Spisová značka 52/2013/DIS
Oblast práva Diskriminace - bydlení
Věc činnost bytových družstev
Forma zjištění ochránce Zpráva o zjištění diskriminace - § 21b
Výsledek šetření Diskriminace zjištěna
Vztah k českým právním předpisům 2/1993 Sb., čl. 10 odst. 1
349/1999 Sb., § 21b
198/2009 Sb., § 1 odst. 1 písm. j), § 4 odst. 1 písm. a)
Vztah k evropským právním předpisům 43/2000/ES
Datum podání 26. 04. 2013
Datum vydání 26. 09. 2014

Právní věty

Výraz „nepřizpůsobiví“ se v české společnosti vžil jako synonymum pro označení Romů a stal se klíčovým pojmem předsudečného diskurzu, jehož použití zásadně stigmatizuje Romy. Veřejné přisuzování negativních vlastností „nepřizpůsobivým“ může naplnit znaky diskriminace z důvodu etnického původu ve formě obtěžování (§ 4 odst. 1 písm. a/ antidiskriminačního zákona).

Text dokumentu

V Brně dne 26. září 2014 Sp. zn.: 52/2013/DIS/EN Zpráva o šetření ve věci diskriminace z důvodu romské etnicity Na ochránce se dne 25. dubna 2014 obrátil pan M. F, bytem xxx, Krupka, který se ocitl v tíživé bytové situaci. Namítal, že Okresní stavební bytové družstvo T. se sídlem yyy (dále také "OSBD" či "družstvo"), nevyhovělo jeho žádosti o výměnu bytu za menší, přestože disponuje velkým množstvím vhodných volných bytů. Vzhledem k tomu, že stěžovatel i jeho manželka přišli o zaměstnání, chtěli výměnou předejít dluhům na nájemném. K výměně bytu však nedošlo a stěžovateli s manželkou vznikl obávaný dluh, v jehož důsledku jim zaniklo členství v OSBD. Stěžovatel namítal, že K. je považována za lokalitu "nepřizpůsobivých" občanů, protože zde žijí Romové, a cílem popsaného jednání OSBD je vystěhovat "nepřizpůsobivé občany" z K. A - Předmět šetření Dle strategického plánu sociálního začleňování v K. pro období 2013-2014 (dále také "strategický plán") vypracovaného Agenturou pro sociální začleňování většina sociálně vyloučených obyvatel K. bydlí na sídlišti X., kde téměř celý bytový fond vlastní OSBD. Stěžovatel s manželkou a dcerou bydlí v družstevním bytě v této sociálně vyloučené lokalitě. Předmětem šetření bylo podezření na diskriminaci stěžovatele z důvodu romské etnicity ze strany OSBD, přestože ji stěžovatel namítal okrajově. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv stěžovateli vysvětlila, že v souvislosti s jeho případem je má působnost dána pouze v oblasti diskriminace, nikoli v oblasti finančního hospodaření družstva. Podezření na diskriminaci zesílilo po prostudování oficiálních webových stránek OSBD, kde je dostupný rozhovor s předsedou představenstva družstva Ing. J. S. v sekci Nepřizpůsobiví pod názvem xxx. Ačkoli tento rozhovor nebyl předmětem podnětu stěžovatele, zahrnula jsem ho do předmětu šetření, neboť je mi ustanovením § 21b zákona o veřejném ochránci práv[1] svěřena povinnost přispívat k prosazování práva na rovné zacházení. B - Skutková zjištění B.1 Informace poskytnuté stěžovatelem Stěžovatel v podnětu a následných doplněních uvedl, že je romského původu a s manželkou oba pobírají invalidní důchod II. stupně. Namítal, že OSBD stále zvyšuje poplatky za užívání bytu, což si vysvětloval tím, že se snaží donutit romské obyvatele sídliště, aby se vystěhovali. Dokud měl stěžovatel s manželkou práci, neměli problémy s úhradou poplatků spojených s užíváním bytu. Následně se však rodina stěžovatele dostala do finanční tísně v důsledku ztráty zaměstnání, proto opakovaně žádal o přidělení menšího bytu s cílem předejít dluhům vůči OSBD. Představenstvo družstva a následně shromáždění delegátů jako nejvyšší orgán družstva však neschválilo výměnu bytu stěžovatele a kvůli dluhům ho spolu s manželkou vyloučilo