Spisová značka 10/2017/NZ
Oblast práva Detence - doprovody cizinců
Věc sledování vyhoštění
Forma zjištění ochránce Zpráva ze sledování vyhoštění - § 21a
Výsledek šetření Špatné zacházení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 273/2008 Sb., § 53 odst. 1, § 54
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 06. 03. 2017
Datum vydání 29. 05. 2017
Časová osa případu
Sp. zn. 10/2017/NZ

Text dokumentu

Sp. zn.: 10/2017/NZ/VS-9235/2017 Sledování trestu vyhoštění Z: Vazební věznice Praha-Ruzyně Do: hraniční přechod Letiště Václava Havla Praha Druh sledování: trest vyhoštění Vyhošťované osoby: B. A., nar. xxx, stát. přísl. Vietnam C. B., nar. xxx, stát. přísl. Vietnam Datum realizace: 9. března 2017 Datum vydání zprávy: 29. května 2017 Sledování provedla: Mgr. Veronika Sedláková Spisová značka: 10/2017/NZ/VS-9235/2017 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Obsah Úvodní informace A.Právní rámec sledování vyhoštění B.Zpráva ze sledování vyhoštění C.Navržená opatření k nápravě D.Informace o vyhošťovaných osobách E.Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Průběh realizace nuceného návratu 1.Použití donucovacích prostředků Přehled opatření k nápravě Úvodní informace A. Právní rámec sledování vyhoštění Veřejný ochránce práv provádí podle § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv [1] sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "sledování vyhoštění"). Mandát ochránce pro sledování vyhoštění plyne z implementace čl. 8 odst. 6 Návratové směrnice. [2] Působnost ochránce v této oblasti vychází také z Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení, [3] jehož účelem je prevence mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a tedy i z výkonu svého mandátu "národního preventivního mechanismu". Kombinace obou mechanismů kontroly zajišťuje efektivní preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi v procesu navrácení. Cílem sledování vyhoštění je zajistit respektování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaných cizinců" nebo "vyhošťovaných osob"), zvyšovat standard zacházení s cizinci, jakož i dodržování mezinárodních závazků České republiky v této oblasti. Cílem je rovněž posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, kterými jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém výkonu správního či trestního vyhoštění, předání nebo průvozu informován s předstihem. [4] Policie České republiky poskytuje pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") během sledování vyhoštění nezbytnou součinnost dle zákona o pobytu cizinců. [5] Pověření zaměstnanci Kanceláře [6] jsou oprávněni s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se vyhošťovaná osoba nachází. Pověření zaměstnanci Kanceláře mohou klást otázky subjektům participujícím na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou oprávněni hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a nahlížet do veškeré dokumentace související s nuceným návratem včetně zdravotnické dokumentace. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob jsou garantována v Listině základních práv a svobod, v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také v právu Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie, [9] Návratová směrnice apod.). Konkrétní úpravu práv a povinností vyhošťovaných osob upravují zejména právní předpisy vztahující se k působnosti subjektů, které se na realizaci vyhoštění, předání a průvozu podílejí. Předně jde o Policii České republiky, které je zákonem svěřen výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta o eskortách. [11] Při posuzování samotného zacházení s osobami vyhošťovanými vychází ochránce rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy [13] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [14] B. Zpráva ze sledování vyhoštění Ochránce ve zprávě předkládá svá zjištění, hodnocení, návrhy opatření k nápravě a vyzývá odpovědné orgány a zařízení k odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak opatření nebo termínů