Cizinci ubytovaní na oddělení A popisovali průběh kontroly podobně. Uvedli, že přibližně 20 policistů jim vyhazovalo ze skříní věci na zem, kde po nich šlapali. Dále uváděli, že se rovněž museli svlékat do naha a dřepovat, a to za přítomnosti dalších 5 cizinců a 6 - 7 policistů. Policisté měli rovněž sesypávat dohromady různé suroviny, nechat na stole vysypaný prací prášek, vymačkaný šampon, rozházené věci po pokoji. Cizinci si rovněž stěžovali na urážky ze strany policistů, kdy je policisté měli označovat jako teroristy. Cizinci uváděli, že s nimi bylo zacházeno "jako se zvířaty". Obdobně jako cizinci, popisovali průběh kontroly rovněž zaměstnanci zařízení. Jeden zaměstnanec uvedl, že během kontroly byly cizincům věci vyhazovány ze skříní na postel příslušného cizince nebo na zem, docházelo ke kontrole surovin přesypáváním, na chodbě byli přítomni policisté v kuklách a helmách, kontrolu pokojů prováděli příslušníci vězeňské služby. Další zaměstnanci zařízení poukazovali na "drsný" průběh kontroly, kdy Policie ČR měla po zemi poházet ložní prádlo cizinců a šlapat po něm (po skončení kontroly zaměstnanci zařízení museli cizincům vydat nové ložní prádlo). Dále uvedli, že Policie ČR sesypávala dohromady různé suroviny. Dále zaměstnanci uvedli, že na některých pokojích se museli cizinci svlékat do naha a dřepovat, přičemž tomuto mělo být přítomno přibližně 6 policistů. Dále zaměstnanci zařízení uvedli, že příslušníci vězeňské služby neměli identifikační označení. Jeden zaměstnanec zařízení se dále vyjádřil k námitce cizinců, že Policie ČR poničila televizi ve společenské místnosti, když uvedl, že neví, kdo televizi poničil, ale vyjádřil pochybnost, že by televizi poničili sami cizinci, neboť ti dosud v zařízení nic neponičili a televize je pro ně významná aktivita. Zaměstnanci zařízení rovněž uvedli, že po skončení kontroly za nimi cizinci chodili a odváděli je do svých pokojů, aby si prohlédli nepořádek, který v pokojích po prohlídkách zůstal. Vedoucí Policie ČR npor. Garnol popřel, že by se cizinci museli svlékat do spodního prádla a do naha. Uvedl, že na maskáčích vězeňské služby skutečně chyběly identifikační údaje, avšak kdyby se cizinec na číslo či jméno příslušníka zeptal, bylo by mu to sděleno. Dále potvrdil tvrzení cizinců, že kontrole byly přítomny dvě ženy (policistka a zaměstnankyně zařízení), avšak prohlídek pokojů a osobních prohlídek cizinců se osobně účastnit neměly. 11. Hodnocení Z průběhu kontroly nebyla policií ani správou uprchlických zařízení pořízena fotodokumentace ani kamerový záznam. Při hodnocení průběhu a způsobu kontroly proto mohu vycházet pouze z úředního záznamu o kontrole a ze sdělení cizinců, zaměstnanců zařízení a Policie ČR. Průběh a způsob kontroly cizinci popisovali konzistentně. S tvrzením cizinců korespondovala i sdělení zaměstnanců zařízení. Konečně i vyjádření vedoucího Policie ČR se s některými vyjádřeními cizinců shoduje (například v bodě neoznačených příslušníku vězeňské služby, přítomnosti policistů v kuklách apod.). Naopak se rozchází tvrzení cizinců a zaměstnanců zařízení s tvrzením Policie ČR o svlékání cizinců a ničení (resp. znečišťování) věcí cizinců a ložního prádla. S ohledem na konzistentní tvrzení cizinců a zaměstnanců zařízení mohu přisvědčit tvrzením cizinců, že ke svlékání do naha a povinnému dřepování za přítomnosti dalších cizinců a policistů skutečně docházelo, stejně tak docházelo ke šlapání po věcech cizinců a jejich ložním prádle. Nevyvráceno zůstalo podezření, že docházelo rovněž ke slovním urážkám ze strany Policie ČR. Osobní prohlídky a prohlídky věcí cizinců představují omezení práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence, chráněného čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Aby mohly být prohlídky provedeny ústavně konformním způsobem, musí být zakotveny v zákoně, musí sledovat legitimní cíl a k naplnění tohoto cíle musí být přiměřené a nezbytné. 