Text dokumentu

Sp. zn.: 35/2016/NZ/AL-7229/2017 Sledování správního vyhoštění ZPRÁVA ZE SLEDOVÁNÍ VYHOŠTĚNÍ Z: Zařízení pro zajištění cizinců Balková Do: Alžír, Alžírská demokratická a lidová republika Druh sledování: Správní vyhoštění Vyhošťovaná osoba: A., nar. xxx., st. příslušnost Alžírsko Datum realizace 27. prosince 2016 Datum vydání zprávy: 15. května 2017 Sledování provedla: Mgr. Anna Láníčková Spisová značka: 35/2016/NZ/AL-7229/2017 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Obsah Úvodní informace A.Právní rámec sledování vyhoštění B.Zpráva ze sledování vyhoštění C.Navržená opatření k nápravě D.Informace o vyhošťovaných osobách E.Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Průběh nuceného návratu 1.Oprávění přiložit pouta vyhoštěné osobě Přehled opatření k nápravě Úvodní informace A. Právní rámec sledování vyhoštění Veřejný ochránce práv provádí podle § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv [1] sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "sledování vyhoštění" nebo "sledování nuceného návratu"). Mandát ochránce pro sledování vyhoštění plyne z implementace čl. 8 odst. 6 Návratové směrnice. [2] Působnost ochránce v této oblasti vychází také z Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení, [3] jehož účelem je prevence mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a tedy i z výkonu svého mandátu "národního preventivního mechanismu". Kombinace obou mechanismů kontroly zajišťuje efektivní preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi v procesu navrácení. Cílem sledování vyhoštění je zajistit respektování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaných cizinců" nebo "vyhošťovaných osob"), zvyšovat standard zacházení s cizinci, jakož i dodržování mezinárodních závazků České republiky v této oblasti. Cílem je rovněž posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, kterými jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém výkonu správního či trestního vyhoštění, předání nebo průvozu informován s předstihem. [4] Policie České republiky poskytuje pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") během sledování vyhoštění nezbytnou součinnost dle zákona o pobytu cizinců. [5] Pověření zaměstnanci Kanceláře [6] jsou oprávněni s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se vyhošťovaná osoba nachází. Pověření zaměstnanci Kanceláře mohou klást otázky subjektům participujícím na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou oprávněni hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a nahlížet do veškeré dokumentace související s nuceným návratem, včetně zdravotnické dokumentace. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob jsou garantována v Listině základních práv a svobod, v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také v právu Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie [9], Návratová směrnice apod.). Konkrétní úpravu práv a povinností vyhošťovaných osob upravují zejména právní předpisy vztahující se k působnosti subjektů, které se na realizaci vyhoštění, předání a průvozu podílejí. Předně jde o Policii České republiky, které je zákonem svěřen výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta o eskortách. [11] Při posuzování samotného zacházení s osobami vyhošťovanými vychází ochránce rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy [13] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [14] B. Zpráva ze sledování vyhoštění Ochránce ve zprávě předkládá svá zjištění, hodnocení, návrhy opatření k nápravě a vyzývá odpovědné orgány a zařízení k odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak opatření nebo termínů pro jejich naplnění. K vyjádření stanoví lhůtu. Shledá-li ochránce vyjádření oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí je o tom. Může si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledá-li ochránce vyjádření zařízení a oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí nadřízený úřad (případně vládu ČR, není-li nadřízeného úřadu) nebo informuje veřejnost. [15] C. Navržená opatření k nápravě Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuje ochránce také termín realizace, přičemž očekává, že subjekt, proti kterému opatření směruje, jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín: - Opatření s lhůtou k plnění je třeba provést ve stanovené lhůtě, neboť jeho realizace si vyžádá zpravidla delší čas. Ochránce očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedou opatření a zda ve stanovené lhůtě nebo v jiném konkrétním termínu, anebo navrhnou alternativu opatření s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s průběžným plněním formuluje ochránce tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Ochránce očekává, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, že opatření bylo