pro jejich naplnění. K vyjádření stanoví lhůtu. Shledá-li ochránce vyjádření oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí je o tom. Může si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledá-li ochránce vyjádření zařízení a oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí nadřízený úřad (případně vládu ČR, není-li nadřízeného úřadu) nebo informuje veřejnost. [15] C. Navržená opatření k nápravě Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuje ochránce také termín realizace, přičemž očekává, že subjekt, proti kterému opatření směruje, jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín: - Opatření s lhůtou k plnění je třeba provést ve stanovené lhůtě, neboť jeho realizace si vyžádá zpravidla delší čas. Ochránce očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedou opatření a zda ve stanovené lhůtě nebo v jiném konkrétním termínu, anebo navrhnou alternativu opatření s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s průběžným plněním formuluje ochránce tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Ochránce očekává, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedly opatření nebo kdy a jak se tak stane, nebo navrhnou jeho alternativu. D. Informace o vyhošťovaných osobách Vyhošťovanými cizinci byli pan B. A., nar. xxx, a pan C. B., nar. 2. 9. 1976, oba státní příslušnost Vietnam. Cizinci byli ke dni realizace nuceného návratu umístěni ve vyhošťovací vazbě ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, kam byli přemístěni v prosinci 2016. Ani jeden z vyhošťovaných cizinců nebyl v průběhu výkonu trestu odnětí svobody kázeňsky trestán. E. Průběh sledování vyhoštění O realizaci trestu vyhoštění informovala policie písemně zaměstnance Kanceláře prostřednictvím oznámení o realizaci trestu vyhoštění ze dne 27. února 2017. [16] Realizaci trestu vyhoštění provedli policisté Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Oddělení doprovodu letadel (dále jen "Oddělení doprovodu letadel"). Zaměstnanci Vazební věznice Praha-Ruzyně i eskortující policisté poskytli potřebnou součinnost, za což děkuji. Sledování vyhoštění provedla pověřená zaměstnankyně Kanceláře Mgr. Veronika Sedláková bez předchozího ohlášení. Jelikož nebyl během návštěvy přítomen ředitel Vazební věznice Praha-Ruzyně, předala pověřená zaměstnankyně Kanceláře pověření vedoucímu oddělení výkonu vazby mjr. Mgr. Petrovi Křížkovi. Zaměstnankyně Kanceláře provedla sledování procesů souvisejících s propuštěním vyhošťovaných osob z Vazební věznice Praha-Ruzyně a jejich předáním na palubu letadla na Letišti Václava Havla Praha. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabývala zejména tím, zda jsou oba cizinci informováni o datu a čase realizace trestu vyhoštění a zda měli dostatečné povědomí o úkonech spojených s realizací vyhoštění. Také jsem se věnovala průběhu samotné realizace vyhoštění a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovanými cizinci. Děkuji za projevenou spolupráci eskortujících policistů během celé realizace trestu vyhoštění. Zpráva ze sledování trestu vyhoštění přináší však také zjištění, která poukazují na vyskytující se nedostatky v průběhu realizace vyhoštění obou cizinců. Realizace trestu vyhoštění by měla v zásadě probíhat bez použití donucovacích prostředků. Přiložení pout cizinci nelze užít jako preventivní opatření a rozhodnutí o jejich použití má předcházet důkladné zhodnocení celé situace a náležité odůvodnění. Vyzývám proto Ředitelství služby cizinecké policie, aby co nejdříve splnilo mnou navržená opatření, a jednalo tak v průběhu realizace nuceného návratu v souladu s mezinárodně přijatými standardy a českými předpisy. Průběh realizace nuceného návratu Realizace trestu vyhoštění počíná předáním cizince eskortujícím policistům ve vazební věznici, následuje eskortou cizince na hraniční přechod, kde končí pouhým dopravením cizince k letadlu nebo pokračuje eskortou cizince do cílové destinace, kde je předán státním orgánům nebo k pasové kontrole na mezinárodním letišti cílové země. Průběh