11.1 Právní základ pro provedení prohlídky Ustanovení § 137 odst. 2 zákona o pobytu cizinců stanoví, že "policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také na žádost provozovatele, nebo v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti, nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno". Vnitřní řád zařízení specifikuje věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Demonstrativní výčet zakázaných věcí je uveden v čl. 18 vnitřního řádu zařízení ze dne 7. října 2015. Zakázané jsou tak například návykové látky, zbraně, výrobky ve skleněném obalu, konzervy, hudební strunné nástroje, mobilní telefony, rádia apod. Právní předpisy neposkytují ucelený návod, jak prohlídku podle ustanovení § 137 odst. 2 zákona o pobytu cizinců vykonat, uplatní se tak pouze obecné principy platné pro činnost příslušníků Policie ČR, tedy zásada zdvořilosti a přiměřenosti, [8] pro prohlídku osoby potom ustanovení § 111 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení stanoví, že prohlídka fyzické osoby je prováděná "s využitím přímých fyzických kontaktů, nebo přímého pozorování odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky". Podrobná úprava postupu při provádění prohlídek v zařízení pro zajištění cizinců ze strany Policie ČR chybí. Naproti tomu v případě prohlídek vězněných osob Evropská vězeňská pravidla v bodě 54.1 stanoví, že "musí být zavedeny podrobné postupy, kterými se budou řídit pracovníci věznice při provádění prohlídek: a) veškerých míst, kde jsou vězni ubytováni, kde pracují a shromažďují se, b) vězňů, c) návštěvníků a jejich osobních věcí, d) pracovníků věznice." Postupy prohlídek ve věznici jsou upraveny v Nařízení generálního ředitele vězeňské služby ČR č. 23/2014, o vězeňské a justiční stráži. 11.2 Nezbytnost a přiměřenost prohlídky I když prohlídka sleduje legitimní cíl, nemůže být prováděna zcela libovolným způsobem. Prohlídky musejí být prováděny přiměřeně a takovým způsobem, aby byla maximálně šetřena lidská důstojnost. To platí jak pro osobní prohlídku, tak pro prohlídku věcí cizinců. Tím spíše to platí v případě osobních prohlídek, kdy se osoba musí svlékat do naha a případně musí ještě navíc dřepovat. Veřejný ochránce práv se již v minulosti k provádění osobních prohlídek opakovaně vyjádřil, stejně tak nalezneme k prohlídkám bohatou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Dalším zdrojem jsou doporučení a další stanoviska a standardy mezinárodních monitorovacích orgánů. Musím však zdůraznit, že níže uváděné prameny se týkají osobních prohlídek převážně odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody, nikoliv cizinců v administrativní detenci. U cizinců zajištěných v administrativní detenci (nikoliv ve výkonu trestu odnětí svobody) je třeba tuto skutečnost zohlednit a rozsah a způsob osobních prohlídek jí přizpůsobit. Evropský soud pro lidská práva ve svých rozhodnutích vychází obecně z toho, že osobní prohlídky jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti ve věznici, nicméně musí být prováděny přiměřeným způsobem a nikoliv rutinně. V případu Frérot proti Francii Soud posuzoval francouzskou praxi spočívající v tom, že odsouzený byl během prohlídky nucen se rozkročit, předklonit a kašlat (obdoba českého "dřepování"). Soud konstatoval, že obecně není ani tento způsob osobní prohlídky v rozporu s Úmluvou, leč k danému postupu může být přikročeno pouze tehdy, pokud je to absolutně nezbytné ve světle mimořádných okolností a jsou dány závažné důvody pro podezření, že odsouzený ukrývá nepovolenou věc v dané části těla (tedy nikoliv rutinně).