provedeno a jak, nebo kdy a jak se tak stane, nebo navrhnou jeho alternativu. D. Informace o vyhošťovaných osobách Policie České republiky vydala rozhodnutí o správním vyhoštění pana A., nar. xxx., st. příslušnost Alžírská demokratická a lidová republika, se zákazem vstupu na území členských států Evropské unie po dobu jednoho roku. [16] Cizinec nevycestoval z území České republiky ve lhůtě, která mu byla rozhodnutím stanovena. Z tohoto důvodu byl dne 25. října 2016 zajištěn v Zařízení pro zajištění cizinců Drahonice. [17] Později byl přemístěn do Zařízení pro zajištění cizinců Balková, kde se nacházel i ke dni realizace rozhodnutí o správním vyhoštění. Cizinec měl být navrácen do země původu již 8. prosince 2016, avšak posléze byl termín výkonu rozhodnutí přesunut, protože členové eskorty včas nezískali potřebná víza. E. Průběh sledování vyhoštění Ředitelství služby cizinecké policie s patřičným předstihem informovalo Kancelář veřejného ochránce práv o plánované realizaci správního vyhoštění. [18] Sledování procesů souvisejících s vyhoštěním provedla pověřená zaměstnankyně Kanceláře Mgr. Anna Láníčková bez předchozího ohlášení, a to na základě namátkového výběru. Zaměstnankyně Kanceláře nebyla přítomna v eskortním vozidle spolu s vyhošťovaným cizincem při cestě ze zařízení pro zajištění cizinců na Letiště Václava Havla Praha. Tato část návratové operace proto nebyla monitorována. Cizinec cestoval zpět do země původu letecky za doprovodu policejní eskorty z Ředitelství služby cizinecké policie, Oddělení doprovodu letadel, spolu s pověřenou zaměstnankyní Kanceláře. Sledování návratové operace bylo ukončeno v okamžiku, kdy vyhošťovaný cizinec prošel pasovou kontrolou v zemi původu. Zaměstnanci Zařízení pro zajištění cizinců Balková i eskortující policisté z Ředitelství služby cizinecké policie poskytli veškerou potřebnou součinnost, za což děkuji. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabývala zejména tím, zda je cizinec připraven na výkon rozhodnutí o správním vyhoštění a zda měl dostatečné povědomí o úkonech spojených s realizací vyhoštění. Také jsem se věnovala průběhu samotného nuceného návratu a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovaným cizincem. Oceňuji projevenou spolupráci během celého nuceného návratu ze strany zaměstnanců Správy uprchlických zařízení v Zařízení pro zajištění cizinců Balková i eskortujících policistů z Ředitelství služby cizinecké policie. Zpráva ze sledování správního vyhoštění avšak přináší také zjištění, která poukazují na vyskytující se nedostatky v průběhu realizace nuceného návratu. Realizace správního vyhoštění má v zásadě probíhat bez použití donucovacích prostředků. Ty nelze užít jako preventivní opatření a rozhodnutí o přiložení pout by mělo předcházet důkladné zhodnocení celé situace a náležité odůvodnění. Vyzývám proto Ředitelství služby cizinecké policie, aby co nejdříve splnilo mnou navržené opatření, a jednalo tak v průběhu realizace nuceného návratu v souladu s českými předpisy a s mezinárodně přijatými standardy. Průběh nuceného návratu Na průběh nuceného návratu může mít vliv více faktorů. Počátek samotné realizace vyhoštění je kritickým momentem pro cizince, který si často teprve až v daný moment do důsledků plně uvědomí, že jeho návrat je již opravdu nevyhnutelný a on bude skutečně předán do země původu. To může vést ke zvýšenému napětí a možné konfrontaci cizince se zaměstnanci zařízení pro zajištění cizinců či s eskortujícími policisty. Takové nebezpečí hrozí o to více, není-li s cizincem vedena systematická příprava na jeho návrat, nebo pokud není s předstihem informován o datu a času vyhoštění. K předcházení problémovým situacím patří, mimo jiné, důkladné posouzení veškerých rizik, které by se mohly během návratové operace objevit (tzv. "risk assessment"). Výsledkem tohoto posouzení je individuální plán návratové operace, jehož součástí je také zhodnocení možnosti použití donucovacích prostředků. 1. Oprávění přiložit pouta vyhoštěné osobě Podle zákona o policii je policista oprávněn použít vůči zajištěné osobě "pouta a prostředky k zamezení prostorové orientace, ... je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk". [19] Eskortující policisté jsou přitom povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, a musejí postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. [20] Podle doporučení Rady Evropy je oprávnění nasadit pouta odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem. [21] Oprávnění nemá mít charakter rutinního preventivního opatření. Rozhodnutí, zda pouta přiložit, nebo ne, musí být v každém případě podrobeno testu proporcionality. Je nutno posoudit nezbytnost a přiměřenost použití tohoto donucovacího prostředku vždy s ohledem na konkrétní chování každého člověka. Ústavní soud konstatuje, že jakékoliv donucovací