z družstva. Stěžovatel se obával, že skončí s rodinou na ulici. Z posledního rozhovoru pověřené zaměstnankyně Kanceláře veřejného ochránce práv se stěžovatelem dne 4. srpna 2014 vyplynulo, že již práci našel a situace rodiny se zlepšila, jeho námitky však přetrvávají. Stěžovatel dále uvedl, že pro OSBD by neměl být žádný problém přidělit jeho rodině menší byt, neboť v K. vlastní okolo sta uvolněných bytů, proto o výměnu třikrát písemně žádal. Nespravedlnost vidí rovněž v tom, že v některých částech K. se za byty stejné metráže platí podstatně nižší nájemné a že družstvo účtuje obyvatelům sídliště velkoobjemové kontejnery. V průběhu šetření stěžovatel namítal, že OSBD zvyšuje poplatky spojené s užíváním družstevního bytu. V této souvislosti doložil oznámení OSBD ze dne 28. listopadu 2013 o zvýšení příspěvku na správu družstva ve výši 330,- Kč, které schválilo shromáždění delegátů OSBD. Účelem zvýšení příspěvku bylo pokrytí minimálních možných nákladů spojených s provozem uvolněných bytů, kterých na sídlišti Y. družstvo evidovalo 253, tj. 25 % z celkového počtu bytů v ulicích xxx a yyy. B.2 Rozhovor s předsedou představenstva družstva o "nepřizpůsobivých" Rozhovor s Ing. J. S. otiskl Svaz českých a moravských bytových družstev ve svém časopisu,[2] zároveň jej OSBD zveřejnilo na svých webových stránkách. Úvodem Ing. S. hovořil o původu problémů, které musí bytové družstvo řešit. Období po roce 2002 popsal následovně: "Do hry se zapojily realitní kanceláře a vytěžily z nižší ceny bytů v mikroregionu K. maximum a jistě se značným ziskem přestěhovávaly do naší oblasti z lukrativních částí republiky hlavně tzv. ʼnepřizpůsobivéʻ občany. Cena bytů v této lokalitě začala potom výrazně klesat, což opět nahrávalo realitním kancelářím a různým spekulantům. Navíc, po vstupu ČR do EU získala řada občanů Slovenska možnost žít v ČR, čehož využily (bohužel) i velké rodiny olašských Romů, kterým dodržování pravidel všeho druhu zcela zjevně vadí." Dále uvedl, že sice nedošlo ke zvýšení pouliční kriminality, ale na denním pořádku bylo narušování občanského soužití, odkládání odpadů mimo kontejnery, devastace společných prostor a v domech se rozšířil hmyz. Redaktor časopisu v průběhu rozhovoru konstatoval: "Částečné řešení situace zřejmě k uklidnění poměrů mezi ʼpřizpůsobivouʻ většinou a ʼnepřizpůsobivouʻ menšinou nestačí. Jaké to má následky?" Dle Ing. S. přetrvávající problémy přispívají k odlivu členů družstva. V rozhovoru uvedl, že družstvo eviduje 140 volných bytů na sídlišti v K., což znamená značný finanční deficit. Ing. S. vítá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování, nicméně volá po stanovení konkrétních sankcí za přestupky a jejich důkladné vymáhání. Dle jeho vyjádření v rozhovoru je druhou důležitou cestou "získání finančních prostředků na preventivní programy cílené na nastupující generaci současných ʼnepřizpůsobivýchʻ rodičů. Každý, pragmaticky uvažující člověk, si jistě dokáže odpovědět, proč." B.3 Vyjádření OSBD V rámci šetření oslovil zástupce vedoucího oddělení rovného zacházení Mgr. Jiří Šamánek předsedu představenstva OSBD Ing. J. S. s žádostí o vyjádření jak k případu stěžovatele, tak k obsahu rozhovoru uveřejněnému na oficiálních internetových stránkách družstva. B.3.1 Vyjádření k případu stěžovatele Představenstvo družstva vyloučilo stěžovatele dne 26. srpna 2010 pro opakované porušování povinností. Dle vyjádření OSBD stěžovatel nehradil předepsané platby spojené s užíváním bytu a ke dni vyloučení dlužil OSBD 32.753,- Kč. Stěžovatel se proti vyloučení odvolal. V době odvolání dlužil jen poplatky za prodlení ve výši 