[9] Evropská vězeňská pravidla v doporučení 54.4 stanoví, že "prohlížené osoby nesmějí být v průběhu prohlídek ponižovány." Obdobné stanoví rovněž Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s odsouzenými (tzv. "Mandela rules"),[10] když v pravidle 50 uvádí, že "prohlídky mají být vykonávány takovým způsobem, který respektuje lidskou důstojnost a soukromí jedince, stejně tak jako zásady proporcionality, legality a nezbytnosti." Pravidlo 51 Mandela rules stanoví: "Prohlídky se nesmí provádět k obtěžování, zastrašování nebo zbytečnému zasahování do soukromí vězně. Pro účely odpovědnosti musí vězeňská služba uchovávat odpovídající záznamy o prohlídkách, zejména tehdy, pokud dochází k důkladným osobním prohlídkám, prohlídkám tělesných dutin a prohlídkám cel. Stejně tak musí být evidován důvod prohlídky, indentifikace osob prohlídku provádějících a výsledky prohlídky." Pravidlo 52 Mandela rules stanoví: "Invazivní prohlídky, včetně důkladných osobních prohlídek a prohlídek tělesných dutin, mohou být provedeny, je-li to absolutně nezbytné. Vězeňská služba by měla vypracovat a používat vhodné alternativy k těmto prohlídkám. Invazivní prohlídky by měly být prováděny v soukromí, a to vyškoleným personálem stejného pohlaví jako jsou vězni." Pro srovnání mohu poukázat rovněž na standardy vypracované Inspektorátem věznic Velké Británie, který uvádí, že prohlídky cizinců mají být citlivé a že personál provádějící prohlídky by neměl rutině nosit obušek.[11] Další standard stanoví: "Důkladné osobní prohlídky by měly být prováděny jen v odůvodněných výjimečných případech. Tyto důvody by měly být jasné a podloženy provedeným hodnocením rizik."[12] Osobní prohlídky by měly být prováděny ve vhodných prostorách. Nevyžaduji speciální prohlídkovou místnost, mělo by však jít o prostory s takovým vybavením, kde by si cizinec mohl odložit své osobní věci, nemusel stát bosý na podlaze a nebyl vystaven zrakům ostatních cizinců, či většího množství policistů. S ohledem na výše uvedené hodnotím způsob a rozsah kontroly ze dne 4. února 2016 jako nepřiměřený a nikoliv nezbytný. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že někteří cizinci se museli svlékat a dřepovat, stát na chodbě s rukama za zády, nebo položenýma na zdi, museli strpět necitlivé zacházení se svými nebo propůjčenými věcmi, byli vystaveni hrozbě síly (přítomnost Policie ČR v kuklách a s připravenými obušky, přítomnost psů) a museli si též zřejmě vyslechnout slovní urážky. Je třeba opětovně zdůraznit, že šlo o prohlídky osob, které jsou na svobodě omezeny pouze z administrativních titulů, a které neprojevovaly žádné známky odporu během zásahu. Takový postup je proto zcela v rozporu s právními předpisy i mezinárodním právem. Je pravděpodobné, že toto jednání mohlo navíc v individuálních případech dosáhnout intenzity špatného až ponižujícího zacházení. Pakliže Policie ČR provádí osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince na žádost provozovatele zařízení, je nutné, aby provozovatel zařízení specifikoval