prostředky je nutno používat pouze v míře nezbytně nutné pro dosažení legitimního účelu sledovaného zákrokem. Odkazuje také na mezinárodní standardy, když uvádí, že donucovací prostředky by měly být použity jen v nezbytné míře a měla by být zkoumána zákonnost, přiměřenost a vhodnost jejich použití. [22] Upozorňuje i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého soud vždy přikládá velký význam konkrétním okolnostem každého případu a zkoumá, zda bylo použití omezovacích prostředků nezbytné. [23] Paušální a rutinní použití donucovacích prostředků Ústavní soud vyhodnocuje jako nepřijatelné. [24] Podle zápisu v osobním spisu pana A. ze dne 5. prosince 2016 vedeného Správou uprchlických zařízení je "klient bezproblémový, dodržoval vnitřní řád, pomáhal s tlumočením ostatním klientům, pouze v poslední době je klient mírně nervózní, jelikož požaduje potvrzení pro svého právního zástupce, že si požádal o MO, žádost o MO podával po uplynutí lhůty - to bylo klientovi vysvětleno již v pátek 2. 12. 2016 a dnešního dne opět. Odmítl převzít a podepsat kopie žádosti o azyl od PČR. Bylo sepsáno IS - bylo vloženo do spisu i s potvrzením od CP." Dále pak zápis uvádí, že "klient po oznámení svého deportu do Alžírska je v ZZC nervózní, vyžadující pozornost, měl problémy s respektováním pravidel". Více podrobností například o možném porušování vnitřního rádu v osobním spisu není zaznamenáno. Sociální pracovnice při rozhovoru se zaměstnankyní Kanceláře v den realizace vyhoštění potvrdila, že cizinec byl bezproblémovým klientem. Avšak poté, co byl dne 5. prosince 2016 vyrozuměn o tom, že jeho žádost o mezinárodní ochranu byla podána opožděně, změnil chování a přestal spolupracovat. Podle jejího vyjádření cizinec přestal komunikovat v okamžiku, kdy se mu něco nelíbilo. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře provedla před započetím eskorty s cizincem bez přítomnosti třetích osob pohovor. Pan A. byl po celou dobu vedení pohovoru klidný a tichý. Rovněž po celou dobu provádění všech administrativních úkonů spojených s propuštěním z detenčního zařízení pokojně spolupracoval, komunikoval se zaměstnanci zařízení a nekladl žádné překážky. Před započetím eskorty byl pan A. policisty poučen o svých právech i povinnostech. Byl poučen o právu na respektování lidské důstojnosti i o oprávnění eskortujících policistů použít donucovací prostředky v případě, kdy nebude dbát jejich pokynů. [25] I přes jeho klidné chování a respektování všech pravidel mu však byla při propouštění z detenčního zařízení přiložena pouta. [26] Cizinec byl spoután po celou dobu eskorty až do příchodu na Letiště Václava Havla Praha. V rozhodnutí o eskortě ze dne 23. prosince 2016 je oprávnění přiložit pouta odůvodněno takto: "Pro důvodnou obavu, že při eskortě může dojít k ohrožení bezpečnosti policisty, jiných osob, majetku nebo veřejného pořádku anebo že se osoba nebo osoby pokusí o útěk, která je založena na nemožnosti získat o eskortované osobě relevantní informace a bez možnosti predikovat postoj k provedení a účelu eskorty, je policista oprávněn podle § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, použít u zajištěné osoby pouta. O sejmutí pout v průběhu nebo při dokončení eskorty, nebo jejich opětovném použití po sejmutí v průběhu eskorty rozhoduje policista, tyto skutečnosti zaznamená do rozhodnutí o eskortě." Chybí zde jakékoliv individuální posouzení dosavadního chování dotyčného cizince v detenčním zařízení. Nezpochybňuji oprávnění velitele eskorty rozhodnout po splnění zákonných podmínek o přiložení pout eskortované osobě. Již dříve jsem však upozorňovala na rutinní používání donucovacích prostředků v průběhu eskort bez zohlednění skutečného chování konkrétních osob. Ze samotného odůvodnění rozhodnutí o eskortě vyplývá, že donucovací prostředky jsou stále používány plošně, bez patřičného zohlednění specifik každého jednotlivého případu. Získávají charakter preventivního opatření a jejich použití není podrobeno testu nezbytnosti a přiměřenosti. Jsou tak používány v rozporu s § 11 zákona o policii i s mezinárodními standardy. Policista je podle zmíněného ustanovení povinen postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Při zhodnocení použití tohoto opatření se zohlední, jestli přiložení pout je skutečně nezbytné pro zajištění hladkého průběhu eskorty a současně zdali neexistuje méně omezující opatření, pomocí něhož by bylo možno dosáhnout stejného cíle. Po celou dobu administrativních úkonů spojených s propuštěním vůbec nic nenaznačovalo, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku, anebo že se osoba pokusí o útěk. Obecně tedy nic nenaznačovalo, že je hladký průběh eskorty ohrožen. Není-li účel ohrožen, chybí i důvod k zásahu do osobní svobody cizince. Použití pout je v rozhodnutí o eskortě odůvodněno nemožností predikovat postoj