19.108,- Kč, proto mu shromáždění delegátů dalo možnost, že když bude pravidelně hradit předepsané platby, bude mu po úplné úhradě dluhu členství obnoveno. Ing. S. ve svém vyjádření uvedl, že stěžovatel prováděl platby nepravidelně, proto mu spolu s jeho manželkou zaniklo členství v OSBD ke dni projednávání odvolání, tedy 18. listopadu 2010. Ke dni 30. listopadu 2013 stěžovatel dlužil na úhradách za užívání bytu 19.928,- Kč, a to bez poplatků za prodlení. Předseda představenstva družstva se vyjádřil v tom smyslu, že stěžovatel mohl předejít dluhům snížením zálohové platby za dodávku tepla a vody a také si mohl požádat o poskytnutí příspěvku na bydlení, což neučinil. Dodal, že v roce 2010 byla v bytě, kde žije rodina stěžovatele, prokazatelným způsobem ovlivňována spotřeba teplé užitkové vody zablokováním měřicího mechanismu bytového vodoměru. Jinak na rodinu stěžovatele OSBD neeviduje žádné stížnosti. K výměně bytu, o kterou stěžovatel žádal, se Ing. S. vyjádřil následovně: "Představenstvo družstva neschválilo výměnu bytu o velikosti 3+1 o výměře 68,50 m2 za byt menších rozměrů, neboť pan F. není členem družstva, ke dni projednávání výměny jsme za ním evidovali pohledávku 19.928,- Kč a byt o velikosti 2+1, který požadoval, má téměř totožné rozměry s jeho současně užívaným bytem. Byt o velikosti 1+1, který požadoval alternativně, je sice menších rozměrů, náklady na bydlení jsou nižší o cca 1.000,- Kč, avšak ten dle našeho názoru není vhodný pro 3 dospělé osoby." Dále zdůraznil, že je v zájmu družstva, aby byly obsazeny všechny byty. Z ekonomických důvodů představenstvo družstva preferuje výměny menších bytů za větší, nikoli opačně, neboť tím zvyšuje své náklady. K výměně většího bytu za menší družstvo v minulosti přistoupilo, pouze když žadatel neměl závazky vůči OSBD a zpravidla v případech ovdovění, kdy zůstal zcela osamocen. Co se týče rozdílné výše plateb za m2, Ing. S. je odůvodnil rozdílnou spotřebou jednotlivých domů, ale i tím, že někteří nájemci mají úvěr na rekonstrukci domu či vnitrodružstevní půjčku na opravy či rekonstrukce. Dle informací poskytnutých Ing. S. jsou velkoobjemové kontejnery pravidelně přistavovány na sídliště již několik let, a to dvakrát měsíčně, aby obyvatelé mohli vyhodit velkoobjemový odpad, který by se jinak hromadil ve společných prostorách domů. Stěžovatel je povinen za tyto kontejnery hradit 66,- Kč měsíčně. OSBD se účastní jednání s lokálními partnery Agentury pro sociální začleňování týkající se oblasti bydlení. Ing. S. uvedl: "Bohužel jsme pouze jediná organizace, která vlastní byty a těchto jednání se účastní. Bylo dohodnuto, že OSBD bude poskytovat informace o vznikajícím nebezpečí nehrazení úhrad za užívání bytu dalším partnerům Lokálního partnerství, aby mohli včas takovým osobám pomoci. Podáváme informace členům družstva, jak snižovat své spotřeby zejména v dodávkách energií, jako je teplo a teplá užitková voda a kde najdou pomoc při řešení jejich finančních obtíží." Jiným způsobem družstvo údajně neumí předcházet dluhům svých členů, neboť u družstevních bytů účtuje náklady vždy pouze do výše skutečných nákladů dosažených v příslušném domě. B.3.2 Vyjádření k obsahu rozhovoru o "nepřizpůsobivých" K rozhovoru zveřejněnému mimo jiné na oficiálních webových stránkách OSBD Ing. S. uvedl, že dle pojetí družstva je nepřizpůsobivý občan ten, který nedodržuje pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásil při vzniku členství v družstvu, zejména devastuje nejen společný majetek, ale i svůj vlastní byt, nerespektuje základní pravidla společného chování, např. odhazuje odpadky, kde ho napadne a