její rozsah s ohledem na důvodné podezření, že konkrétní cizinec/cizinci může/mohou mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti, nebo písemnost potvrzující jeho/jejich totožnost nebo státní občanství, nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno (správa uprchlických zařízení by zejména měla uvést, kterých konkrétních cizinců, nebo kterých prostor se má prohlídka týkat). Pakliže správa uprchlických zařízení rozsah prohlídky nespecifikuje, nelze od Policie ČR očekávat, že si sama vyhodnotí, u kterých cizinců a v případě jakých věcí prohlídku provede. Prohlídka bude v takovém případě provedena plošně u všech cizinců a všech prostor, tedy v rozporu s požadavkem přiměřenosti a nezbytnosti (vyhodnocení důvodného podezření). Doporučuji Policii České republiky: 7) Přehodnotit v některých aspektech nadbytečně tvrdou taktiku způsobu provádění prohlídek osob a věcí v zařízení pro zajištění cizinců (bezodkladně). 8) Osobní prohlídky provádět v soukromí v přiměřeném počtu policistů, bez přítomnosti jiných cizinců a ve vhodně vybavených prostorách (bezodkladně). 9) Upozornit všechny zasahující policisty, že jakékoli nezdvořilé a nedůstojné chování vůči zajištěným cizincům nebude tolerováno a bude postihováno (bezodkladně). 10) Upozornit všechny zasahující policisty na potřebu přiměřenosti zásahu a na nezbytnost uvést pokoje do stavu vhodného pro jejich běžné obývání (bezodkladně). 11) Zvlášť důrazně upozornit všechny zasahující policisty, že ničení či jakékoli nedůvodné znehodnocování věcí cizinců nebude tolerováno a bude postihováno (bezodkladně). 12) Pořizovat fotodokumentaci a kamerový záznam z provádění prohlídek (bezodkladně). Doporučuji správě uprchlických zařízení: 13) V žádosti o provedení osobní prohlídky a prohlídky věcí zajištěného cizince ze strany Policie ČR specifikovat rozsah prohlídky (průběžně). 11.3 Informovanost cizinců Podle ustanovení § 13 zákona o policii, je "policista povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí." Výše jsem uvedla, že cizinci uváděli, že důvody prohlídky neznali a nikdo jim žádné informace neposkytl. Nezjistila jsem, že by cizinci obdrželi nějaké informace po skončení prohlídky. Považuji za nutné, aby Policie ČR účel a průběh prohlídky bezprostředně před jejím započetím cizincům vždy vysvětlovala. To pomůže rovněž ke zmírnění napětí a k hladkému průběhu prohlídky. Doporučuji Policii ČR: 14) Poučovat cizince o rozsahu a důvodech prohlídky při příchodu do jejich ubytovacích prostor (bezodkladně). 11.4 Anonymita - rozmělnění odpovědnosti Výše jsem uvedla, že kontroly se účastnilo celkem 34 policistů z různých útvarů, 12 členů vězeňské služby a 4 zaměstnanci zařízení. Na prohlídce se podílely jednotlivé policejní útvary v různém rozsahu. V případě, že příslušníci nejsou viditelně označeni jménem či identifikačním údajem, bude v případě pochybení některého příslušníka nemožné zjistit jeho jméno. Jsem proto toho názoru, že neoznačení příslušníků vězeňské služby vedlo k vytvoření anonymního prostředí a k rozmělnění individuální odpovědnosti jednotlivých příslušníků za zásah. Naprosto přiléhavé je na tomto místě konstatování amerického sociálního psychologa Philipa G. Zimbarda, který uvedl, že "cokoli, co vyvolává u někoho pocit anonymity, jako by nikdo nevěděl, kdo on vlastně je, redukuje smysl odpovědnosti a vytváří potenciál, aby tato osoba jednala zlým způsobem - jakmile situace dovolí násilí."