cizince k provedení a účelu eskorty. Takové odůvodnění pro zásah do osobní svobody shledávám nedostatečným. Jsou způsoby, kterými lze ne jen pouze předvídat, ale dokonce i zjistit postoj cizince k provedení a účelu eskorty. Policie České republiky a Správa uprchlických zařízení může zavést účinný systém výměny informací o eskortovaných osobách za účelem získání poznatků nutných k posouzení možných rizik. Zahraniční praxe navíc také běžně pracuje s pojmem tzv. contact talk. Jedná se o první setkání vedoucího eskorty s vyhošťovaným cizincem, při kterém ho vedoucí eskorty informuje o celém průběhu návratu, o letovém plánu apod. Vedoucí eskorty se také seznámí s možnými zvláštními potřebami cizince, které se mohou týkat i zavazadel, kontaktů na blízké osoby v zemi původu apod. [27] Na základě tohoto rozhovoru může vedoucí eskorty plně zhodnotit situaci a důkladně posoudit rizika, která mohou ohrozit hladký průběh návratové operace. Tedy nemá-li policejní eskorta možnost dostupnými prostředky získat informace o minulosti cizinců či jejich chování v detenčním zařízení, protože nefunguje účinný systém výměny informací, je stále možné získat velmi přesnou představu o postojích cizince k plánované realizaci, a to na základě osobního pohovoru vedoucího eskorty s vyhošťovaným cizincem. Tím se zajistí individuální posouzení každého jednotlivého případu. Tzv. risk assessment bude proveden na základě relevantních a skutečně individuálních poznatků, a případné použití donucovacích prostředků tak bude moci býti řádně odůvodněno. V daném případě bylo nasnadě, že cizinec je klidný, smířený s plánovaným vyhoštěním a nebyly důvody domnívat se, že je ohrožena bezpečnost policisty, jiných osob, majetku anebo veřejného pořádku anebo že se pan A. pokusí o útěk. Pouta byla použita v rozporu s principem přiměřenosti a bez náležitého individuálního posouzení. Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: 1) Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti (průběžně). 2) V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout (průběžně). Opatření k nápravě určené Správě uprchlických zařízení a Ředitelství služby cizinecké policie 3) Zavést účinný systém výměny informací o eskortovaných osobách mezi Policií a Správou uprchlických zařízení (průběžně). Přehled opatření k nápravě Průběžně: - Opatření k nápravě určené Ředitelství služby cizinecké policie: Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti. V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout. - Opatření k nápravě určené Správě uprchlických zařízení a Ředitelství služby cizinecké policie: Zavést účinný systém výměny informací o eskortovaných osobách mezi Policií a Správou uprchlických zařízení. [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků (dále jen "Návratová směrnice"). [3] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s. o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] V souladu s § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] V souladu s § 178d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] V souladu s § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 zákona o pobytu cizinců, § 163 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf [14] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [15] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [16] Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort o správním vyhoštění, ze dne 10. března 2016. [17] Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, o zajištění ze dne 25. října 2016, č. j. KRPA-441172-/ČJ-2016-000022. [18] Oznámení o realizaci rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 22. prosince 2016, č. j. CPR-26452-30/ČJ-2016-930310-T221. [19] Podle § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [20] Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [21] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017 04-12]. bod 19 Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [22] Bod 69 nálezu Ústavního soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. l. ÚS 860/2015. Publikováno pouze v NALUS. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=90263&pos=1&cnt=1&typ=result. [23] Ibid, bod 78. [24] Ibid, bod 79. [25] Poučení pro eskortovanou osobu - Guidance for an escorted person, vyhotoveno v anglickém jazyce dne 23. prosince 2016, podepsáno cizincem na místě. [26] Policista při tomto úkonu dbal o to, aby cizince nikterak netlačila a dotázal se jej, jestli mu nejsou těsná. Zároveň jej jeden z policistů ujistil, že při průchodu letištní halou mu pouta překryjí kusem oblečení, aby nebyla na první pohled viditelná. [27] International Centre for Migration Policy Development. Training Manual: Forced Return Monitoring. Comprehensive Training for Forced Return Monitors, 1. vyd. Vídeň, 2015 s. 69. 2015 ISBN: 978-3-902880-56-6.