podobně. Toto pojetí uplatňuje družstvo bez rozdílu. Ing. S. připustil, že výraz "nepřizpůsobivý" se stal v češtině synonymem zejména pro Romy, což přičítá hlavně médiím. Domnívá se, že spojování tohoto výrazu s Romy může být pro osoby romského etnika urážlivé. Dále uvedl, že situace na sídlišti Y. je obtížně sdělitelná. Ing. S. si nemyslí, že by jeho vyjádřením v rozhovoru mohla vzniknout olašským Romům újma na důstojnosti, neboť dle zjištění družstva skutečně žádná pravidla nedodržují, zejména se v bytech dlouhodobě zdržují mnohačetné rodiny, které nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. V důsledku vznikají mnohatisícové nedoplatky za vyúčtování služeb, jejichž vymáhání je téměř nemožné. Olašští Romové dle Ing. S. přestavují byty v denních i nočních hodinách bez příslušných povolení. Závěrem uvedl, že - dle vyjádření mnoha členů družstva žijících v jejich sousedství - je bydlení s nimi skutečně velmi problematické. B.4 Situační analýza a strategický plán pro lokalitu K. Demografické informační centrum, o. s., zpracovalo pro Úřad vlády v roce 2011 situační analýzu lokality, kde žije rodina stěžovatele. V obecné rovině k zadluženosti obyvatel K. vůči OSBD uvádí: "Dluhy na platbách spojených s bydlením jsou časté a jsou rizikové především proto, že často vedou k rychlé ztrátě bydlení. Vzhledem k tomu, že se bytové družstvo potýká ve velké míře s dluhy na nájemném a službách, řeší to jak upomínkami a v závěrečné fázi až vystěhováním (zhruba po 4 měsících), tak splátkovými kalendáři, případně přímými platbami dávek na bydlení v rámci institutu zvláštního příjemce dávky." [3] K politickému kontextu sociálního vyloučení situační analýza uvádí: "Pro charakter sociálního vyloučení v K. je určujícím momentem fakt, že družstevní byty v ulici xxx a yyy jsou družstevníky pronajímány etnicky stigmatizovaným, resp. dlouhodobě nezaměstnaným lidem s nízkým vzdělanostním statusem a jejich rodinám. Pronájem bytů osobám se sníženou sociální mobilitou (tj. typicky osobám považovaným za Romy, jejichž šance na získání standardního bydlení je velmi nízká) pronajímatelům umožňuje udržovat velmi vysoké (pod)nájemné a zároveň do nemovitostí bez hrozby sociálních sankcí neinvestovat, resp. neutěšený stav nemovitostí případně svést na podnájemníky."[4] Dle Evaluační zprávy lokality K. z roku 2012[5] patří OSBD k aktivním členům pracovních skupin lokálního partnerství a deklaruje otevřenost návrhům spolupráce a možným řešením; je jedním z klíčových partnerů Agentury pro sociální začleňování v dané lokalitě. OSBD se dle evaluační zprávy potýká s velkým množstvím volných bytů, které se mu nedaří obsadit. Družstvo hledá cesty, jak zamezit dalšímu pronájmu bytů členy družstva za přemrštěné ceny, a tím redukovat migraci zadlužených rodin. Za tím účelem dalo do nájmu 20 až 30 bytů bez členského podílu a tato praxe se zatím u většiny nájemníků osvědčila.[6] Pracovní skupina pro oblast bydlení, jejímž členem je rovněž OSBD, vypracovala podrobnou SWOT analýzu, kde jako jednu ze slabých stránek uvedla zadluženost obyvatel. Jednou z priorit pracovní skupiny je podpora zodpovědného přístupu a plnění povinností souvisejících s bydlením. Dlouhodobým cílem dle strategického plánu bylo do ledna 2013 zavést systém (služeb) účinného předcházení dluhů za bydlení u sociálně vyloučených obyvatel Y. a udržet jej v roce 2013 a 2014.[7] C - Hodnocení věci ochránkyní C.1 Právo na rovné zacházení Vzhledem k tomu, že stěžovatel namítal mimo jiné diskriminaci, ráda bych se vyjádřila k této problematice. Přímou diskriminací se dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozumí takové jednání včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci. K takovému méně příznivému zacházení přitom musí docházet z důvodů, které antidiskriminační zákon výslovně vyjmenovává. Mezi tyto tzv. "zakázané důvody" patří i etnický původ, přičemž se dle systematiky antidiskriminačního zákona jedná o nejsilnější diskriminační důvod a zákaz diskriminace z důvodu etnicity má absolutní povahu. Aby byly naplněny znaky diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona, musí k takovému znevýhodňujícímu jednání docházet v oblasti spadající do věcné působnosti antidiskriminačního zákona. V případě stěžovatele se jedná o přístup k bydlení, resp. k jeho poskytování, přičemž bydlení je zákonem pojato jako specifický druh služby. Diskriminace v oblasti přístupu k bydlení je zakázána tehdy, je-li bydlení nabízeno veřejnosti.[8] V daném případě jde o přístup občanů k bytům ve vlastnictví bytového družstva a podmínka nabídky tohoto typu bydlení veřejnosti je splněna. Vedle přímé diskriminace zákon definuje i diskriminaci nepřímou, kterou se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona rozumí takové jednání, které se opírá o určité ustanovení, kritérium či praxi, jež se na první pohled jeví jako neutrální, ale ve svém důsledku znamená pro nositele diskriminačního kritéria znevýhodnění oproti ostatním. O nepřímou diskriminaci se nejedná, pokud takové zdánlivě neutrální ustanovení, kritérium či praxi lze odůvodnit legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. V souvislosti s daným případem považuji za nutné zmínit skutečnost, že antidiskriminační zákon chrání fyzické osoby rovněž před obtěžováním, pokud souvisí s některým z diskriminačních důvodů, tedy např. s etnicitou. Obtěžováním se dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona rozumí nežádoucí chování, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí. Obtěžování se projevuje rovněž svým časovým rozsahem. Nositelé diskriminačního znaku jsou chráněni před obtěžujícím jednáním, které je dlouhodobé či opakované; spíše výjimečně může obtěžování spočívat rovněž v jednorázovém aktu, který dosahuje značné intenzity.[9] C.2 Hodnocení námitky diskriminace Stěžovatel spatřuje diskriminaci z důvodu etnicity v tom, že OSBD zvyšuje obyvatelům K. poplatky spojené s užíváním bytu, čímž se snaží dostat romské nájemníky do dluhů s cílem, aby opustili tuto lokalitu. Co se týče dalších problémů ohledně hospodaření družstva, stěžovatel se nedomnívá, že by příčinou byla jeho romská etnicita. Bytové družstvo není správním úřadem, proto je má působnost dána pouze ve vztahu k namítané diskriminaci ve smyslu ustanovení § 1 odst. 5 zákona o veřejném ochránci práv.[10] Nepodceňuji problematickou situaci na sídlišti Y. v K., které Agentura pro sociální začleňování označuje za sociálně vyloučenou lokalitu. Nejsem schopna ze své pozice dohlédnout všech složitostí a dílčích problematických aspektů, s nimiž se obyvatelé sídliště i OSBD musejí potýkat. Informace jsem proto (kromě vyjádření stěžovatele a předsedy představenstva OSBD) čerpala také z výše zmiňovaných dokumentů vypracovaných Demografickým informačním centrem, o. s., pro Úřad vlády a Agenturou pro sociální začleňování, které stav lokality mapují. OSBD je dle zmíněných materiálů klíčovým partnerem Agentury pro sociální začleňování a aktivně se účastní pracovní skupiny pro oblast bydlení, což považuji za velmi žádoucí. Ze šetření případu stěžovatele nevyplynulo, že by se družstvo chtělo romských nájemníků zbavit, neboť v zájmu družstva je obsadit všechny uvolněné byty, aby se vyvarovalo zvyšování nákladů pro členy družstva. Diskriminaci jsem proto neshledala. V rámci šetření se rovněž neprokázalo, že by družstvo nevyměnilo stěžovateli byt za menší z důvodu jeho romské etnicity. Družstvo stěžovateli nevyhovělo, neboť nebyl v době podání žádosti o výměnu členem družstva a také proto, že jeden z bytů, který požadoval, nepovažovalo za vhodný po tři dospělé osoby. Vzhledem k tomu, že družstvo eviduje velké množství uvolněných bytů, přetrvává otázka, zda by v případě stěžovatele nebylo oboustranně výhodné předejít vzniku dluhů za platby za užívání bytu právě výměnou jeho bytu za jiný, finančně akceptovatelný, případně stěžovateli pomoci ve spolupráci s dalšími lokálními partnery Agentury pro sociální začleňování. C.3 Hodnocení vyjádření předsedy představenstva družstva o "nepřizpůsobivých" Není pochyb o tom, že výraz "nepřizpůsobiví" (zpravidla používaný v plurálu) se v české společnosti vžil jako synonymum pro označení Romů. Dlouhodobě kritizuji užívání tohoto pojmu v médiích a v minulosti jsem upozornila na tento problém Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Jsem přesvědčena, že označení "nepřizpůsobiví" plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. Používání tohoto pojmu zejména médii zásadním způsobem stigmatizuje Romy a posiluje předsudky vůči nim. Ing. S. připustil, že spojení výrazu "nepřizpůsobiví" s Romy může být pro osoby romského původu urážlivé. Souhlasím s Ing. S., že význam tomuto pojmu dala hlavně média. Kritiku "nepřizpůsobivých" z úst předsedy představenstva družstva v kontextu sídliště, kde převážnou část obyvatel tvoří právě Romové, však považuji rovněž za obtěžující ve vztahu k osobám romského etnika. Z hlediska situace a postavení Romů v České republice je totiž třeba posuzovat jakékoli jejich označování a stereotypní hodnocení velmi přísně.[11] Na mém závěru nic nemění skutečnost, že dle pojetí družstva jsou nepřizpůsobiví ti občané, kteří nedodržují povinnosti vyplývající z členství v družstvu. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že k zásahu do lidské důstojnosti chráněné čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod[12] může dojít jednáním se zamýšlenými i nezamýšlenými důsledky, jakož i jednáním směřujícím proti obecně vymezené skupině osob, k níž se jednotlivec cítí být příslušný.[13] Není proto rozhodující, zda Ing. S. svým vyjádření zamýšlel urazit romské obyvatele sídliště, či nikoliv. Nejvyšší soud se vyslovil v tom smyslu, že "ponižování lidské důstojnosti zahrnuje i tzv. obtěžování."[14] Jak jsem uvedla výše, dle antidiskriminačního zákona je nutné na obtěžování nahlížet jako na formu diskriminace, v daném případě z důvodu romské etnicity. Vyjádření předsedy představenstva družstva je proto v rozporu se zákazem diskriminace, a to přesto, že je namířeno na obecně vymezenou skupinu "nepřizpůsobivých", neboť se jedná o pojem užívaný výhradně ve spojitosti s osobami romského původu. Jednoznačnější se v daném kontextu jeví porušení zákazu diskriminace ve formě obtěžování ve vztahu k olašským Romům, o nichž se Ing. S. vyjadřoval v rozhovoru samostatně jako o lidech, kterým dodržování jakýchkoli pravidel zcela zjevně vadí. Tento postoj k olašským Romům potvrdil ve svém vyjádření na výzvu zástupce vedoucího oddělení rovného zacházení. Musím zdůraznit, že v demokratické společnosti, která je založena na principu plurality a respektu k rozličným kulturám, nemůže být přisuzování negativních vlastností určité skupině vymezené výlučně nebo v rozhodující míře etnickým původem rozumně odůvodněna. Argument Ing. S., že své vyjádření založil na osobních zkušenostech a zkušenostech