[13] Doporučuji Policii ČR: 15) Zajistit, aby všechny osoby podílející se na prohlídce měly viditelný identifikační štítek sestávající se z identifikačního čísla (bezodkladně). Zdravotní péče v zařízení 12. Zdravotní zákroky bez souhlasu pacienta Pověřeným zaměstnancům Kanceláře si stěžoval cizinec X., že dostal injekci proti své vůli na zklidnění, s čímž nesouhlasil. Uvedl, že jej Policie ČR držela a lékař mu píchl injekci, po které měl velké bolesti. Velitel soukromé bezpečností služby uvedl, že tento cizinec byl vyzván, aby šel k lékaři. Ten uposlechl a dobrovolně k lékaři došel. Zdravotní sestry uvedly, že cizinec byl v ordinaci lékaře neklidný a ohrožoval lékaře a přítomný personál. Dále uvedly, že se jej lékař pokusil uklidnit, a když to nešlo jinak, přistoupil k aplikaci Tisercinu bez souhlasu pacienta. Ve zdravotnické dokumentaci cizince je ze dne 8. 12. 2015 záznam: "pacient manický, aplikován Tisercin 25 mg i.m., odmítá". Ustanovení § 39 odst. 1 písm. f) zákona č. 372/2011 SB., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, připouští omezení pacienta v pohybu podáním psychofarmak, avšak pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta, nebo jiných osob. V případě, že pacient v ordinaci lékaře bezprostředně ohrožoval život, zdraví nebo bezpečnost sebe, nebo zdravotního personálu, bylo podání psychofarmaka v souladu se zákonem a nemohla bych tak lékaři nic vyčítat. Důvody podání psychofarmaka jako opatření omezující pohyb však musí být jasně zaznamenány do zdravotní dokumentace pacienta s přesným vylíčením okolností, které podání léku předcházely, jakož i uvedení, zda se lékař situaci snažil řešit jinými, méně invazivními prostředky. V případě, že takový zápis v dokumentaci chybí, nemůže lékař věrohodně vyvrátit námitku pacienta o možném zneužití neklidové medikace. Doporučuji správě uprchlických zařízení: 16) Zaznamenávat do zdravotnické dokumentace pacienta důvody podání neklidové medikace jako opatření omezující pohyb s přesným vylíčením okolností, které podání léku předcházely, jakož i uvedení, zda se lékař situaci snažil řešit jinými, méně invazivními prostředky (průběžně). Závěr Shrnuji, že jsem v zařízení nezjistila špatné zacházení. K nápravě pochybení jsem formulovala 15 doporučení. Za nejdůležitější považuji nápravu zejména v těchto oblastech: o Soukromí sprchujících se cizinců. Doporučila jsem zajistit, aby bylo řešeno soukromí sprchujících se cizinců, například instalováním vhodných zástěn (doporučení č. 3). o Čistota a uzamykání WC. Doporučila jsem, aby zařízení dbalo o čistotu toalet a aby měli cizinci na toaletě kliku s možností se uzamknout (doporučení č. 4 a 5). o Důstojný průběh prohlídek. Velké znepokojení projevuji nad rozsahem a způsobem prováděných prohlídek. Doporučila jsem zejména přehodnotit tvrdost těchto prohlídek, chránit důstojnost a soukromí cizinců, zdržet se jakýchkoliv urážek a porušování práv cizinců a toto ze strany vedení Police ČR důsledně kontrolovat. Dále jsem doporučila cizince o důvodech prohlídky informovat (doporučení č. 7 - 14). o Identifikace příslušníků. Doporučila jsem zajistit, aby všechny osoby podílející se na prohlídce měly viditelný identifikační štítek sestávající se z identifikačního čísla (doporučení č. 15). Věřím, že vedení zařízení, vedení Policie ČR i jednotliví pracovníci a příslušníci přijmou má zjištění jako konstruktivní kritiku, která napomůže zlepšit podmínky v zařízení a prospěje jak samotným zajištěným cizincům, tak v konečném důsledku i personálu zařízení. Mgr. Anna Š a b a t o v á, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Přehled