realizace vyhoštění je závislý na různých aspektech vztahujících se k cizinci, eskortujícím osobám, způsobu dopravy a jiných nepředvídatelných okolnostech. Začátek samotné realizace vyhoštění je kritickým momentem pro cizince, kdy si plně uvědomí, že bude skutečně předán do země původu. To často vede k zvýšenému napětí a konfrontaci cizince s eskortujícími policisty. K předcházení problémovým situacím patří, mimo jiné, důkladné posouzení veškerých rizik, které by se mohly během návratové operace objevit (tzv. "risk assessment"). V rámci hodnocení je podstatné vzít v potaz osobnost a individuální potřeby vyhošťované osoby s ohledem na dobu a způsob vyhoštění. 1. Použití donucovacích prostředků Podle § 53 odst. 1 zákona o policii [17] je policista "oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku". Mezi zákonem povolené donucovací prostředky patří například hmaty, chvaty, údery a kopy, pouta nebo prostředky k zamezení prostorové orientace. [18] Policista je oprávněn je použít pouze za předpokladu, že donucovací prostředek umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a zároveň je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž policista zakročuje. [19] Policista je povinen "postupovat tak aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směruje úkon, ... nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem" [důraz doplněn]. [20] Rozhodnutí o přiložení pout vyhošťované osobě1.1 Podle zákona o policii je policista oprávněn použít vůči zajištěné osobě "pouta a prostředky k zamezení prostorové orientace, ... je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk". [21] Oprávnění nasadit pouta je omezeno na odůvodněné případy, kdy použití omezovacího prostředku je odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem, a pouze po nezbytně nutnou dobu. [22] Oprávnění nemá charakter preventivního opatření. Naopak, pouta by měl policista přiložit pouze, jsou-li k tomu dány zákonné důvody. [23] Vydání rozhodnutí o přiložení pout musí vždy předcházet posouzení konkrétní situace v souladu se zásady proporcionality. [24] Zda je nasazení pout v souladu se zásadou proporcionality, je potřebné určit samostatně u každého jednoho cizince. [25] Nasazení a použití pout nebo jiných donucovacích prostředků musí vždy sledovat legitimní účel a musí být přiměřené. [26] Paušální a rutinní poutání vyhošťovaných osob je podle názoru Ústavního soudu nepřijatelné a neoprávněné. [27] Každé rozhodnutí o přiložení pout vyhošťované osobě musí být opatřeno náležitým odůvodněním. Na skutečnost, že policisté využívají poutání jako preventivní omezovací prostředek, jsem již dříve upozornila ve svých zjištěních ze sledování vyhoštění. [28] V rámci průběhu nuceného návratu je důležité mít na paměti, že vyhoštění by mělo být vždy prováděno za současného dodržování základních lidských práv. Eskortující policisté jsou povinni zacházet s cizincem tak, aby neporušili jeho lidskou důstojnost a tělesnou integritu. [29] Aby byla tato zásada dodržena, je nevyhnutné zhodnotit každou situaci individuálně s ohledem na vyhošťovanou osobu. Pro důkladné hodnocení, zda mají být pouta použita, nebo ne, je nezbytné, aby eskortující policisté měli základní informace o cizinci, zejména jeho předešlé chování v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, zda má sklony být násilnický, zda má nějaké psychické problémy, zda se někdy v minulosti pokusil o útěk. Především by měli být obeznámeni s postojem cizince k plánovanému návratu. Tyto informace má k dispozici vězeňská služba věznice, ve které dotyčná osoba vykonávala trest odnětí svobody. Eskortu vyhošťovaných cizinců provedly dva eskortní týmy se dvěma vedoucími eskorty, kteří rozhodovali o užití donucovacích prostředků nezávisle na sobě. To znamenalo, že o nasazení pout jednomu cizinci rozhodoval jeden vedoucí eskorty a druhému cizinci druhý vedoucí eskorty. Během opuštění Vazební věznice Praha-Ruzyně a nasednutí do eskortního vozidla měl jeden z vyhošťovaných cizinců nasazena pouta, zatímco druhý je