dalších členů družstva, kteří žijí s olašskými Romy v sousedství, neobstojí, neboť neexistuje legitimní důvod pro zobecňující obtěžující výrok vůči této etnicky vymezené skupině. Nesdílím proto názor předsedy představenstva družstva, že jeho výrok nemohl zasáhnout do důstojnosti olašských Romů a konstatuji, že naplňuje znaky diskriminace z důvodu etnického původu ve formě obtěžování. Jsem si vědoma, že stěžovatel diskriminaci ve formě obtěžování nenamítal a není mi známa konkrétní oběť obtěžujících výroků, která by tak učinila. Z hlediska judikatury Soudního dvora Evropské unie však neexistence konkrétního stěžovatele nevylučuje konstatování diskriminace, přičemž i v těchto případech mají být sankce přiměřené, účinné a odrazující. Přestože věc, kterou řešil Soudní dvůr Evropské unie,[15] se týkala přímé diskriminace v pracovněprávní oblasti, pro daný případ je klíčové, že se v něm zaměstnavatel dopustil diskriminace právě veřejným prohlášením. Považuji za nutné upozornit družstvo, že výroky předsedy představenstva zveřejněné na oficiálních webových stránkách mohou založit diskriminaci ve smyslu Směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, a antidiskriminačního zákona. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem dospěla k přesvědčení, že se OSBD, které je klíčovým partnerem Agentury pro sociální začleňování v oblasti bydlení ve vyloučené lokalitě K., nedopustilo diskriminace, když nevyhovělo stěžovatelovým žádostem o výměnu bytu za menší. Tento postup odůvodnilo zejména tím, že stěžovatel v době podání žádosti nebyl členem družstva. Neshledala jsem proto, že by jednání družstva ve vztahu ke stěžovateli bylo motivováno jeho romským původem. Dále jsem dospěla k závěru, že výroky předsedy představenstva OSBD, na které jsem narazila v průběhu šetření na oficiálních internetových stránkách družstva, aniž by je stěžovatel namítal, mohou naplnit znaky diskriminace z důvodu etnického původu ve formě obtěžování ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona. Proto doporučuji, aby družstvo předmětný rozhovor z oficiálního webu odstranilo a podobných výroků ve vztahu k romským členům družstva se zdrželo. Zprávu o šetření zasílám předsedovi představenstva Okresního stavebního bytového družstva T. Ing. J. S. a žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil k mým závěrům a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Časopis Svazu českých a moravských bytových družstev. [3] Demografické informační centrum, o. s. Situační analýza K. 2011. [4] tamtéž, s. 96 [5] Demografické informační centrum, o. s. Evaluační zpráva lokality K. 2012. [6] tamtéž, s. 31 [7] Agentura pro sociální začleňování. Strategický plán sociálního začleňování v K. pro období 2013-2014. [8] Ustanovení § 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona. [9] BOUČKOVÁ, P., HAVELKOVÁ, B., KOLDINSKÁ, K., KÜHN, Z.KÜHNOVÁ, E., WHELANOVÁ, M. Antidiskriminační zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-315-8, s. 180. [10] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [11] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. října 2013, sp. zn. 1 As 46/2013, www.nssoud.cz. [12] Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. [13] Nález Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 1174/09 (N 6/56 SbNU 53), dostupné na http://nalus.usoud.cz/. [14] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 1630/2004, www.nsoud.cz. [15] Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. 8. 2008, Centrum voor gelijkheid van kansen en voor racismebestrijding proti Firma Feryn NV, C-54/07 Sb. rozh., s. I-05187.