opatření a doporučení Doporučení Bezodkladně - Přehodnotit v některých aspektech nadbytečně tvrdou taktiku způsobu provádění prohlídek osob a věcí v zařízení pro zajištění cizinců. - Osobní prohlídky provádět v soukromí v přiměřeném počtu policistů, bez přítomnosti jiných cizinců a ve vhodně vybavených prostorách. - Upozornit všechny zasahující policisty, že jakékoli nezdvořilé a nedůstojné chování vůči zajištěným cizincům nebude tolerováno a bude postihováno. - Upozornit všechny zasahující policisty na potřebu přiměřenosti zásahu a na nezbytnost uvést pokoje do stavu vhodného pro jejich běžné obývání. - Zvlášť důrazně upozornit všechny zasahující policisty, že ničení či jakékoli nedůvodné znehodnocování věcí cizinců nebude tolerováno a bude postihováno. - Pořizovat fotodokumentaci a kamerový záznam z provádění prohlídek. - Poučovat cizince o rozsahu a důvodech prohlídky při příchodu do jejich ubytovacích prostor. - Zajistit, aby všechny osoby podílející se na prohlídce měly viditelný identifikační štítek sestávající se z identifikačního čísla. Do 3 měsíců - Poskytnout umístěným cizincům na vyžádání závěsy, žaluzie či rolety a informovat cizince o této možnosti. - Řešit soukromí sprchujících se cizinců. S vyjádřením ke zprávě prosím sdělte, jaké kroky přijmete, aby bylo soukromí sprchujících se cizinců zajištěno. - Dbát o čistotu toalet. - Dveře od toalet opatřit klikou s možností se na toaletě uzamknout. - Zpřístupnit v jídelně jídelní lístek, a to i v jazykových mutacích. Průběžná - Vybavit společenské místnosti stolky, případně dalším nábytkem. Dále doporučuji dbát o čistotu společenských místností. - V žádosti o provedení osobní prohlídky a prohlídky věcí zajištěného cizince ze strany Policie ČR specifikovat rozsah prohlídky (průběžně). Výzva k vyjádření - Sdělit, jaké kroky zařízení přijme, aby bylo zajištěno soukromí sprchujících se cizinců. [1] V souladu s § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [2] V souladu s § 21 ve spojení s § 15 zákona o veřejném ochránci práv a § 65 odst. 2 písm. m) zákona o zdravotních službách. [3] Vysvětluji postup, který plyne z § 21a odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv. [4] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [5] V souladu s § 23 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [6] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. [7] Evropský výbor proti mučení. Standardy CPT [dokument pdf]. Štrasburk: Evropský výbor proti mučení, 2010 [cit. 27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.cpt.coe.int/lang/cze/cze-standards.pdf. Dále jen "standardy CPT". [8] Ustanovení §§ 9 a 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [9] Viz dále: SVOBODA, Milan. Důkladné osobní prohlídky. České vězeňství. 2015, č. 2, s. 22-23. [10] UN General Assembly. Standard Minimum Rules for the Treatment of Prisoners (Mandela rules). 2015. Dostupné z: http://www.penalreform.org/wp-content/uploads/2015/05/MANDELA-RULES.pdf. [11] Her Majesty's Inspectorate of Prisons. EXPECTATIONS: Criteria for assessing the conditions for and treatment ofimmigration detainees. 2012. sec. 5, exp. 5 a sec. 1, exp. 15. Dostupné z: http://www.justiceinspectorates.gov.uk/prisons/wp-content/uploads/sites/4/2014/02/immigration-expectations.pdf. [12] Her Majesty's Inspectorate of Prisons. EXPECTATIONS: Criteria for assessing the conditions for and treatment ofimmigration detainees. 2012. Sec. 1, exp. 15. [13] Zimbardo G. Philip. Moc a zlo. Moraviapress, a.s. Praha: 2005, s. 47.