nasazena neměl. Po nastoupení do vozidla byla pouta podle vyjádření policistů Oddělení doprovodu letadel cizinci sundána. Tuto informaci nemohla pověřená zaměstnankyně Kanceláře prověřit, jelikož jí nebylo umožněno být v eskortním vozidle během přejezdu z Vazební věznice Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha. Na základě následného rozhovoru s policisty Oddělení doprovodu letadel se pověřená zaměstnankyně Kanceláře dozvěděla následující. Odpovědný policista, který se rozhodl pouta nepřiložit, uvedl, že dle jeho názoru nebyl k použití pout žádný důvod. Vyhošťovaný cizinec byl klidný a souhlasil s návratem do země původu. Druhý policista se jako velitel eskorty rozhodl přiložit druhému cizinci pouta po dobu přechodu z věznice do vozidla. Jako důvod svého rozhodnutí uvedl, že pouta slouží jako preventivní opatření a cesta z věznice do eskortního vozidla je dle jeho zkušeností problematická. [30] Na dotaz, zda měl k dispozici informace o vyhošťované osobě, jež by směrovaly k předpokladu, že by mohly nastat problémy během výkonu trestu vyhoštění nebo že jde o osobu, která odmítá vycestovat, uvedl vedoucí eskorty, že měl k dispozici pouze základní údaje, které však neuváděly nic o možném problematickém chování cizince. Těmito informacemi disponuje věznice, v níž vyhošťovaný cizinec vykonával trest odnětí svobody. Chybí však jakákoliv výměna relevantních informací o cizinci mezi kmenovou věznicí, vazební věznicí a Ředitelstvím služby cizinecké policie. Podle protokolu o eskortě, který byl podepsán velitelem eskorty při předání cizince na palubu letadla, nebyl cizinec, jemuž byla nasazena pouta, vůbec nebezpečný. V protokolu se také uvádí, že jmenovaný cizinec cestuje dobrovolně a souhlasí se svou cestou do země původu. Během eskorty z Vazební věznice Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha byl vyhošťovaný cizinec klidný, neprotestoval a neprojevil ani žádný náznak, že by odmítl spolupracovat s eskortujícími policisty. Spoutání cizince nemělo odůvodněný základ v jeho chování ani v dřívějších informacích poskytnutých eskortujícímu policistovi. Rozhodnutí policisty bylo, i dle jeho slov, preventivním opatřením, protože přechod do policejního auta bývá problematickým. Takové jednání však nemá oporu v zákonné úpravě, jelikož toto rozhodnutí neplynulo z individuálních okolností vztahujících se k vyhošťovanému cizinci, ale z obecného předpokladu, že všichni cizinci jsou problematičtí během opuštění věznice. Během výkonu nuceného návratu se cizinec nepokusil o útěk nebo jakýmkoliv způsobem neohrozil bezpečnost osob nebo majetku, což by mohlo vést k domnění, že užití donucovacího prostředků může být namístě, a nebyl proto ani dán legitimní důvod pro nasazení pout. Spoutání cizince směrovalo k neoprávněnému paušálnímu poutání, kdy chybělo individuální vyhodnocení celé situace ve vztahu k eskortované osobě. Výše uvedené informace mě vedou k závěru, že nasazení pout vyhošťovanému cizinci nebylo odůvodněné. To potvrzuje také skutečnost, že zatímco vedoucí eskorty měli předem obdobné informace ohledně obou cizinců, z nichž plynulo, že nejde o osoby nebezpečné, jeden z vedoucích eskorty se rozhodl pouta přiložit, zatímco druhý vedoucí eskorty pouta nepřiložil. Přístup vedoucího eskorty, který se rozhodl pouta nepřiložit, hodnotím proto pozitivně. Navíc v rozhodnutí o eskortě bylo pouze vyznačeno, že bylo využito oprávnění (pouta) dle § 54 zákona č. 273/2008 Sb. bez dalšího. Odůvodnění, proč vůbec došlo k poutání, zcela chybí. Proto dále navrhuji, aby každé rozhodnutí o eskortě bylo opatřeno odůvodněním, které by potvrzovalo zákonnost využití opatření použití pout. Bez něho totiž nelze zpětně posoudit, zda bylo poutání pouze rutinním a paušálním jednáním policistů, nebo mělo oporu v individuálním jednání vyhošťovaného cizince. Pro účely individuálního posouzení každého případu je nezbytné, aby byly veškeré informace týkající se vyhošťovaného cizinci dostupné eskortujícím policistům. Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: 1) Rozhodnutí o přiložení pout nesmí představovat preventivní opatření. Každé rozhodnutí o eskortě, ve kterém je uvedeno, že pouta byla přiložena, musí být opatřeno náležitým odůvodněním (průběžně). Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie a Vězeňské službě České republiky: 2) Zavést účinný systém výměny informací o eskortované osobě mezi Ředitelstvím služby cizinecké policie a Vězeňskou službou ČR (průběžně). Přehled opatření k nápravě Průběžně - Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: Rozhodnutí o přiložení pout nesmí představovat preventivní opatření. Každé rozhodnutí o eskortě, ve kterém je uvedeno, že pouta byla přiložena, musí být opatřeno náležitým odůvodněním. - Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie a Vězeňské službě České republiky: Zavést účinný systém výměny informací o eskortované osobě mezi Ředitelstvím služby cizinecké policie a Vězeňskou službou ČR [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků (dále jen "Návratová směrnice"). [3] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s. o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] V souladu s § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] V souladu s § 178d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] V souladu s § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 zákona o pobytu cizinců, § 163 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf [14] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf [15] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [16] Oznámení Ředitelství služby cizinecké policie o realizaci trestu vyhoštění ze dne 27. února 2017, č. j. CPR-19495-12/ČJ-2015-930910-V253 a č. j. CPR-5988/ČJ-2016-930310-V253. [17] Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [18] Podle § 52 zákona o policii. [19] Podle § 53 odst. 3 zákona o policii. [20] Podle § 11 zákona o policii. [21] Podle § 53 odst. 1 a § 54 zákona o policii ve spojení s čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [22] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017-03-10]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf [23] Tuto skutečnost zdůrazňuje také Důvodová zpráva k zákonu č. 273/2008 o Policii České republiky In: Beck - online [online]. Praha [cit. 2017-04-18]. [24] Association for prevention of torture. National Preventive Mechanisms: Monitoring the forced deportation flights of migrants [online]. Geneva (c)Association for the Prevention of Torture 2012. str. 7-8 [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://www.apt.ch/content/files_res/OPCATBriefing_MonitoringDeportationFlights_en.pdf [25] The European Council on Refugees and Exiles. Position on Return [online]. United Kingdom, Belgium (c) The European Council on Refugees and Exiles, 2003 [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://www.unhcr.org/4d948adf9.pdf. [26] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. listopadu 2003, Hénaf proti Francii, č. 65436/01, bod 56 nebo rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. prosince 1997, Raninen proti Finsku, č. 20972/92, bod 56 nebo rozsudek Evropského soudního dvora pro lidská práva ze dne 25. července 2013, Kummer proti České republice, č. 31233/11, bod 63-64. [27] Nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. I. ÚS 860/15; dostupné na: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-860-15_1 (rozhodnutí publikované pouze v NALUS). [28] Veřejná ochránkyně práv: Aktivity v roce 2015. Naše doporučení k vyhošťování cizinců.[citováno 2017-03-08]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/sledovani-vyhosteni-cizincu/prehled-aktivit/. [29] International Centre for Migration Policy Development. Guidelines and Monitoring Tools for Forced Return Monitoring. Vienna 2012. ISBN: 978-3-902880-51-2. [30] Viz rozhodnutí o eskortě, č. j. CPR-7129- /ČJ-2017-930020-VYH-R. Projekt Podpora účinného systému sledování nucených návratů, registrační číslo AMIF/8/02, je spolufinancován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu.